Dojmy z 15. ročníku Memoriálu Michala Končandrle

První květnovou sobotu se konal v Dlouhém Újezdu 15. ročník Memoriálu Michala Kočandrle. Jako tradičně se na tuto akci sjela spousta lukostřelců, natěšených konečně si po zimě zastřílet a setkat se s ostatními. Počasí vyšlo velice pěkně. A to i přesto, že drtivé většině lukostřelců chyběl náramek na zahánění deště, na který se před zahájením turnaje Mlčoch ptal.

Trať byla krásně připravená a potěšily i nové disciplíny. Našemu Vojtíkovi se hodně líbila disciplína střílení na hermelíny. Měl už hlad a těšil se, jak se nají, když hermelíny trefí. Naopak měl problém střílet na kytičku. Byla hezká a nechtěl jí ublížit. Až když jsem řekla, že by jí mohl vítr lístky rozfoukat a že je musí přichytit šípem, tak se usmál a řekl, že kytičce pomůže. Na lovecké byly dětské mety postaveny spíše pro větší děti, ale i tak Vojta pár zásahů měl a o to větší radost to vždy byla.

Jídlo k obědu bylo vynikající, a to jak polévka, tak i svíčková i rizoto. Naši fenku kolie Connie jsme na dobu oběda zavřeli do auta, protože nepochybujeme o tom, že by jídlo nesmírně lákalo i ji. Jako vloni, kdy se ládovala zbytky jídla z kýble a my pak čelili nežádoucím následkům jejího hodokvasu.

Nasyceni jsme pokračovali spodním okruhem. Puta naší skupině příliš nevyšla. Šípy ji míjely a míjely. Padesátka už byla o něco lepší. Ale i tak bylo znát, že ji střílíme po zimě poprvé – pro Radku a Iva od nás ze skupiny to možná bylo úplně poprvé v životě. Vojtík putu ani padesátku nestřílel a tak šel napřed. Zalíbilo se mu to a pak u každé další disciplíny začal odbíhat ke skupině před námi nebo za námi (podle toho, kde jsme zrovna byli) a říkal, že „jde za holkami“.

Na konci lukostřelby jsme měli na hodinkách naměřeno nachozených 13 km. Slušný výkon. Jen Lucínek si trošku stěžoval, že ho bolí nohy a že má zítra běžet maraton. Ale má to tak každý rok, takže to už trochu čekal. A co se týká střílení, tvářil se dost spokojeně. Na to, že tětivu na luk našel snad teprve ve středu před turnajem, nebylo moc znát, že celou zimu nestřílel a s tímhle lukem naposledy před dvěma lety. V primitivech zvítězil.

Také jsem si užila malou chvilku slávy. Byla jsem vyhlášena na třetím místě. Ovšem pak jsme zjistili, že se stala chyba ve výsledcích. Mě a Katku Brabcovou přestřílel Petr Záhorka, ale jeho bodovačka se bohužel omylem ocitla v jiné kategorii. Předala jsem proto Petrovi svoji medaili a poblahopřála mu ke krásnému 2. místu. A já mám bramboru. Výsledkový ceremoniál se sice neopakoval, ale ve výsledcích je Petr Záhorka již správně. Takže ještě jednou gratulujeme!

Na nedělní 3D jsme zůstat nemohli. Krylo se s Pražským maratonem, na kterém Lucínek startoval. Věřím ale, že i nedělní turnaj byl moc fajn a ti, co zůstali, si pěkně zastříleli.

Moc děkujeme Mlčochovi, Lukostřelcům Českého Lesa a i všem ostatním, kteří se podíleli na přípravě obou turnajů. Užili jsme si to a moc rádi přijedeme znovu. A děkujeme i Ivo Hausnerovi, který měl s sebou kromě luku a šípů i fotoaparát a tak má jak turnaj, tak naše Connie díky němu i nádhernou fotogalerii. Najdete ji na tomto odkazu: https://onedrive.live.com/?authkey=%21AHJYKHQrFT6hSj4&id=E0E806B90DB4F625%2127006&cid=E0E806B90DB4F625

Ali Ratajová (Lucínková)