Toto fórum bude uzamčeno, své příspěvky pište do nového fóra: http://lukostrelec.cz/subdom/forum/

[Komtur]

Ono to samozřejmě bude záležet i na jiných než pevnostních vlastnostech, ale čísla většinou nelžou. Habr má teoreticky slušné vlastnosti hlavně na břicho, na tah už je na úrovni buku a ten jilm obecně nic moc, pokud neexistují jiné druhy než ten uváděný v tabulkách. Taky si myslím, že další úpravy dřeva jako žíhání, napařování, máčení a uzení nemůžou základní mechanické vlastnosti nijak drasticky změnit k lepšímu.

[Jeneš]

Dělal jsem luk jilmový luk s habrovým backingem, ale chytil dost velký trvalý průhyb. Celkově žádná sláva. Byl to ale jeden z mých prvních luků, takže to klidně mohlo být i tím.

[Komtur]

To by bylo super. Bylo by dobré takové a podobné údaje na Lukostřelci vystavit a dát debatám teoretický podklad. Věřím, že bych údaje někde sehnal, ale ten čas...

[Soron]

[Komtur]

Mohu pouze okomentovat fyzikální hodnoty z teoretického hlediska, praktické zkušenosti nemám. Uvedené hodnoty jsou v MPa v tomto pořadí: Pevnost v tlaku, Pevnost v tahu, Pevnost v ohybu.
Javor - 60, 90, 120
Jilm - 56, 80, 89
Celkově nic zvláštního, především u jilmu. Zvláště hodnoty pevnosti v tahu jsou u obou dřev mizerné. Zajímavá je možná hodnota pevnosti v ohybu u javoru, která je srovnatelná s jasanem. Ani jedno dřevo se podle těchto hodnot nehodí na záda luku. Možná javor do kompozitu, není ani tak těžký 620 kg/m3. V podstatě si myslím, že jsou u nás mnohem běžnější a dostupnější dřeva s lepšími mechanickými vlastnostmi.
Podle mých zkušeností je fakt zajímavé dřevo akát a už to tu zaznělo (např. Pez, jehož akátový luk jsem viděl v akci). Chceme udělat nějaké pokusy s habrem, který má zajímavé hodnoty, ale ještě nikdo nenapsal nic o jeho vhodnosti.

[robinhoodd]

Máte někdo zkušenosti s jilmem ? nebo s javorem?

[Komtur]

Díky za info. Ještě kdyby se našly nějaké tabulky, kde by bylo možné najít hodnoty pevností v tlaku, tahu a ohybu. Je docela možné, že to ještě nebylo zpracované. Ale věřím, že pro Tis, Bambus, Laminát a některá exotická dřeva se to určitě někde objeví. Výrobci luků mají snad zmáknuté i způsoby jak provádět vlastní měření, třeba i pružnosti (rychlosti), chování při cyklickém namáhání a absorbování zbytkové energie. Myslím, že pro ně musí být podobné analýzy a experimenty cestou k zdokonalování konstrukce.

[Griffin]

[Jas]

Tento tvoj postup je sice klasicky , ale holt mi "trochari" , sme radi , ze zozenieme 1-2 kusky vzacneho dreva a este aj tie nam prasknu... Ved to poznas. K Osage Orangu , o ktorom amici tvrdia ze je to kral lukovych driev.Po latinsky Maclura Pomifera je cisto americky strom , ktory nazvali podla indianskeho kmena Osage-ov, ktory si ho sadili vraj okolo tabora , jednak plnil funciu ziveho plota , lebo jeho konare su podobne , ako u agatu pokrite trnmi a jednak z neho robili fantasticke kratke luky. A orange preto lebo jeho plody su take male , akoby scvrknute nejedle pomarance.Mam ho doma v podobe malych semenacikov , ktore som si kupil cisto z nostalgie..A si si ich ak vyrastu zasadim v zahrade, mozno sa vnuci potesia. U nas a pocitam aj u vas ho najdes v nejakom arborete,, ale aj v nejakom starom slachtickom parku.U nas je par kusov roztrusenych po republike .Vsetky su chranene.O jeho kvalitach si sa urcite uz docital na amickych strankach.Este ze mame Bazu...
_________________
J.

