Toto fórum bude uzamčeno, své příspěvky pište do nového fóra: http://lukostrelec.cz/subdom/forum/

[maťo]

No, luk som ešte nešľachoval...ale achylovky používam len na viazanie (hroty, omotávka, nože)...ak na niečo vážnejšie, tak chrbtové, nie?
_________________
No, občas niečo trafím pardón, pán sused

[proražečkostí]

prsty jsou na nic. drivkem je tem pekne natlacis a uceses, prsty ti setrou hodne klihu.

[dav1dMldc]

dúfaš dobre- achylovky(aj turci ich používali a skoro všetci lukari, čo nemajú bytunok )
skôr som myslel váhu lučiska,. prilepene sú-držia riadne(umačkávam to prstami-väčší cit)
pomôže aj 1 vrstva, je to perfektný material(j.hamm), bez nich by nebol

[proražečkostí]

to dav 1. moje prace je na foru indianske luky ....tam najdes odkaz na picasa prorazeckosti ted tam jsou sneznice a v moji galerii je luku hodne
a k te vaze luku. Nevim jaky si daval slachy, doufam ze ne achylovky. A taky zalezi na tom kolik si nanasel klihu. A taky jestli si slachy drivkem zamackaval.
Jinak by vaha slach nemela hrat takovou roli, spis jde o to jestli nemas moc silne luciste a slachy na nem jsou jen jako ozdoba bez fce. jestli jsi lepil pouze jednu vrsvtu, luku to nepomohlo.

[alwarez]

Slachy slouzi jako dvojsecna zbran, je pravda ze zpevnuji luk ,ale na druhe strane pridavaji na vaze ramen a tim snizuji vykon luku a tak je vzdy rozumne zvolit kompromis ,na indiansky luk vzdy pouze 3 vrstvy tady nekdy i jedna vrstva postaci a znacne zpevni luk a ty asiatske luky tam plati stejne pravidlo i kdyz tam je asi vice vrstev .......

[dav1dMldc]

....
ten môj šľachač je dosť ťažký a strielal som 32 gram. "angl. šípy." uvidim ten ďalší. čítal som o 4 vrstvách(niekedy až 7!), ale musim si to ešte len vyskúšať.
proražečkostí: pošli mi nejaké foto tvojich lukov a aj rozmery pls.
diki

[alwarez]

Neberte si priklad z Hollywoodu je to jenom pakarna a nevim proc si nekdo bere za vzor film Tanec s vlky dalsi vymysl Hollywoodu . Apaci a komancove plus mensi kmeny byly klasicky priklad indianu co ziskali kone od spanelu velmi brzo po roce 1500 a jake byly jejich luky pred tim ? Longbow ,longbow najdete si ten obrazek/ co kdysi poslal Cornus/ luku co byl objeven v jeskyni v Texasu a byl star vice jak 500 let . Apacove bojovali na konich i se spanelskymi vojaky. Apaci byli moc rychli a jejich luky byly tehdy hodne silne a tak spanele si vymysleli vlastne neco na zpusob neprustrelne vesty ze surove kuze ,ale v tom horku polopouste to stejne nemohli nosit . Vyprava se na noc utaborila a najednou priletel sip apacu a rano se vydali najit kde se ten rudoch vlastne ukryval a napocitali k mistu ukrytu 240 kroku a tak vime jak daleko dostrelil apacsky luk so byl oslachovany, ale jeste byl stale dost dlouhy ,vsem tem zajemcum doporucuji cist noviny z 19 stoleti a mozna se neco tez dozvi ........

[Ogen]

V každom prípade, to len tak na okraj náčelník vo filmu Tanec s vlky naznačil niečo o Španieloch... A bizóni boli lovený i na pláňach i keď nie až v takom množstve, ako keď mali kone a šlachy si získavali z bizónov z jeleňov i z Wapiti už pred x rokmi, takže hovoríme o lukoch so šlachami, ktoré mali niekoľko vrstiev na dreve i na rohovine. A hovoríme, že luky so šlachami neboli len menšie, ale i väčšie asi tak do 150 - 160 cm so zatvoreným jedným okom . Takže jasno je len na obrázkoch, ktoré vyhotovili maliari plání alebo i iný dopisovatelia, čo sa týká veľkosti luku.

[proražečkostí]

NO Comment!
odmitam alwarezi dale s stebou na cokoli diskutovat, protoze to nema smysl. Clovek se muze mylit, chybovat, ale tohle je fakt i na me moc.
Uzivej si sve nevedomosti.

