Registrace: 25.9. 2006 Příspěvky: 4466 Bydliště: Praha - Radotín
Zaslal: po listopad 30, 2009 9:11 pm Předmět:
těžiště se dělá na střed šípu bez hrotu a peří. Když se nandá hrot, vyjde to zhruba podle nákresu. Flightové šípy mají těžiště dál od hrotu. Ale už jsem zas o kousek dál Íkvéčka jsou velikými badateli v oblasti mechaniky šípu
Ono se to tak nedělalo vždycky. To je idealizovaný model. Pravidla se odvíjejí od toho, k čemu je šíp určen a z toho vyplývajícího tvaru dříku. _________________ Důvěřuj Aláhovi, ale napřed si uvaž velblouda.
Prorok Mohamed
K bodu 1)
Máš na mysli těžiště dříku nebo celého šípu? Ve vlákně o tureckých lucích uploadoval Mysa nákres, kde je ukázáno, že turecké bikonické šípy měly těžiště na šířku dlaně od geometrického středu šípu.
Samozřejmě musíš brát do úvahy komplet šíp. Ano, to místo vyvážení (těžiště) je posunuto mírně k hrotu. Není to tedy geometrický střed ! Nesmí to ale být moc blízko (těžký hrot). _________________ Jichoč
---------------------------------------------------------------------------------------------
Každý má svoji cestu, kterou musí nebo chce absolvovat.
K bodu 1)
Máš na mysli těžiště dříku nebo celého šípu? Ve vlákně o tureckých lucích uploadoval Mysa nákres, kde je ukázáno, že turecké bikonické šípy měly těžiště na šířku dlaně od geometrického středu šípu. _________________ Je to boj
U těch bikonických šípů existuje několik parametrů, které je nutné sladit:
1) rozložení hmotnosti od hrotu k nejsilnější části musí být takové, aby se pak těžiště nacházelo zhruba ve středu šípu (vyvážení), proto ti Turci dělali tu nejsilnější část v těch 2/3 délky od hrotu
2) průměr v té nejsilnější části musí být takový aby odpovídal průhybu pro daný luk (SPINE). Tam je problém, protože ty běžné pomůcky pro měření SPINE nedají dobré parametry, protože se průřez tyčky mění k hrotu i končíku, to je nutné odzkoušet pokusy
3) celková délka šípů versus průměr v těch slabších částech musí být takový aby nedocházelo k rozkmitání šípů za letu (tím nemyslím vysloveně vlnění a celkově špatný let ale skutečně jenom takové lehké kmitání)
4) Celková váha šípu včetně hrotu by neměla podle síly luku jít pod cca. 7.5 grain na libru nátahu luku
5) výška per by měla být co nejnižší (do 10mm), aby byl zachován co nejmenší opsaný průměr, když se na šíp díváme od hrotu
6) průměr u hrotu by měl být co nejmenší. Toto je bohužel těžce splnitelná podmínka, protože reálně pokud má šíp být jako univerzální, naráží se na tuhost a nízkou životnost a ulamováí hrotů (nestříme v poušti, na pláži nebo stepi a jenom na dálky)
7) hmotnost hrotu by se měla pohybovat na hodnotě cca. 1/7 váhy celého šípu včetně hrotu. Větší odchylka znamená u těžších hrotů, že šípy padají na hubu a u lehčích jsou více náročné na tuhost tyčky a délku šípu.
Podle toho, co se mi podařilo zatím reálně ověŕit, tak u klasického bambusu (dutého) se lze dostat na parametry:
průměr u hrotu 7mm (níž nemá cenu jít kvůli odolnosti šípu u hrotu)
nejsilnější část 8 až 9mm
Délka 26 až 32 palců (kratší jsem nezkoušel a delší taky ne)
váha komplet šípu od 22 do 24 gramů
Šípy tohoto provedení vcelku zvládám opakovaně a vlastně všechny varianty jsem udělal a střílím s nimi i na soutěžích (již více než 70 šípů)
U štípaného bambusu jsem zkonstatoval, že vcelku jdou udělat šípy parametrů:
průměr u hrotu 5.5 až 6mm (snad těch 6mm zaručuje vyšší odolnost)
nejsilnější část 7.5 až 8mm
délka od 28 do 32 palců (ty delší zkušební 34" vlastně pořádně nenatáhnu... je to fakt nezvyk)
váha šípu od 22 do 25 gramů
Nevylučuji, že by podařilo vyrobit i kratší a delší šípy, ale pro mne jsou standardem ty 28 až 32" dlouhé.
