byla to fakt super akce. Ještě jednou bych rád poděkoval organizátorům za tenhle zážitek. Ne jenom po sportovní stránce, ale i cestovatelské se mi to líbilo. http://www.casamundo.cz/%C4%8Cesko/ ještě jsem totitž v Adršpachu nebyl, a tak jsem si to užil i takle. Jinak nevíte, kdy se podnikne něco podobného? http://www.morrigan.estranky.cz/clanky/lukostrelba určitě bych se zase rád zůčastnil. [/url]
Registrace: 19.6. 2006 Příspěvky: 1582 Bydliště: Praha - Řepy
Zaslal: st listopad 17, 2010 8:51 pm Předmět:
Tak jsem to přihodil do tématu Target panic a následně celé téma přesunul z Tlacharny do tématu Tělo _________________ Říkej co říct chceš a mysli to vážně.
Povzbudili jste mne ještě ke 2 poznámkám, sice asi jasným, ale pro úplnost:
- Zapomněl jsem nějak na jednu věc, asi je to zřejmé z textu ale pro jistotu, aby nedošlo k nepochopení: podle mne to co píše Mýša, předpokládá, že jsem zvládnul to, co píše Luděk. Jinak řečeno, pokud to dělám (nebo jsem dělal) v zásadě dobře, nemusím na to myslet a může to být pro někoho naopak při závodě kontraproduktivní soustředit se na techniku, protože začnu dělat jiné chyby. Znám ale i střelce, kteří si to normálně v duchu "zopáknou" - rameno- mám, "lopatky" - mám atd.
Pokud ale střílím technicky špatně (špatně ramena, špatné vypuštění atd.) žádný "instinkt" nepo podvědomí mi nepomůžou, protože se ten "instinkt" nemá kde vzít a podvědomí nemá nikde co "vykutat" a jestli, tak špatně.
- Ten "instinkt" a "podvědomí" se vytvoří až tím "žhavým drátkem tréningu" , za předpokladu, že trénuju správně. Pokud trénuju a jen se snažím trefovat bez vědomí základů techniky a svých chyb (navíc na mne nikdo nekouká, aby mne opravil), tak jenom fixuju chyby, následně podléhám trudnomyslnosti a říkám si: "Čím víc trénuju, tím je to horší" a mám v zásadě pravdu.
Ale to už asi opakuju, co tady bylo. Tak čus bus a hodně štěstí. Já jsem si složil BB, sundal rukavici, nandal TABku a jde mi to jako tomu psovi na té pastvě... _________________ Griffin
Registrace: 25.9. 2006 Příspěvky: 4466 Bydliště: Praha - Radotín
Zaslal: st listopad 17, 2010 12:59 pm Předmět:
dle mameluckého manuálu z roku 1368
2O věcí je napjatých 8 na pravé ruce- malíček, prostředníček, prsteníček, palec, zápěstí,loket, nadloktí, svaly horní části předloktí.
6 na levé ruce- malíček, prsteníček, prostředníček, zápěstí ,loket, svaly dolní části předloktí
6 na těle- pravý bok, pravé rameno , obě lopatky, páteř, břicho
11 je uvolněných 2 na pravé ruce- ukazovák a střední šlacha předloktí
3 na levé ruce- ukazovák, palec , přední část předloktí
4 na těle- levé rameno, levý bok, pas, krk
2 na hlavě - rty
tři body jsou v klidu- srdce, oči
Je to sice míněno pro praváka vypouštějícího palcem, ale řada zásad je společných.
Nejčastější chyba je vypouštění před usazením šípu (důsledek rychlopaleb)
a příliš dlouhé míření, kdy ztuhne levé rameno a levá ruka strhne výstřel do leva (u palcového vypouštění se tato chyba neprojeví tak moc).
Pak hodně lidí zkracuje nátah v důsledku únavy, nezavírá lopatky, při střelbě z kopce a do kopce mění úhel levé ruky vůči tělu... _________________ Důvěřuj Aláhovi, ale napřed si uvaž velblouda.
Prorok Mohamed
Super diskuze!
