Registrace: 12.7. 2009 Příspěvky: 2333 Bydliště: Severni Karolina USA
Zaslal: so duben 09, 2011 1:53 pm Předmět:
Tis nema zadnou cenu asi tak jako smrk ,nebo borovice ten pry ma cenu jen kdyz nekdo koupi luk a v ocich lukare co vyrabi 100 liberni luky ma jasne tis urcitou cenu ,ale jen tu za kterou muze prodat luk ,pokud luk a dalsi vyrobek nikdo nekoupi tis nema zadnou cenu ......
Na doplnenie, ten mňou uvádzaný SG nie je SG, "tento pomer sa odpočítá od čísla 1 a potom to je už SG" ,sorry. Napr dĺžka celého vzorku je 8,7 cm, ponorná označená čiara je vo výške 6,3 cm alebo od vrchu 2,4 cm, ak 6,3 vydelím celkovou dĺžkou dostanem SG = 0,7241, ak 2,4 cm vydelím celk. dĺžkou, dostanem 0,2758, musím ho odpočítať od čísla 1 (1-0,2758=0,7241).
Jsou chvíle kdy upřímně lituji že nevládnu tvým matematickým aparátem
Na doplnenie, ten mňou uvádzaný SG nie je SG, "tento pomer sa odpočítá od čísla 1 a potom to je už SG" ,sorry. Napr dĺžka celého vzorku je 8,7 cm, ponorná označená čiara je vo výške 6,3 cm alebo od vrchu 2,4 cm, ak 6,3 vydelím celkovou dĺžkou dostanem SG = 0,7241, ak 2,4 cm vydelím celk. dĺžkou, dostanem 0,2758, musím ho odpočítať od čísla 1 (1-0,2758=0,7241).
A dôležitá vec je, abys urobil SG toho materálu, odrež malý špalíček asi do 10cm, daj preč kôru a rozpol ho. Strč ho do vody vo vysokom pohári a poznač si ryskou čiaru ponoru, urob to i opačne a zmeraj si celkovú dĺžku špalíku a zmeraj si kratší koniec od čiary ponoru, tento rozmer vydeľ celkovou dĺžkou a dostaneš 0,...- toto je SG a ak to vynásobíš 1000 dostaneš mernú hustotu tohoto materiálu kg/cdm. Môžeš si to urobiť za čerstva i po vyschnutí vzorku, aspoň uvidíš, koľko stratil vody za určitú dobu. a poznač si to.
Pokiaľ to zatrieš farbou, tak neuvidíš, kde je stred letokruhov hlavne na tom, čo si zoberieš zo sebou . Ináč o nejakom sundávaní kůry som nič nenapísal , to môžeš urobiť až po roku a rozhoduje to, kam si tú vetvu (vetve) uložíš, aby to postupne schlo a nesvietilo na to slnko a málo svetla, vzdušná vlhkosť môže byť a po roku do sucha. Kontroľuj si to zo začiatku každý 2 deň, týždeň a mesiac. A zatiaľ môžeš premýšľať ako to rozrežeš, stredom letokruhov alebo ináč , to uvidíš, koľko je tam na ktorú stranu materiálu (priemeru vetve) a rovnosť celej dĺžky.
Ogen: díky za radu, akorát nepobírám tu tvou poslední větu.
"a označ si klinčekom - hřebíčkom stredy letokruhov. No a šťastné oko."
Co jsem se díval, tak ty větve jsou docela čisté (bez dalších větviček), problém spíš bude s použitelným materiálem.
A podle toho co jsi psal, z něj mám oškrabat kůru ještě před rozpůlením?
