· Lucínek

Systémy hodnocení turnajů aneb 'Co jsou to ta Káčka?'

Na různých soutěžích v tradiční lukostřelbě konaných v České republice se používá řada systémů pro vyhodnocení výsledků. Tyto systémy většinou vychází z hodnocení používaného ve sportovní lukostřelbě, aniž by se přihlíželo k tomu, že různé disciplíny tradiční lukostřelby se výrazně liší od disciplín sportovní střelby. V tomto článku bychom chtěli ty nejčastěji používané systémy hodnocení porovnat a seznámit Vás s naším systémem hodnocení (známým jako "hodnocení pomocí Káček"), ve kterém jsme se snažili odstranit nedostatky jiných metodik.
Tento systém hodnocení považujeme za nejobjektivnější a zároveň jednoduchý na pochopení a zpracování výsledků. Jeho další výhodou je možnost porovnání výsledků rozdílných disciplín, různých turnajů a může být použit i pro sledování výkonnosti střelce v rámci tréninků dané disciplíny nebo jeho úspěšnosti na soutěžích. Z těchto důvodů jej také používáme pro hodnocení akcí pořádaných občanským sdružením Lukostřelec.cz, jako jsou Lukohrátky a Lukostřelecká liga.  Pokud se Vám bude tento systém hodnocení zamlouvat, můžete jej použivat i Vy.

Sčítání nastřílených bodů

Jedním z často používaných systémů je prosté sčítání bodů, které střelci v disciplínách nasbírají.
Největší slabinou tohoto způsobu hodnocení je nevyváženost maximálních bodových zisků v různých disciplínách. Pokud do výsledného hodnocení zahrneme například  terčovou střelbu s maximálním nástřelem 50 bodů a rychlostřelbu s obvyklým nejvyšším nástřelem do 15 bodů (což je už velmi slušný výsledek),  může v konečném pořadí zvítězit střelec, který je lehce nadprůměrný v terčovce a zároveň hodně mizerný rychlostřelec nad špičkovým rychlostřelcem a průměrným terčovkářem. Každá disciplína tedy ovlivňuje konečné pořadí jinak a to bez ohledu na náročnost dané disciplíny.

Sčítání dosažených pořadí

Dalším používaným systémem je sčítání pořadí, které střelci dosáhli v jednotlivých disciplínách.
Ani tento mechanismus není příliš spravedlivý, navíc hodně záleží také na tom, jakým způsobem pořadatel započítává shodná pořadí v dané disciplíně. Pokud tedy bude mít v disciplíně napříkal 6 střelců stejný výsledek odpovídající 10. až 15. místu, jak se tento výsledek započítá do celkového hodnocení? Budou ve výsledném hodnocení všichni na 10. příčce, spočteme průměrnou hodnotu 12,5 nebo je náhodně seřadíme od 10. do 15. místa? A nejbližší další soutěžící se umístí na jakém místě, bude 16. v pořadí nebo bude na 11. příčce?
Pořadí navíc ještě nemusí příliš odpovídat skutečným kvalitativním rozdílům mezi střelci. Opět uvažme situaci, ke které může při tomto hodnocení dojít (a často také dochází): dva téměř stejně kvalitní střelci, umisťují se na přibližně stejném místě ... pak v jedné disciplíně jeden z nich nastřílí vysoce nadprůměrný výsledek, kde nechá ostatní soupeře daleko za sebou. Do celkového hodnocení se mu tedy započte první místo, jeho soupeř (ač s mnohem horším výsledkem) bude třeba třetí. V další, bodově velmi vyrovnané disciplíně pak ten samý střelec malinko zaváhá a rozdílem jednoho či dvou bodů jej předstihne polovina soupeřů - do celkového hodnocení se mu tak promítne velmi špatný výsledek a srazí jej dolů. Jediné zaváhání, které přitom nemusí být ani dáno tím, že by danou disciplínu nastřílel úplně špatně, se na konečném pořadí může velmi výrazně projevit, zvláště při větším počtu střelců. Sčítání pořadí nerespektuje skutečnou hodnotu výsledku a je výrazně závislé na výkonu ostatních střelců.

Vyřazovací turnaje

Pokud je turnaj pojatý jako vyřazovací, není žádná metodika vyhodnocování výsledků potřeba. Do dalšího kola (k další disciplíně) nastupuje vždy jen část střelců, která postoupí z disciplíny předchozí. Nevýhodou je, že jediné zaváhání vyřadí favorita turnaje třeba již v základním kole. Také se nebere v potaz výsledek předchozích disciplín - vyhrát tak může někdo, kdo sotva prolézá jednotlivá kola a pak se mu v posledním rozhodujícím kole zadaří více než ostatním.
Vyřazovací disciplíny (například vzájemné "souboje") nejsou obvykle do celkového hodnocení zařazovány a vyhlašuje se pouze vítěz. Pokud jej chceme zařadit do celkového hodnocení můžeme přidělit např. 1 bod za postup do dalšího kola, nicméně opět dojdeme ke značné nevyváženosti výsledků v porovnání s jinými disciplínami. Stanovení pořadí pro součet umístění zde rovněž do značné míry postrádá smysl.

