Hodnocení tématu:
  • 0 Hlas(ů) - 0 Průměr
  • 1
  • 2
  • 3
  • 4
  • 5
Malosérioví výrobci kuší, zakázkové stavby, speciální kuše - díl 2.
#21
DanM: Výborný článek. Kde na to chodíš? Jinak mě zaráží ten výřez na zapoštění lučiště v railu. Na jednom snímku jsem si všiml, že tam v tom místě mohly škrtat kormidla, nebo se pletu?
Odpovědět
#22
To Rgx
Díky moc!
O kuších čtu denně a těch vstřebaných informací, stažených článků, fotek, videí je opravdu velké množství. Psaní těchto článků mi pomáhá tyto informace třídit a dávat dohromady. Pokud bych něco zapomněl, mohu to zde zpětně dohledat nebo naopak pokud si vzpomenu, mohu něco doplnit.

K Whamo Powermaster byly dodávány tovární dřevěné šípy se třemi letkami. Měli velice nízké letky, protože jak píšeš, prostor mezi vrchem railu a uchycením ramene byl malý (někde uváděno 3/8" tj. necelý 1 cm. Někteří zákazníci si pak dělali vlastní šípy, pouze se dvěma letkami (jako u pistolových kuší) s větší nosnou plochou.
Odpovědět
#23
Dalším zajímavým výrobcem, u kterého se objevily kuše ve výrobním programu, je vůbec první americký výrobce luků, Ben Pearson.

Tato rodinná firma vznikla roku 1927 a produkuje luky dodnes.


V průběhu let sedmdesátých, až do druhé poloviny let osmdesátých měla ve svém výrobním programu i kuši.
   

Šlo o model s názvem Classic Crossbow. 
   

Ten velice připomínal produkční kuše té doby jako Wham-o Powermaster ( na obrázku model 1965, více viz. článek výše).

   

nebo Barnett Silver Shield (zde model 1968 - 1975).
   

Základem je jako u konkurenčních kuší pažba z jednoho kusu masivního dřeva, v tomto případě ořechu. Spoušťový mechanismus i záchytný systém byl ocelový. Steně tak třmen nášlapu. Na rozdíl od Wham-O Powermaster nebo prvních kuší Barnett Silver Shield, které používaly jednodílná kovová, slitinová ramena, použil Pearson, vzhledem ke svým obrovským zkušenostem, ramena kompozitní, ze dřeva a skelného laminátu.
Jednalo se o jednodílné rameno (lučiště) s nátahovou silou 75 lb a značnou šíří 36" (915 mm).

   

Nátahová délka byla opět relativně velká. Pokud budu vycházet ze známého předpětí (brace height) 4,75" a délky továrně dodávaných cedrových šípů 15", nebudu daleko od pravdy, když si dovolím tvrdit, že nátahová délka (draw lenght) bude cca 10".
Lučiště bylo opět osazeno do drážky vyříznuté kolmo ke směru letu šípu v předpažbí v přední části kuše. Ta je zde relativně široká, vzhledem k použité technologii a materiálu lučiště. Střed ramene připomíná střed luku, včetně okna, které zde slouží jako vybrání pro šíp. Ramena tak jsou, včetně svých nákončí velice podobná těm u reflexních luků.

Kuše byla osazena mechanickými mířidly, která byla stranově i výškově seřiditelná.
Ta se v průběhu výroby měnila a stávala se dokonalejšími. V zadní části pažby byla měkčená botka z polyvinylu. Na railu byla kluzná část z tvrzeného plastu, která zajišťovala delší životnost tětivy i menší odpor třením. 

   
   
   
   


Výrobce dodával velké množství příslušenství. Několik typů šípů, vč. hrotů pro terčovou střelbu, lov zvěře či ryb. K rybolovu dodával naviják, který se uchycoval na nášlap v přední části, nylonové vlákno bylo dlouhé 75 ft (22,8 m) a mělo nosnost 75 lb (34 kg) . Zakoupit bylo možno tětivy z Dacronu (28 vláken) s nosností 300 lb (136kg) nebo tzv. bowstringer pro snadnější nasazení nebo sundání tětivy.