Zeryk - Vetve sa málo krútia, ale zle štiepajú. Už som to tu radil, až si vyberieš nejakú vetvu, vyber takú, ktorá má jednu stranu bez vetvičiek a sukov, čo sa nedá tak ľahko zistiť (prekvapenie tisu je pod kôrou) a je viac-menej rovná, každá vetva rastúca do strany od kmeňa má posunutý stred hore a tam rastú i vetvičky a suky k zlosti lukárov, kde sa letokruhy viac tlačia k sebe kvôli udržaniu vahy a pod týmto stredom sa letokruhy od seba vzďaľujú a pri odrezaní ihneď zistíš na prierezoch, ako je to s tým lýkovým a jadrovým drevom, ale určite budeš spokojný, v tomto sa dá na tis spoľahnúť a nezabudni si zobrať sebou meter a farbu alebo lak na zatretie ran. A ešte poriadne si prehliadať po decimetroch strany, ktoré prichádzajú do úvahy, keď už máč dostatočne dlhú odrezanú vetvu (2 m) a označ si klinčekom - hřebíčkom stredy letokruhov. No a šťastné oko.
Do mňa už netreba rýpať.
K sušeniu sa pristupuje podľa druhu dreva individuálne.Každý druh sa suší trochu inak. Kto robí luky vie. Jadrové drevo a suší iným spôsobom ako biele.
S tisom je teraz problém.
Prv sa ťažili na luky stromy čo mali rovné kmene velkého priemeru a bez sukov. Kde dnes niečo také hľadať?
Doporučujem brest, s ktorým sa dajú dosiahnuť vynikajúce výsledky.
Špirálovitosť daná rastom nejde moc obabrať. _________________ ´´Primitive bows are cool´´ Tom Mills
https://picasaweb.google.com/101174487128722023961 https://picasaweb.google.com/107441683046910005504 https://plus.google.com/?hl=sk&partnerid=gplp0
s tisem nemam este moc zkusenosti, ale z tohohle asi nic nebude.
tis je jadrovy drevo a u 4 cm vetve je toho jadra pramalo.
jestli te ale bavi neco kutit, tak to vyzkousej.
klidne i to suseni za kratsi dobu. myslim ze 30 liber se da udelat z cehokoliv
Chtěl bych tohle téma trošku oživit, jelikož jsem nenašel pro mě uspokojující odpověďi ani tady, ani v tom druhém vlákně.
O postupu sušení a zacházení s uřízlým kmínkem mám asi takovou představu:
Tis má hodně problém s vrtulovitostí a suky, takže štípání bych se chtěl vyhnout a rovnou s tím na pilu. Taky tady padlo, že po rozpůlení začíná dřevo chytat vrtulovist a na myšlenku, co to říznout a HNED pevně zafixovat, nikdo nereagoval (kromě povídání o tom že tohle dřevo má svou hlavu a zpátky nejde narovnat). Co tomu zabránit tím zafixováním už na začátku? Sušit kmínek s kůrou bude asi lepší předpokládám?
A poslední otázka, mám přístup k větvičkám (s minimem suků) o průměru max. 7cmZačátek - 4cmKonec na 2metrech , stačí alespoň na jeden kousek?
O sušení tady mluvíte v řádu "roky", takže si chci začít sušit větvičku nebo dvě už teďkom.
Mám známého, který udržuje okolí kostela a domlouval jsem se s ním, že jak bude prořezávat, tak si můžu dojít vybrat (jen abych nebyl obviněn z hanobení parku )
Registrace: 12.7. 2009 Příspěvky: 2333 Bydliště: Severni Karolina USA
Zaslal: po červenec 20, 2009 8:07 pm Předmět:
Nesmime zapominat ,ze ve stredoveku neexistovalo zadne normovani jak
luky maji vypadat a ze stovky lukaru si delali luky jak chteli ,kral jim prodaval tis a oni mu zpet prodavali hotove luky . Hlavne na konci stre-
doveku se s luky zacinaji delat male pokusy jak udelat luky ucinnejsi ,pro-
to jsi spravne videl ,ze se luky ke konci prudce suzuji poslednich 10-14 palcu ,nekdy to bylo umyslne vyrobene lukarem ,ale zkuseni lukostrelci okamzite jakmile luk vyfasovali si zacinaji oskrabavat konce dykami aby dosahly te bicove rychlosti konce luku /praskani bicem/ nektere luky z tisu maji zahnute konce aby se zvysovala rychlost sipu podivej se na odkaz kam jsem zaslal angl.serial o vyrobe a bitvach co se tyce warbow.