Popravdě, kdyby mi náhodou nevyšly ty první šípy, tak bych se tomu asi nevěnoval. Jejich funčnost ale potěšila a dala mi impuls. Nechci být však nějakým výzkumníkem, chci s nimi běžně střílet... a taky střílím. _________________ Jichoč
---------------------------------------------------------------------------------------------
Každý má svoji cestu, kterou musí nebo chce absolvovat.
Ogen, mohl bys mi přiblížit svou teorii posunu těžiště? Já si totiž vždycky myslel, že poloha těžiště je dosti neměnně určena rozložením hmoty dotyčného předmětu.
A dál mi taky přijde zajímavá úvaha o tom, že šíp má nejvetší hybnost v okamžiku dopadu na cíl. Hybnost je totiž v přímé úměře s rychlostí a ta, jak známo, od okamžiku výstřelu už jen pouze klesá _________________ Je to boj
Z toho obrázku je jasné, stanovili 3 x 6 palcov je 18 x 2,54 je 45,72 a od konca je to 16-19 cm - 6-7,5 palca, 4 x 6 palcov, čiže 3/4 od špičky. K tomu pridáme hrot o nejakej váhe a dostaneme sa zase dopredu. Obtekanie vzduchu je tvarom zaručené a hmotnosť je tam, kde má byť.
jchocz - máš to vymakané, bikónický tvar je v tom, že zvyšuje spin, ale najširší priemer nie je 2/3 od hrotu, ale od končíku a nie je to 2/3, aby to malo princíp obtekania vzduchu, niečo ako letecká bomba, vpredu vkapkový tvar a vzadu kridielka, aby neplaval a mal dobrú stabilitu.
Já jsem ten tvar nevymyslel, ten jsem okopíroval z flight šípů, které dělali v Turecku. Oni je ale dělali krátké - kolem 62 až 65cm. Nějak přišli na to, že ta nejhrubší část je zhruba v té vzdálenosti 2/3 od hrotu. A asi jim to fungovalo, když již v té dávné historii stříleli na více než 400m.
V rámci možností byl toto můj vzor, ale já chtěl ty šípy dělat delší a nejenom pro střílení na větší vzdálenosti ale jako univerzální - dostatečně tuhé a odolné i při střelbě, kde šíp neskončí zrovna v terči. _________________ Jichoč
---------------------------------------------------------------------------------------------
Každý má svoji cestu, kterou musí nebo chce absolvovat.
jchocz - máš to vymakané, bikónický tvar je v tom, že zvyšuje spin, ale najširší priemer nie je 2/3 od hrotu, ale od končíku a nie je to 2/3, aby to malo princíp obtekania vzduchu, niečo ako letecká bomba, vpredu vkapkový tvar a vzadu kridielka, aby neplaval a mal dobrú stabilitu. Pri zrýchlení - výstrel šípu z luku sa ťažisko posunie dozadu-plave, nevien o koľko, ale predpokladám až o 5-10 cm, trvá to len pri vypustení z luku, za letu je spomaľovaný vzduchom a ťažisko sa posúva dopredu asi o 0,5 cm, pri zásahu je šíp spomalený do nulovej rýchlosti a ťažisko v tomto okamihu sa posúvá ešte ďalej ako na začiatku, ale dopredu, preto je jeho hybnosť za čas najväčšia, preto má prieraznú silu vloženú do 0,0001mm štvorcového. Preto ťažisko nemôže byť vzadu od hrotu, je to jasné pre skúsenejších streľcov dané v podobe FOC.
Pokud se chcete podívat, tak tady je v galerii ukázka šípů ze štípaných bamusových tyček. Šípy jsou celkově dlouhé až 88cm. Ty hroty bohužel nejsou optimální ale použil jsem je na letové zkoušky. Hroty jsou tam upravené z hrotů pro karbonové šípy na cca. 50 grain odvrtaním díry do větší hloubky. Vnitřní průměr díry hrotu je 5.5mm.
Jako zajímavé se ukázalo, že ten hrot i když jsem jej stanovil jako 1/7 váhy celého šípu byl ještě moc těžký. Zkrátil jsem jej a hmotnost klesla na cca. 40 grain. Pak i stabilita letu šípu byla větší. Vysvětluji si to i tím že jsem trochu více posunul u toho bikonického tvaru část s největším průměrem blíže ke středu, takže není ty 2/3 od hrotu. Možná však má vliv i ta velká délka tyčky v kombinaci s těžším hrotem, nevím přesně. Nicméně po té úpravě je to daleko lepší (snažil jsem se střílet od 50 do cca. 100m na terč).
