Jardo M Ten úhel je velice důležitý ale není to ve vztahu tětiva a končk šípu. Je to tětiva a linie špiček ramen tedy úhly které směřuj ven z luku. Nebudu psát proč
Vždyť jo, Jardo, já taky neříkám, že je to úhel tětivy a končíku, ale úhel, jak se tětiva lomí (u končíku).
Koneckonců jsou to trojúhelníky a tak jsou ty úhly vzájemně vázané
Kdyby se mi chtělo, tak sem dám obrázek rozkladu sil...
Jardo M Ten úhel je velice důležitý ale není to ve vztahu tětiva a končk šípu. Je to tětiva a linie špiček ramen tedy úhly které směřuj ven z luku. Nebudu psát proč
Jardo, objavilsi čo si ani výrobci nevšimli.
Ďaší paradox, prečo sa dlhší luk, pri rovnakej sile, naťahuje lepšie ako krátky?
Cornusi, to není žádný paradox, to je normální. Je to proto, že ten úhel tětivy u končíku šípu je u delšího luku větší (otevřenější). Pak už je to jen o rozkladu sil, sínech a kosínech.
V praxi je to tak, že když zapadlé auto uvážeš delším lanem ke stromu, a pak za to lano vprostřed zatáhneš (ale napříč - jako za tětivu!) tak tím autem pohneš.
Další příklad je, že i dost lehké prádlo na šňůře může vyrvat skobu ze zdi, pokud je ta šňůra příliš napnutá.
Je to pořád o tom samém.
no já to čiste náhodov vim ,protože pod 45st je málo a nad 60je moc ...kontrolní otázka .co se stane se samopalem vzor 54 ponechaném o vlhku a dežti ? _________________ .......
Ale:
Všiml jsem si, že prakticky u všech typů (dobrých) luků (asijské, anglické i olympijské), svírá v nataženém stavu končík ramene luku s tětivou úhel přibližně 45 - 60 stupňů (nevím proč - neví to někdo?).
Aby byl tento úhel dosažen, je třeba aby u kratičkých pákových luků šly ty páky - siahy, hodně dopředu (cca 45 stupňů) u delších, jako je holmegaard už byly páky v ose (rovnoběžně s) ramene a kdyby byl ten pákový luk hodně dlouhý, tak 2 m, pak by ty páky šly, resp. musely by jít asi skutečně dozadu.
Zajímavé, né? co si o tom myslíte?
Vypadá to v praxi asi takhle:
Zdálo by se logické, (alespoň mně ), že nejlepší přenos síly je tehdy, když na tu páku ta síla přes tu tětivu působí kolmo, tedy pod úhlem 90 stupňů.
Výrobci luků a ostatní odborníci, proč to vychází takhle?
Registrace: 12.7. 2009 Příspěvky: 2333 Bydliště: Severni Karolina USA
Zaslal: pá září 18, 2009 4:20 pm Předmět:
Pro dreveny luk je asi maximalni ucinnost 70 % /rovny luk/ ,prumerna ucinnost se pocita okolo 60 % . Drevolaminatove recurve majici ucinnost 80 % a vice . Vysoka ucinnost u dreveneho luku jej zase udela moc nachylny na zlamani ,nebot ma malo dreva na odolavani ruznych narazu
tak je treba tvorit kompromis ,pokud luk ma ucinnost 52 % tak se da stale trochu oskrabat ,ale ne moc . Podle mne, pokud dreveny luk ma ucinnost 55 az 60 % je O K ,jini budou zase chtit udelat z luku F-1 na ukor trvanlivosti luku .......
Na vlákně "Dostřel vašich luků" jsme si ukázali, že dostřel a počáteční rychlost šípů spolu velice úzce souvisí. Jsou to důležité parametry každého luku. Byl jsem velmi překvapen, že je naši výrobci luků před svými zákazníky velice pečlivě tají, jak vyplývá z dále citovaných (doufám, že slušných) žádostí. Uběhly skoro 2 měsíce a nic:
JardaM napsal:
by každý mohl dobrovolně přispět a která by dovolila srovnávat jednotlivé luky bez integrálů a složitých rovnic. Stačí udat 4 položky:
- název (typ) luku
- napínací síla luku (skutečná nebo deklarovaná) v librách
- výstřelová rychlost šípu v m/sec
- hmotnost toho samého šípu v gramech
JardaM napsal:
Byl by Arni ochoten poskytnout podklady (nap. síla, výstřelová rychost, váha šípu pokud je jiná než 9gr/lb a příp. tahovou křivku) pro své luky Jekyll a Taté2 ? Přidal bych je do tabulky. Dík.
Jediní dva hrdinové, kteří zveřejnilií toto tajemství jsou Jaroslav Kejval a Cornus! Sláva jim
Ještě snad takový nápad, třeba se to někomu bude hodit. Určitě je to lepší než pomazávat madlo rtěnkou nebo pudrem, jak se doporučuje. Jde totiž o to, jak zjistit, jestli šíp (končík) oblétává madlo čistě (clearance).