Vše popsané vnímám stejně, jak shrnul Griffin, jen jsem se necítil dost kompetentní k tomuto tématu jakkoliv vyjadřovat, neboť se v bahně topím už dost dlouho a případná zlepšení jsou u mě vždy jen krátkodobá a nejsou nijak výrazná.
Při těžších střeleckých podmínkách jsem paralyzován ztrátou sebedůvěry.
Trénink v rozmanitém terénu s možností si postupně nakládat a potvrzovat těžší a těžší situace je pro mě ta úplně nejdůležitější věc!
Ach ta polabská nížina!
Víc toho písemně a narychlo asi nevypotím, kdo to taky pak má číst, že jo.
Můžeš "potit" častěji , perfektní shrnutí plus nové poznatky. Je hodně dobrý, že jsou na fóru lidi, kteří se snaží druhým ukázat cestu. Těším se na Vás Griffini!
O to víc prosím Petra o přesunutí, ať se to v "Adršpachu" neztratí. _________________ Ita
Ale jo, ještě přidám, i když už skoro všechny rozumné věci zazněly. Já si myslím tohle:
1. Takováhle "krize" je normální, speciálně u nás střelců, do velké míry "samouků", kteří trénují sami a nikdo na ně nekouká a neopravuje. Často si tak něco zafixujeme, co je špatně, naučíme se s tím žít a trefovat, dokud se trefujeme, je všechno vpohodě, v zásadě se zlepšujeme nebo se dostaneme na nějakou hladinu střelby, kterou si udržujeme. Ale pak se nám něco "zhroutí" (příčina je jedno, může to být cokoli - změna stylu, luku, tabky, psychické rozhození, že se netrefuju, strach, že minu atd.) No a pak nastane to, co píše Mýša - soustředíme se na styl, na provedení, ale my to provedení máme často technicky špatně, takže se o něj neopřeme... a už se vezem...
2. Je potřeba si "diagnostikovat" problém. Na lukostřelcích tradiční lukostřelby jsou vidět 2 základní shluky problémů.
a) Nějaké formy a projevy "žluté nemoci", tzn obavy před středem terče, nebo terčem vůbec. Tento jev by neměl teoreticky u tradiční lukostřelby nastávat (protože se nemíří na střed terče) ale přesto jsou nějaké formy vidět na závodech. Projevují se např:
- "nedotažením" a předčasným vypuštěním, snaha se šípu jakoby zbavit před zamířením
- nekoordinovaným "cuknutím" při vypuštění
- "zatuhnutím" na konci nátahu a nemožností s tím hnout, pak následuje vypuštění, aniž bych měl zamířeno
apod.
b) chyby čistě "technické", které samozřejmě mohou po určité době přerůst v psychické a bod a), ale teď jsou prostě jenom technické a já si je ale neuvědomuji, kdybych si je uvědomoval, tak je začnu odstraňovat. Problém tady je, že začnu odstraňovat jednu chybu a způsobím si jinou...pokud mě nikdo "nehlídá".
3. a) je horší a dlouhodobější než b) ale jde to.
4. Způsob odstraňování (obou skupin problémů) byl jednoznačně správně popsán tulákem77 (neházet "luk" do žita a odstraňovat), Ishim (metoda střelby na krátkou vzdálenost, nabrání jistoty a pak postup - je dobrá metoda), Luďkem ( musím vědět, jak to má být dobře, abych věděl na co se mám soustředit a co odstraňovat a občas na mne někdo musí kouknout a zkorigovat mne) a Mýšou (nesmím se zase tolik soustředit na provádění, protože pak mne to psychicky "blokuje", podobně působí i "nervy" z výsledku).
Dokonce to chlapi nahodile popsali i jakoby v docela dobrém pořadí
K tomu už můžu dodat jenom tohle:
- je to dlohodobější věc, náprava je zpravidla v čase měsíců (varinta b)až let (u varinty a) a je potřeba si to tak uvědomit a nesnažit se něco upospíchat.