Veď preto sa musí šíp otáčať okolo svojej pozdĺžnej osi, aby sa čiastočne eliminovali nedostatky toho, ktorého materiálu
To asi bude pravda. Nevím, zda to Jas napsal správně, protože když bych jenom srovnal tuhost a ohebnost ve směru kolmém na letokruhy a ve směru po letokruzích (myslím samořejmě v průřezu..) určitě by tam byl rozdíl i když těžko říci jaký. _________________ Jichoč
---------------------------------------------------------------------------------------------
Každý má svoji cestu, kterou musí nebo chce absolvovat.
Veď preto sa musí šíp otáčať okolo svojej pozdĺžnej osi, aby sa čiastočne eliminovali nedostatky toho, ktorého materiálu a malo to nejakú možnosť mierenia čo do presnosti ako takej.
To sa mas- bambusaren 20km od domu, parada.
S tym rozdielnym druhom materialu vsak nemas pravdu. Jedine ze by si v dreve nestiepal tycky , ale rezal napriec belou a jadrom. Co sa samozrejme u bezne dostupnych dekoracnych tyciek stava , ale u sipovych zriedka. V bambuse je jedno ci je dutinka v osi , alebo nie. STALE je tvorena rovnakym materialom - cize okolo dutiny mekkym jadrom , obalenym tvrdym povrchom. Ked ju zbrusujes a robis to dobre , tak vlastne len stencujes tieto vrstvy vo viac menej rovnomernom poradi.
Stiepana tycka ma z jednej strany mekky material a z druhej pevny vonkajsi... Malo by tam byt rozdielne pnutie, rozdielny priehyb atd. Vela zdaru v objavovani. _________________ J.
U toho bambusu může být problém s tou proměnlivostí struktury po tloušťce, jak píše Jas.
Jchozi, když jsi při opracování měřil u těch tyček tu tuhost (průhyb, spajn), zkoušel jsi, jak se mění, když tou tyčkou postupně poootáčíš?
Bambus je přírodní materiál, takže je samozřejmé, že bude mít v různých místech po délce i různé vlastnosti. Ono je to i u dřeva. Když budeš brát dřevo na dřevěné šípy např. z jednoho smrku, tak i tam podle toho, ze kterého místa šíp uděláš, budeš mít různé vlastnosti (letokruhy jsou různě husté i podle toho, zda to byla sluneční strana atd.) a taky letokruhy nejsou souosé s osou šípu.... Stejný problém je ale i u toho dutého bambusu, protože i tam není vždy ta dírka přesně souosá.
Jednoduše, ze žádného přírodního materiálu nikdy nevyrobíš obdobu prakticky stejných tyček jako je tomu u carbonu, hliníku, laminátu.
Nicméně jsem si toho byl vědom a částečně tomu čelím tak, že jsem si vybral ten bambus s tloušťkou stěny větší než 10mm (v nejhrubší části až 13mm) a obrušuji i tu stranu, která je vnější a tedy i tvrdší. Zkouším tu tuhost pootáčením ale bez přístroje. Ty vlastnosti pak částečně srovnámi při tom ohřevu, který se snažím dělat ohřev po celé délce tyčky při jejím pootáčení.
Viděl jsem právě i fotky z Bhutánu, kde taky jeden mistr šípař dělal šípy ze štípaného bambusu a moc se s tím nemazal. V tomto směru nechci být jako Jára Cimerman - objevitel slepých cestiček... Zde to uveřejňuji jenom když jsem to již odzkoušel nebo jsem dělal podobnou variantu a byla schůdná.
To Jas: ano, je pravda, že těm proměnlivým vlastnostem lze čelit právě i tou výrobou tyček z více částí a je taky pravda, že problém je kvalitní materiál. Já toho prodejce bambusu mám asi 20km od baráku a tak jsem tam přes dovolenou vyrazil a z několika sto tyčí vybíral tu jednu snad 1.5 hod..... _________________ Jichoč
---------------------------------------------------------------------------------------------
Každý má svoji cestu, kterou musí nebo chce absolvovat.
Nevýhoda plného materiálu je v tom, že ta hmota uprostřed zvyšuje váhu, ale nepřispívá k tuhosti. U toho bambusu může být problém s tou proměnlivostí struktury po tloušťce, jak píše Jas.