[Griffin]

[Komtur]

K tomu sušení. Podle toho, co je možné se dočíst, tak mám pocit, že staří lukaři sušili a skladovali dřevo ve větších kusech a to i několik let a k vlastnímu opracování přistoupili až poté. Ať to praskne jak chce a pak se vybere. Taky přístup a třeba lepší. Z akátu mám vybrané středové fošny o tloušťce 50 mm a suším je klasicky vyšpánované pod přístřeškem.

Ještě bych se rád zeptal, jestli někdo neví něco o americkém dřevu Osage Orange?

[Komtur]

robinhood:
Nemám ponětí ani zkušenosti, ale vůbec bych se nebránil provédst nějaké pokusy a měření a zkusit i jiná dřeva. Všiml jsem si, že je tady spousta lidí se zajímavými zkušenostmi. Když dá víc lidí hlavy dohromady. Možná by nebylo od věci začít někde systematizovat různé rady roztroušené po fórech.
Jinak mám zařízení, kde je možné vyžíhat nebo vyudit dost dlouhé klacky.
Jas:
Je docela běžné sušit dřevo zatížené nebo jinak fixované, dokonce je to nutnost u polotovaru, kde už nezbývá materiál pro korekci při opracování. Ale pozor na kusy, které jsou už s určitým překroucením rostlé, ty se vracejí i když se je podaří při sušení narovnat. Každý druh dřeva se v tomto ohledu chová trochu jinak. Mnohdy dřevo při sušení ukáže tuto svojí přirozenou tendenci a to může být signál, že se na další zpracování prostě nehodí. Je dost nepravděpodobné, že ze čtyř kusů získaného tisu budou všechny vhodné.

[Jas]

Pridam svoje skusenosti - konkretne s tisom.Tiez som ho vyformovel do hrubej podoby luku a susil v drevennom sklade.Nie sice zo slamou , ale ine dreva ktore tam s nim boli(jasen, javor orech ...) boli v pohode a tis sa mi skaredo pokrutil.A ked som ho po 2 rokoch zobral domov do temperovaneho prostredia tak ma prekvapil , ze dalej pracoval a vykrutilo ho o dalsich 10 cm dalej.Hrubsie neopracovane kusi sa nehybali , ale chytili male praskliny .
_________________
J.

[abakuna]

Kydliman: tak to mám stejnej problém. Tohle byla taky slabší větev, asi 6-7cm průměr na spodním konci, takže prakticky asi 2/3 délky luku prochází mízní kanálek, a ty praskliny vycházejí z něho. Teď uvažuju o tom, že belly s prasklinama odrašpluju a nechám si lamelu na backing k jinýmu dřevu. Ale zase je mně toho líto, to dřevo má krásnou kresbu a když říkáš, že praskliny nevaděj...

Myša: jak to myslíš s tím uzením? Klasicky v udírně? Já ale dělám dlouhý luky, takže by se tam to dřevo asi nevešlo. Ale ty máš určitě zase nějakou fajnovou vychytávku

[robinhoodd]

O kolik se tak zpevní pevnost tlaku jasanu po vyžíhání?

[Komtur]