Moc podrobností o kuších není. V dnešní době jde o vyhledávanou raritu pro sběratele.
Kdy výroba skončila bohužel nevím, ale odhaduji na polovinu osmdesátých let. Jeden z uživatelů zahraničního fóra píše, že ji dostal jako kluk k Vánocům v roce 1984.


Katalog z roku 1976, kuše je na stranách 30-33
https://issuu.com/davygoedertier/docs/benpearson_archery_catalog_1976

Stránky výrobce
https://www.benpearsonarchery.com

Dle mého šlo o doplňkový program firmy. Kromě výroby tradičních luků se v průběhu sedmdesátých a hlavně osmdesátých let zvedla poptávka po výrobně náročnějších kladkových lucích a okrajové činnosti musely zřejmě ustoupit stranou. V novějších katalozích už kuše nenajdeme.

Jinak na stránkách výrobce doporučuji sekci katalogů, kde je krásné sledovat vývoj luků, aranžmá dobových reklam, ceny. Taktéž je zajímavé, jak například jeden nápad ovlivní celou výrobní řadu nebo ji posune technologicky o velký skok kupředu.

https://www.benpearsonarchery.com/catalog-history/
Odpovědět
#24
Pěkné počteníčko k nedělní odpolední kávičce! Zřejmě jde o poctivý výrobek jako je dobrá whisky, dobrý doutník, kožené křeslo u bytelného krbu...
Odpovědět
#25
Od padesátých let minulého století se zabýval stavbou kuší Hank Roberts, z amerického Longmontu v Coloradu.

   

Jednalo se o reflexní kuše s jednodílným ocelovým ramenem, kovovým odlévaným skeletonovým rámem, na kterém byly osazeny panely pažby a předpažbí z plastu s povrchovou úpravou se vzhledem dřeva.

   
   
   
   
   
   
   
   


Rameno mělo nátah 80 lb (velice podobné kuším Wham-O Powermaster nebo Ben Pearson Classic Crossbow z té doby). Zajímavá však byla možnost vložení dalšího, kratšího ocelového ramene za rameno hlavní. Tak bylo možno zvýšit nátah na 150 nebo dokonce 175 lb ve verzi Magnum. Délka nátahu byla zase kolem 10“.

Kuše byla popisována jako bytelná, těžká, ale rozměrově kompaktní, s dobrou spouští. Z dobových údajů z osmdesátých let také víme, že byla značně výkonná.

Šíp o hmotnosti 510 gr. dosahoval rychlosti 220 fps. Což je velice slušných 75 joule. Pro porovnání, tehdejší high-tech rail-less kladková novinka PSE Foxfire dosahovala s 500 gr. šípem 250 fps (viz. galerie z katalogu ročník 1983). Zde se také dozvídáme, že natahování bylo obtížné a cena byla jedna z nejvyšších – 429 dolarů oproti 333 dolarů u PSE Foxfire. Dražší bylo snad jen Commando od Barnettu. To si Barnett cenil na 449 dolarů. A ačkoliv bylo méně výkonné, jeho design, systém nátahu, včetně jeho jednodchuchosti a přesnosti jej oproti Robertsovi posouvaly o dekádu či více dopředu.

   

Právě možná konkurence v podobě takto sofistikovaných reflexů s inovativními prvky (laminátová ramena, systémy nátahu pákou nebo integrovaným mechanismem) jako například Barnett Wildcat, Supreme a Commando nebo nastupující kategorie kladkových kuší od velkých výrobců (Barnett, PSE, Proline,...), zapříčinily ukončení výroby kuší Roberts.
Odpovědět
#26
Chtěl bych navázat na výše probírané kuše s kovovými rameny.
A to jihoafrickým výrobcem kuší Crisbow. Ty se vyráběly severně od Johannesburgu a Pretorie a to zhruba od začátku osmdesátých let někdy do konce let devadesátých (jeden střelec mi psal 1980-1999).


První typy byly značeny jako typ Mk I a jsou k vidění velice málo. 


