Pokud ti správně rozumím, tak takhle:
Měříš průhyb toho dříku, tedy "dřeva", takže mezi oběma oporami by mělo být jen to dřevo. Kolik šípu na kterou stranu přesahuje je vedlejší.
Registrace: 19.2. 2013 Příspěvky: 8 Bydliště: Nový Bor
Zaslal: st únor 27, 2013 3:53 pm Předmět:
Ahoj, dneska jsem si sesmolil spinovacku, roztec 66cm, resp tech 26palcu. Sipy mam 75cm,29,5palce od hrotu po koncik. Jak mam vlozit sip do spinovacky? Kolik ma na kazde strane byt mista?
Registrace: 25.9. 2006 Příspěvky: 4466 Bydliště: Praha - Radotín
Zaslal: st srpen 29, 2012 9:13 pm Předmět:
Když s ním hodně střílíš, tak změkne, když ho dáš do kredence tak jednak vypudíš moly(u cedru) a jednak se z měkého šípu tak za rok může stát "Jistá smrt" _________________ Důvěřuj Aláhovi, ale napřed si uvaž velblouda.
Prorok Mohamed
Registrace: 25.9. 2006 Příspěvky: 4466 Bydliště: Praha - Radotín
Zaslal: st srpen 29, 2012 9:08 pm Předmět:
šíp se jednak "vypráská" a jednak "zraje". Prostě časem mění vlastnosti _________________ Důvěřuj Aláhovi, ale napřed si uvaž velblouda.
Prorok Mohamed
Hmm,kontrolní otázečka,môže sa spine časom ako by som to,vystrieľať ,proste ,že šíp zmäkne ? Totiž vyrobil som si dnes šíp z cedrovej násady spine 60-65 čo som kúpil a pri strelbe som zistil,že lieta tak ako smrekový o spine 65-70 ten mám už ,ale dávno,alebo to je ovplyvnené rozdielnym drevom ?
a ja ked uvolnim zapastie,tak trafim ledva terc preco?
asi sa sustredis na to, aby si to zapastie uvolnil a prestanes mierit... aj mne sa stava:-) _________________ Ne hava ne keman, ve ne kemankeş, ancak erdiren menziline tiri nida-yı Ya Hak
(It's not the wind, the bow nor the archer, its only God who brings your arrow to its target)
Stašo, ako prvé si to strel cez papier, uvidíš ako šíp ide z luku.
bohuzial aj cez papier to treba strelit s dobrou technikou... ach jaj, uvolnene zapastie:-))) _________________ Ne hava ne keman, ve ne kemankeş, ancak erdiren menziline tiri nida-yı Ya Hak
(It's not the wind, the bow nor the archer, its only God who brings your arrow to its target)
Přesně tak, přitom čistý výlet z luku má vždy přednost. Pokud tomu tak není, tak vše ostatní je jen náhoda.
Třeba ti test z holým šípem vychází dobře, ale změníš vzdálenost o 1,5m a vše je opačně.
Na test s holými šípy není zas takový spoleh! Musíš mít perfektní techniku střelby, abys něco poznal.
Stašo, Jan má pravdu. A navíc, (jak jsem někde četl), musíš mít i dopředu zaručeno, že se ti končík šípu při výstřelu nedotkne madla (jsou na to ty kontrolní metody s pudry, rtěnkami atd). Protože odrazem od madla se olepený i neolepený šíp zapíchnou do terče jinak než by měly, vznikají tak "falešné" informace a všechno je nanic. Nějaká spolehlivá metoda, jak ale toho bezkontaktního obletu dosáhnout, abys mohl tedy teprve začít ladit, není, nebo o ní nevím.
Jediný asi spolehlivý způsob je mít sadu šípů s rozdílným spinem a zkusno určit ten správný...
Registrace: 2.11. 2009 Příspěvky: 477 Bydliště: Bratislava
Zaslal: út březen 29, 2011 10:07 pm Předmět:
Jan vďaka za odpoveď.
Som si takmer istý, že tie šípy nie sú dobré. Pri testovaní som strieľal olepené aj neolepené. Olepené sa počas letu extrémne vlnili v horizontálnom smere ale zapichovali sa v podstate tam kde som mieril. Bohužiaľ som to skúšal len na nejakých 7metrov, viac priestoru som v tej chvíli nemal. Na väčšiu vzdialenosť by som lepšie videl kam dopadajú.