Hodnocení pomocí "Káček"

Systém, který jsme vytvořili, měl být co nejrozumnějším kompromisem mezi jednoduchostí výpočtu a objektivitou hodnocení.
Základními principy tohoto systému jsou tyto:

  • Všechny disciplíny se do konečného hodnocení promítnou se stejnou vahou. Není však problém libovolnou disciplínu promítnout do celkového hodnocení s větší nebo menší vahou.
  • Hodnocení je dáno pouze tím, jakého výsledku dosáhne střelec vzhledem k maximu dané disciplíny.
  • Počet soupeřů a jejich výsledky neovlivní žádným způsobem výpočet celkového hodnocení.
Každá disciplína má svůj obvyklý způsob bodování (terčovka 1 - 10 bodů podle místa zásahu, rychlostřelba 1 bod za každý vystřelený šíp a podobně).  Úspěšnost v dané disciplíně je pak hodnocena přepočtem na jednotky Ká.
Obvykle je maximum dané disciplíny stanoveno 100 Ká, takže by se dalo řící, že jde vlastně o procentuální úspěšnost v dané disciplíně vzhledem k maximálnímu možnému bodovému zisku.
Pokud se má disciplína projevit ve výsledném hodnocení větší měrou, stanoví se pouze vyšší maximum Ká, pokud jde jen o nějakou "sranda disciplínu", stanoví se počet Ká naopak menší a disciplína se tak v celkovém pořadí projeví minimálně.

Aby byl přepočet z bodů na Ká co nejsnazší, stanovujeme v propozicích pro každou disciplínu nejen maximální dosažitelný počet Ká, ale v popisu disciplíny uvádíme také počet Ká za jeden získaný bod. Pak je snadné přepočet provádět z hlavy s minimální námahou - víme tak, že například každý získaný bod v terčovce (při 10 střelách a bodování 1-10 bodů) je 1 Ká  tentýž bod při ústupové střelbě znamená 4 Ká a bod v rychlostřelbě je oceněn na 7 Ká. Abychom počítali s celými čísly (a nemuseli přepočítávat 1 bod jako např. 7,3 Ká), nemusíme volit maximum disciplíny vždy přesně 100Ká, ale většinou v rozmezí 95 - 105 Ká.

Pokud jiný pořadatel zvolí třeba terčovou střelbu na terč se třemi kruhy (a maximální nástřel tak nebude 100 bodů, ale pouze 30), budou přepočtené výsledky i tak přibližně porovnatelné s naší variantou terčové střelby - pouze bude při deseti střelách každý bod hodnocen 3 Ká a maximum disciplíny bude 90 Ká.
Přepočty na Ká nejsou definitivní, ale mohou se s rostoucí úrovní střelců měnit - zatímco před pěti lety bychom jako vrchol rychlostřeleckých dovedností brali 10 šípů, dnes již řada střelců běžně překonává hranici 12 šípů a někteří dobří rychlostřelci dosahují i více než 15 zásahů za 45 vteřin.

Vítězem Káčky hodnoceného turnaje je pak jednoznačně ten střelec, který posbírá nejvíce Káček.

Hodnocení pomocí "% Káček"

Nejobtížnější je v systému hodnocení pomocí Káček právě stanovení maximálního počtu Káček, které může střelec v disciplíně získat. Ačkoli je třeba teoreticky možné nastřílet ve dvou disciplínách přesně 100 Ká (a disciplíny se tak jeví jako velmi vyrovnané), nemusí to být vždy pravda. Hodnocení totiž může být nastaveno tak, že pro jednu disciplínu se vysokého nástřelu (a tedy i vysokého počtu Ká) dosáhne poměrně snadno, zatímco u druhé (nepoměrně obtížnější) disciplíny i dobří střelci dosáhnou třeba jen poloviny maximálního nástřelu. Reálná váha disciplíny tak bude pro první disciplínu třeba až těch maximálních 100 Ká, zatímco druhá disciplína se projeví nejvyšším ziskem třeba jen 50 Ká. Vhodné řešení pro hodnocení turnajů je stanovení maxima Káček podle nejlepšího výsledku v disciplíně v rámci turnaje. Řekneme tedy například, že pro terčovku je 100 Ká 80 bodů, které nastřílel vítěz terčovky, pro ústupovku 23 body vítěze této disciplíny a podobně. Při takovém způsobu hodnocení se už nevyhneme použití výpočetní techniky, protože je nutné počítat s desetinnými čísly. Zjednodušeně se dá říci, že vítěz má 100% a ostatní soutěžící procentuální podíl z výsledku vítěze podle toho, jak moc za vítězem v té které disciplíně zaostali. Jako velkou výhodu tohoto způsobu hodnocení spatřujeme to, že každá disciplína se započte se zcela stejnou vahou - prostě vítěz si vždy připíše 100 Ká, ostatní poměrnou část ze 100 Ká. Na žádné disciplíně se tedy nedá vydělat více nebo méně než na jiné (to je stejné, jako třeba při sčítání pořadí), ale zohlední se dosažený výsledek (což při sčítání pořadí není pravda).

