Letky

268 příspěvků · 123 542 zobrazení
22.06.2006 14:40

Nuže vhodím první slovo do pranice... na téma letky na šípech

Snažil jsem se najít nějaký doporučený rozměr (proč si nenechat poradit od zkušenejších) pro délku letek. Ale zjistil jsem, že názory se v tomto směru vcelku různí... někde jsem četl, že ideálních je 7,5cm, další návod uváděl 5" a tenhle člověk střílí 16cm letky... Řekl bych, že to závisí na paramaetrech luku... ale jak 🙂 ?

Taky jsem kdesi vyčetl, že letky, které mají špičatou zadní stranu létají prý huře než letky, které jsou v tomto místě zaoblené... Ale někdo zase tvrdí, že na tom nezáleží... (ovšem pokud se nad tím zamyslím, sportovní střelci používají pokud vím zasádně zaoblené letky...). Co vy na to?

23.06.2006 08:45

Nevím jestli někdo dokáže říci ideální délku letek. I u sportovní střelby se používá několik délek a dokonce i tvarů. Myslím, že je to hlavně otázka pocitu střelce. Obecně si myslím, že čím delší a vyšší letky, tím lépe vedou na druhou stranu šíp brzdí a jsou náchylnější na změny okolního prostředí. Naopak nízké a krátké dělají šíp " rychlejším", ale patka šípu má po výstřelu tendenci " plandat". Důležitá i váha hrotu. Šíp s těžkým hrotem skoro žádné letky nepotřebuje.Další věcí je lepení. Samozřejmě se bavíme o péřových letkách. S plastem nemám zkušenosti. Já sám používám na střelbu z 20 kg luku letky dlouhé 16 cm a lepené pouze na koncích.

23.06.2006 09:15

Zaoblené letky mají menší odpor vzduchu, neb jsou aerodynamičtější. Prý je to znát - ale já nevím, rozdíl jsem nepozoroval ...

23.06.2006 09:22

U těžkých válečných šípů se používaly dlouhé letky proto, že šíp se po výstřelu lépe a rychleji stabilizuje.
Zajímavý článek o výrobě anglických válečných šípů je na této adrese od Petra Klímy

24.06.2006 11:30

Můj názor byl, že letky šíp stabilizují - přidají mu na přesnosti, zvýší mu o cca 1/3 dostřel, ale je náchylnější na vychýlení větrem jeho let je letkami brzděn, takže nemá v cíli takovou energii ­ průraz. Pletu se?

A nevíte někdo něco ohledně poměru délky/výšky letek? Kdesi jsem totiž četl, že by se měla pohybovat v určitém rozmezí. Že pokud jsou letky moc nízké/vysoké tak je to na nic...

Ještě bych měl malou otázečku k omotávkám šípů. Všude se píše, že bylo užito hedvábí. Nebylo to trochu drahé? Přišel by mi logičtější třeba len.

Omotávka se prý někdy protahovala až ke končíku, aby to zabránilo roztržení šípu (??? Je to informace zdroj: jedna bába povídala...)

Co jste o tomhle slyšeli Vy?

Ten článek je zajímavý. Přiznám se 😳 že například zpevňování zářezu vložkou proti rozštípnutí tětivou my bylo neznámé. Docela mě to zaujalo, ale předpokládám, že to má smysl až u silnějších luků.

25.06.2006 15:18

Letky šípu s ostrým koncem při letu vibrují a znatelně šíp brzdí - je to možné snadno ověřit maximálním dostřelem téhož šípu s ostrou a zaoblenou letkou.
Délka a velikost letek má vliv na rychlost ustálení šípu - chci-li střílet na krátkou vzdálenost, potřebuju letky delší (popř. vyšší) než když chci střílet na velkou vzdálenost. Velké (dlouhé) letky samozřejmě brzdí.

Ritsi: Nevím odkud jsi čerpal informaci o prodlouženém doletu šípu s letkami (proč? energii můžou jedině ubírat), ale můžu tě ujistit, že bez nich si moc nezastřílíš. Z jakéhokoliv běžného luku (vyjma sportovních laděných speciálů) nevystřelíš šíp bez letek rovně a většinou se rovnou roztočí.
Omotávka proti roztržení končíku je velmi užitečná a pochybuji, že místní středověcí lukostřelci pořádali výlety pro hedvábí do Číny - takže spíš používali ten len jak píšeš. 🙂

25.06.2006 16:41

Ty Trpolovy šípy jsou ale shit. Nad takovým řemeslem by jeden zvracel....

Má to vypadat asi takhle:

obrázek

Brka mohou být delší, ještě nižší a více trojúhelníková, což je typ opeření na které eventuelně dorazila každá kultura používající velké luky a šípy. Na starých šípech je cca 5 omotávek na 1´´, ale nemá to cenu dělat jinak než klihem.
Co se energie = průraz, nesmysl.
Průraznost šípu je určená jeho setrvačností, jak Ti řekne každý fyzikář. KE je naprosto druhotný faktor.
Dokonce i pokud mají dva různé šípy stejnou setrvačnost (což se při správném poměru rychlostí a hmotností může stát) ten který těží větší složku setrvačnosti z hmotnosti prorazí více.
Naopak pokud budeme sledovat KE, zjistíme snadno, že u dvou šípů, které mají stejné KE proráží více opět ten pomalejší, leč těžší.

Go figure.

Vzorečky na počítání KE a setvračnosti si každý najděte sami.

