Toto fórum bude uzamčeno, své příspěvky pište do nového fóra: http://lukostrelec.cz/subdom/forum/

[Tomgin]

ja zatial len robim hroty..tenkostenna trubka s vnutornym priemerom 8mm a na to navarim hrot. Tam sa to da vpohode odvrtat. aj ked neviem aku ma tvrdost to lepidlo..snad nie vacsiu ako kalena ocel:D

[vladik]

pri epoxide pomoze uz asi iba vypalenie...

[Jas]

A ako potom chces zo zlomeneho sipu ten hrot vydolovat ? Zbyjackou ? Pouzivaj lepidlo , ktore drzi kolko treba , a v pripade nutnosti lahko vycistis dutinu na nove pouzitie. Je ich na trhu cela fura.
_________________
J.

[Tomgin]

skusal niekto zivicu EPOXY 1200 na lepenie hrotov sipov? vyzera to celkom dobre ale som to este neskusal na ten ucel

[Igor V]

Dík , niečo som už zhruba o tom čítal ,a je problém si všetko pametať . Registroval som teda ale že šlo o to že železná ruda ako taká má uhlíku dosť ale treba to spracúvať na ocel pomali pri nižšej teplote aby ho moc nestratila ,a že železo ešte v tej dobe železnej sa muselo prekúvať a prekúvať(miesiželezo ) aby malo ten uhlík rovnomerne a nelámalo sa,lebo nevedeli dosiahnuť vyššiu teplotu ,pri ktorej zase ale sa stráca uhlík, teda aj tvrdosť....Dúfam že moc nekecám blbosti .. .Taktiež som registroval že niečo ako meč si mohol teda dovoliť málokto ,drtivá večšina behala so sekerou alebo kladivom a pod. .

[Mysa]

[nenapadáměžádnýméno]

[Igor V]

Ešte toto (kedže sa niekomu nechce čítať wikipediu) : Železo je lidstvu známo již od prehistorické doby, avšak ne všechny nálezy v přírodě lze pokládat za lidské výtvory. Železné kuličky staré 6000 let, které se nachází v přírodě, jsou meteorického původu.[1] Ani později nalezené vzorky, které vznikly redukcí rud obsahujících železo dřevěným uhlím, nelze považovat za odlité člověkem, protože bez použití měchů nelze dosáhnout patřičné teploty pro jeho redukci.[1]

První železo vzniklé činností člověka, které bylo možno opracovávat kovářským způsobem, je tzv. houbovité železo, které vzniklo nízkoteplotní redukcí železné rudy v tzv. zkujňovacím ohništi. Železná ruda se zahřívala v mělkých jamách s velkým přebytkem dřevěného uhlí rozdmýchávaného měchem. Získaly se tak slinuté kusy kujného železa, které se stavovaly mocným kováním. S tímto způsobem výroby železa se setkáváme prvně u Chetitů ve třetím tisíciletí před naším letopočtem.[2] Chetité výrobu železa velmi dobře střežili a k jeho rozšíření tak došlo teprve po rozpadu Chetitské říše někdy okolo roku 1200 př. n. l., kdy začíná doba železná.[2]

Ve středověku se při zpracovávání přešlo od jam či plochých krbů k malým šachtovým pecím, z nichž se postupem času vyvinuly dnešní vysoké pece. Ve 14. století byl zaveden pohon dmýchadel vodní silou, což vedlo ke zvýšení teploty v peci a získalo se tak železo s větším obsahem uhlíku - litina. Ta sice není kujná, ale lidé se ji velmi brzy naučili zpracovávat na kujné železo novým zahříváním za vydatného přívodu vzduchu - tzv. zkujňování železa. Obsah uhlíku v surovém železe je příliš vysoký a proto je nutné jej oxidačním procesem v ocelářských zařízeních snížit. Toho se dociluje oxidací uhlíku buďto kyslíkem ze vzduchu (Thomasův konvertor), profoukáváním kyslíkem (LD konvertor) nebo přisazováním železné rudy a ocelového odpadu do taveniny v nístějových pecích (Siemens-Martinův proces, elektrická oblouková pec).

Získaná tzv. nelegovaná neboli měkká ocel je poměrně měkká a snadno se mechanicky zpracovává (tažení, kování, ohýbání atd.). Mechanické vlastnosti se dají dále upravovat tepelným zpracováním, například kalením (zahřátím do červeného žáru a prudkým zchlazením vodou, minerálním olejem) nebo popouštěním (zahřátím na 200-300 °C a pomalým chlazením).[9] Slouží k výrobě drátů, plechů, hřebíků a podobných produktů.