Neolepené šípy sa pri lete tiež silne vlnili a zapichovali sa pod veľkým uhlom - teda nie kolmo na terč ale približne 30 stupňov od kolmice. Teraz si už nepamätám či to bolo doľava alebo doprava, ale určite to bolo v horizontálnej rovine. Práve tento uhol dopadu spôsoboval to, že po zapichnutí švihli šípy končíkom do strany tak silno, že sa po pár výstreloch obidva zlomili, tak že v terčovnici mi ostalo nejakých 15cm šípu a zvyšok sa ulomil.
Obidva luky, ktoré som spomínal majú rovnaké madlo t.j. sú rovnako mimostredové. Viem, že tu potrebujem mäkšie šípy. Ako som písal používam pre ten vyladený luk šípy, ktorým vychádza spine o 10lb menší ako je sila luku. Pri tom slabšom luku a 5/16 tyčkách som si to tiež vypočítal tak, že by mali byť o 10lb slabšie ako luk avšak v realite sú ešte aspoň o 5lb (a asi aj viac) slabšie a teda sa lámu.
Takto teoreticky to asi nevymyslím. Mám tyčky 5/16 so spine 40-45lb a 50-55lb a mám 70grain a 100 grain hroty. Vyskúšam viaceré kombinácie a uvidím, ktorá kombinácia bude fungovať.
Ešte k tomu testovaniu neolepenými šípmi.... Myslím, že pre každé ladenie luku potrebuješ mať aspoň trochu konzistentnú formu a prevedenie výstrelu. Inak sa nedá nič ladiť. Ten prvý luk som ladil tak, že som na 15m strieľal olepené a neolepené šípy až kým som sa nedopracoval do stavu, že neolepené sa mi zapichovali tam kde olepené. Síce sa mi nepodarilo dosiahnuť aby sa neolepené zapichovali krásne kolmo do terčovnice, ale dokázal som urobiť sústrel na nejakých 10cm pri 4 olepených a 2 neolepených šípoch. To som si povedal je dostatočne dobré a ďalej som to neriešil _________________ Archery is meant to be simple, not easy.
Ahoj Staso,
rozhodující je pouze spine, délka šípu a váha hrotu. Podle kvality dřeva můžeš mít stejný spine se šípy obou rozměrů a měly by se také podobně chovat při výstřelu ze stejného luku se stejnými hroty a při stejné délce.
Konkrétně ti neporadím, ale důležité je také , jak moc je vykloněný šíp mimo osu luku. Pokud jsou oba luky stejně mimocentrové, mělo by ti to sedět.
Na test s holými šípy není zas takový spoleh! Musíš mít perfektní techniku střelby, abys něco poznal. U hodně mimostředového luku je vůbec problém dosáhnout čistého výletu šípu. Doporučuji jeden šíp olepit a spíš poslouchat a pozorovat, jak to lítá. Na mimostředové luky jsou potřeba výrazně měkké šípy a extrémní průhyb v paradoxu. Aby se ti to do terčovnice srovnalo, potřebuješ brka. IMHO. Možná jsou ty šípy OK, jen o tom ještě nevíš.
Doteraz som používal silnejšie luky, kde som používal tyčky rozmeru 11/32. Pri týchto tyčkách som sa naučil (aj prakticky mi to vychádza), že ako základnú váhu hrotu uvažujem 100 grain a od toho si vypočítavam požadovanú dĺžku šípu.
Teraz som prvý krát robil šípy z tyčiek rozmeru 5/16. Myslel som, že tiež tu platí základná váha 100grain a podľa tohto som si aj urobil šípy. Dosť ma ale prekvapilo, že už po pár výstreloch bolo očividne jasné, že šípy sú extrémne mäkké. Dva šípý, ktoré som strieľal neolepené, sa mi dokonca po pár výstreloch zlomili v terčovnici - pri dopade sa tak veľmi ohli, že sa zlomili v strede tyčky.
Takže otázka znie? Aká je základná hmotnosť hrotu pri tyčkách rozmeru 5/16?
Podľa týchto prvých skúseností mi to vychádza na 70grain.
Viete mi niekto túto moju teóriu potvrdiť? Máte niekto skúsenosti s oboma rozmermi tyčiek?
Ešte pre zvedavcov nejaké konkrétne čísla. Mám dva luky:
celodrevo, 55lb na 29palcov, fastfligh tetiva - na tento luk mám vyladené šípy z prémium céder, tyčky 50-55lb, dĺžka šípu 30.3 palca, hrot 100 grain
Druhý, zatiaľ nevyladený luk:
celodrevo 45lb na 29palcov, fast fligh tetiva - šípy som si urobil z prémium céder, tyčky 40-45lb, dĺžka šípu 30.5palca, hrot 100 grain.