Příklady táhnou

Napsali jsme mnoho slov, ale jeden příklad Vám situaci asi osvětlí lépe a rychleji. Pro představu jsme pro Vás uspořádali imaginární lukostřeleckou soutěž. Výsledky pěti různých disciplín jsme zpracovali dle výše uvedených možných postupů. V tabulce je jednoznačně vidět, jak výběr zpracování přináší někdy zcela odlišné celkové výsledky. Výběr metodiky zpracování výsledků soutěže má tedy velký vliv na konečně výsledky turnaje a celkové pořadí střelců.

Za povšimnutí stojí zejména následující:

Vilém Tell zvítězil v turnaji při systému sčítání bodů. To proto, že je velmi dobrý v terčové střelbě, ačkoli ostatní disciplíny mu vůbec nejdou. Jenže 85 bodů terčovky je vysoké číslo a při tomto zpracování proto terčovka ovlivní výsledky zhruba stejně,  jako všechny ostatní disciplíny dohromady. Při jakékoli metodice je tento střelec v nejlepším případě 6. To už je velký rozdíl

Hector zvítězil v turnaji při systému sčítání pořadí. V žádné disciplíně neskončil vyloženě špatně, ale nepodal ani špičkové výkony.

Robin Hood je příkladem toho, že někdy dávají všechny metodiky podobné výsledky. Proč díky absolutní prohře v rychlostřelbě nepropadl při sčítání pořadí? Protože všechna ostatní pořadí jsou do třetího místa a to jej zachránilo. Sčítání Káček už k němu není tak schovívavé, nicméně mnoho napravil špičkovým výkonem v ústupovce.

Nejzajímavější je ale Legolas. Podle námi preferovaných metodik absolutní vítěz turnaje. Podle sčítání bodů až šestý, sčítánim pořadí na 4. místě. Jak je to možné? V prvním případě doplatil na malý bodový zisk v terčovce, která se do hodnocení sčítáním bodů projevuje velmi výrazně. Ve druhém případě pak tou osudovou disciplínou byli králíci. Ačkoli 5  bodů není zase tak špatný výsledek, ostatní soutěžící nastříleli všichni alespoň o jeden bod více. A tak ačkoli rozdíly jsou v téhle disciplíně malé, propad vlivem posledního místa je veliký. A přitom jde o velmi nadějného střelce - 15 bodů na kyvadle a 14 šípů rychlostřelby je v porovnání s ostatními vysoce nadprůměrný výsledek a ostatní disciplíny absolvoval přinejmenším "slušně".


Jméno
Terčovka Rychlostřelba Ústupovka Kyvadlo Králíci Celkem Celkové Pořadí
Body Ká Pořadí %Ká Body Ká Pořadí %Ká Body Ká Pořadí %Ká Body Ká Pořadí %Ká Body Ká Pořadí %Ká Body Ká Pořadí %Ká Body Ká Pořadí %Ká
Robin Hood 62 62 3 72,94 5 40 10 35,71 24 96 1 100 6 30 3 40 8 80 2 88,89 105 308 19 337,54 2 3 2 2
Anton Špelec 55 55 6 64,71 10 80 3 71,43 18 72 2 75 5 25 5 33,33 7 70 7 77,78 95 302 23 322,25 5 4 4 4
Legolas 40 40 8 47,06 14 112 1 100 17 68 3 70,83 15 75 1 100 5 50 10 55,56 91 345 23 373,45 6 1 4 1
Vilém Tell 85 85 1 100 6 48 9 42,86 11 44 6 45,83 4 20 8 26,67 7 70 7 77,78 113 267 31 293,13 1 6 8 6
Achilles 65 65 2 76,47 8 64 7 57,14 12 48 5 50 5 25 5 33,33 9 90 1 100 99 292 20 316,95 3 5 3 5
Chiron 45 45 7 52,94 10 80 3 71,43 0 0 10 0 2 10 9 13,33 8 80 2 88,89 65 215 31 226,59 8 9 8 9
Vinnetou 10 10 10 11,76 9 72 5 64,29 5 20 9 20,83 1 5 10 6,67 7 70 7 77,78 32 177 41 181,33 10 10 10 10
Odyseus 58 58 4 68,24 7 56 8 50 8 32 7 33,33 5 25 5 33,33 8 80 2 88,89 86 251 26 273,79 7 7 6 7
Hector 56 56 5 65,88 11 88 2 78,57 15 60 4 62,5 6 30 3 40 8 80 2 88,89 96 314 16 335,84 4 2 1 3
Diana 18 18 9 21,18 9 72 5 64,29 6 24 8 25 9 45 2 60 8 80 2 88,89 50 239 26 259,35 9 8 6 8

Disciplíny #Pravidla soutěží

💬 Diskuse k článku (8 odpovědí)

← Zpět na články