- závod je stresující věc, která mi moji momentální situaci sice zhoršuje (netrefuju se tréninkově a na závodě už vůbec ne) ale pokud přestanu na závody jezdit delší dobu, tak pak když na nějaký přijedu, tak jsem zase o to víc nervózní. No, každá rada drahá. Já jsem to řešil ( a dosud řeším) tak, že se jsem se naučil ty závody vynechávat, pokud jsem cítil, že to nepůjde a ještě se musím připravovat. Ono ti to pak jakoby psychicky pomáhá, že se nefixuješ na to, že "musíš za každou cenu" do soboty nastřílet, nachystat se atd. Brát to víc "vpoho"...
Víc toho písemně a narychlo asi nevypotím, kdo to taky pak má číst, že jo. _________________ Griffin
samotné trefování je třeba vypálit do duše žhavým drátkem tréningu.
Kam Ty na to chodíš? Já si to snad nechám vytisknout na triko. Skvěle vyjádřeno!
Jinak, jestli můžu poprosit Petra, ať příspěvky od mojí otázky hodí do "Target panic". Byla by škoda, kdyby si je po čase nemohl přečíst nějaký nováček, nebo ten, "kdo tam padá". _________________ Ita
Registrace: 25.9. 2006 Příspěvky: 4466 Bydliště: Praha - Radotín
Zaslal: út listopad 16, 2010 8:44 pm Předmět:
to je bezpochyby. I v tom zmizelém příspěvku jsem napsal něco v tom smyslu, že lukostřelba je tak trochu nucená meditace. Když do toho nejdeš naplno, tak se výsledek snad ani nemůže dostavit. Mám osobní zkušenost, že jak mi začne záležet na výsledku a začnu se vědomě kontrolovat, výkon jde o 20% dolů. Musí to být rutina. Jak technika výstřelu, tak zorientování se v prostoru.
Po závodě jsme o tom krátce diskutovali s Jirkou Hujerem, a viděl to podobně. Stejně, jako většina ostatních obtížně navazoval kontakt s terčem, tak začal chytračit a řešit problém čistě technicky a už se vezl. Já to udělal na chvíli a šoupl jsem tři outy.
Půlku sezóny jsem střílel 3D za starou bačkoru, trénoval, řešil šípy, piloval techniku a bylo to čím dál horší. Na podzim jsem se na to vyprdl, vybral jsem si jeden šíp, co je na něj spoleh, jeden náhradní a začal věřit intuici a ejhle! Když udělám chybu, tak vím jakou a nemusím o tom dlouze špekulovat. Je to mnohem lepší a člověk má z lukostřelby i lepší pocit.
Prostě to chce chodit střílet do terénu a dát tomu čas. Ona se ta jemná vnitřní motorika časem nastaví sama a mnohem přesněji, než nějaké technologické postupy. Ty ti můžou pomoci konsolidovat nátah a vypouštění, ale samotné trefování je třeba vypálit do duše žhavým drátkem tréningu. _________________ Důvěřuj Aláhovi, ale napřed si uvaž velblouda.
Prorok Mohamed
Registrace: 19.6. 2006 Příspěvky: 1582 Bydliště: Praha - Řepy
Zaslal: út listopad 16, 2010 6:06 pm Předmět:
Obavám se že za tohle může webhosting. V poslední době jsou tu dost problémy, tak jsme se rozhodli ho změnit ale ještě to chvilku potrvá než se to zrealizuje. _________________ Říkej co říct chceš a mysli to vážně.
Já myslela, že nás někdo "vymáznul", že jsme na špatným vlákně. Moje druhý poděkování taky zmizelo.
Ztratila se mi i fotka (znovu jsem ji nahrála) a co jsem koukala, tak Cornus jí taky nemá ........... _________________ Ita
Registrace: 25.9. 2006 Příspěvky: 4466 Bydliště: Praha - Radotín
Zaslal: út listopad 16, 2010 5:58 pm Předmět:
Tak to byl nějaký uprděný, zapšklý záškodník
Tak znovu.
