Toto fórum bude uzamčeno, své příspěvky pište do nového fóra: http://lukostrelec.cz/subdom/forum/

[Buky]

[Jas]

Zabudni aj na praotca Čecha aj na Keltov...
_________________
J.

[archangel]

súhlasím s tebou Tulák,a ak bratia Češi mi prominou moji trofalost ,tak by som len spomenul ako praotec Čech vyšiel na horu Říp.rip-ripa z keltštiny hora -vyvýšenina.

[tulak77]

odporucam ti ak mas pochopitelne cas a chut precitat toho tu spominaneho autora Horaka a jeho knihu "O slovanech uplne jinak" skusal som to sice zohnat cez net obchody ale vsade je to vypredane alebo nedostupne tak mi ostala moznost to iba stiahnut poslem ti link kde sa to da ...

[Patrik11]

Raz som sa v jednej knižke dočítal že sme putovali sem spolu s Gótmi a bojovali pri sebe ako brat pri bratovi. Ževraj nás vtedy škatulkovali dokopi ostane národy...

[tulak77]

veru toto tema sa zaobera trochu historiou a nasledkami napriklad aj zle vykladanej historie ... ak si spominate co nas ucili na ZŠ tak sme mali podla toho prist odniekal sem a tu bola pusta a prazdna zem .... co je absolutna blbost a verim tomu ze sa to takto uci stale

[Patrik11]

Nehaj tak archangel... Jas mal len možno zlú náladu. Určite jeden vtip nikoho nezabija ale poteší. A teraz sa tu radšej držme stanovenej témy i keď je to tlachárna.

[archangel]

Nikdy som sa nehneval za to ,keď sa iní smiali na vtipoch o Záhorákoch.Smial som sa tiež s nimi a nejaký som aj prihodil.Aspoň na niečom sa môžeme v tejto divnej dobe smiať.Ja si dokážem urobiť srandu aj sám zo seba.Ospravedlňujem sa Jasovi ,že som mu zašpinil seriózne vlákno ,no ale keď sa Alwarez už dlho neozval tak čo som mal robiť?A nabudúce Ti tam vložím aj tie,,žuté guličky".

[Jas]

Je to síce uložené v tlachárni , ale tlachať by ste mohli o Slotovy chlapci niekde inde. Neviem prčo by sme sem mali miešať toho kreténa. Aj keď to je len sranda.
_________________
J.

[Patrik11]

No myslím že taký Slota by sa na tom vtipe velmi nesmial.
By pozrel na teba z výrazom že to nie je žiadna sranda len tak Slovákom dvere kradnúť...

[tulak77]

nie nie ... vsetko ok ... berieme to s humorom

[archangel]

Ale chlapci,keďže je to tlachárna ,bol to len príspevok na pobavenie a dúfam že sa nikto neurazil.Inak nemám nič proti iným národnostiam a menšinám .Nie som Slotov príbuzný,a dokonca ani moja manželka nie je zo Slovenska.

[Ogen]

Nářečia sú celkom fajn, škoda, že v tej televízii nič také nedávajú, bolo by to celkom fajn, si niečo také vypočuť ako "jedna babka povídaua", veď to je bohatstvo každého národa, človek nikdy nevie, čo sa z toho vyvrbí.

[tulak77]

mal som kolegu ktory bol zo zahoria tak trosku sa venoval nareciu a hovoril mi napriklad ze vo Velkych Levaroch sa mravec nazve BRABLENEC... Male Levare uz mali iny nazov a volali mravca MRAVLENEC ..... a to je naozaj mala vzdialenost

[Ogen]

My polovičný Záhoráci , si to pochvaľujeme, jeden čas, keď išla Záhoráčka cez humná nakúpiť do predajni "Smíšeného zboží" musela sa zasmiať, pretože si to preložila do svojej Záhoráčštiny ako "Smíšné zboží" .

[Jas]

Ono največší paradox je, že napriek tomu že sme boli na tom posledné storočia ďaleko biednejšie , ako Češi, či Južný slovania , tak čo sa týka modernizácie slovnej zásoby /aj v plivu Germánčiny a pod./ sme zašli najďalej v zmene starých výrazov. Čeština, Polština či Slovinčina si zachovala ďaleko viac slov podobných staršej slovančine, než mi...
_________________
J.

[tulak77]

Inak velka pravda v tom ze v zapadlych kutoch republiky su silne pouzivane narecia bez velkeho vplyvu modernej slovenciny ... je zaujimave ako sa daju hladat tie povodne slova v nareciach. Poznam zahorakov ktory v podstate maju tak vrastene pouzivanie narecia ze aj diktat zo slovenskeho jazyka napisal v nareci zahorackom .... ano bola to ohromna sranda ked sme boli na strednej skole ale tam je poznat ze pouzivanie povodneho jazyka a vplyv okolia je natolko silny ze nedokazal vymazat narecie z hlavy toho studenta .

[Jas]

V pohode , bože Tieto net debaty vyzerajú divne keď chýba usmiata mimika tváre- preto treba často používať emotikony
_________________
J.

[tulak77]

ja som iba reagoval na tvoju poznamku "Asi humor" ze si to spravne odhadol ... nic viac nic menej ...