Šíp musí letět stabilně - čím větší šíp, tím větší brka potřebuje. Pokud je vystřelen po balistické křivce, zpomaluje až na nejvyšší bod křivky kde je jeho STOUPAVOST nulová. Tam se překlopí a po cestě k zemi zase vlivem gravitace zrychluje dokud nedosáhne terminální rychlosti, která je u vojenských šípů jen asi o 1/4 menší než rychlost výmetu.
Při této rychlosti je síla produkovaná odporem vzduchu a zrychlení grav. konstantou v rovnováze.

Tolik pro fyziku.

Omotávky hedvábím - přesně tak - hedvábí se dováželo celý středověk z číny a ve spoustě písemných záznamů je jasně napsané "hedvábí".
Na druhou stranu co se vojenských šípů týče - máme záznamy, že při zásadním nedostatku brků se na konec šípu klihem nalepily kusy dlouhé slámy, které za ním vlají a je to právě stabilizace odporem vzduchu.
Nicméně to jsou vyjímky a slovo "vojenský" nebo "surplus" by nemělo omlouvat špatné řemeslo...

25.06.2006 16:44

Ještě co se dostřelu bez letek a s malými letkami týče - pokud střelíte šíp bez letek bude se "vaklat" ve vzduchu, čímž se o magnitudu zhoršuje jeho balistický koeficient.
Pokud už má nějakou stabilizaci doletí mnohem dál.
Myšlenka samozřejmě je, mít dobrý kompromis mezi stabilizací a odporem vzduchu.
Na velkých šípech jsou obvykle trojúhelníkové letky mezi 6 a 8 ´´.
Stadartní šíp má předepsané v nejvyšším místě 3/4´´ výšku, ale originály byly pravděpodobně mnohem nižší leč -

A YEOMAN had he, and servants no mo'
At that time, for him list ride so it pleased him so to ride
And he was clad in coat and hood of green.
A sheaf of peacock arrows<11> bright and keen
Under his belt he bare full thriftily.
Well could he dress his tackle yeomanly:
His arrows drooped not with feathers low;
And in his hand he bare a mighty bow.
A nut-head <12> had he, with a brown visiage:
Of wood-craft coud* he well all the usage: *knew
Upon his arm he bare a gay bracer*, *small shield
And by his side a sword and a buckler,
And on that other side a gay daggere,
Harnessed well, and sharp as point of spear:
A Christopher on his breast of silver sheen.
An horn he bare, the baldric was of green:
A forester was he soothly* as I guess. *certainly

25.06.2006 23:26

Ještě jsem si vzpoměl, že pomalejší ale těžší šíp víc proráží také protože odpor prostředí proti pronikání projektilu roste se čtvercem jeho rychlosti (tedy toho šípu).
To jsem ale v neděli večer dobrej! 😈

26.06.2006 11:23

Boduješ jako vždycky. 8)
Tak ještě doškrábnu - těžší šíp odebere při výstřelu ze stejného luku víc energie, protože je u něj výhodnější poměr mezi hmotností pohybujících se částí luku a vlastního šípu. Jenom bohužel nemá tak plochou dráhu letu a je těžší odhadnout správný náměr.

26.06.2006 12:24

Mě jde o to co tu kolega psal o prorážení. Tzn. vojenské šípy....

Terčová lukostřelba na decentní vzdálenosti (100 yrds) vyžaduje trochu jiný setup a na krátké a střední zase jiný.

29.06.2006 18:09

Tak já se také přidám,

neb mě tohle téma vždycky zajímalo, a zajímá již z hlediska aerodynamiky. Dlouhou dobu jsem modelařil a tak mě zaujalo testování letek na šípech. Došel jsem k poznatku, že na let šípu má z hlediska letek vliv jak tvar, tak i velikost. Zaoblené letky v každém případě. Velikost má vliv na vzdálenost a rychlost letu. Větší letky se hodí na krátkou vzdálenost ( lépe, nebo rychleji šíp "usadí"). Menší letky zase dovolí šípu letět rychleji a tudíž i dál.

Samozřejmě tam hraje roli i hmotnost, vyvážení a počáteční rychlost výstřelu. Zkoušel jsem to testovat a cca stejně těžké a vyvážené šípy létaly s různým opeřením každý jinak daleko.

10.07.2006 22:26

A ještě otázečka - letky se dávají roznoběžně s dříkem, nebo s mírnou odchylkou, aby daly šípu rotaci?

Jak je to u moderních plastových letek a jak to bylo u péřových originálů?

05.09.2006 15:58

Někdo lepí letky rovnoběžně - je to jednodušší. Ale lepí se i tzv. "do vrtule", šíp potom v letu rotuje okolo podélné osy. Jen je potřeba umět olepit šíp stejnoměrně, protože jinak šíp za letu tzv. "tancuje" a výstřel je nepřesný. Je potřeba si to vyzkoušet. Ideální je lepička na letky.

Soron

05.09.2006 16:07

Díky. A tušítě někdo, jak tomu bylo v historii?

30.10.2006 22:03

Ritsi,

četl jsem, že na Mary Rose měli šípy s letkami "do vrtule" - "helical fletch" - podle otisků v jílu.

30.10.2006 22:10

Ahoj lidi,

mám trochu hloupý dotaz 😳 , ale zajímá mě, jestli jste se s tím už někdo utkal:

Konečně jsem sehnal husí peří, je ale všechno dost špinavé. Existuje nějaký vychytaný způsob, jak ho co nejsnáz vyčistit? (třeba nějak něčim masově vyprat nebo tak něco)?

30.10.2006 23:25

Eluwak napsal(a):
Ritsi,

četl jsem, že na Mary Rose měly šípy s letkami "do vrtule" - "helical fletch" - podle otisků v jílu.

Zajímavé... neměl bys odkaz na zdroj? Díky

S čistěním neporadím 🙁

Pro odpověď se přihlaste nebo si založte účet.