Tieto šípy sú ale pre tento luk extrémne mäkké!!! Po pár výstreloch to vyzerá ako keby bol spine aspoň o 10lb menší ako by mal byť.
Vie mi niekto skúsený poradiť, ako by mali vyzerať šípy do toho druhého luku. Šíp potrebujem mať dlhý min. 29,5 palca. Tyčky by som chcel rozmeru 5/16. Potrebujem poradiť aký spine tyčky a akú váhu hrotu?
Dík za rady.
P.S: A to som si už naivne myslel, že tým dreveným šípom začínam rozumieť _________________ Archery is meant to be simple, not easy.
Tokro, to vše, co je tu napsané vcelku sedí, ale tebe se to bude týkat až se vypořádáš se střeleckou technikou a budeš schopen rozlišovat své chyby od nesladění výbavy.
Neber to ve zlým, ale už nějak začni(Cophan 35 liber při tvém nátahu, dřevo a laminát jaký se ti líbí, tětiva fast flight 14 nebo 16 vláken, chránič1, chránič2, větší terčovnice a pár šípů).
Až se protlučeš základy, budeš schopen poznat vhodné šípy a celé to sladit.
Jinak většina kamenných prodejců čehokoliv nemá všechno vystavené v eshopu, takže doporučuji telefonovat. Pokud nespěcháš, tak mailuj.
Klikání nestačí.
Ale jo. Začnu. V So jsem měl hlavu jak pátrací balón co se týče luků. Tak jsem to nechal uležet a v mezičase přemejšlel a četl o šípech. Teďka během pár dnů obědnám ten ohnutej klacek. Dodací lhůta bude tak 3-5 týdnů a do tý doby se budu trošičku dovzdělávat a to se tady z mejch dotazů osypete
Tokro, to vše, co je tu napsané vcelku sedí, ale tebe se to bude týkat až se vypořádáš se střeleckou technikou a budeš schopen rozlišovat své chyby od nesladění výbavy.
Neber to ve zlým, ale už nějak začni(Cophan 35 liber při tvém nátahu, dřevo a laminát jaký se ti líbí, tětiva fast flight 14 nebo 16 vláken, chránič1, chránič2, větší terčovnice a pár šípů).
Až se protlučeš základy, budeš schopen poznat vhodné šípy a celé to sladit.
Jinak většina kamenných prodejců čehokoliv nemá všechno vystavené v eshopu, takže doporučuji telefonovat. Pokud nespěcháš, tak mailuj.
Klikání nestačí.
Tokro, coby strojaři ti to tady shrnu, pak už si ty otázky zodpovíš i sám.
Začnu u šípu. Je to tyč, stejně jako dřevěné rezonanční tyčinky nebo zavěšená kolejnice, má svou vlastní frekvenci kmitání, která závisí na jeho tuhosti E*J, délce, rozložení hmoty, podepření, vazebných podmínkách a tak.
Když do té tyče (třeba kolejnice) více či méně praštím, zvětší se jen amplituda, síla zvuku, ne frekvence.
Ještě je třeba říct, že osa dráhy letu šípu je asi tak 2 cm vlevo od osy luku (vyosení hrotu vlevo, impuls končíku vlevo při výstřelu).
Řekněme, že ta frekvence šípu a tedy i končíku, je 50 Hz.
K prohnutí šípu doleva dojde při vypuštění z tabky doleva.
Za 5 ms je končík na levé úvrati, za 15 na pravé a za 25 ms je zase vlevo, to je vhodná poloha, aby bezpečně minul madlo luku.
Takže potřebujeme luk tak silný, aby ten končík dopravil právě za těch 25 ms na uroveň madla.
Pokud je ten luk silnější a stihne to už za 15 ms, kdy je ten končík právě vpravo, tak do toho madla samozřejme třískne. Šíp se jeví jako měkký.
Pokud je ten luk slabý, dopraví končík k madlu za třeba 35 ms, když je zase vpravo, což by možná o fous prošlo, protože šípu udělí i malou amplitudu, ale protože končík nepřekmitává pak přes osu luku, vlní se v tomto případě od ní vlevo, působí při separaci od tětivy boční síla, která jej natlačí doprava do madla, dojde ke kontaktu a šíp se rozkýve tentokrát kolem těžiště (rybí ocas). Šíp je tvrdý.
