Hodnocení tématu:
  • 2 Hlas(ů) - 5 Průměr
  • 1
  • 2
  • 3
  • 4
  • 5
Balistika
#11
(06-30-2017, 10:28 AM)KOŘEN Napsal(a): standa2470>>ono to vážně záleží na každém hrotu zvlášť. Pomineme-li tuning šípů s loveckými hroty (ve zkratce - špička hrotu musí ležet v ose šípu - provádí se tuning lepidlem hrotu do insertu, případně srovnáním insertu, který není vlepený v ose šípu) takovýto šíp ti pak táhne do stran a pěkný soustřel je nereálný. Pokud máš toto udělané, pak nezbývá nic jiného, než si koupit hroty a testovat. Obecně se říká, že mechanické jsou méně náchylné na propad, jak klasické pevné (kvůli menšímu odporu vzduchu). Ale není tomu vždycky tak.
Jeden pevný bude mít propad na 20 metrech 0 cm, další 5 cm a další třeba víc. Taky záleží čím střílíš. Pomineme-li luky, kde má šíp se stejnou vahou a počáteční rychlostí jako kuše menší propad (protože šípy nad 25 palců začínají plachtit), je důležitý faktor při loveckých hrotech i síla, respektive rychlost.
Každá konfigurace se bude chovat jinak. Proto si vyber hroty, které jsou dobré podle testů a kuši si s něma nastřel. Jako terč používej několik vrstev kartonu naskládaných za sebou a za to smuchlej strečku do klubíčka - až budu doma, hodím sem fotku. Hrot vydrží déle, než když střílíš do hader a hlavně se lépe vytahuje, protože pokud neprojde, tak do něj zatlačíš a on se prořeže fólií durch a pak už jen vyšroubuješ hrot a šíp vytáhneš klasicky zezadu.

Děkuji!!!!!!!!!!!! Střílím Equinoxem. Holt to vyzkouším a popřípadě nastřelím. Alespoň o zábavu postaráno))
Odpovědět
#12
Standa2470>> pokud odpovídáš na příspěvek před hned před tebou, tak ho necituj - je v tom pak bordel.

Slíbené foto. Střílené s Excalibur Matrix380 na asi 10-15 metrů. Vlevo obyčejný terčák (ale 145 grainů) uprotřed Toxic a vpravo tříbřitý svařovaný laserem (oba 100 grainů). Váha šípu s terčákem asi 435 grainů a s loveckýma asi 390 - ale to už bych kecal. Je to jen matná vzpomínka a nemožu to už ověřit.
         

Nemířil jsem na jedno místo - šlo mi o hloubku penetrace. Další diskuzi o šípech a loveckých hrotech prosím směřovat do patřičných vláken. Pokud se to bude týkat balistiky, tak možno i sem.
Odpovědět
#13
(06-30-2017, 05:42 PM)KOŘEN Napsal(a): Standa2470>> pokud odpovídáš na příspěvek před hned před tebou, tak ho necituj - je v tom pak bordel.

Slíbené foto. Střílené s Excalibur Matrix380 na asi 10-15 metrů. Vlevo obyčejný terčák (ale 145 grainů) uprotřed Toxic a vpravo tříbřitý svařovaný laserem (oba 100 grainů). Váha šípu s terčákem asi 435 grainů a s loveckýma asi 390 - ale to už bych kecal. Je to jen matná vzpomínka a nemožu to už ověřit.
 

Nemířil jsem na jedno místo - šlo mi o hloubku penetrace. Další diskuzi o šípech a loveckých hrotech prosím směřovat do patřičných vláken. Pokud se to bude týkat balistiky, tak možno i sem.

Super, díky moc!!!!
Odpovědět
#14
Jak jsem slíbil, tak také konám. Dnes jsem si konečně udělal čas a šel měřit rychlosti šípů. Pro dnešek jsem opět vzal šípy Tentpoint Pro Elite s celkovou váhou 418 grainů, olepené Blazerama pod mírným úhlem. Oproti minulejšku jsem si dal pozor na umístění hradel a zamezil tak chybám, které vznikaly při předchozím měření.

Dnes jsem měřil rychlosti po deseti metrech od 0 do 80 metrů. Dál jsem se nedostal, protože začala být rosa a ta citlivé elektronice neprospívá. Níže je tabulka naměřených hodnot. Písmenem X je značeno chybné měření, které se buďto nezměřilo nebo byla naměřena velmi odlišná hodnota.
 
   
 
Hodnoty jsem zprůměroval a vložil do grafu a proložil přímkou.
 