Přilepil jsem lepící páskou kousek ptačího pírka na zadní čelo madla tak, aby bylo v cestě dolnímu kormidlu šípu. (paprsky praporu rovnoběžně s kormidlem). Kormidlo prapor rozčísne a ze vzdálenosti od madla usoudíme na čistou obletu. Po uhlazení pírka je možno pokračovat se šípem o jiné tvrdosti, spajnu ...
[/i]
Byl by Arni ochoten poskytnout podklady (nap. síla, výstřelová rychost, váha šípu pokud je jiná než 9gr/lb a příp. tahovou křivku) pro své luky Jekyll a Taté2 ? Přidal bych je do tabulky. Dík.
Pečlivěji jsem vyhodnotil získané podklady a po korekcích to vypadá takto:
Z těch zahraničních má nejplošší (nejtrojúhelníkovatější) tahovou křivku BushWacker, naopak nejvypouklejší úplně ze všech je BlackWidow PAX. Jeho křivka se už podobá pákovým lukům. Zajímavé!
To jistě, ale nešlo mi tak ani konkrétně o Tradtech, ale o způsob testování a výsledky testů, které jsou na stránkách http://www.bowreports.com/ prováděny a publikovány. Jako vzor pro tu naši testovací komisi
Re JardaM: Jo jo, Tradtech je super. Dělali to společně se Samickem. Ten luk všichni známe, jeden má např SanDuro. Luk (respektive střed) má výhodu, že má ILF a vpodstatě tam jde dát i jiná ramena např. Hoyt - takhle střílí 3D v TRRB Láďa Kolínko a evidntně to funguje. Nebo dělá Tradtech prima rychlá "rovná" ramena a jde z toho udělat TRLB pro potřeby 3D. Já jsem teda "staromilec" a mám raději luk "v kuse" a "skládačkou" střílím, jenom když už není zbytí ale tenhle luk má jednoznačné hodně pozitiv.
K tomu Polarisu - aha, to jo. Myslím ale že i ta rychlost je vynikající na tu sílu a váhu šípu. Dost dobré.
Ale zdá se mi, že už tady moc teoretizuju a málo střílím - už aby přestalo pršet... _________________ Griffin
Ješte dodatek - ty účinnosti, co jsem tu uvedl, jsou (po porovnáni) asi v průměru o 5% vyšší (tedy ve skutečnosti jsou nižší). Je to proto, že to počítám přes trojúhelník, ale skutečná plocha pod tahovou křivkou je o cca těch 5% větší (záleží na typu luku).
Ten polaris vychází dobře proto, že střílím těžším šípem než těch 9 zrn na libru (skoro 12 gr/lb), což je pro účinnost výhodnější.
Ať tedy sami uvedou ještě, jaký to jejich auto má výkon, tedy jaká je kinetická energie vystřeleného šípu (m*v2/2) při nátahu 28" s tětivou B-50, ať se pochlubí a bylo by po "medvědí službě" a "chybných závěrech".
A co pak budou všichni dělat, čím se budou živit?
Já bych ale fakt asi jenom čistě rychlost nepřeceňoval.....to myslím vážně.
Jinak se rozvinula pěkná debatka...
Re J. Kejval: Ten Win Win mě překvapil taky (JardůvM Samick bych zatím nechal stranou, než prožene šíp přes chrono). Podle mne by se 38# mělo dostat přes 200 už taky ale pravda je, že 9 liber/libra síly nátahu na něj může být hodně. Normálně by tím zřejmě někdo střílel šípem s cca 7 liber na nátah a pak tam bude přes 200 fps určitě. Podíval jsem se co je to za ramena, protože je to novinka a tyhla ramena mají dřevěné jádro, takže to asi odpovídá. Ty lepší (pěna a carbon) se jmenují N-Apecs. Střed luku vypadá zajímavě a buď se mi to zdá nebo zvětšili úhel usazení (víc zavřeli) aby dotáhli Hoyt. Vypadá to , že to bude hodně stabilní, ale zase asi ubere mírně rychlost, kdo ví. _________________ Griffin
Re JAS a flight: no jo, je to tak, pokud to někdo veme takhle sportovně tak samozřejmě taky záleží na tom, jak optimálně "položí" šíp do vzduchu a každá disbalance mu může ubrat metry. To jo. _________________ Griffin
Neberu, normálně diskutujeme, od toho to tady přece je. Debatu jsem chtěl taky vyvolat, napsal jsem to večer jako nástřel přesná čísílka si nepamatuji a doufal jsem, že to doplníte. Stalo se. Trochu ale okomentuji, co píšeš, protože v prvním bodě si nerozumíme:
Délka nátahu: Souhlas, s tím co píšeš, takhle se to normálně dělá.