[alwarez]

To jsou mi novinky. Prichod koni na kontinent zapricinili spanele a ti prvni jak dobyli Mexico -city a odtud se zacali kone sirit na plane a to bylo nejak okolo roku 1500 a spanel De Soto vedl vypravu do Apalacskych hor r. 1540 a doporucuji si precist jeho zapisky a roku 1750 kdy pry nemeli stale byti kone na planich ve skutecnosti uz tam existovaly stale rostouci kmeny ,nebot tam uz mustagove zili nejmene 100 let a pred tim moc indianu na planich nezilo ,nebot je tam nedostatek vody ,vsak ani stromy tam nerostou a vodni prameny jsou od sebe daleko vzdalene pro pesi indiany a kmeny se tam stehuji az kdyz po roku 1500 se rozsiruji kone na kontinente a luk v americe indiani pouzivali pouze asi 2 000 let a jestli nekdo lovil pred tim na planich bizony ostepem tak to bylo pouze v dohledu apalacskych hor, anebo to mohl byt lesni bizon v techto horach .

[proražečkostí]

to Alw.: Alwarezy Ted ses skutecne predved jako totalní blbec.
Zaloz si nove forum ALWAREZOVY POHÁDKY NA DOBROU NOC, a prestan se motat do neceho o cem nic nevis. Ses fakt uz smesnej.

to Ostatnim: tento prispevek nebudu dale komentovat, protoze je to cely nesmysl.
Jen pro skalnio priznivce :pouze dodam to, ze drevene slachove rohove luky a luky s parozi se na planich rozsirili predevsim s prichodem koni, coz se datuje od 1750 a ale i nekeri autori 1720 a mene. Mnoho dukazu evidentne take prokazuje lov bizonu atlatlem hluboko pred 1700.
Rozhodne posledni lakotsti lovci bizonu davali prednost luku pred puskama, z pochopitelnych duvodu spolecneho lovu. Pred prichodem koni se pouzival spolecny lov predevsim do pasti, kde luku nebylo treba.

[alwarez]

Pro ujasneni ty prerijni luky co jsou dnes v museich byly sesbirane z bitevniho pole s indiany po americke obcanske valce co skoncila r. 1865 a par let po te, zacina expanze na zapad, hlavne tech jizanu co nechteli zit pod okupaci severu a to byli hlavne ti mladi co prezili a slouzili pod vlajkou jihu . Jasne ona je pronasledovala i federalni vlada ,jenze to bylo velmi slabe . Tak tyhle luky se zacinaji sbirat po roce 1870 do roku 1890 kdy indiani byli porazeni a zniceni az na tech par co utika do Canady, luky teto doby uz se davno nepouzivaly na lov bizonu ,ale pouze jako valecna zbran a tak vsechny luky byly zkraceny a slachovany ,nebot clovek tolik nepotrebuje a tenkrat greenhorns se smali jak indiani maji smesne luky,ale stari indian fighters je vzdy varovali ,ze indian umi strilet na 60 yardu lukem v boji tak jak beloch svoji Winchestrovkou ,tak ti dnesni nadsenci co si mysli, ze kdyz okopiruji ty kratke luky z musea maji luky na bizony ,vubec neni pravda ,maji luky mensich vykonu co pouze dobre funguji na lidi /blue coats/ rekneme do 60m ,luky na ty bizony byly o 30cm a vice delsi a pokud indiani roku 1880 lovili posledni zbytky bizonu, tak uz jenom puskama, nakonec i luk byl v bitve jako pobocni zbran, kdyz dosly patrony.....Proto 1 metr dlouhy oslachovany luk neudela vice jak 140 metru, ale na polovicni vzdalenost s ostrou plochou spickou na cloveka staci , tenkrat neexistovalo ockovani proti tetanu a kolikrat trvalo nekolik hodin, nez doktor vytahl rezavou spicku z tela postizeneho,jednou jako 15 lety jsem slapl na rezavy hrebik bez toho ze bych tomu moc venoval pozornost a druhy den mne vezli s nohou dvakrat vetsi k doktorovi.Kazdy indiansky hrot byl tak lehce privazan ,ze spicka po vytazeni nasady zustavala v tele zasazeneho......

[Ogen]

U rohových aziatských je to tu na fóru vidieť, ale u indiánských som to nevidel, žeby mal mať viac ako jednu vrstvu, niečo mám na videopáske, musím sa na to pozriet ešte poriadne, ale lepil len jednu vrstvu na roh z hruborohej ovce, možno to video bolo nejak upravované, uvidím .

