Furbyku, Pistolník má pravdu. Ze samotného průhybu na spinovačce nepoznáš vůbec nic. Měkkost a tvrdost šípu jsou pojmy relativní. Ten tvůj šíp bude pro slabý luk tvrdý a pro silný zase měkký, takže především záleží, co máš za luk.
Myslím si, že směr, kam šíp poletí nezáleží jen na tom, jestli je měkký (odrazí se od madla) nebo tvrdý (tětiva ho strhává), ale i na poloze těžiště (FOC). Určitě má velký vliv i vyosení šípu (centre shot), které se u sportovních luků nastavuje výškou butonu a jeho pružností.
Asi nemá cenu se nad tím moc trápit. Berme to jako fakt...
Registrace: 5.1. 2015 Příspěvky: 85 Bydliště: Brno
Zaslal: út březen 14, 2017 7:24 pm Předmět:
Většina z nás drží luk v levé. Mám podobné poznatky jako ty. Pravidlo tuhý doleva a měkký doprava prostě opravdu neplatí vždy. Když mám opravdu výrazně měkčí dřeváky, tak lítají doleva až o metr na 15 metrů.
Omlouvám se, jestli píšu mimo vlákno, když nebudu mluvit o frekvencích šípu. Na to jestli je šíp měkký nebo tvrdý, když mi to trefuje tam kam nechci, jsem po dlouhých letech střílení objevil toto:
1. Vždy jsem se domníval, že když mám příliš tvrdý šíp na daný luk, tak bude létat VLEVO a naopak.
2. Náhodou jsem listoval v The traditional bowyer´s bible třetí díl. Na straně 230 je obrázek který ilustruje, jak létají šípy různé tuhosti. Aha, říkám, si mají to BLBĚ nakreslené. Měkký šíp (too limber) jim létá do LEVA a do PRAVA jim lítá tvrdý šíp (too stiff).
3. Po nějakém čase jsem experimentoval s novými končíky a tak jsem namátkou vzal 4 tyčky a udělal z nich šípy. Jeden z nich létal hodně vlevo, další dva méně a čtvrtý byl OK. Tak mě napadlo je hodit na spinemetr a jaké bylo mé překvapením když ten nejměkčí byl ten co létal nejvíce VLEVO. Tedy přesně tak, jak to popisují v TTBB. Měkké šípy létají VLEVO a tvrdé VPRAVO. Mám to vyzkoušené několika desítkami výstřelů. Tolik má zkušenost. Hrom
1) Konstanty v rovnici byly získány rozborem videí olympijských luků při vypouštění z prstu. Je pravděpodobné, že se ty konstanty budou nějak lišit třeba u luků dřevěných anglických a při vypouštění palcem. Těžko říct o kolik. Nejlepší by bylo tyhle luky a vypouštění při výstřelu nafilmovat a pak udělat rozbor.
2) konstanty jsou zatíženy chybou, která se promítá do výsledku. Chybu je možné zmenšit zvětšením počtu rozborů, ale také na základě vašich zkušeností s uvedenou rovnicí.
3) kmitání je sinusovka, a u té existuje kolem maximální výchylky určitý interval, kde jsou hodnoty výchylky jen velmi málo odlišné. (Tak jako se jen málo od sebe liší délky nocí kolem vánoc). Rovnice udává polohu té maximální výchylky, nejlepšího sladění, ale kolem ní existuje ještě ten interval, kdy je to pořád ještě sladěno dobře. Odhaduji ten interval na plus mínus 5% z výsledku.
Tedy potřebuje-li šíp pro správné sladění např. luk. o V0 = 50,0 m/s, pak ve skutečnosti je tento šíp dobře sladěn se všemi luky s intervalem výstřelové rychlosti 47,5 až 52,5 m/s. Pokud ale máme luk s V0 pod těch 47,5 m/s, pak pro něj začíná být šíp tvrdý, protože ten luk je pro šíp slabý, a naopak luky s V0 nad 52,5 m/s jsou už příliš silné a šíp se začne jevit jako měkký.
Registrace: 25.9. 2006 Příspěvky: 4466 Bydliště: Praha - Radotín
Zaslal: út únor 14, 2017 2:56 pm Předmět:
střílíš palcem- tam se používají spíš tvrdší šípy. A nemá na zásahy větší vliv amplituda? _________________ Důvěřuj Aláhovi, ale napřed si uvaž velblouda.
Prorok Mohamed
Registrace: 16.6. 2006 Příspěvky: 762 Bydliště: u Karlových Varů
Zaslal: út únor 14, 2017 1:47 pm Předmět:
Tak jsem u svých nových dřevěných šípů naměřil frekvenci 72-74 Hz. To se mi zdá trochu tvrdší, než potřebuju, ale zásahy jdou spíš jako by byly trochu měkčí. Tak nevím.