Jchozi, když jsi při opracování měřil u těch tyček tu tuhost (průhyb, spajn), zkoušel jsi, jak se mění, když tou tyčkou postupně poootáčíš? Takový kruhový diagram tuhosti?
Tím bys mohl sladit tuhost šípů na stejnou hodnotu ve vodorovné rovině ještě před nalepením končíků.
Chválim tvoju nekonecnu snahu . Tiez som podobne pokusi robil (davno) , ale nedokazal som vtedy zohnat kvalitny hruby material. Stale si vsak myslim , ze klasicke sipy z vyhonkov su najlepsou variantou (nakoniec to aj v azii zostalo v tejto forme). Je na to, myslim vela dovodov. Hlavne mechanickych. Nie som dobry vo vzorcoch a rovniciach ( ako Jarda) , ale duty tvar s rovnomerne rozvrstvenym babusovym materialom , je daleko odolnejsi voci narazu a odpruzi daleko s mensimi skodami , ako plny material, zlozeny z dvoch rozdielnych (co sa tyka pevnosti a poreznosti) vrstiev. A nutne musi byt lahsi , ako plny.
Jedina varianta vylepseneho materialu na plny bambus sa mi zda to lepenie zo stvrtiek , alebo tretiniek- podobne , ako to robia s drevennymi, ale to uz je daleko pracnejsie .
Klasika je klasika. _________________ J.
Bambus mi jako materiál učaroval již dávno a přemýšlel jsem o svém pokusu vyrobit šípy (před více než rokem), kdy jsem použil štípané tyčky, avšak velice krátké - 60cm. Jako vzor jsem měl krátké šípy používané v Indonésii a Malajsii. Ten první pokus nedopadl úplně dobře, protože jsem neměl odpovídající hroty (až moc lehké - stočený plech) a lepil jsem jenom 2 pírka. Takže stabilita letu těch šípů tomu odpovídala....
Nicméně mi i tato varianta připadala jako použitelná a když jsem vcelku zvládnul výrobu šípů z dutých klasických tyček, řekl jsem si, že se k těm štípaným ještě vrátím a budu dělat 2 varianty šípů. Trochu více jsem váhal i na základě rad od Jase, který mi psal, že takové tyčky jsou příliš těžké.
Víceméně ze zvědavosti jsem opracoval plnou tyčku na průměr 6mm a délku 40 cm abych věděl parametry tuhosti a váhy. Vyšla mi vcelku tuhá tyčka váhy cca. 9 gramů a to se mi zdálo celkem dobré a odhadl jsem, že bych se u tyčky délky 86cm (34") mohl dostat na hmotnost cca. 22 až 23 gramů, protože její tvar jsem chtěl bikonický a počítal jsem, že někde bude sice průměr větší ale někde naopak menší.
Tvar a rozměry tyčky plánované:
86cm délka tyčky
5.5mm vnější průměr u hrotu
7.5mm vnější průměr v nejsilnější části v cca. 2/3 délky šípu od hrotu
5.5mm vnější průměr u končíku (lepený plastový končík)
váha tyčky 22 až 23 gramů
hrot 50 grain (s možností ladit váhu + 10 až 15 grain po 5 grain) s tulejkou
Naštípal jsem tyčky a pro otestování jsem nejdříve udělal 3 tyčky na čisto ale s ručním obroušením. Při broušení jsem zkoušel tuhost abych nepřebrousil a tyčka byla zhruba stějně ohebná jako ty z klasického dutého bambusu, které normálně dělám. Nakonec jsem odladil tvar tak, že hmotnost tyčky vychází 21 gramů při zachování parametrů jak jsem psal výše.
Postup:
Koupil jsem 3m tyče velkého průměru (16cm) a tloušťkou stěny cca. 10 až 12mm bez prasklin. Nožem s pomocí kladívka jsem naštípal tyčky průřezu cca. 1x1cm v té délce. Po naštípání se samozřejmě projeví křivost (vnější povrch je tužší než u středu a hlavně uvolněním napětí) a tu jsem odstranil nahřátím nad plotýnkou a ohebem. Tyčky jsem ořezal nožem a obrousil na pásové brusce s rezervou ale tak, aby tvar zhruba kopíroval tvar výsledný. Zbytek je obvyklá pakárna ručního broušení, opracování pilníkem a měření váhy. To je vlastně jediná sofistikovaná pomůcka, protože se mi podařilo sehnat digitální minváhu za nějakých 150,-Kč s vážením do 500gramů.