Co jsem měl na mysli já, je to, když si někdo přečte na luku nápis 34#, který je zpravidla udáván na 28" a pak z toho luku na svůj nátah dostává něco úplně jiného. Odstřílí to a pak sem zapíše výsledky a ty nebudou fakticky relevantní, protože střílel s jinou nátahovou silou než je napsáno na luku.
Tzn. to co jsem uváděl už na začátku svého příspěvku - "..když stejným lukem stejnými (přesně jsem tam napsal stejně těžkými) šípy... budou střílet lidi s různým nátahem, dostanou logicky jiný výkon luku a jinou rychlost šípu . A myslím, že v tom se taky bez problémů shodnem.
Brčka - musel bych stát chvíli před chronem a odzkoušet to ale souhlas s tím, že jsem to tady odhadnul, u vzdálenosti jsem si jist, že sestřižení brček mě na cloutu u stejného luku dokázalo posunout o 15m dostřelu. Plasty brzdí výrazně míň. Mám ale pocit ( a jenom pocit), že i na tom chronu to bylo znát, že ty trueflight letky víc brzdí. Někdy zkusím přesně, je to už rok co jsem to zkoušel. Takže je klidně možné, že máš pravdu a z té krátkíé vzdálenosti to nic neudělá.
Vypouštění - zase jsem to odhadnul ze zkušenosti, neměřil jsem to. Takže vůbec nerozporuju tebou uváděné hodnoty, někdy to zkusím přesně.
Co si pamatuju ale určitě protože jsem zkoušel asi před měsícem na chronu 2 luky je to, že záleží na způsobu vypuštění. Když jsem to odfláknul a "pustil" nebo když jsem si dal pozor a pěkně tažením sklouznul, tak jsem měl rozdíl až 10fps i víc. Je to asi i tím, že chrono nebylo v ideální výšce, musel jsem poklesnout v kolenou a trochu se soustředit, abych mu neustřelil "tykadla" ale když jsem se zastřílel, dostával jsem vyrovnanější hodnoty.
Zbytek - není co dodat byly to moje odhady
Jaký byl ale hlavní smysl mého příspěvku:
to, že pokud to bude měřit každý z nás zvlášť, můžeme se nevědomky dopustit chyb nebo i opomenutí různých věcí a vy jako lukaři z nás pak nemusíte mít úplně radost, protože vám teoreticky můžeme "strhat" luky a ono to nebude pravda a obráceně. Jediné co by tomu zabránilo je, že se sejde skupinka lidí a za stejných a srovnatelných podmínek vezme v úvahu výše popsané okolnosti a otestuje luky. _________________ Griffin
Ano, znám tu tabulku, zajímavý je nárust účinnosti luku s hmotností šípu. Je to ale pohopitelné, protože tím vzrůstá jejich podíl na pohybujících se částech (ramena + šíp)
Jardo na ozivenie tabulka Karpowitzovych testov na jeho lukoch. Treba vsak brat do uvahy, ze luky boli upnute do zveraka v horizontalnej polohe a tetiva vypustana domacky vyrobenym strojom. Tubus chrona cez ktory leteli sipy bol z plastovej trubky a sipy preletovali aj s moznostou dotyku - takze nie velmi beznehodovy test . Zaujimave v kazdom pripade, pretoze doteraz take nieco nikto neurobil.
Jsme zase u toho nátahového diagramu protože ta nátahová křivka Widow je vyšší a delší než u Bush. Jiný je jen v profilu a vyvážení jednotlivých úhlů ramen. Jinak složení ramen bude zřejmě stejné ale to se dá dohledat. Ale právě ten profil je rozhodující. Black Widow a Busch Vacher jsou longbow luky hybridního profilu. Tzn. větší deflex a reflex k dosažení co nejvyšší účinnosti. Tak aby se longbow přiblížil účinnosti recurve luku a nemusel být tak dlouhý atd atd.. Proto jsem tehdá psal že se nedá posuzovat hybridní luk z nějakým longbow který má naprosto jiný profil (pravidla IFAA)atd.
ještě si spočítej čeho dosahuje recurve luk Black Widow PA X "Tulipwood"
60" délka 50 liber
Kynetická energie ...37,78 ft-lb
Dynamická energie.... 82,5 %
Uložená energie .... 45,78
Uložená energie ....0,91 ft-lb/lb
Rychlost...... 194 ft-lb/lb
Nemůžete odesílat nové téma do tohoto fóra. Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru. Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru. Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru. Nemůžete hlasovat v tomto fóru.
Diskusní fórum
FAQ
Hledat
Seznam uživatelů
Uživatelské skupiny
Registrace
Osobní nastavení
Přihlásit se pro kontrolu soukromých zpráv
Přihlášení
...kontrolní otázka .co se stane se samopalem vzor 54 ponechaném o vlhku a dežti ? 
), že nejlepší přenos síly je tehdy, když na tu páku ta síla přes tu tětivu působí kolmo, tedy pod úhlem 90 stupňů.
Zkús teraz
[/i]
