Toto fórum bude uzamčeno, své příspěvky pište do nového fóra: http://lukostrelec.cz/subdom/forum/

Mysa · Zaslal: po březen 05, 2007 4:52 pm Předmět:

Skoro ve všech materiálech zmiňujících jap.luk je zmíněn tento vývoj od období Heian dřevo(mořuše,katalpa,voskodárné stromy) - dřevo a babus zepředu - bambus zepředu i zezadu - bambus ze všech stran - dřevo je vytlačeno na okraj.Dnes se to dělá převážně z laminátu a nátah do 20 liber.Pak ale narazíš na odbornější literaturu a zjistíš,že je to mnohem složitější .Existují luky symetrické i asymetrické,rovné,mírně reflexní,hluboké,obdélníkový průřez,oválný průřez.......pak se můžou lišit v omotávání a navíc na to téma existuje minimum literatury.A zatím všichni mistři,se kterými jsem hovořil ,byli mistři jenom díky tomu,že ostatní nevědí vůbec nic.Několik yumi (ogasawara)jsem vyrobil a madlovou část jsem řešil nepatrným zesílením středových lamel.Fungovalo to.Pokusím se to zjistit přesně a rozpracovat jednotlivé typy

Jas · Grafoman Registrace: 12.11. 2006 Příspěvky: 2772

Ta moznost tu je , ale najdi rovny kus bazi dlhy 2.30 m .Navyse japonci to nahradili v jadre potom samotnym bambusom , akurat zlepenym napriec imitujucim drevennu lamelu .Vyberf driev je velky.Trapi ma ta madlova cast. Rolling Eyes

_________________
J.

cornus · Zaslal: po březen 05, 2007 1:16 pm Předmět:

Jas, v TBB2 sa píše, že japonské bambusové luky mali jadro z moruše.
Tá sa v Azii dosť používala. Ja by som tam kludne použil bazu ako flexibilné drevo.

Jas · Grafoman Registrace: 12.11. 2006 Příspěvky: 2772

Dik. Co to potom moze byt za luk z mekkeho dreva ? V kazdom pripade o celodrevenny yumi z katalpi mi nejde.
_________________
J.

cornus · Zaslal: ne březen 04, 2007 11:19 am Předmět:

Katalpa je strom pôvodom z USA a Azie. U nás rastie v parkoch ako okrasná drevina.
Má veľké biele alebo ružové kvety a plody sú dlhé strukovité,visiace tobolky 40cm.
Drevo má ľahké a mäkké.

Jas · Grafoman Registrace: 12.11. 2006 Příspěvky: 2772

Takze, pridaju na hrubke bambusovych lamiel a jadrovej v mieste , kde ma byt madlo o par milikov a vlastne je mierne pracujuce s lukom... Mno- bude to asi zasa cesta pokusov a omylov. crybaby

Mimochodom co je to za drevo ta katalpa ?
_________________
J.

Mysa · Zaslal: ne březen 04, 2007 1:15 am Předmět:

madlo je tužší,ale fakt to dělají tloušťkou materiálu.Nevím všechno,ale nikde,kde byla rozkreslená konstrukce nebylo ani slovo o zvláštním zesilování madla.Výrobci mají prostě dokonale zmáknuté mechanické vlastnosti lepením spojených materiálů.
Sám jsem na to ještě nepřišel.Japonci ti o tradičních výrobních procesech řeknou cokoliv,kromě toho důležitého

Jas · Grafoman Registrace: 12.11. 2006 Příspěvky: 2772

Myslel som tie zlepovane, bambus jadro, boky, bambus.Viem ze vo vypnutom stave su vlastne podobne , ako slachove , mierne zvratne.Na koncoch su zosilovane , asi na 10 cm tvrdym drevom.Trapi ma len to madlo.Tvrdis, ze tam nie je ziadne zosilnenie, okrem hrubsej omotavky ratanom ? Ze to vlastne funguje podobne , ako anglicky dlhy luk , ze teda pracuje pri ohybe aj madlo ? scratch

_________________
J.

Mysa · Zaslal: so březen 03, 2007 11:23 pm Předmět:

nijak.Yumi je celá řada typů a nevím o žádném,kde by se madlo lišilo od zbytku luku.Jenom konce ramen bývají řešené jinak.Některé luky jsou dokonce ve vyvěšeném stavu "C".Je to celé na síle vrstev.Ale existují i celodřevěné jednoduché yumi stejného tvaru.Dělá se to, tuším ,z katalpy

Jas · Grafoman Registrace: 12.11. 2006 Příspěvky: 2772

Otazka do fora - mozno Mysa by o tom nieco vedel, zda sa byt Japanofyl.Pohravam sa s bambusom - vramci cakania na dozrievajuce glejov ( Evil or Very Mad