[Jas]

Neviem, hodí sa to ? Ja poznám zas slovnú hračku - "Kermideretvár tak mintenker ! Ale o to sa tu nebavíme
_________________
J.

[tulak77]

Jas ale ved to bolo pisane nie vazne ale ako taka perlicka ten vtip som pocul asi pred 15 timi rokmi a aj vtedy som sa celkom pobavil ... je jasne ze tak jednoduche to urcite nieje ...

[Jas]

Asi humor.

A čo tak variant Ajtozár- tá koncovka ti pripomína niečo ? A potom si spomeň na slovíčko zatvoriť - zárt , či zárva...

Treba si uvedomiť malý detail. Dnešná slovenčina prešla veľkým vývojom. Množstvo starých archaických slov vypadlo zo slovnej zásoby. máločo sa ešte plantá v nárečiach , ale aj to sú len odrobinky. Dajú sa loviť ako pozostatky zachovalejších stôp všade po Slovanskom svete, u Chorvátov, Čechov , Rusov ,Poliakov...
Kto by dnes vedel že Míčan je vlastne herec, alebo slovíčko Gnuj je ešte v polštine hnis a u nás už len hnoj a pod. Takže hľadať pendantov v dnešných slovách ako dvere, ako sa snažíš je veľmi naivná a ľahká cesta. Treba o tom vedieť viac a nerobiť rýchle závery...
_________________
J.

[Patrik11]

[archangel]

Ešte by som doplnil ,že aj to ,čo na prvý pohlad nemá slovanský pôvod je z neho odvodené.Napr.dvere po madarsky ajto.Vzniklo to tak ,že ked madari rabovali ,vtedy mali iba nejaké stany,slovania už mali chatrče a madari dvere ešte nevideli.No a ked ich začali vysádzať z pantov tak niekto povedal,,AJ TO nám beriete?" No a odvtedy sú dvere po maďarsky ajto.

[Jas]

Fu.. až tak premúdrelý nie som , ale asi si si všimol že anglosasi nerozlišujú príliš ženský a mužský rod. Všetko je v mužskom a u nemcov ešte aj s veľkým písmenom . Takže Angličania a Amíci majú často problém majlom poznať či hovoria s pánom Slavik , alebo s dámou Slavik.

Historicky ani nemali slovesá, pretože - veď načo? nerobili toho veľa- teda okrem lovu a boja... Aj tie dnešné sú vlastne nepravé , alebo odvodené. Podobne je to z názvami pracovného náradia. Krásnym príkladom sú Maďary. Hádam ani jediný poľnohospodársky a s tým súvisejúci nástroj a činnosť nemá Ugrofínsky pôvod , ale slovanský - dokonca aj Oblok/okno-ablak, stôl-astal, atď...
_________________
J.

[Buky]

Jas, ty to možno budeš vedieť:
Prečo je samica, prídavné mená a názov územia (v českom, moravskom aj slovenskom nárečí) odvodený od základu sloven-, ale samec a názov toho istého územia (vo všetkých ostatných rečiach) odvodený od základu slovak-? Fčil buď múdry!
_________________
Odpor je zbytečný

[Jas]

Z rozhovoru s odborníkom na Neandertálcov Ladislavom Nejmanom :

" Nějaký příspěvek neandrtálců ke genomu současných lidí je ale každopádně spíše zanedbatelný. V takovém případě by se totiž tyto geny měly nějak projevit i v našem fenotypu - fyzicky ale dnes vypadáme skoro stejně, jako jsme vypadali, než jsme přišli do kontaktu s neandrtálci.
Analýza genů současných lidí nám v tomto případě mnoho nepomůže. Pokud by stopy po genech neandrtálců někde zůstaly, bylo by to zřejmě v Evropě. Jenomže zde vyvstává problém: Evropané mají velmi nízkou "genetickou hloubku" (genetic depth). To znamená, že naše genetické kořeny nesahají hluboko do minulosti. Kterýkoliv Evropan, jenž žil před dejme tomu pěti tisíci lety, může být teoreticky předkem všech Evropanů žijících dnes.
Poznámka Pavel Houser: Evropané jsou také spíše potomky zemědělců přišlých z Blízkého východu, než paleolitických lovců mamutů - tedy lidí, kteří přišli do styku s neandrtálci."

_________________
J.

[Jas]

Zaujímavé :


Počátky českého státu: obchod s otroky?
Historie | 29.10.07

Podle Dušana Třeštíka nebyla cla a obdobné poplatky zdaleka nejvýznamnějším příjmem českého státu v 10. století. Potřeby panovníka nemohla uspokojit ani daň, kterou byli v této oblasti tehdy zatížení svobodní lidé.


Sdílet

Vznik českého přemyslovského státu v podobě, jaká se utvořila za (svatého) Václava a Boleslava I. a II., byl dán především skutečností, že Praha se tehdy změnila ve významné obchodní centrum. Hlavním tržním artiklem přitom byli otroci.

