Toto fórum bude uzamčeno, své příspěvky pište do nového fóra: http://lukostrelec.cz/subdom/forum/

[JardaM]

Tady jsem to orientačně spočítal pro jeno rameno toho luku na obrázku. Je vidět, že k deformaci dochází jen na jednom místě asi ve třetině délky. jinde je to plus mínus nula.

[JardaM]

[Jas]

Oni to uz rozny chlapici spocitali Jardo. Ked sa mi podari, tak ti poslem taky clanok.
_________________
J.

[JardaM]

Když budu mít obrázek libovolného luku (ramene) bez tětivy a ve stejném měřítku luku plně nataženého, dovedu spočítat průběh deformace (ohybu) toho ramene po jeho délce. Bylo by to k něčemu dobré?

[Jas]

Ked sa lepsie pozries na svoje lesenie doma co s nim strielas, tak to tam uvidis ties. Samozrejme nie v tom extremnom ohybe. Pre to je aj dlhsie.
_________________
J.

[JardaM]

Tak vďaka, opeť som o volačo múdrejši

[Jas]

Zhruba tak nejak. Ta dalsia cast ramena sa u tureckeho luku vola "kasan" . To je hned za prvym ohybom ramena. Hunske typy luku(dnesny Cinsky ci Mongolsky napr.) ho vlastne ani nemaju - to je ten "siah". Na Korejskom je kasan cely pracujuci. Tu to mas aj s nazvami.


_________________
J.

[JardaM]

[Jas]

Zalezi , ako u ktoreho typu. U Korejca su az na poslednych 10cm siahy pracujuce, u Turka su tzv.polopracujuce. Prva tretina kasanu velmi aktivne spolupracuje . Naopak u Hunskeho typu luku je cely siah pevny a jeho ulohou je prave "flakat" sa.Suvisi to vsak velmi s reflexom , aky dany typ luku ma. Cim vacsi reflex v kludovom stave, tym viac si mozes dovolit pracujuci siah. A naopak cim menej ides do reflexu tym menej pracuje siah. Vsetko je to podmienene dosiahnutim toho efektu "preklopenia" ( ako u kladkaca)a spetneho zvysenia svihu.
Ty su tu matematik. preved si to do cisielok. Ak by si mal rameno ohybajuce sa blizsie k madlu (ako na 2) tak by bolo nutene tahat do svihu dlhsiu a teda tazsiu cast ramena. Ergo - spomalene rameno - mensia rxchlost - mensi dostrel. Preto vlastne sa slo so skracovanim luku a tym padom aj zmensovanim pracujucej casti na minimum unosnosti materialu , aby si dosiahol pri minimalnej vahe ramien co najvecsiu vystrelovu rychlost a svih. Niektore turecke flytove luky boli dlhe len 90-105 cm - cize pracujuca cast ramena bola len v dlzke asi 12-15 cm !!!
_________________
J.

[JardaM]

[Jas]

Jardo, ten treti je spravny a to pre to , ze tie prve dva sa ti ohybaju blizko pri madle a to nie je mozne , pretoze za madlom este asi 10 cm na kazdu stranu je rameno spevnovane vrstvou sliach z jednej strany a rohovinou z druhej.
Nakoniec podobnym principom sa ubera drevo na drevakoch . Prve dva profily by boli zle aj na nich. Navyse to ma samozrejme aj mechanicke zdovodnenie o priebehu svihu ramena a kde a preco , ale to je na dlho.
_________________
J.

[JardaM]

Mám dotaz na odborníky:
Na obrázku jsou tři profily natažených luků. (ty koncové páky jsou odmazány). Který z nich je správný a který je špatný a proč?
já to nevím

[Ogen]

Asi to dávali máčať do nejakého vtáčieho vodného trusu! , nemohol to byť čierny roh.

[Jas]

Ak myslis tu malbu pod rohovinou, tak to je luhovana rohovina , ktora sa stane skoro ako plexisklo priehladna. potom vidno podmalbu pod nou. Existuju aj albinoidne vodne buvoli, ale aziati vedeli aj ako prirodnym macanim v kadecom vybielit cierny roh, pripadne spriehladnit.Proste hracickovia.
_________________
J.

[jchocz]

[Ogen]

jchocz-máš recht, no aspoň si urobím obrázok, niekdo kdo tomu rozumie ešte sem môže dať nejakú skrátenú legendu aby sme sa mohli orientovaˇaspoň približne, a vďaka!

[jchocz]

[Igor V]

http://picasaweb.google.cz/jchocz/Repliky#slideshow/5379035611630514722 toto je čo za materiál kostice, tie kostice sú tie srandy na filtrovanie planktonu ne ? PS : kúpim kosticu z vorvaňa ,najlepšie MOby Dicka plus Achabove kosti z chromej nohy na obloženie
_________________
.......