Zde je vidět výsledná podoba tyčky a její rovnost (či křivost) včetně bikonického tvaru.
Samozřejmě na kocni jsem tyčky povrchově upravil a to lakováním polyuretanovým lakem v několika vrstvách.
Na závěr bych naspal, že jsem sám překvapen, že lze i z plného bambusu vytesat použitelné šípy takovéto neuvěřitelné délky - 86cm. Proti rovnaným tyčkám z dutého bambusu je to o hodně pracnější ale má to i své výhody - lze lépe odladit tvar.
To nejdůležitéjší ale je, že se mi podaŕilo vymyslet přesný postup jak takovéto šípy dělat pro různě silné luky, protože jsem odladil průměry v různých částech tyčky pro různé ohebnosti a délky šípu. Momentálně jsem takto schopen dělat šípy pro luky od cca. 30lb až po odhadem 70lb a to i tím, že se mi podařilo vymyslet mechanismus ladění hmotnosti hrotu se stupňováním po 5 grain. Samozřejmě mým prvním parametrem není jenom hmotnost šípu ale i takový důležitý parametr jako je nejít níže než cca. 7.5grain/lb nátahu luku. _________________ Jichoč
---------------------------------------------------------------------------------------------
Každý má svoji cestu, kterou musí nebo chce absolvovat.
To sme snad skusali vsetci. Ako pise C. je to historicky relevantny sip. Ja do nich davam vyhradne pazurikove hroty, ale bambusu sa to nevyrovna ani zdaleka... _________________ J.
Ano, znám a bylo to moje inspirace (jedna z mnoha). Je zajímavé, že oni ti Korejci ty šípy dělají fakt celkem na koleně a bez nějakých technických vymožeností a střílejí až na vzdálenosti 120 a 140m terčovou střelbu a trefují se. Já ten postup využívám téměř stejně, jenom používám šroubovací hroty na 3D a kromě toho rovnání je ještě brousím smirokým papírem, tak, že mám pásek hrubého smirkového papíru na stole a postupně zarovnávám nerovnosti postupným pootáčením tyčky za současného tahání po papíru.
Jinak ten člověk na tom videu je jeden z nejlepších mistrů na výrobu tradičních šípů v Koreji a jeho šípy jsou po celém světě v expozicích různých výstav a v muzejích. _________________ Jichoč
---------------------------------------------------------------------------------------------
Každý má svoji cestu, kterou musí nebo chce absolvovat.
Zaslal: st říjen 28, 2009 10:16 pm Předmět: Nový typ tyček z bambusu
Před krátkým časem jsem našel celkem zajímavou informaci o novém typu tyček, které připravuje jeden z dodavatelů klasických bambusových šípových tyček. Je to obdoba těch HEXa tyček, které ze dřeva vyrábí jedna firma z Kanady. Zaznamenal jsem několik amatérských pokusů a to jsem zde taky psal. Jenomže teď by to mohlo být jinak, protože obdobné konstrukce se chytil dodavatel, který odkaz na ty tyčky dal do své galerie a který to prakticky zkouší vyrábět ve větším množství:
Ty tyčky jsou lepené ze 4 částí. Psal jsem tomu dodavateli dotaz na dostupnost a cenu. Odepsal mi, že je zatím testuje a cenu ještě nemá určenou. O dostupnosti se vyjádřil, že to mohou být týdny i měsíce podle výsledků testů. V každém případě by to byl excelentní materiál pro výrobu šípů - velice lehké tyčky a velice odolné. Zatím má uvedeno, že minimální dodávka je 1000ks a nevyjádřil se, zda může jít o kombinaci tyček více SPINE parametrů. Nicméně z odpovědi jsem pochopil, že by s ním snad šlo jednat i o menším množství současně objednaných tyček. _________________ Jichoč
---------------------------------------------------------------------------------------------
Každý má svoji cestu, kterou musí nebo chce absolvovat.
Nemůžete odesílat nové téma do tohoto fóra. Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru. Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru. Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru. Nemůžete hlasovat v tomto fóru.
Diskusní fórum
FAQ
Hledat
Seznam uživatelů
Uživatelské skupiny
Registrace
Osobní nastavení
Přihlásit se pro kontrolu soukromých zpráv
Přihlášení
Íkvéčka jsou velikými badateli v oblasti mechaniky šípu 
)