Byl vyroben pokusni luk ze dreva listky na rozmerech co udelat v tisu
takovy luk by mel okolo 120 liber ,jenze listka na techto rozmerech dosahla pouze 85 liber ,no a po par desitek vystrelu se objevuji stresove praskliny az se nakonec drevo zhroutilo a tohle vedeli i za stredoveku a
od te doby se koluje ze bila dreva nejsou dobra na luk,bezmyslenkovite se to opakuje dodnes. Kdyby listka mela na tisove konstrukci tah pouze
60 liber byl by to dobry luk,ale nepouzitelny proti rytirum i kdyz 60 liber
by zabilo jelena ,medveda a posledni zubry v Evrope i kdyz dnes stale
nekde v Polsku existuje male stado!!!!
Alwarez - vďaka, ale nejak sa mi to nezdá, keď sa podívam na jednu z fotiek, a chápem, že u tejto fotky sú fotené ELB luky od konca, čo skresľuje identifikáciu a porovnávanie rozmerov u ELB luku, zdá sa mi ako keby do 2/3 to bolo menej uberané a potom to ubrali plynule až do špičky, bez nejakého prchodu do kuželu pre končík.
Registrace: 12.7. 2009 Příspěvky: 2333 Bydliště: Severni Karolina USA
Zaslal: po červenec 20, 2009 2:20 am Předmět:
Luky z MaryRose /na palube jich bylo nalezeno okolo 160 kusu a 3500 sipu/ delka luku byla merena od zarezu na tetivu k zarezu a nejmensi meril 187cm a nejdelsi byl dlouhy 211cm ten nejkratsi se odhadovalo ze tah byl 80 liber ,prumerny tah byl 100-120 liber a ty nejdelsi luky mely tah okolo180 liber na 28 incich ,vyska koster lukostrelcu byla pouze 170cm a tak natah byl max. 30 palcu ,to same jako dnes , dve predloktni kosti lukostrelcu byly deformovane jak se snazili od mala tahat co nej-
tezsi luky, kosti jednoduse byly ohnute dovnitr,rukovet byla kulata co mela prumer 38-40 mm i kdyz nektere byly o 2-3 mm mensi ,tahle rukovet byla stejna 50 cm uprostred luku a pak se rameno zacina zuzovat prakticky pyramidove az do konce co byl temer zase kulaty a mel 12mm v prumeru a vsechny anglicke luky mely prumer koncu 12-13 mm ,ramena techto luku byla ovalna ,sirka nekde uprostred ramene byla 34 mm a tloustka 31-32 mm .... Nesmime zapominat ,ze uchylky techto rozmeru pouze plus ,minus 2 mm jak v sirce a tloustce ramene mohlo znamenat 25 liber mene ci vice na tahu luku ,cim vetsi tah tim musi byt tisovy luk delsi ,nebot vime ,ze cim delsi luk, tim je delsi jeho zivotnost!!
Alwarez- mám prosbu, potrebujem rozmery tis. luku z Mary Rose, môžeš ich tu dať a to šírku a hrúbku postupne po nejakých dieloch v ramene luku od stredu až do konca, ak existujú!?