Přemyslovský stát zasahoval v době své největší územní expanze v polovině 10. století na východě až k řece Bug, Krakov byl tehdy satelitním městem/hradem Prahy. K tomuto rozkvětu přispělo nejenom mocenské vakuum, které v této oblasti vzniklo po zániku Velké Moravy. Expandující útvar těžil hlavně z polohy obchodních cest: oblasti ovládané na východě byly tranzitními místy ve směru hedvábné cesty (Chazarů, Chorezmu... – naopak význam jantarové cesty v této době poklesl), Praha pak zase byla významným tržištěm ve vztahu k muslimskému Španělsku. Ještě předtím, než byly v Praze raženy první mince, se zde běžně obchodovalo pomocí peněz ražených v Sasku a Bavorsku, ale i v arabském světě.

Podle Dušana Třeštíka nebyla ovšem cla a obdobné poplatky zdaleka nejvýznamnějším příjmem českého státu v 10. století. Potřeby panovníka nemohla uspokojit ani daň, kterou byli v této oblasti tehdy zatížení svobodní lidé. Opravdu rozhodujícím zdrojem příjmů panovníkova dvora byl prodej otroků (daň vybraná za rok totiž odpovídala ceně asi 90 otroků). Tento stav se nadto doplňoval s faktem, že rozhodující výdaje se týkaly panovníkovy družiny, respektive „armády“, která právě přísun otroků zajišťovala, například ze Slezska nebo Haliče. Takový cyklus mohl po určitou dobu fungovat a pacifikoval i další české kmeny, protože jejich aristokracii umožňoval podílet se na těchto výnosných transakcích – například konflikt se Slavníkovci byl až pozdějšího data. Až zhruba do konce 11. století se na století 10. vzpomínalo jako na zlatý věk... Kolaps této politiky nadešel až ve chvíli, kdy nové zdroje pro „lov“ otroků nebyly k dispozici, východní oblasti přemyslovského státu připadly Kyjevské Rusi a Krakovsko Polsku. V té době se dokonce objevila snaha prodávat namísto toho jako otroky do muslimských zemí (často prostřednictvím židovských obchodníků) i křesťany, což církev rozhodně nevítala - zde jeden ze zdrojů konfliktu sv. Vojtěcha s jeho soukmenovci.
Příjmy z prodeje otroků v polovině 10. století řádově převyšovaly jak jiné příjmy knížecího dvora, tak i další komodity, které tato země mohla především arabskému světu nabídnout (např. vosk a koně, což by však samo o sobě zahraniční kupce nejspíš nepřilákalo). Pozoruhodné na tom všem bylo i to, že z hlediska zahraničních kupců byl jejich hlavních obchodním partnerem přímo „stát“. Z tohoto ohledu nebyla tehdejší Praha přes veškerou svoji multietnicitu typickým otevřeným orientálním městem té doby. Stát zde nefungoval pouze jako garant transakcí, který si z nich odebíral poplatky za „pronájem infrastruktury“, ale byl pro cizí obchodníky současně hlavním dodavatelem.
Mimochodem, podle Třeštíka sv. Václav nevykupoval otroky proto, aby jim udělil svobodu, ale protože je hodlal využít pro sebe. Zajímavé na tom je, že výkup byl vždy prováděn jaksi samozřejmě – šlo se na pražské tržiště a bylo. Prostě v té době nebylo myslitelné, že by se zde otroků nedostávalo.

Každopádně k vzestupu Prahy mělo dojít právě vzhledem k její obchodní úloze. Celý přemyslovský stát byl ztotožňován právě s tímto městem, nikoliv např. s „českým národem“. Polsko ani Uhry se podobnou metropolí v té době chlubit nemohly.

Zdroj: Přemyslovský stát kolem roku 1000, Lidové noviny, Praha 2000, část Dušan Třeštík: Veliké město Slovanů jménem Praha


autor Pavel Houser

Žeby obchodovali s germánmi ?


odvtedy asi aj židov milujeme viac...
_________________
J.

[Ogen]

Je to presne tak, ak nemáme možnosť si to overiť, tak sme v háji, napr. slovo B I A T E C, by som ako laik s diakritikou, ktorú máme od Jana Husa, prečital ako B I A U T E Č, nie je to zaujímavé . A ak to niekdo povie rychle, niekomu bez znalosti reči, tak to BIATEC je na svete.

[Jas]

Ani s Danikenom či Součkom to nemá nič spoločné!

Na to, aby ste ich s Horákom a jeho predchodcami neporovnávali potrebujete viac , ako len základy určitého prehľadu v Staroslovenčine. Inak je to potom ozaj len na úrovni akejsi dôvery v autorove vývody - podobne ako u Součka povedzme , a to je málo. Pokiaľ človek nemá šancu si overiť aspoň niečo z dôvodenia na naozaj vedeckej bázi , je to len o "viere" v autora.
(Mal som to šťastie prežiť určitý čas aj na Univerzite Komenského - Slavistiku . Bolo to síce dávno , ale nejaké stopy to vo mne zanechalo na toľko , aby som sa aspoň sem tam chytil.)

Opierať sa len o to , že niečo sa "podobá " na slovančinu , ako že niečo sa "podobá" na mimozemšťanov je naozaj málo
_________________
J.