Další zkvalitnění vyrobené oceli se dosahuje legováním, tedy přídavky definovaných množství jiných kovů za vzniku slitiny. Hlavními prvky pro legování ocelí jsou nikl, chrom, vanad, mangan, wolfram, kobalt a ve speciálních aplikacích ještě mnoho dalších. Rozlišujeme tzv. uklidněné a neuklidněné oceli. U uklidněných ocelí je rozpuštěný kyslík vázán přísadou hliníku (Al) nebo křemíku (Si).

Existuje více než 2 000 různých druhů ocelí s přesně definovaným složením a mechanickými vlastnostmi, jako je pevnost, tvrdost, chemická odolnost a řada dalších. Ocelové polotovary jsou dále zpracovány ve válcovnách na drát, plech, nosníky, kolejnice, profily,které jsou široce používány v průmyslu, stavebnictví atd. Část těchto polotovarů slouží jako výchozí materiál pro výrobu výkovků v kovárnách. ........

[Igor V]

Ocel vzniká odstraňováním příliš velkého množství grafitického uhlíku ze surového železa. Tento proces se v různých dobách prováděl různými způsoby. Mezi nejstarší a již překonané metody patří tzv. pudlování, při kterém se roztavené surové železo promíchávalo s hematitem (minerál Fe2O3) a jeho vlivem docházelo ke "spalování" uhlíku i dalších příměsí. Vzniklé tzv. svářkové železo se poté na ocel zpracovávalo náročnými metodami jako je cementace (dlouhodobé zahřívaní tyčového železa s dřevěným uhlím) nebo kelímkový proces (tavení železa s přesným množstvím dřevěného uhlí). V polovině 19. století však již tento způsob nedokázal pokrýt stále rostoucí poptávku po oceli a hledala se jiná možnost.

V roce 1856 si nechal Henry Bessemer patentovat nový zkujňovací postup, po něm pojmenovaný jako tzv. Bessemerovaní. Provádělo se v tzv. konvertorech oxidací uhlíku profukováním roztaveného železa kyslíkem nebo vzduchem. Alkalické příměsi se zachycovaly v podobě strusky na vyzdívce konvertoru. Síra byla odstraňována pomocí zrcadloviny obsahující mangan, což navrhl Robert Forester Mushet.[1] Vlivem nové metody se výroba oceli významně zlevnila, například v Británii během 10 let cena klesla ze 70 na 15 liber za jednu tunu. V USA musel Andrew Carnegie přizpůsobit postup železné rudě od Hořejšího jezera a roce 1872 začal vyrábět kolejnice za 170 $ za tunu, ale v roce 1898 se cena snížila na 17 $ za jednu tunu.[1] Další modifikaci zavedli roku 1897 Sidney Gilchrist Thomas a Percy Carlyle Gilchrist, když na vyzdívku konvertoru použili vápenec nebo dolomit. Tímto tzv. zásaditým způsobem bylo umožněno zpracování surového železa s vysokým obsahem fosforu, neboť veškeré kyselé příměsi včetně fosforu zreagují s vyzdívkou za vzniku zásadité strusky, která našla uplatnění jako hnojivo. Postup podle Bessemera včetně modifikací se udržel skoro až do roku 1910.[1]

[Ogen]

Problém nie je zbaviť sa C, ale ako ho tam dať a potom ide o to ako to C zistíš, či je to dosť alebo málo, nie som praktik, to môže akurát Mysa o tom korektne básniť.

[Igor V]

To bol taký vtípek (lebo to vyzerá aj s tým pyritom tak pekne už surové ,a aj Sigfríd z nibelungov mal také ), inak v tom odkaze dolu sa píše že pri výrobe železa na ocel ide o to práve zbaviť železo uhlíku aby ho tam nebolo moc A Ogi za tú tetivu som sa nedurdil iba vieš natiahnem ruku v pravo a aha Seton 2 retardos čo som čítal asi 3x v puberte

[Ogen]

A kde zoženieš ten meteorit , ktorý musí mať presne to onô , aby si to potom mohol obohatit, tým oným uhlíkom:wink:, ak to nieje priamo FeNi meteorit, vieš o tom vôbec niečo, Tunguzovia vyrábajú z meteoritov posvätné vecičky, takže Duni snaž sa .