Registrace: 16.6. 2006 Příspěvky: 762 Bydliště: u Karlových Varů
Zaslal: po únor 13, 2017 1:50 pm Předmět:
JardaM napsal:
Proč by potřeboval Jeneš znát přesnou váhu mých šípů? Domnívám se, že si chtěl jen ověřit, že jsem pro měření a výpočty použil nějaké váhově „normální“ šípy. Pro tento účel je ta přesnost dobrá ažaž. Skutečná váha (hmotnost) šípu se promítá automaticky jak do jeho vlastní frekvence, tak do jeho výstřelové rychlosti. Z hlediska diskutovaných výpočtů tedy není ani třeba jejich váhu znát.
Je to tak, šlo mi o vliv hmotnosti tětivy na celou soustavu, pokud by se Tvé šípy hmotnostně příliš lišily od mých, tak by mohla být změna frekvence odlišná. Nicméně moje šípy jsou mezi 26 - 28 g, takže to je celkem podobné.
Jíro, ta první polovina textu až po
„…vibračních pěchů je snad také pochopitelné“
je absolutní pravda. Tak dál:
„…nechápu z jakého důvodu je vlastní rezonanční kmitočet, to nejlepší pro ladění šípu…“
Rezonanční kmitočet není ani to nejlepší, ani to nejhorší, prostě je, existuje, a při ladění se jen zohledňuje, manipulovat s ním nemůžeme.
„ … podstata ladění je, aby šíp s co nejmenším průhybem obeplul madlo a co nejrychleji se zklidnil…“
Podstata ladění je, aby šíp - končík, obeplul bez dotyku madlo. Ale velikost průhybu mu udělí luk, šíp kmitá jemu vlastní frekvencí a zklidní se, až se mu „zachce“. My s tím nic nenaděláme, my to jen respektujeme. Podívej se na videa mistrů světa, i těm se šíp klepe ještě zabodnutý v terči.
„…proto si myslím, že šíp se nemá té vlastní rezonanční frekvenci, přiblížit ani náhodou…“
No a co s tím chceš dělat?
Ten šíp jinou frekvenci nezná, je to jediná, kterou umí kmitat a tedy kmitá, proto se taky jmenuje vlastní.
Proč by potřeboval Jeneš znát přesnou váhu mých šípů? Domnívám se, že si chtěl jen ověřit, že jsem pro měření a výpočty použil nějaké váhově „normální“ šípy. Pro tento účel je ta přesnost dobrá ažaž. Skutečná váha (hmotnost) šípu se promítá automaticky jak do jeho vlastní frekvence, tak do jeho výstřelové rychlosti. Z hlediska diskutovaných výpočtů tedy není ani třeba jejich váhu znát.
Pro vyhodnocení videa jsem použil „Avidemux“, lze v něm posouvat snímek po snímku a u každého se ukazuje jeho čas. Ale díky za tip.
Teď jsem oba šípy převážil na kuchyňské digiváze s přesností 1g, oba váží stejně - 25g.
Ještě jeden poznatek pro přemýšlení:
Vlastní frekvence JAZZu je těch 65 Hz. Pokud mu ale posunu vynuceně ten zadní uzel až úplně na konec a ten přední doměřím, takže z něj vyrobím vlastně vetknutý nosník, tak je jeho frekvence 47 Hz.
Ta frekvence zjištěná z videí je 65 / 1,15 = 56,5 Hz.
Vlastně se ten dopočet z videí (vazba na tětivu) nachází skoro přesně uprostřed mezi krajními hodnotami, tj. ničím nerušeným volným kmitáním a totální vazbou do zdi vetknutého nosníku.
Řekl bych, že to odpovídá realitě.
