Hodnocení tématu:
  • 2 Hlas(ů) - 5 Průměr
  • 1
  • 2
  • 3
  • 4
  • 5
Balistika
#41
Tak jestli ona nebude ta chyba v těch hrotech...
Vyrobit přesný, dobře vyvážený, kvalitní lovecký hrot je docela machrovina. 
Pokud vezmeš levné terčové hroty, které mají mizerné rozměrové a váhové tolerance, nemůžeš čekat zázraky. Jedna čepelka nemusí být rovná nebo může být těžší. To vše udělá v soustřelu paseku. Takže pokud chceš střílet přesně i loveckými hroty, nezbývá se podívat po pořádném zboží.
Odpovědět
#42
(01-30-2020, 06:02 PM)DanM Napsal(a): Tak jestli ona nebude ta chyba v těch hrotech...
Vyrobit přesný, dobře vyvážený, kvalitní lovecký hrot je docela machrovina. 
Pokud vezmeš levné terčové hroty, které mají mizerné rozměrové a váhové tolerance, nemůžeš čekat zázraky. Jedna čepelka nemusí být rovná nebo může být těžší. To vše udělá v soustřelu paseku. Takže pokud chceš střílet přesně i loveckými hroty, nezbývá se podívat po pořádném zboží.

Mám zkušenost z kladkového luku, že není problém ve výrobě ani v ceně hrotu, ale v jeho vycentrování na osu šípu. Při kompletaci šípu je vhodná kontrola stejně jako před každou střelbou, stačí na to dva hranolky s "V" zářezem do kterých se položí šíp a odvaluje, před hrot se dá cokoliv kolmého na osu šípu, třeba karton a pokud na něm hrot dělá kroužek, musí se vyrovnat, pokud se to řemeslně nezvládá zbývá pouze výměna za nový, také může být problém i v nalepení inzertu nebo v jeho ose. Doporučuji udělat průstřelový test cca na tři až pět metrů a více než deset a raději s terčovými hroty ukáže ti dost spolehlivě chování šípu v letu, pokud nebude perfektní předchozí návod nemusí nic vyřešit, díky ploše břitů, které šíp vedou stejně jako letky. Dělal jsem si to na hrotech s třemi a čtyřmi výměnnými břity od MUZZY (100 gr, 125 gr) i od noname výrobce (Čína) a na pevných G5 Montec (100 gr) a fungovalo to dobře, bez ohledu na orientaci letek vůči hrotu. Nefungovalo mi to pouze s letkami nalepenými pod úhlem.
Odpovědět
#43
To Jira
U Snipers musela být chyba v loveckých hrotech, protože s terčovými mu to chodilo tzv. jednou dírou.
Jak si napsal, klíčové je vycentrování hrotu v jeho podélné ose. U výměnných čepelek se s tím pracuje lépe, u pevných hůře. Čím větší rozpětí čepelek, tím větší nároky na přesnost vycentrování. 
S loveckými moc nestřílím (nelovím ani tam, kde se to smí), max. desítky ran do roka. Z těch levných se mi osvědčily ty na fotkách. Mám je od KOŘEN. Včera jsem s nimi dal jen 5 ran na 20 metrů volně z ruky. Pokud udělám korekci oproti terčovým (lovecké mi chodí vždy mírně doleva dolů tj. 7-8 hodina), chodí to jednou dírou (byť velkou  Smile ). Tedy i mezi levnými se nechají najít slušné lovecké hroty. U nich je ale lepší vzít vždy větší množství a vytřídit 3-5 kusů, které z nich budou nejlepší.

   
   
   
Odpovědět
#44
Ahoj, na podnět DanM přidávám do vlákna graf pro kuši Stryker Offspring 360. Osa X je váha šípu v grainech, levá osa Y je rychlost šípu ve FPS, pravá osa Y je energie šípu v Joulech. Graf má dvě křivky:
  • přímka je lineární aproximace naměřených dat, tj. byla měřená rychlost šípu v závislosti na jeho hmotnosti, pět výstřelů pro každý šíp.
  • konkávní křivka je dopočítaná energie šípu v závislosti na jeho hmotnosti.

   

Ta lineární aproximace byla nezbytná, neboť pak by nebyl zřetelný vrchol účinnosti systému.

Z křivky je krásně vidět přírůstek energie při zvyšování hmotnosti, od 480 Grain je přírůstek už minimální. Maximální účinnost systému je při 540 grain (avšak propad šípu už bude značný). Z tohoto měření mi vychází, že pro danou kuši by mohla být ideální hmotnost šípu někde okolo 450 grain. Avšak ideální hmotnost může být pro jiného střelce jinde - např. pokud upřednostňuje plochou balistickou křivku (menší propad, tudíž větší tolerance vůči chybě odhadu vzdálenosti). Těžší šíp jak 540 grain už nedává smysl...
Odpovědět
#45
Včera proběhlo slibované malé měření a testování se Svikaj.
Dopoledne jsme si jaksepatří užili, kromě spousty dat jsme zastříleli malou soutěž a vydatně se najedli.

Měřili jsme další kuše, takže nyní již máme výsledky pro tři různé typy a koncepce.
Na velice pekně zpracovaných grafech od Svikaj (tímto mu děkuji) můžeme vidět závislost rychlosti šípu na jeho váze, která není lineární, ale logaritmická. Šedá přímka zobrazuje rychlost šípu, žlutá potom energii. Levý sloupec je rychlost v fps, pravý energie v joulech, dolní řada reprezentuje hmotnost šípu. Měřili jsme hmotnosti od 417 do 700 grainu.

Matrix “320”
   

Stryker Offspring
   

Darton Toxin 150 SS
   

Jak psal Svikaj výše, někdo bude preferovat větší rychlost šípu, co nejplošší balistickou křivku a nejmenší propad (lovci, střelci 3D), díky čemuž se eliminují chyby v odhadu vzdálenosti. Někdo potom spíše šípy těžké. Ty jsou vhodnější z hlediska využití energie kuše, maximalizace její účinnosti, snížení hlučnosti, zvýšení životnosti a větší stability šípu v souvislosti s okolními vlivy (vhodné na terčovou střelbu, LR).

U Matrixu je přírůstek energie menší a má mírný průběh. U těžkého šípu 700 grain se již blíží zlomu, kdy další přírůstek váhy bude zbytečný a energie začne klesat. 

U Offspringu je bod zlomu někde na úrovni 550 grainu, pak začíná energie zvolna klesat. Další navyšování váhy šípu je tedy kontraproduktivní. 

U Toxinu je přírůstek energie velký a má strmý průběh. I s těžkým šípem 700 grainu energie stále rostla a kuše by teoreticky mohla mít nejvyšší účinnost se šípem 750-800 grainu, než by došlo ke zlomu a energie by začala klesat. Viz graf od Svikaj, jak by to mohlo vypadat.
O obrovské energii hovoří údaj, kdy jsme naměřili 305 fps se 700 grainovým šípem. To je hodnota rychlosti, kterou například Matrix 310 dosahuje s poloviční váhou šípu.

   
Odpovědět
#46
Jak píše DanM, závislost úsťové rychlosti na váze šípu je logaritmická a ne lineární (jak jsem si dříve myslel). To je z celého měření pro mě asi nejzásadnější informace. Dávám sem graf, který ty tři kuše má v jednom obrázku, pro lepší porovnatelnost.
   
Odpovědět


Přejít na fórum:


Uživatel(é) prohlížející toto téma: 1 host(ů)