Crisbow MK I
   

Šlo opět o technicky jednoduchou , ale velice funkční a praktickou kuši. Nechá se jednoduše složit a to za použití minima nářadí. Navíc perfektně a bezezbytku využívá unifikaci dílů i pro další typy.

   
   
   
   


První verze MK I se vyznačuje dřevěnou pažbou z afrického dřeva Imbuia, loveckého tvaru typu Monte Carlo. Spoušť je kryta kovovým lučíkem, který vodorovně navazuje na spodní hranu předpažbí.


V přední části předpažbí je z obou stran uchycené kovové ocelové hlaviště kuše. To je zajímavé tím, že šíp chodí skrze otvor v něm. Na něm jsou ze stran osazená dvě dělená kovová ramena (u kladkové verze Quadro 2000 pak ramena čtyři), zřejmě s pružinové oceli nebo neznámých slitin, ramena nemagnetizují (zkoušel jsem). Jejich konce jsou bez nákončí nebo nandavacích koncovek ramen. Konec ramene je obroušen do tvaru, kde se oko tětivy zaklesne. Broušením a následným zahřátím jsou konce ramen krásně modré. Tato ramena s nátahovou silou 140 lb jsou štíhlá a velice pohledná, navíc byla zřejmě i dost trvanlivá, protože za léta hledání, nahlížení do stovky inzerátů, čtení desítek článků, jsem nikdy nezaznamenal nějaká prasklá nebo zlomená! A to se jedná o 20, 30 let staré kuše! V přední části je ocelový třemen nášlapu, který svým našroubováním tvoří další spojovací část celků kuše. Díky svému tvaru se dotahuje velice snadno a dobře.
Kuše byla v nabídce buď s dřevěným railem a s mechanickými mířidly nebo dražší s railem vyloženým hliníkovou kluznou plochou, měkčenou botkou pažby typu Bisley a jednoduchým náklopem optiky 4x 20. Jednalo se tak možná o prvního producenta kuší, který nabízel kompletní set kuše včetně optiky, šípů a příslušenství tak, jak jsme dnes zvyklí.

Mladší verze Mk II je technicky shodná, jen již používá vzhledově modernější pažbu ze stejného materiálu, ale typu "Thumbhole" se strmější úchopovou částí, otvorem pro palec a výraznější lícnicí. 


Crisbow Mk II
   

   

   

   
   
   
   

Velice pěkně a chytře je řešeno předpažbí, kdy u spouště tvoří jak krytí spouště v podobě otevřeného lučíku, tak zvýšení předpažbí, které lze velce dobře využít při terčové střelbě posazením na dlaň nebo jako plošku palmrestu při střelbě s oporou. Změn doznal i spoušťový mechanismus, který ve schránce držáku optiky dostal integrovaný náklop mířidel, automatickou pojistku proti výstřelu a její ovládání, trochu netradičně z levé strany. Nabídka obsahovala tři základní reflexní typy.

   

Model 75 měl ramena v barvě přírodního hliníku, plně seřiditelná mechanická mířidla a slabší botku pažby.

Model 85 se lišil osazením optiky 4x20.



Model RF měl pak černěná ramena, byl osazen optikou 4x32, kovovou vodící drážkou railu, měkčenou botkoupažby typu Bisley.


Optiky byly vyráběny v Japonsku. Výrobce je nazýval Crisscope, byly plněny dusíkem, měly bytelnou konstrukci a zajímavé byly zejména osnovou, která sloužila i jako dálkoměr.
Pokud jste zužující se pole přenášeli na danou šíři objektu (např. šíře hřbetu lovné zvěře), věděli jste, že pokud tato šíře vyplní první, nejširší část osnovy, je objekt ve vzdálenosti 15 metrů, pokud druhý, užší, je na 25 metrech a třetí na 45 metrech. 


   

Kuše udělovala továrnímu šípu (16", 375 gr.) rychlost 200 fps (70 m/s), což představuje přibližně 45 joule energie.

V nabídce se nacházela i kladková kuše Quadro.