S tím mám problém i já, proto jsem zkoušel ty zahnuté končíky. Trochu to pomáhá, ale moc ne.
Ke všemu jsou tady někde obrázky
J.
Tokro, coby strojaři ti to tady shrnu, pak už si ty otázky zodpovíš i sám.
Začnu u šípu. Je to tyč, stejně jako dřevěné rezonanční tyčinky nebo zavěšená kolejnice, má svou vlastní frekvenci kmitání, která závisí na jeho tuhosti E*J, délce, rozložení hmoty, podepření, vazebných podmínkách a tak.
Když do té tyče (třeba kolejnice) více či méně praštím, zvětší se jen amplituda, síla zvuku, ne frekvence.
Ještě je třeba říct, že osa dráhy letu šípu je asi tak 2 cm vlevo od osy luku (vyosení hrotu vlevo, impuls končíku vlevo při výstřelu).
Řekněme, že ta frekvence šípu a tedy i končíku, je 50 Hz.
K prohnutí šípu doleva dojde při vypuštění z tabky doleva.
Za 5 ms je končík na levé úvrati, za 15 na pravé a za 25 ms je zase vlevo, to je vhodná poloha, aby bezpečně minul madlo luku.
Takže potřebujeme luk tak silný, aby ten končík dopravil právě za těch 25 ms na uroveň madla.
Pokud je ten luk silnější a stihne to už za 15 ms, kdy je ten končík právě vpravo, tak do toho madla samozřejme třískne. Šíp se jeví jako měkký.
Pokud je ten luk slabý, dopraví končík k madlu za třeba 35 ms, když je zase vpravo, což by možná o fous prošlo, protože šípu udělí i malou amplitudu, ale protože končík nepřekmitává pak přes osu luku, vlní se v tomto případě od ní vlevo, působí při separaci od tětivy boční síla, která jej natlačí doprava do madla, dojde ke kontaktu a šíp se rozkýve tentokrát kolem těžiště (rybí ocas). Šíp je tvrdý.
S tím mám problém i já, proto jsem zkoušel ty zahnuté končíky. Trochu to pomáhá, ale moc ne.
Ke všemu jsou tady někde obrázky
J.
Registrace: 19.6. 2006 Příspěvky: 1582 Bydliště: Praha - Řepy
Zaslal: po listopad 08, 2010 8:04 pm Předmět:
TS Spelec napsal:
Já to říkal že nebude poslední!
1. nevím jestli jo,možná to pasuje i na dřeváky ale karbonama jsem nikdy nestřílel.(Mýša by mně roztrhl vejpůl.) Ví proč.
2.U karbonů to tak je to náhodou vím,u dřeva je to naopak.
3Asi jo ale jak říkám, karbony nemám.
4. Jo, a u dřeva ještě obroušením dříku nebo jeho části nebo přidáním barvy či laku.
5.zkracováním tuhne čili spine je vyšší-u karbonu je to nižší číslo.
6. Dá se tak říct. Těžší špička by měla do určité míry tvrdší šíp vytáhnout-změkčit.
7. To si musíš zkusit jak moc. Na dřevácích to ladím podle bodu 4. tak až lítají co nejlíp.
8. Nevím jak ještě jinak,snad jiný insert a končík či jiné letky ale to se jen domnívám. Ťěžko ho budeš brousit.
9.Asi tam rozdíl bude ale pokud to chceš Ťip-Ťop tak i pak budeš dolaďovat-možná i luk-předpětí.
Tak a je po mně. Aspoň se spousta lidí ještě zasměje jak jsem to zvoral. T.S.
_________________ Říkej co říct chceš a mysli to vážně.
Jak tak koukám tak otec kterého jsi přivedl do zoufalství nebude poslední. T.S.
Tak co jsem koukal na tuším JardaM je taky slušnej šťoural do různých mechanicko-fyzikálních aspektů. A někde jsem tu zahlídnul graficky zobrazenej rpůběh průhybu šípu při výstřelu..
Nemůžete odesílat nové téma do tohoto fóra. Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru. Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru. Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru. Nemůžete hlasovat v tomto fóru.
Diskusní fórum
FAQ
Hledat
Seznam uživatelů
Uživatelské skupiny
Registrace
Osobní nastavení
Přihlásit se pro kontrolu soukromých zpráv
Přihlášení
,ďakujem za odpoveď.