   
 
Říkal jsem taky, že budu dávat nějaké obrázky ze střelby – noo je to furt dokola, ale tak aspoň na rychlo mobilem. Příště se budu snažit víc a udělám i nějaké detailnější foto  Smile

       

Kuše střílí oproti minulému testování o poznání rychleji. Není to způsobeno dřívějším chybným měřením nebo naopak dnešním. Je to způsobeno novou tětivou a lanovody, které jsou vyrobeny jiným způsobem, než originální. Psal jsem o nich ZDE (klik).
Změnu rychlosti vidím i na náklopné montáži, kterou musím znovu nastřelit. Rozdíl je 10 FPS, což je celkem dost, oproti origo sestavě. Kuši jsem vyhnal až na 343 FPS se stejným šípem. Udělal jsem to způsobem, že jsem namazal vodící drážku pro lanovody v railu. Tento proces by se musel ale po každém zhruba patnctém výstřelu opakovat, což mi za těch pár FPS nestojí. Navíc člověk pak zapomene a už mu nesedí nastřelení. Proto když nemažu, tak mám alespoň konstantní FPS.
 
V průběhu testování mě napadlo spousty možností, které by se daly měřit, ale bohužel není čas. Pokusím se na zimu sehnat nějakou 50metrovou halu, kde bych dané testy mohl provádět. Ono měření různých vah šípů s jednou kuší je fajn, když se to pak dá celé do jednoho grafu, ale je to takové – no jak bych to řekl – jen pro moji potřebu a orientačně pro někoho, kdo má podobně rychlou kuši a podobné šípy… Proto mě napadlo, co měřit, abych třeba pomohl i střelcům z jinak silných kuší.

1)     Hodně z vás si olepujete sami šípy, ale třeba nevíte jaký úhel zvolit, případně jak ovlivňuje velikost natočení letek rychlost šípu. Toto by nemuselo být špatné testování.
2)     Konstrukci celých šípů se zde věnuje jen velmi malá hrstka lidí, ale třeba by tyto informace k něčemu byly. Zkusil bych sestavit 2 šípy s totožnou hmotností, ale úplně odlišným FOCem. Tzn že u jednoho šípu bude hodně váhy vepředu, u druhého bude více váhy vzadu (samozřejmě nějaké reálné hodnoty FOCu a ne nic extrémního) – opět by bylo fajn vidět, jestli a případně jak se změní rychlost šípu s uplynulou vzdáleností.
3)     Opět sestrojit 2 šípy se stejnou hostností, podobným FOCem (stejný asi nedám), stejným olepením letek, ale rozdílnou délkou např. 16 vs 22‘‘.

Tato testování bych prováděl asi jen do 60 metrů (zhruba maximální lovecká i závodní vzdálenost). Střelci jako já, kteří to perou okolo 100 metrů, by tato měření také ocenili. Bylo by to ale samé nastřelování…Měření rychlosti rozdílných šípů je věc poměrně snadná na nastřelení optiky (náklopu), ale měření propadu je časově velice náročné…
 
Nápady jsou to víc než hezké a teď, když je píšu, se v tom měření úplně vidím, satanužel je však volného času málo. Pokud nějaký je, tak se ho snažím natlačit do konstrukce šípů. 

Pište tedy návrhy, jestli mám spíš vrhnout na ta 3 měření nebo jestli mám pokračovat v původní myšlence a k tomuto se dostat, až bude více času. Díkec  Wink
Odpovědět
#15
Hmm, ja by som to videl na tie tri merania, mohlo by to biť hodne zaujímavé, inak vďaka za čas ktorý tomu venuješ a dávaš to sem.
Odpovědět
#16
Dnes jsem měl chvíli čas, tak jsem šel otestovat těžší šíp. Opět Pro Elite od Tenpointu, tentokrát s 145 grainovým hrotem a lumenokem. Celková váha tedy 476 grainů. Měl jsem jen hodinku čas a chtěl jsem udělat ještě minimálně jedno měření podobného rázu, tak jsem střílel jen 3 šípy opět na vzdálenosti 0-80 metrů po deseti metrech. Zde je tabulka s hodnotami:
 
   
 
Zde grafické vyobrazení průběhu daného měření:
 
   
 
Další grafy porovnávají rychlosti a energie šípů dnešního a včerejšího měření.

   

   
 
Jak je možno vidět, rychlost je samozřejmě s těžším šípem nižší, ale dopadová energie je vyšší. Udělal jsem i poměry jednotlivých měření. Je možné pozorovat, že poměr rychlostí šípů se postupně snižuje a poměr energií šípů se naopak zvyšuje. Některá měření samozřejmě trochu ulítla, ale postupná tendence lze i tak vypozorovat.
 
   

Jo a jinak u posledního výstřelu mi brutálně ujela ruka a rozstřelil jsem obě dvě dřevěné vymezovače prostoru z hradel  Big Grin
Haluz jak sviňa - jedním šípem obě dvě. Takže to jsou moje dnešní fotky ze střelby  Big Grin  


                 
Odpovědět
#17
To KOŘEN:
Asi se budu opakovat, ale tohle jsou top příspěvky a informace. Technické, věcné, přehledné, profesionálně zvládnuté a přínosné.
Myslím, že se zde na fóru začínají rýsovat velice zajímavá vlákna a informace, co se kuší týče, která nikde jinde nenajdete.
Takovéto testy nenajdete ani u samotných výrobců, natož od prodejců, kteří mnohdy nevědí, která bije...