Jardo dotaz k vysvětlení
předpokládám, že nelze zpochybnit větu „ Mechanická rezonance nastává při shodě frekvence vlastních kmitů soustavy s budicím zdrojem této frekvence. Při této shodě budící frekvence s vlastní frekvencí soustavy roste amplituda kmitání s časem nade všechny meze.“ (zdroj Rudolf Brepta, 1994)
pokud je ta shoda frekvence vlastní a nucené v čase konstantní, roste amplituda, což se při výkladu akustiky demonstruje, tou zde zmíněnou prasklou sklenkou při déle trvajícím zvuku stejné frekvence,
ve strojírenství a stavebnictví se dbá, aby nedošlo k tomuto rezonančnímu kmitání, protože takto vzniklé a déletrvající vibrace jsou schopné ničit samostatný prvek stejně jako stroj nebo stavbu, že se tato frekvenční rezonance je naopak vítaná při výrobě hudebních nástrojů nebo vibračních pěchů je snad také pochopitelné
…proto zřejmě nechápu z jakého důvodu je vlastní rezonanční kmitočet, to nejlepší pro ladění šípu, možná, že si to myslím blbě, když si myslím, že podstata ladění je, aby šíp s co nejmenším průhybem obeplul madlo a co nejrychleji se zklidnil, předpokládám, že každá vibrace, kmitání je nejen ztráta kinetické energie třeba zanedbatelná (snad netřeba rozebírat), velký počáteční průhyb a v jeho důsledků další kmitání v letu způsobí pohyb hrotu po křivce což pak nemusí být o velké přesnosti zejména na bližší vzdálenosti
proto si myslím, že šíp se nemá té vlastní rezonanční frekvenci, přiblížit ani náhodou, není to přeci hudební nástroj, to jeho ladění by mělo být o něčem jiném, jinak by mohl dopadnout jako ta zmíněná sklenice,
stejné je to přeci i z lukem
pozn. přesnost na jeden gram je o toleranci 15 grainů (u Jazz 1916 38 mm dříku a u Powerflight 500 52 mm dříku) což asi není tak zanedbatelné
nevím co používáš pro vyhodnocení videa, ale k volnému stažení je slušný program kinovea, umí i češtinu a bohužel jde spustit jen na počítači, ale umí zpomalení, snímkování s časovými údaji, vkládaní čar popisků, mřížek, střih apod,
http://www.kinovea.org/en/downloads/ _________________ celá střelba z luku je jen o dvou krocích
1. naučit se střílet
2.opakovat to )
Teď jsem oba šípy převážil na kuchyňské digiváze s přesností 1g, oba váží stejně - 25g.
Ještě jeden poznatek pro přemýšlení:
Vlastní frekvence JAZZu je těch 65 Hz. Pokud mu ale posunu vynuceně ten zadní uzel až úplně na konec a ten přední doměřím, takže z něj vyrobím vlastně vetknutý nosník, tak je jeho frekvence 47 Hz.
Ta frekvence zjištěná z videí je 65 / 1,15 = 56,5 Hz.
Vlastně se ten dopočet z videí (vazba na tětivu) nachází skoro přesně uprostřed mezi krajními hodnotami, tj. ničím nerušeným volným kmitáním a totální vazbou do zdi vetknutého nosníku.
Řekl bych, že to odpovídá realitě.
Registrace: 16.6. 2006 Příspěvky: 762 Bydliště: u Karlových Varů
Zaslal: so únor 11, 2017 10:13 am Předmět:
Velmi elegantní a chytré řešení. Přemýšlel jsem o použití ladičky na kytaru, ale ta neukazuje čísleně frekvenci.
Zkusím to taky. Díky. Jak těžké jsou ty šípy, co jsi měřil?
Ještě tu předešlou úvahu projdu a dovedu k praktickém použití.
Všechno důležité se děje na vzdálenosti D mezi bradou a madlem. Tady probíhají dva nezávislé pohyby
a) kmitání šípu neznámou frekvencí Fd. Potřebný čas na vykonání toho jeden a čtvrt kmitu je T1 = 1,25 / Fd
b) luk žene šíp neznámou rychlostí Vd. Potřebný čas pro překonání té vzdálenosti je T2 = D / Vd
Pro sladěnost musí být T1 = T2, tedy 1,25 / Fd = D / Vd
Z analýzy videí ale plyne, že Fd = F0 / 1,15 kde F0 je frekvence šípu mimo luk, tedy jeho frekvence vlastní – rezonanční, a taky že Vd = 0,665 * V0 tedy rychlost šípu za lukem, tedy rychlost výstřelová. (Ty nalezené konstanty jsou zatížené určitou chybou, kdybych místo 10 videí použil 100, bylo by to přesnější )
Dosadíme: (1,25 * 1,15) / F0 = D / (0,665 * V0)
Tedy: V0 = (D / 0,956) * F0
Když dosadím za D svou hodnotu 0,7 m (každý má svou) tak vyjde V0 = 0,732 * F0
Takže pro JAZZ s F0 = 65 Hz musím mít luk, který tento šíp vystřelí rychlostí V0 = 47,6 m/s
To je vše
Samozřejmě, Jeneši, povím jak. Nejdřív je třeba najít uzlové body:
Uchopíš šíp dvěma prsty asi 15 cm od konce (končíku), (tam je zhruba zadní uzlový bod) a opřeš šíp asi v polovině délky u hranu stolu. Brnkáš na ten šíp a posunuješ jej k sobě, ta hrana se tím posunuje k hrotu. Ten šíp na té hraně poskakuje (jak brnkáš), ale čím jsi blíž k přednímu uzlu, to poskakování slábne až vymizí a po přejetí se zase zvyšuje. Označíš ten bod klidu - přední uzel (cca 9 cm od špičky), tam ten šíp chytíš těmi dvěma prsty, otočíš hrotem k sobě a jedeš zase opačně - upřesníš tím polohu toho zadního, kde jsi prve držel. Prostě takové iterační přibližování - zpřesňování polohy. Dá se to určit s přesností na 1 cm.