[Ogen]

Ako dlhé sú siahy u jednotlivých druhov- Mongol, Korejec, Turek atd.?
Aspoň približne.

[Gator]

[Jas]

Netusim.
_________________
J.

[cornus]

Čo s ním teraz je? Nemá stránku, prestal vyrábať, zomrel?

[Jas]

To je ten Alessio , ktoreho spominam. Ty si tu uz zverejnil niekde jeho luk. Ma ich pekne pomalovane , ale kedze ich robi okolo 60lb , tak to opet nijako neriesi problem dobreho kompozitu.
_________________
J.

[cornus]

Asi pred piatimi rokmi som videl stránky italského výrobcu kompozitov menom Alessio Cenni. Dnes už jeho stránka nefunguje.

[Jas]

Gatore nehnevaj sa , ale myslim , ze Grozer toho o tychto veciach vela nevie . Keby som chcel poradit s laminovanymi lukmi urcite by som si jeho postrehy vazil , ale v tomto pripade... To co ti povedal vedia vsetci od indianov po eskymakov, ze sa slachy pri tuhnuti gleja skracuju a "tahaju" sa od dreva. Ak to urobis blbo dokazu sa bud odtrhnut , alebo aj potrhat drevo. Preto je mimo ine dolezite vypinat drevo do reflexu aby si tomu predisiel . Redhawkove luky si mi ani za mak nepacia. Cenim si jeho nadsenie , ale na to ze tomu venuje tolko casu a dokonca robi "akoze " originalne rokonstrukcie pre nemecke muzea , je to dost hruza . Navyse bez adekvatneho vykonu. A o to tu ide . Preco myslis , ze nezverejnujem svoje pokusi ? Za tych skoro uz 9 rokov ich bolo ... Ten clovek sa chvali lukmi , ktore je zahadzujem. Alebo reciklujem. Ak to nema splnat historicky potvrdenu vykonnost , tak je to len ozdoba na stenu . A Redhorsove luky nesplnaju ani tuto ulohu. To uz Alesiho , alebo A.Halove luky aspon vyzeraju.
_________________
J.

[Gator]

JASi, když jsem se na to ptal, myslím Grozera, říkal, že jedním z důvodů potřebnosti té doby je, že jednotlivé vrstvy mají při spojení protichůdné tendence a je třeba aby se "sjednotily". Šlachy se zkracují, a táhnou luk do C, dřevo pruží proti a to samé rohy.

Jinak, Michael Bittl na ATARNU má přezdívku Redhawk (neplést s Redhorsem) byl kvůli tomu v kontaktu se chemiky na nějaké německé univerzitě. Zkus se ho zeptat.
_________________
Ostatně soudím, že stane-li se tradiční lukostřelba sportem, bude zničena.

[JardaM]

Možem sa ho na to zpýtať...
To vieš, Jasi, čo by som pre priatela neurobil?

[Jas]

Nieco na tom bude Jardo. Ono to ma okolo glejov a casovania susenia este kadejake dalsie foriky . Podstatou je naozaj zbrzdit gelovatenie a tuhnutie lepu na co najvecsiu mieru. Hoci nie vedecky , ale stylom pokus -omyl na to ludia prisli uz 7 tisic rokov pnl +/-. Myslis , ze by vadilo vedatorovi , keby si mi dal na neho maila ci telefon ? Tiez by som s nim rad nieco prebral...
_________________
J.

[JardaM]

Dnes jsem zpovídal jednoho docenta technologické fakulty zlínské univerzity. Jeho specializací jsou kůže, bílkoviny a kolagen všeobecně. Ptal jsem se, jestli můžou zvířecí šlachy nějak chemicky zreagovat s rybím, či jiným podobným klihem, když se nechají za běžné teploty ležet po dobu cca jednoho roku. Tuto možnost dost rezolutně vyloučil.
Říkal ale, že pokud se nános bílkoviny suší pomalu, řekněme během několika dní, je mnohem pevnější než když se usuší rychle, třeba za hodinu. Příčinou toho je, že při pomalém sušení mají jednotlivé makromolekuly bílkoviny čas se těsněji a tím i pevněji k sobě přitisknout a vznikne kompaktnější útvar.
Při rychlém sušení jsou jen tak halabala.
To je asi ten důvod, proč se ty luky nechávají měsíce "zrát", je to potřeba pomalého sušení, koneckonců stejně je to při sušení dřeva.
Na rozdíl od dřeva je ale možné ty šlachy a klíh (pokud neco nesedí) znovu rozmočit a začít se sušením - zráním znova.

[Gator]

http://fr.youtube.com/watch?v=IGcYGwqb3So&feature=related

Lukáš Novotný a výroba kompozitu
_________________
Ostatně soudím, že stane-li se tradiční lukostřelba sportem, bude zničena.