Sice je tu na to kolonka v tlachárně, ale frustrace se týká extrémního závodu, kde byly terče záměrně rozmístěné tak, že se blbě odhadovala velikost a vzdálenost, byly v úhlech které málokde vidíme, terče které jsou málokde k vidění (Delta, Reinhard....), měly zhusta stresující pozadí a navíc bylo blbé světlo. Prostě extrémní závod, jak má být.
To, že člověk přestane cítit terč a má pocit, že zásahy jsou náhodné, to se stane každému. Základy lukostřelby se naučíš rychle, pak rosteš, pak se to zpomalí a pak začneš padat dolů. Myslím, že teď to má i Láďa Kolínko, excelentní střelec.
Chce to znovu vyladit vnitřní bytost. Trochu prozkoumat, jestli je chyba ve zbrani, nebo ve mě. Všímat si soustřelu na různou vzdálenost, a pak se snažit ho posunout na střed terče. Až to budu sypat doprostřed, chce to dát si malý bod mimo střed terče (třeba víčko z petflašky) a hlavně měnit nahodile vzdálenosti a úhly. Rány, jako byl kamzík, nebo střelba přez vodu jsou vůbec nejtěžší, protože se nemáš čeho chytit. Tam musíš prostě věřit intuici. Ale bez tréningu v terénu se tenhle odhad vypěstovává opravdu blbě _________________ Důvěřuj Aláhovi, ale napřed si uvaž velblouda.
Prorok Mohamed
Registrace: 18.3. 2009 Příspěvky: 778 Bydliště: Předměřice nad Labem
Zaslal: út listopad 16, 2010 11:14 am Předmět:
Hlavne je potreba mít promyšlený jak mám provest výstřel, mít to pekne nekde napsané a obcas si zkontrolovat, ze to tak delám. Postoj, lopatky aby tlacili k sobě, prední ruka do terče, zadní aby po výstřelu šla dozadu jak sklouzne tetiva z prstů, abych nepouštel prsty. K tomu je potreba abych mel dostatek síly. Loni pres zimu jsme posiloval, na jaře se na to vyprd a kdyz se podívám zpátky na výsledky je to vidět jak to šlo dolu. Ted jsem treba musel zmenit tabku, bo ta stará uz byla jak hadr, to je taky velká zmena a nestřílí to ted ani s tou starou ani s tou novou. Je potreba n atu novou znova naladit luk. Ale hlavně je potřeba obcas trenovat s nekym kdo tomu rozumí , aby ti rekl co delas spatne a mohla se posunout dál. Ze začátku má člověk hodně euforie a nadšení a ono to jde samo, pak to trochu vyprchá a bez pravidelného treningu se to nelepší.
Registrace: 8.9. 2008 Příspěvky: 254 Bydliště: Praha Malá Strana
Zaslal: út listopad 16, 2010 9:27 am Předmět:
[. Podle mě je i hodně důležité během sezony nic podstatného neměnit. Ani luk, ani šípy, ani hroty,
[b]No ba v tom to možná bude ,změnil jsem váhu hrotu je to klidně možné .
Když se jeden nebo dva závody 3D nepovedou, tak je podle mě hodně důležité si analyzovat proč se to stalo. Byly to těžké terče a neměl jsem na to je trefit? Potom je třeba najít podobný terén a trénovat to,do kopce a z kopce,dálky atd. Takových terčů ale nabývá většina. Horší je, když zjistím, že jsem nedal relativně lehké terče,které běžně doma dávám a cítím se na ně. Potom je to otázka psychiky. A tady kupodivu souhlasím s Alwarezem.Tyhle situace jsem řešil podobně. Dám si terč na takovou vzdálenost, abych trefil - 8 nebo 10 metrů a pálím a trefuju. Získám tím psychickou pohodu a pak se posunuju zase dál. Podle mě je i hodně důležité během sezony nic podstatného neměnit. Ani luk, ani šípy, ani hroty, někdy ani rukavičku, své udělá i výrazná změna oblečení. No a potom střílet a střílet,co možná nejčastěji. Jak jednou napsal Luděk, střílet jednou týdně zajistí, že se člověk nezhoršuje, ale když se chce zlepšit, chce to aspoň 3x týdně.