Crisbow Quadro
   

Ta používala stejné díly (kuše byly vzájemně zaměnitelné – mohli jste udělat z reflexu kladku a naopak!), jen s tím rozdílem, že přední část hlaviště je zdvojena a nese tak dva páry ramen, které jsou na koncích spojeny kladkami. Použití čtyřech samostatných ramen tak šetří hmotnost (až o 30%) a zvyšuje tak jejich účinnost. Kladky jsou excentrické. Nátah je 140 lb, a rychlost továrního šípu 16" (375 gr) byla 280 fps (85 m/s). To představuje energii přibližně 87 joule. S těžším šípem by byla samozřejmě ještě vyšší. V době vzniku tedy šlo o jednu z nejsilnějších kuší, které jste mohli pořídit. Zajímavostí je tětiva, která má dvě oka na každé straně. Je tak zachycena nahoře a dole na válečkovém protikusu lanovodu.



Od řady Mk III se kuše vyráběly jak ve dřevěném provedení, tak se skeletonovou pažbou z GRP kompozitu.
Reflexní typy s dřevěnou pažbou byly nadále značeny jako 75, 85 nebo RF, skeletonová reflexní jako Cheetah.

U GRP pažby bylo vše podřízeno funkčnosti. Přední i zadní pistolová pažbička šla posouvat a to bez pomocí šroubů, jen pomocí zajišťovacích páček. Stejně tak šla sundat zadní část pažby a střílet obouruč jako ze samopalu. Pažba byla pevná, kuše díky ní patřila mezi nejlehčí ve své třídě a byla neuvěřitelně odolná.

Crisbow Cheetah
   

   
   
   
   
   
   
   

Dřevěná kladková nadále jako Quadro, kladková skeletonová pak jako Quadro 2000.

Crisbow Quadro 2000
   

U skeletonové verze Quadro 2000 byly uváděny i mírně vyšší výkony. Se 16" šípem (375 gr) rychlost 300 fps (92 m/s). To odpovídalo přibližně energii 101 joule. To je na tu dobu opravdu pěkný výkon. Jeden z majitelů s ní loví a používá těžké, 20" šípy s hmotností 475 gr. Kuše je i po letetech vystřeluje rychlostí 255 fps, což je nějakých 93 joule.


   
   
   
   
   
   
   
   
   

Reklamní katalog se taktéž chlubil vysokou přesností, kterou nebyla schopna dosáhnout žádná track-less (rail-less) kuše na tehdejším trhu (Barnett, PSE, Proline, Jennings a další). To ostatně potvrzují i přispěvatelé jednoho amerického fóra, kteří píší o střelci, který se starým kladkovým Crisbow ještě po letech vyhrává soutěže 3D a je těžko k poražení.
K tomu byla kuše i určena, jak pro terčovou střelbu, tak pro lov. Jako kluk jsem navíc četl v časopise ATM, že je používaly policejní útvary v J.A.R. Myslím tedy, že kuše obstála na výbornou ve všech oblastech, pro které byla určena. Ještě dnes je jich i po 30 letech dost na prodej a to ve velice dobrém stavu, což dokládá jejich jednoduchou a odolnou konstrukci a dlouhou životnost. Nejvíce je jich k vidění na aukcích a inzerátech a to zejména v zemi svého původu v J.A.R. Také se jich značná část vyvezla do zámoří, hlavně Kanady a do Evropy, kde jsou nejčastěji vidět ve Francii, Belgii, Holandsku a Německu.


   
   
   
   
   
   
   
   


Dovolím si tvrdit, že kuše ve své době i přes některá odlšná technologická řešení (kovová ramena, čtyři samostatná ramena, tětiva se čtyřmi oky,...) patřila ke špičce a mohla se směle rovnat se západními značkami jako Barnett, Horton a dalšími, přičemž je v mnoha směrech i překonávala.
Z jakého důvodu byla výroba ukončena nevím, firma existuje dál, ale prý se věnuje jinému odvětví průmyslu. Dle výrobních čísel vzniklo velké množství těchto kuší v řádech tisíců či deseti tisíců kusů). Pokud byste o nějaké takové věděli, dejte mi určitě vědět  Wink
Odpovědět


Přejít na fórum:


Uživatel(é) prohlížející toto téma: 1 host(ů)