Zdravím
Zaujímalo by ma, odkial získavate hroty na šípy (hlavne zbroje prerážajúce bodkiny), nejaké zaujímavé odkazy, odporúčania...Dík
Andrej
Hroty
Já nemám luk, kterým bych dokázal účinně ničit zbroj, tudíž jsem zatím těžké válečné hroty nepotřeboval, ale když se tady pořádně rozhlédnež, tak najdeš určitě odkazy na Ilburské střelce, sdružení Trpola nebo na Eleazara, ti všichni pokud vím hroty nabízejí. Můžeš také zkusit napsat SZ Hawkwindovi, ten zajisté má schopného kováře.
Kované hroty které se mi líbily na obrázku dělal Begbie - najdeš ho na livinghistory.cz. Kované hroty, které se mi líbily in natura dělal kovář a lučištník Myša - najdeš ho na tomhle foru a kovář Lebduška - najdeš na něj kontakt přes scherm.cz nebo ceskyserm.cz. Hroty vrtané a obráběné jsem si dělal sám, protože se mi nelíbily žádné co jsem viděl.
Ahoj,
znáte prosím někdo osvědčený způsob, jak přilepit/přidělat kované hroty k násadám? Jde mi o to, aby to bylo LH. (myslim teda jako historicky užívané) Ilburští střelci to řeší hřebíčkem, ale co vím, používalo se to snad jenom na ty největší hroty "broadheads" a "swallow tail", ne tak na běžné hroty. (Dost možná, že to ve středověku taky neřešili - když z šípu hrot po výstřelu upad, nedal se použít protivníkem, nebo když zůstal nepříteli v ráně, asi to taky bylo ku prospěchu pův. účelu.) Ale stejně, asi se muselo něco používat!
Znáte někdo něco, co aspoň trochu drží? Dehet, smůla, klíh?? Máte někdo nějakou zkušenost?
Hroty jsem zatím jen narážel (epoxid jsem opustil), ale při posledním střílení jsem 3 ztratil, což mě dost s...
Pokud bys netrval na tom LH, tak zkus "kovový" epoxid. Doporučil mi to Písař a hroty drží i po dvou letech docela drsného zacházení. Po vytvrzení se dá obrousit, takže při troše snahy to není vůbec poznat.
Ahoj Eluwaku,
tobě jde o anglické šípy, že? - tam je určitě LH lepit klihem, pokud máš válečný bodkiny, tak ty se lepily jenom klihem a hřebíčkem se nezajišťovaly proto, že při vytáhnutí šípu z těla tam ten hrot zůstal a asi si dokážeš představit, jak s tím člověk ve středověku dopad.
Mně se to takhle osvědčilo, ať jsem zkoušel dostřel nebo jsem střílel do terče, hroty se neuvolnily 8) . Musím ale říct, že střílím jenom když neprší a je sucho, jinak by klíh natáhnul vodu a hroty by se uvolnily. Časem se to ale asi stejně uvolní a budeš muset přilepit hrot znova. Ale jestli střílíš často, tak si myslím, že nebude vadit, když hroty přilepíš klihem a ještě zajistíš hřebíčkem, dá se to udělat tak, že ten hřebíček není skoro vidět 😉 .
Petr
on ten hřebíček dost zeslabuje šíp.Je to nestylové,ale já je lupím polyuretanovým lepidlem PU 60 A.Prodává se v kartuších a lehce vypěňuje,takže to nemusí být až tak přesné.Je tvrdé a pružné
Díky za tipy, přikloním se asi k tomu klížení.
Čistě náhodou, máte někdo zkušenost s řapem? Předpokládám, že se ve starých dobách prostě řap hrotu vložl do rozštěpu, ovázal se a hotovo, v lepším případě se ještě použilo nějaké lepení. Slyšel jste někdo o vrtání otvoru pro řap namísto rozštěpu?
no ano.V celé Asii se používají hroty s řapem.Pokud se šíp dělá z klacku,rákosí,či bambusu , není to žádný problém.Nesnáší to nárazy do tvrdého.Já bych šípy nešťípal 😆 U pazourku se ti sotva povede přesné opracování řapu,takže pokud ho budeš chtít mít v ose šípu,nezbyde ti než pilníček(žena bude mít)
V nějakém článečku na inetu jsem kdysi četl, že hroty anglických šípů s tulejkou se lepily roztavenou smůlou stejně jako jiné nástroje zalepované do duté rukojeti. Dnes používaná náhražka je kalafuna.
dehtem.Smůla je křehká.Kalafuna je smůla
Mysa napsal(a):
dehtem.Smůla je křehká.Kalafuna je smůla
Já bych tu smůlu až tak nezavrhoval. Kalafuna se pokud si pamatuju získává z různých druhů borovice (odpařením těkavých podílů), možná že smrková nebo modřínová smůla mají trochu jiné vlastnosti.