Pak se ten šíp v těch uzlech ukotví. Vlastnost uzlových bodů je, že nekmitají a proto kmitání neruší. Ukotvení třeba ten obr. 5 v diskutovaném článku, nebo jinak. Znovu se na ten šíp brnká, někde uprostřed na kmitně, a ten "tón" co vydává se nahraje přes mikrofon umístěný těsně u šípu (ve středu). Ten záznam se otevře v nějakém editoru zvuku, třeba "Audacity", (je frí), kde se snadno zjistí frekvence či doba kmitu.
Pokud máš vhodné krámy po ruce, za 5 min. není co dělat...
Registrace: 16.6. 2006 Příspěvky: 762 Bydliště: u Karlových Varů
Zaslal: pá únor 10, 2017 4:38 pm Předmět:
Mimořádně přínosné pokusy, díky. Určitě to bude z větší části přenosné i na dřevěné šípy.
Dá se ta frekvence změřit nějak lidsky i v domácích podmínkách ? (Někoho to rozhodně zajímá ). Dík.
Pro dokončení mých výkladů jsem udělal takový pokus. Stáhl jsem asi 10 "sloumoušn" videí sportovních luků a rozpitval je snímek po snímku. Šlo mi o tohle:
a) Zjistit, jaká je průměrná rychlost šípu ve fázi, kdy startuje s nulovou rychlostí od střelcovy brady, až do okamžiku, kdy míjí madlo, v poměru k jeho rychlosti výstřelové. Vyšlo mi, že tato rychlost je (v průměru) 66,5% rychlosti výstřelové. b) Zjistit, jak se liší frekvence šípu při tom prvním jedenačtvrt kmitu, kdy je šíp přibržďován nejdřív tabem a pak když mává tětivou, vzhledem k frekvenci, jakou kmitá mimo luk, tedy vzhledem k frekvenci vlastní (rezonanční)
Zjistil jsem, že ta počáteční frekvence je jen zase v průměru o15% (tedy koeficient 1,15), nižší než vlastní, (to mne dost překvapilo).
Dále jsem změřil vlastní frekvenci šípu JAZZ 1916, (bude-li to někoho zajímat, napíšu jak, není to žádná složitost). Ta byla 65 Hz, tj. doba kmitu 15,4 ms. Pro šíp Powerlight 500 ta čísla byla 77 Hz tj. 13,0 ms.
Tak počítejme pro JAZZ: 15,4 * 1,25 * 1,15 = 22,2 ms.(končík od brady po madlo) Pro PF500: 13 * 1,25 * 1,15 = 18,8 ms
Pro výpočet uvažuji, že vzdálenost od brady po madlo je 0,7 m.
Pro JAZZ potřebujeme luk, který tedy dodá šípu výstřelovou rychlost: 0,7 /0,0222/0,665 = 47,4 m/s a pro ten PF 500 je třeba 56,1 m/s.
Luky a šípy by měly být sladěné. Upozorňuji, že získaná data platí pro sportovní luky, u dřevěných to může být jinak.
Časy uváděny v GMT + 2 hodiny Přejít na stránku 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7Další
Strana 1 z 7
Nemůžete odesílat nové téma do tohoto fóra. Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru. Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru. Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru. Nemůžete hlasovat v tomto fóru.
Diskusní fórum
FAQ
Hledat
Seznam uživatelů
Uživatelské skupiny
Registrace
Osobní nastavení
Přihlásit se pro kontrolu soukromých zpráv
Přihlášení
samozrejme som myslel tabulkovy priehyb, mozno po par poldeci by na mna aj prehovorila 
takze vsetky sipy co som si myslel ze su tvrdé su naopak mäkké? Dajak sa mi to nezdá lebo spinovacka ukazuje ze su tvrdé, 
Přemýšlel jsem o použití ladičky na kytaru, ale ta neukazuje čísleně frekvenci.