Budu rád za další typy šípů, které se  do testu dostanou a to jak váhově rozdílné, tak výrobcem nebo svojí svojí stavbou.
Zajímavé by bylo vyzkoušet takové sady i na jiných typech kuší a pak srovnat ve velkém grafu proti sobě. U některých kuší (zejména u starších typů) by ale graf končil dříve, dejme tomu na 50 - 60 metrech, vhledem k jejich výkonu. Tvůj Ten Point Turbo XLT II je výkonově vysoko, ty energie jsou obrovské. Zajímavé by bylo zkusit ještě těžší šíp, dejme tomu 530 gr. Dle mého bys byl schopen se dostat přes 150 joule.
Zajímavé by bylo také sledovat hranici pro danou kuši, kdy už energie v závislosti na vyšší váze šípu neporoste. Tím bys našel i nejvyšší účinnost systému. 
Ale u takto silné kuše bude tato váhová hranice  šípu položena hodně vysoko.

Ještě jednou díky za super zajímavé články, víc takových.
Odpovědět
#18
Tecumseh>> díky. No zkusím nejdřív to natočení letek. Na to mám doma potřebné nářadí. Daný test bych uskutečnil tak za 2 týdny.

DanM>> taktéž díky. Šíp přes 500 grainů bych velmi rád otestoval, satanužel však nemám doma potřebné komponenty na stavbu, takže test bude až někdy ke konci léta.
Testy ostatních kuší by bylo super udělat, problém je, že nemám kolem sebe nikoho, kdo by střílel z kuše. Všeci jste ze Slovenska nebo z Čech a já tu jsem sám na půl cestě nikam  Big Grin .
Odpovědět
#19
Díky Kořenovi za výborné informace, ale zajímala by mě odpověď na mojí otázku, související s DanMovým komentářem.

Z grafu je vidět, že s rostoucí váhou šípu klesá její rychlost, ale přesto kinetická energie roste (KE = 1/2 * m * v^2). První věc, která mě napadla ze zákona zachování energie je ta, že napnutá ramena musí předat šípu přibližně stejně velkou energii, tedy že se bude pro různě težké šípy měnit především rychlost střely.

Co má tedy zásadní vliv na rychlost tětivy při výstřelu, tedy vliv na předání energie z napnutých ramen do střely?
Jakým způsobem najít váhu šípu takovou, aby se maximalizovala dopadová energie střely (předpokládám že půjde o konkávní křivku závislosti váha vs. kinetická energie)?

Díky
Odpovědět
#20
To Svikaj:
Pokusím se to osvětlit, snad to bude pochopitelné...
Vezměme tedy konkrétní kuši a to třeba reflexní Excalibur Phoenix. Při nátahové síle 185,7 lb a délce nátahu 14.3125" je uložená energie v ramenech 152 joule.
Uvolněná energie vložená do 350 grainového šípu je ale již jen 102 joule. S těžším šípem o váze 425 grainu je to pak 109,5 joule. Na tomto příkladu je patrná jedna známá věc, že těžší šíp převezme z ramen více energie na své urychlení a méně energie jde do ramen samotných. Tím je zajištěna nejen vyšší dynamická účinnost systému, ale i menší hlučnost, vibrace a naopak delší životnost (ramena nejsou tak zatěžována). U lehkého šípu 350 grainu je dynamická účinnost 67%, u těžšího pak 72%. Bylo by tedy na dalším testování, s jakou váhou šípu by šlo, pro daný typ kuše, dosáhnout nejvyšší účinnosti systému. To je stav pro šíp opouštějící rail kuše.

Pokud se podíváme na pohybující se šíp v různých vzdálenostechv viz. tabulky, uvidíš u těžšího šípu v jisté vzdálenosti menší zpomalení než u šípu lehkého. To je dáno jeho vyšší hybností, kde je zásadnějším faktorem váha.
Těžký šíp má větší setrvačnost, je těžší jej zabrzdit a okolní vlivy jej méně ovlivňují. To je patrné zejména mezi 20 - 70 metry.  Pak ale může dojít k úvrati, kdy dojde k narůstajícímu zpomalení těžkého šípu, způsobeného větším zakřivením balistické křivky pro těžší šíp. Ten začne klesat rychleji a stále rychleji ztrácet svojí rychlost i energii, což je zase patrné od 70 metrů dále.
Odpovědět


Přejít na fórum:


Uživatel(é) prohlížející toto téma: 1 host(ů)