) a napadlo ma skusit nejaku napodobeninu dlheho Yumi luku. Ako tam je riesene madlo ? Vlepenou hrubsou lamelou medzi jdro a bambusi ? Ako potom zabranit pry ohybe odlepovaniu , alebo lamaniu v tomto mieste ? Sigh

_________________
J.

Jas · Grafoman Registrace: 12.11. 2006 Příspěvky: 2772

Paroh . Strielam s nimi , ale samozrejme. to nie su hroty na tercovu strelbu.Jednoho zajacika uz mam s pazurikovym hrotom. Laughing

_________________
J.

Komtur · Zaslal: so únor 24, 2007 1:42 pm Předmět:

Já na té výstavě nebyl, ale mám podobné zprávy od rodičů, také měli pocit, že nevystavili to nejlepší. Podobně jako ty jsem vyrůstal v místě bohatém na vykopávky doby kamenné, ale šípové hroty jsem našel jen dva a poškozené. Jak štípeš, pomocí tlačného hrotu z parohu nebo používáš měděnou trubku? Střílíš se štípanými hroty?

Jas · Grafoman Registrace: 12.11. 2006 Příspěvky: 2772

Ja tiez, sice nie aztecke, ale miestne - mladsia a starsia doba kamenna.V mojom okoli je spusta sidlisk z doby lovcov mamutov a obcas chodim s priatelmi zbierat pazuriky. Ked ma clovek stastie tak sem tam narazi na paradne kusky. Sam si tiez robim do sipov pazurikove a obsidianove hroty .Nedavno som bol pozriet v Prahe beziacu vystavu v Narodnom muzeu o lovcoch mamutov a musim povedat , ze som bol mierne sklamany , z nejakej priciny nevystavili tie najllepsie veci ( predpokladam , ze nejake maju ), lebo tu v zbierkach u ludi su daleko krajsie artefakty. scratch

Vystavili tam aj "akoze praveky luk" so sipom , ktory mal hrot na tensej strane konarika. Tetiva bola zo spagatu... Rolling Eyes

_________________
J.

Komtur · Zaslal: so únor 24, 2007 11:20 am Předmět:

To je pravda, alespoň se o tom píše v seriozní literatuře. Zrovna v létě jsme se štípáním hrotů dělali pokusy a s trochou cviku se dají za nedlouho udělat docela dobré hroty na šípy (samozřejmě lovecké). Docela mě překvapilo, že to nebylo tak těžké, jak jsem si vždycky myslel, jde jen o to vědět jak na to. Mám ve sbírce i několik originálních pravěkých pazourkových a aztéckých obsidianových věcí a jejich řezné vlastnosti jsou výborné.

Jas · Grafoman Registrace: 12.11. 2006 Příspěvky: 2772

Nie nadarmo bol v Azii vo velkom pouzivany aj ako noz, dyka ci maceta.Este aj dnes kmene zijuce v dzungli ho pouzivaju ako smrtelnu zbran.Kdesi com cital , ze pri fizykalnych testoch tvrdosti, ho zaradovali az k oceli...Navrat k starym technykam je dnes hufny.Teraz sa mi prave dostala do ruk kniha kde pisu ze v amerike pouzivaju ocny chirurgovia k urcitym ukonom skalpeli z stiepaneho pazuriku alebo obsidianu. Je ostrejsi ako ocelove a drzi ostrie daleko dlhsie . Idea

_________________
J.

Mysa · Zaslal: pá únor 23, 2007 11:00 pm Předmět:

zatím mám příšerně pořezané ruce Laughing

Bambus má hranu jak žiletka

Jas · Grafoman Registrace: 12.11. 2006 Příspěvky: 2772

Fuha, a pokial sa da odoberat z boku ? Cez 3cm sirky by som uz moc nesiel.Dalsia moja skusenost je (podobne odoberanie), ze ak mas prilis hrube lamely, tak ti nepomoze odobrat z boku ani keby si siel na sirku 2 cm, aj tak to bolo v natahu prilis silne... Vela zdaru wave

_________________
J.

Mysa · Zaslal: pá únor 23, 2007 4:10 pm Předmět:

přesně tak.Tileruji odebíráním z boku

Jas · Grafoman Registrace: 12.11. 2006 Příspěvky: 2772

Hovoril som -Bambus nadovsetko.Rubom k sebe myslis mekkym vnutrom k sebe - cize leskla silna vonkajsia strana bude viditelna z predu aj zozadu ? Tak by to malo byt najlepsie- to je moja a predovsetkym japonska skusenost. Musis vsak mat dopredu vyriesenu hrubku lamely k zelanej natahovej sile- lebo , ako si uz zistil z tohoto uz sa odoberat neda... Mne vychadza , ze ak je hrubka lamiel okolo0,3 mm tak sa 155 cm luk pohybuje okolo 30 kg .