Třeba v lukařské bibli se smůla doporučuje k lepení kamenných hrotů.
Mě hroty lepené smůlou vypadaly po pár ranách,lepší je ten dehet. Na šípech co měl Ötzi jsou hroty lepený březovým dehtem stejně tak i opeření.
mám velmi podobnou zkušenost.Smůla,která má dostatečnou lepivost, aby udržela hrot, se po nárazu rozdrobí na prach.Velmi málo kovaných hrotů má přesnou tulej, a ne každý umí napasovat vhodně rozžhavený hrot a pak ho zakalit.Tudíž lepidlo by mělo mít i funkci plniva.Přírodní lepidla vysychají strašně dlouho.Trochu pomáhá zahuštění nějakou sušinou(např.jemně prosátá hlína)(v případě použití pryskyřice).Pokud trváš na přírodě,volil bych hustý klih(kožní)(fotografická želatina)a pár dní vydržel nestřílet.Stejně po zásahu do dřeva budeš mít po hrotu.Na lazluku měli indiáni za terče plyšové hračky posazené na kamenech,v lepším případě na pařezu.Když máš luk,který prostřelí 2 mm plech,můžeš se se šípem rozloučit.PU lepidlo to vydrželo!
Kdysi jsem se smůlou trochu experimentoval. Křehkost se dá snížit smícháním s voskem - včelím, pomůže také přidání plniva - zkoušel jsem mouku 😁 Určitě by pomohlo použít jako plniva něco drobně vláknitého - chmíří z peří nebo textilní vlákna, něco na ten způsob se věřím používá u speciálních betonů aby se zvýšila pružnost. Ale stejně ty výsledky nebyly uspokojivý.
Březový dehet byl prokazateně široce používaný, ale pokud zvládneš postavit vychytanou pícku, dá se z 5 kg kůry vydestilovat 2 dcl dehtu - s takovou produktivitou do toho ale asi nikdy nepůjdu 😉 Nicméně přírodní dehet se prý dá koupit v jezdeckých potřebách - prý se s tím někdy léčí kopyta koní. Příležitostně to prubnu.
mnohem efektivnější je destilace přez vodu.Dá se to udělat ze starého papiňáku.Místo pojistného ventilu se dá trubička a necháš to bublat skrz sklenici vody.Vařením zahustit.Dělat venku,jelikož to smrdí.Dehet lepí výborně a hned.K přelepení stačí mírně zahřát
No dobře, dávám přednost dvousložkové chemikálii. Ale trápí mě něco jiného: ty tulejky nejsou nikdy rovně - jak lepíš bodkin s tulejkou abys to měl pěkně v ose šípu?? Udělal jsem si kónusy, pohrál jsem si, abych je měl rovně a nikde to "neházelo" na stranu. Pak jsem to začal nasazovat do tulejky a ouha - vypadá to na pilníček do ruky a ruční dobroušení. Ale jak to zkoušet jestli už je to rovně ??? Protočit a pořádně koukat jestli špička hází nebo co vlastně??
používám dvě zásadní technologie.Zahřát tulej na 700-750 stupňů a nasadit na předpřipravený konus v ose šípu.Poté znovu ohřát podle typu oceli a zakalit.Středověké oceli bývaly středně až vysokouhlíkové,potažmo cementovaná nízkouhlíková.V obou případech se jedná o teploty 750-8OO.Kalit do vody.Hrot sedí přesně.Nebo si vyrobím bodkin s přesnou tulejí a hmotností.Je to snažší. Eventuelně do tuleje vpravím PU60A a zafixuji ve správné poloze
Já mám bodkiny v šuplíku od Ilburku, takže se nově vyrábět nebudou. Začaly deštivé víkendy a jdu na to. Mám pocit, že je to i s tulejí prostě moc dlouhé a stejně to nejde vykovat 100% rovně.
Nějak tu sadu do jara osadím. Střílet budu příští rok asi zase s terčovým hrotem ale jednu sadu si s bodkiny nachystám - na Ilburku se chystají nějaké novinky v disciplínách (jak jsem se tady dočetl) a na Wothanburku jsem měl moc lehké šípy a sklopky se mi nesklopily. Je ale otázka jestli to bylo jenom v šípech! 👿
Taky soupeř byl samozřejmě kvalitní!! 😈
Pro odpověď se přihlaste nebo si založte účet.