[proražečkostí]

vrstvy jsou u indianskzch luku potreba
minimalne 2, obvykle jsou 3az 4.
vychazel jsem studiem mnoha odbornych clanku a literatury, take studiem originalnich luku v USA.
U rohovych luku je vrstev daleko vic, protoze roh je v podstate nosic a slachy funguji jako elasticky prvek ramen.
kdyby dav1 naslachoval luk spravne, divil by se co to s jeho lukem udela a jak se rapidne zvysi jeho vykon.
a k tomu dostrelu. predpokladam, ze slachac dlouhy cca 140cm, cca 60lb musi strilet hodne pres 200m.kdyz moje slachace od110-115cm od 50 do 60lb strili spolehlive od 140m.

[Ogen]

proražečkostí - z čoho si vychádzal, že je potreba 2 vrstvy na 135 cm luk, hoď sem nejaké informácie, vďaka

[Elév]

Aha, nevšimol som si, pardon.

[dav1dMldc]

pozri si album je tam popis je rovnaký ako ten prvý

[cornus]

David dobrá práca.
Na 25 rokov mohol ten agát dostreliť kúsok viac.
Mne mladší agát, plochý luk dostrelí 160 aj viac.
_________________
´´Primitive bows are cool´´ Tom Mills
https://picasaweb.google.com/101174487128722023961
https://picasaweb.google.com/107441683046910005504
https://plus.google.com/?hl=sk&partnerid=gplp0

[Elév]

Myslel som náťah, rozmery, silu...

[dav1dMldc]

inšpiroval som sa knihou od j. hamma. robil som podľa toho. ani jeden nemá siahy, všetky sú ohýbané.
prepáčte, nedal som popis. už tam je
č. 5 nemá šľachy je to selfbow s hikórie. neskušal som dostrel, ale viac ako 100m
ten posledný má. nechal som to okolo 1 mesiaca a teraz to má asi pol roka. striela asi 140-150m s 30g angl. šípom. je trocha nekľudný ale striela celkom pekne.
č. 7 je fakt tuhý agát cez 25 rokov starý, čo som dostal od suseda stolára a má dostrel okolo 130-145m je to ten maľovaný na zeleno v luky-all

inak vďaka za pochvalu.

[Ogen]

Tak teda len jedna vrstva je na tom luku? Vyzerá to dobre a čo luk pred tým a potom, zhodnoť ich, čo do chovania a tak?
Dal sis tým prácu, z akého dreva je ten luk na fotke č.7 ?

[proražečkostí]

[Elév]

Vyzerajú krásne, daj nejaké parametre na foto č.5 prosim ťa. Ako dlho schlo šlachovanie a čím si lepil?

[dav1dMldc]

a na tom prvom sú šlachy- 1 vrstva fotené po troch dňoch od nalepenia

[dav1dMldc]

nafotil som tie indiánske luky, možno aj pre inšpiráciu http://picasaweb.google.sk/D.Matejov/Indianske?authkey=Gv1sRgCJ2D26SIq9a1tgE# a pridajte aj nejaký komentár diki

[Buky]

[JardaM]

[JardaM]

Alvarezi, prosím, prosím, prosím...
jak je to s tou bednou na poušti, miskou s vodou a proč tě římani nemají rádi????????

[alwarez]

Miso ja jsem myslel ten 300 lety zapas rimske rise s Parthians ,kde bylo obdobi primeri a obdobi valek jak o podporovani Syrie a Armenie a jejich dobijeni a valecne stesti slo na obe strany az do te doby kdy imperia na obou stranach proste krachla, neustale valky na teto strane rimskeho imperia vedly k tomu rozvoji kompozitnich luku i v Rime , vubec nemej strach mam dojem ,ze to zase zacne znova EU = druhe rimske imperium proti Parthians=Iranci za ucasti noveho imperia USA a kazaru / izrael /..
Ne rozhodne jsem nemyslel pouze Markus Krasus a ty 2 zname bitvy ,neustaly konflikt ma vliv na vyvoj a vyrobu zbrani co potvrdilo 20 stoleti . Miso dnes nelez v knihach vse mas na netu a kazdym dnem se to vylepsuje .....ve 20 stoleti vsechny zname bitvy mely svuj podil na vymysleni zbrani a zadna vlastne vyznamne neprispela at uz se jednalo o Verden ,Piavu,Kursk,Stalingrad , Vietnam , Irak a mnoho dalsich ......

[Ogen]

Malagelo, nemalo, malagelo, nie je to niečo podobné?
Možno to niekdo skusil?