Registrace: 12.7. 2009 Příspěvky: 2333 Bydliště: Severni Karolina USA
Zaslal: po listopad 15, 2010 11:46 pm Předmět:
To se stava vlastne kazdemu lukostrelci asi za 1 az 2 roky strileni a pry se to nestava detem a ti co zacali strilet jako deti. Stava, ale deti si to nepamatuji , kdo by si neco pamatoval ve 20 letech co se mu stalo ve 12 letech to se mu jevi jako zacatecnicke potize . Dulezite je proste strilet dale nemenit styl ,maximalne kdyz mate zdravodni potize s tim prstenickem ,tak zmenit natah jako 3 prsty pod sipem aby natahovaci ruka se zmenila v celek ......
Kdyz se zaciname propadat, pouze se vice priblizime k cilum 3 D jako napriklad strilet cile na 5-10 metru ,zavody na cas povazovat jako zabavu a strilet na 10 metru ,nebot je to jenom psychologicky upadek a nic jineho ......
Stagnacia alebo upadok je prechodny jav ktory nie kazdy zvladne , zazil som a uistujem ta ze sa ti to bude opakovat v urcitych intervaloch ... niekedy je to povolenie v treningovom procese a niekedy je to iba psychicka zalezitost ked strelec nadobuda neopravnene pocit ze sa zhorsuje a to potom posobi ako "PLACEBO" cize sam seba presvedci ze sa zhorsila nasledne sa naozaj zhorsi. ja to vnimam ako urcitu vlnu ked si raz hore a raz zase dole ... kazdy strelec ma iny priebeh daneho ukazu ale vetsinou je to o tom istom , kazdemu to trva nejaku dobu kym ten moment prekona . Treba to preckat rozhodne nepolavovat ale snazit sa vycibrit chyby ktorych sa dopustame inak povedane su obdobia ked mi ide karta a su obdobia ked som odsunuty v 3D strelbach do kategorie "zufalec" ako tohtorocne majstrovstva Slovenska v Pezinku
Registrace: 25.9. 2006 Příspěvky: 4466 Bydliště: Praha - Radotín
Zaslal: po listopad 15, 2010 11:15 pm Předmět:
dlouho se to drželo jako oblíbené téma zde:
http://www.lukostrelec.cz/modules.php?name=Forums&file=viewtopic&t=1011
Občas se to stane každému, že přestane cítit terč a zásahy se stanou náhodnými. Chce to prostřelit a časem to zase zmizí. Po těžkém závodě to má půlka střelců, po lehkém to způsobuje hlubokou depku. Já se například kvůli tomu nechystám na Tyršák, protože loni mne hluboce frustroval _________________ Důvěřuj Aláhovi, ale napřed si uvaž velblouda.
Prorok Mohamed
Inu , kdepák jen slabý odvar kdeže loňské střílečky jsou . Jednoduché terče neproměním a to je smutné
Nevím, zda mi někdo odpoví na tohle téma (nevím, kam ho šoupnout) - Jak se vyrovnat se "stagnací" či "zhoršující se střelbou". Možná, že tím prošel každý lukostřelec (jsem tu krátce), jen jsem nikde nenašla radu jak z toho ven. Je mi jasný, že je to individuální, ale co takhle Vaše postřehy- jak se s tím perete VY? Sama stagnuju a jak poslouchám ostatní, tak skoro na každýho přišel menší či větší "propad" (abych někoho neurazila - skoro na každýho). Někoho to chytí dřív, někoho pozdějc. Zajímali by mě Vaše názory - držet se stejné techniky a vydržet, zvýšit trénink, změnit styl, změnit luk? Nebo nedělat nic a samo se všechno časem upraví? _________________ Ita
Časy uváděny v GMT + 2 hodiny Přejít na stránku 1, 2Další
Strana 1 z 2
Nemůžete odesílat nové téma do tohoto fóra. Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru. Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru. Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru. Nemůžete hlasovat v tomto fóru.