Registrace: 12.7. 2009 Příspěvky: 2333 Bydliště: Severni Karolina USA
Zaslal: út červenec 14, 2009 8:16 am Předmět:
Tis na severni strane Alp byl vykacen pred 500 lety ,luky vytazene z potopene lodi Mary Rose mely v rukoveti az 50 letokruhu na jeden palec to pry znamenalo ze strom byl az 600 let stary , nejblize podobny tis se dovazi z Oregonu/USA/ kde se chlubi ,ze maji 20 letokruhu na jeden palec . Vlajkova lod Mary Rose se potopila r. 1545 A.D. Po vysuseni nektere tisove luky stale strilely i kdyz mely pouze asi 70 liber natahu na 30 palcich no kazdy zaslabne za tech 450 let v bahne pod vodou!!!!!
mestský tis je riedky. Nemal si robiť tak silný luk, mohol z neho byť pekný slabý lučík.
Trochu sa bojím kupovať cez net z USA aby mi neposlali kočku v mechu.
Registrace: 11.2. 2008 Příspěvky: 119 Bydliště: Země
Zaslal: pá červen 26, 2009 5:04 pm Předmět:
jak říkáš, napařoval sem to pod alobalem, asi 3 hodiny. šlo to krásně ohnout na kterémkoli místě, fakt paráda. Ohnul sem to, počkal tři hodiny a zkusil to dát na tiller. Luk samozřejmě hodně zesílel, šlo to nad 100 liber ale nátah nebyl stále podle mých představ . Tak jsem pokračoval v zatížení na těch 32" a....... páááác. Brutální suchá šleha přesně v místě madla. Bez jediné třísky, taky paráda. Jsem už ale poučen a na městský tis už kašlu, přestože mám doma jeden 130lb luk z takového materiálu ikdyž myslím že stojí za hov... Už mám vyhlídlé prodejce z USA popřípadě nějaké evropské osage za zlomek ceny. Uvidím co dál zatím se rozhlížím.
Záujemci o tisové luky, skúšali ste niekto googlovať nákup materialu z USA ? Daje prípadné skúsenosti, .
Čo som zbežne pozeral dá sa kúpiť stave amerického tisu na luk od 150 + doprava.
Skúšal som už aj to vaše suché teplo ,pekne nad pahrebou ,na už takmer fertig lukoch z červeného duba ,ale ohýbal som iba ramená do deflexu páč to pri sušení dostalo moc reflexu a for cornus drevo bolo vysušené zrejme kvalitne takže sa to pri zatažení nevracalo a musel som to skúsit.Aléé určite by som na to nebral teplovzdušnú pištol ,pahreba je pahreba .
to mě nenapadlo, ještě sem to nedělal. jestli mi stačí kýbl, oheň a voda napiš jak dlouho to kuchtit
Ja by som to nevaril, ale naparoval pod staniolom, pol hodina by mala stačiť. Mám zlý pocit, že varením sa drevo vylúhuje a zoslabne.
Na lh akcie je ten luk dobrý, lepší ako lamináty.
Já vás lidi obdivuju,vyrábět si sám luk.Zkoušel sem to taky,měl jsem tělo od olimpijského luku,originál ramena se mi zlomily po té co sem míst 60 cm šípu sem založil 90cm šíp,křuploto vipíchlo mi to málem oko,ramena byly na vyhození,rozhodl sem se pro výrobu nových,dopadlo to dobře,ze starých jasanových liží,z jasanu nebyli,mělo to ideflex....po 3měsících výroby sem to šel zkusit a po pěti výstřelech praskl vyletěl prach a zpoustu zprostých slov a od té doby sem se na to radši vykašlal... _________________ Kenny
Ja som to robil iba jeden a pol krát . Nech poradí niekto iný ,ako dlho to závysí na hrúbke ....alebo neskoršie pozrem knihu a dám vedieť .Inak hrniec voda ,strčiť koniec dnu a variť ,to je jasné .
Časy uváděny v GMT + 2 hodiny Přejít na stránku Předchozí1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8Další
Strana 2 z 8
Nemůžete odesílat nové téma do tohoto fóra. Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru. Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru. Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru. Nemůžete hlasovat v tomto fóru.