Pro zajímavost:
Porovnal jsem hodnoty pevnosti v tlaku, tahu a ohybu ( v MPa) našich dřev. Bohužel nemám zatím k dispozici hodnoty pro tis a bambus, které budou určitě zajímavé. Dále z těchto hodnot nevyplývá rychlost, kterou je danný materiál schopný nahromaděnou energii uvolnit. Jde tedy o porovnání z hlediska pevnosti.
1) Pevnost v tlaku (materiál na břicho luku):
Habr 82, Akát 73, Dub 65, Buk 62, Jasan 52, (Rohovina 127) Je jednoznačně vidět, že na břicho luku použiju Rohovinu, Habr nebo Akát. Jasan je na tlak mizerný a je ho třeba na břiše vyztužit proti zborcení.
2) Pevnost v tahu (materiál na záda luku):
Jasan 165, Akát 148, Bříza 137, Habr 135, Buk 135, (Šlachy 196) A vidíme, že Jasan je naopak výborný materiál na záda a nemá cenu mu pomáhat šlachama, jen by ho zpomalily. Další výborné dřevo do kompozitu je Bříza, která je i lehká.
3) Pevnost v ohybu (trochu kombinace obou předešlých, materiál na vnitřní vrstvu nebo lučiště z jednoho kusu):
Habr 160, Akát 150, Bříza 147, Buk 123, Jasan 120
Rád bych viděl jak by obstál Tis. Ale je jasné, že podle těchto teoretických srovnání bych se určitě nebál udělat luk čistě z Akátu. Velkou výhodou Tisu bude určitě jeho hmotnost. Akát má hustotu 730 kg/m3, Bříza 610. Ta bříza mě trochu překvapila ani o praktické vhodnosti Habru nic nevím.

[Komtur]

Hrom:
To máš samozřejmě pravdu. Sbírám už několik let různá zajímavá dřeva a mám různé lidi na pile, kteří mi dávají stranou hustě rostlé a houževnaté kusy, které se vytěží na skále nebo na nějaké větrné hůrce. Rozdíly v mechanických vlastnostech a hustotě bývají u stejného druhu dřeva obdivuhodné. Ale existují určité průměrné parametry každého druhu dřeva, které jednoznačně ukazují na vhodnost jeho použití.

[Itazipa]

Mě to taky podélně popraskalo, i když to byla poměrně slabá větev, konce jsem bohužel zatřené neměl. Pracoval jsem tak, abych se prasklin zbavil. Nešlo to stoprocentně, nějaké praskliny zůstali ve středu luku, kolmo na ohyb, vůbec to nevadilo. Po nějakém čase se začli odlupovat léta na hřbetu luku, luk měl sotva metr a byl rozhodně rychlejší než jasan.Možná že šlachový backing by pomohl.
_________________
...to je dobrý vědět... Itazipa Yuksá Óta

[Mysa]

když jsem ještě dělal se dřevem,tak jsem ho před sušením pařil,nebo udil,a pak nepraskalo ani při větších průměrech.Třeba by to u trnky pomohlo.Kydliman mi včera vyprávěl o svém děsivě rychlém luku z trnky.Třeba by se k tomu také vyjádřil

[abakuna]

Hrom napsal:
Můj postup možná není ideální, ale snažím se z čerstvého dřeva udělat
polotovar co nejbližší pozdějšímu tvaru luku. To znamená podélně rozčtvrtit, zbavit kůry a zeslabit na břiše tak aby byl polotovar luku asi jen o 1 centimetr silnější, než hotový luk.


Hrome, díky, takhle to dělám většinou taky, jenže teď suším trnkový dřevo, který jsem seříznul do hrubého tvaru luku, konce zatřel barvou a dal ho sušit do dílny, kde je teplota skoro jako venkovní, ale je tam sucho. No a ejhle, dřevo začalo po délce praskat. Tak nevím, jestli různý druhy dřev nepotřebujou jinej způsob sušení, zrovna s tím tisem bych byl hódně nerad, aby se mi tohle stalo.