[Igor V]

Ja som trochu študoval a teplota tavenia medi je iba o pár sto stupňov nižšia od železa , študoval som to celé na tom odkaze výrobu železa ocele a idem v tom pokračovať lebo ma to fakt zaujalo .Doteraz som vedel iba že zo železa je ocel , a čéče tam máš X druhov ocele a X možností s čoho robiť ..A kámo ja chcem meč s toho meteoritu By ma zaujímalo s čoho robia japonci páč na videu čo som videl to nebol prášok aj ked sa pridával ale ruda ,niečo ako pyrit ,fascinujúci tento internet .

[robinhoodd]

To se omlouvám, myslel sem cín ne stříbro

[Mysa]

[robinhoodd]

Na měď je potřeba buď dost tvrdého dřeva nebo je dorý to míchat s dřevěným uhlím... pak se to tyglíku, kde je roztavená měď hodí stříbro a vuala máme tu bronz, ten má menší bod tání a celkem dobře se odlejvá, ale musí se to něčím rozdmýchávat , já na to používám fén a tavím to v takové malé pícce z cihel ... foukání je zespoda přes šamotovou mrížku , na fén mám hubici z plastový roury od vysavače a na tý mám nasazenou další, která je ze šamotu... funguje to dobře, když sem tam přidal i normální uhlí , tak sem roztavil i železo, ale někde sem čet, že dobře namíchanej bronz je lepší než železo..

[Igor V]

http://cs.wikipedia.org/wiki/Železo

[Barno182]

[cornus]

Ďaľšie ukážky z našich luhov a hájov:

[cornus]

Jardo ty máš pozorovací talent. Je to hilzna Mannlicher 1905, R.U.

[JardaM]

Fakt zajímavé hroty. Ten vpravo vypadá jak hilzna do pušky!

[Igor V]

Páni teda ja nie som kováč ale zrejme teplotu na roztavenie ocele len tak na záhradke alebo v lese na opeku nedosiahnem ,ale nešlo by to aj tam z medených a cínových drôtov ? Na bronz sa mieša 1:1 ? ,a forma? Sem tam som videl odlievať olovká do foriem z cesta ak sa dobre pamätám .

[cornus]

[petr julina]

Mládenci,a nedaly by se roztavit např. starší ventily atd.?

[Jas]

V texte k tej hornej forme pisu , ze sa odlievali naraz 4 sipy(co je vidiet) tie 3 co su pokope boli trojhranne a jeden v strede plochy . Viac ti uz musi pomoct Miso ten je v tom "kovany"
_________________
J.

[robinhoodd]

Díky Jasi,
až bude čas, tak zkusím něco vyrobit ze sádry, to na bronz stačí.. a z čeho sou ty kolíky? to bude asi nějakej kov nebo něco , co v tom nezůstane nějaké tvrdé dřevo?

Zkoušel sem odlejvat bronzovej nůž, asi na 4x, ale pokaždý sem si udělal málo bronzu, což mě celkem deptalo, ani nevim, jestli sem to namíchal v dobrým poměru aby byl ten bronz, co nejtvrdší a přitom aby se nelámal.

Dá se někde sehnat už hotovej bronz ten kvalitní, jako nějaký odřezky nebo tak, pokaždý sem nejdřív musel roztavit měď a to sežere víc paliva než tavit rovnou bronz.

[Jas]

Diky, ale KRISTE !!! nemohol si dat mensi ? 10 min. sa mi to tahalo a nakoniec zistim , ze to uz davno mam a da sa to normalne stiahnut zo situ... 14 mb dufam , ze tam nebol ziaden virus.
_________________
J.

[Itazipa]

FREE download - vložíš ten podivný kód do rámečku v vpravo dole a klikneš na stáhnout free. Jsou to také ruské zdroje.
_________________
...to je dobrý vědět... Itazipa Yuksá Óta

[Jas]

Chlapci podelim sa s vami o ruske zdroje. Toto su kresby nalezov skitskych odlievacich foriem . Nadhera. Dnes by to nerobili lepsie...







rozne tipy prierezov roznych hrotov



a ako si mozem pozriet tie hroty ?
_________________
J.

[robinhoodd]

Mohli by jsi se prosím pokusit o nákres řezu formy.., pořád mi vrtá hlavou jak tam udělat tu dutinku do hrotu... a z čeho se používali formy? z nějaký kvalitnější hlíny?