Razz

_________________
J.

Mysa · Zaslal: čt únor 22, 2007 11:03 pm Předmět:

tak přidáním další lamely nátahová síla bambusového luku vzrostla na 230 liber. Rolling Eyes

Bude se ubírat Laughing

průstřelnost jsem nezkoušel,ale šíp letěl někam k Berounu.Ještě vyzkouším flatbow z bambusu ze dvou lamel rubem k sobě a myslím,že to už bude ono

Eluwak · Zaslal: út únor 20, 2007 11:48 pm Předmět:

No, ale Messner byl jediný, kdo v tom dřevě vedle poznal luk a kdo hned tvrdil, že je to starší než 500 let, tudíž pro archeology...co nerozšlapali turisti to dodělala vyprošťovací četa se sbíječkou...přesto se zachránilo obdivuhodně dost věcí...
_________________
Zdraví Eluwak

Mysa · Zaslal: út únor 20, 2007 11:34 pm Předmět:

voni ho nevezli na prosekturu.Ale kamarád,co ho restauroval,říkal,že ho napřed vrzli do sklepa a on jim kapičku zesmrádnul.Taky ho prý poničil Messner,když ho chtěl zachránit.Kopal do něj cepínem

Eluwak · Zaslal: út únor 20, 2007 11:25 pm Předmět:

Nebo si někdo ze zaměstnanců pitevny tak stašně uprd... fart

_________________
Zdraví Eluwak

Mysa · Zaslal: út únor 20, 2007 11:21 pm Předmět:

Že by rozmrzlo žluklé sádlo?

Eluwak · Zaslal: út únor 20, 2007 11:17 pm Předmět: Hnůj + lučiště

Hm, s tím hnojem...připomnělo mi to Konráda Spindlera a jeho Muže z ledovce. Píše, že krátce po vyproštění Etziho a jeho výstroje z ledu se prý z lučiště několik dní šířil téměř nesnesitelný zápach. Že by "čpavkování" v hnoji nebo moči? Ovšem proč to, když si vyráběl tisový LB?... Question

_________________
Zdraví Eluwak

Mysa · Zaslal: ne únor 18, 2007 1:41 am Předmět:

Byl jsem týden v čudu,takže reaguji na dost staré příspěvky.Síla japonských luků se uváděla v "mužích" jako jednotce nátahové síly.Standartní luk měl délku 73sunů (221 cm) a nátahovou sílu cca 20 liber.Tedy desetimužný luk asi 200 liber.Stran lepení bambusu:lepení brání voskovité látky ve dřevě.Japonci je odstraňují opatrným nahřátím nad dřevěným uhlím a setřením hadrem.Vnitřní stranu je vhodné zdrsnit.Při lepení klihem po složení a stažení nahřeji celý luk a rozlepování jsem zatím řešit nemusel.Čpavek je známá plastifikační látka,ale v souvislosti s reflexními luky jsem se sním setkal jenom ve vztahu k rohovině a pokládám to za báchorku.Zatím jsem ještě nenarazil na jedinou seriozní zmínku.Jednou to bylo v cestopise a dvakrát novináři,kteří ovšem mohli čerpat z toho cestopisu.U nich jde špatně odhadnout,jak na to přišli

Komtur · Zaslal: pá únor 16, 2007 4:04 pm Předmět:

Prakticky asi moc ne, alespoň ne v rámci jedné generace (pokud bereme těch 20 let). V každém případě je třeba vzít v úvahu fakt, že určité postupy (žíhání, napařování, máčení v různých látkách) aplikované na materiál jako dřevo mohou do určité míry změnit jeho mechanické vlastnosti. Dochází zřejmě k chemickým nebo fyzikálním (struktura) změnám látek v něm obsažených. Pokud tedy nejsme schopni získat přesné postupy buď od současníků, kteří je znají nebo z historických materiálů, je třeba experimentovat a získané vzorky podrobit pevnostním zkouškám.

Jas · Grafoman Registrace: 12.11. 2006 Příspěvky: 2772

Komtur · Zaslal: pá únor 16, 2007 9:52 am Předmět:

Jo, pro hnůj si k nám můžete přijet náklaďákem. Máme ho tolik, že můžete naohýbat celý les.
Podobné postupy se opravdu používaly na zlepšení odolnosti některých dřevěných součástí. Dělali to například koláři s materiálem na středy loukoťových kol. Taky se podobně (v hnoji nebo bažinách) máčely dubové klády na hamry apod. Co vím tak to nebyly úplně masově rozšířené postupy, šlo většinou o dub a uvádí se dost dlouhá doba po kterou bylo dřevo namočené (i několik let).

Jas · Grafoman Registrace: 12.11. 2006 Příspěvky: 2772

Naco by vsak potrebovali ohybat drevo do luku ? Mongoli tam nemaju nic ohybane.Ramena su z jednoho , alebo dvoch rovnych kusov dreva a usi-pevne reflexi su zas len dva rovne kusky dreva , k tomu rovna rucka do stredu a to je tak vsetko. Ale bolo by to treba vyskusat , cisto ako moznost. Vyzva pre chlapcov od koni.
_________________
J.