[Hrom]

Komture. Nechci tě odrazovat od sestavování tabulek. Myslím že ale nakonec dojdeš zase jen k velmi přibližným hodnotám. I v jednom druhu dřev najdeš velké rozdíly v závislosti kde rostlo a jaké byly ostatní podmínky. Hrom

[Komtur]

Začal jsem se trochu pídit po hodnotách, které udávají mechanické vlastnosti různých dřev vhodných na výrobu lučišť, šípů a dřevcových zbraní. Je jasné, že už to je dávno empiricky odzkoušená věc, ale docela mě láká vytvořit srovnávací tabulku. Myslím, že by nás mohli zajímat následující parametry: Pevnost v tlaku podél vláken (vrstvy namáhané na tlak), Pevnost v tahu podél vláken (vrstvy namáhané na tah), Pevnost v ohybu (odolnost jednoho kusu na kombinaci těchto namáhání), Hmotnost. Srovnání pevnostních parametrů s hmotností by mohlo dát koeficient vhodnosti materiálu. Do tabulky můžeme přidat i ostatní materiály jako šlachy, rohovinu a laminát. Takové srovnání by mohlo mít značnou vypovídací schopnost o kvalitě jednotlivých materiálů a asi by udělalo jasno v mnoha zde diskutovaných otázkách (např.: Proč ne buk? apod.). V rychlosti jsem nahlédl do své knihovny a získal potřebné údaje asi o 15 druzích tuzemského dřeva. Pokusím se zveřejnit sestavenou tabulku a poprosím o spolupráci s doplněním hodnot pro další materiály a případné připomínky.

[Komtur]

Mám podobné zkušenosti. Připravoval jsem si tak tyčovinu na dřevcové zbraně a dřevo na bubny. Nejdříve vytvořit hrubý tvar (u bubnů vybrat středy), zatřít konce (vcelku libovolným nepropustným lakem - stejně se to uřízne), obalit a vycpat slámou a pověsit do vhodného prostoru. U tyčoviny je dobré svázat dohromady více polotovarů a prokládkami fixovat tvar. Ovšem doba schnutí není měsíc ...

[Hrom]

Můj postup možná není ideální, ale snažím se z čerstvého dřeva udělat
polotovar co nejbližší pozdějšímu tvaru luku. To znamená podélně rozčtvrtit, zbavit kůry a zeslabit na břiše tak aby byl polotovar luku asi jen o 1 centimetr silnější, než hotový luk. S čerstvým dřevem se také pracuje lépe že je měkčí. Ale pozor aby jsi to nepřehnal. Pak dřevo suším někde ve stínu a pokud možno pomalu. Asi bych jej nedával na půdu, kde jsou v létě vysoké teploty.Dřevo menších rozměrů vyschne rychleji než celé poleno a při schnutí nejsou velké rozdíly mezi vnějšími
a vnitřními vrstvami, tj. dochází k menšímu pnutí z důvodu rozdílu ve vysoušení vrstev. Pak také hrozí menší nebezpečí podélných trhlin. Někdy se doporučuje jenom natřít čelo polena nějakým lakem, ideálně ve vodě rozpustném. Také jsem slyšel od jednoho truhláře sušené dřevo zahrabat do sena. Zatím jsem tak zkoušel menší věci a funguje to. Hrom

[abakuna]

Ahoj,
víte prosím někdo, jakým způsobem se suší tisové dřevo? Podařilo se mi sehnat tři kmínky kolem 2m, a nechci je zničit tím, že je budu špatně sušit (že třeba dřevo popraská nebo se zkroutí).

[Mysa]

kladivo z buku je dobré na zabití se.Helfr mě takle natřel perlíkem.Musí se přěd prací tak půl dne máčet

[PeZ]

[Lucínek]

Na šípy zkušenosti blbé - je to těžké dřevo a přitom se kroutí jako had - takže nevhodné. Někteří kluci z toho dělají jen bitevní šípy s bambulema, protože relativně dost vydrží a v bitevní střelbě o přesnost nebo něco podobého moc nejde.

Na luk si ho představit moc neumím.

[Ritsi]

Můžu se zeptat jaké máte zkušenosti s bukem jakožto materiálem na luk? Eventuelně na šípy...

(Narazil jsem totiž na jakési porovnání vlastností dřeva, no bylo to spíše orientační - ale přesnější zatím nemám - a buk mě vcelku překvapil...)
_________________
--- na fotce se pracuje ---

[Griffin]