Malý dotaz na MYSU.
Je mozne udelat si doma malou výheň
doma mam kotel a ptam se:kdyz zahajcuju koskem mohu
dosahnout teploty ktere mohu pouzit na kovani hrotů
Ptam se MYSY jde udelat nejaka domaci mala vyhen
ktera by byla by neoptezovala ostatni sousedy
nasel sem v Rukovjeti zahradkare z roku 79 piskovou
vyhen na prekovavani motyk a krumpáčů
je mozne udelat v domacich podminkach kovarnicku ?
Kovadlinku mam zhotovenou ze stare kolejnice
s pozdravem Petr
kovadlinka
určítě to jde a lépe se ti bude pracovat s dřevěným uhlím,než skoksem.Koks ndělá strašně moc škváry,blbě se roztápí a jak přestaneš foukat,do 10 min.vyhasne.Teoreticky by ti na to měly stačit dvě cihly a vysaavač s regulací výkonu a osazením na vyfukování.Pokud to budeš chtít provozovat častěji,je trřěba mít tuyére(Výfuk do ohně)z žáruvzdorného materiálu(nesvařitelného)
Myšo, nechceš naskenovat ten obrázek z knihy, na přenosný měch? Myslím, že by to zajímalo více lidí, včetně mě 😉
dobře.Nakreslím pár systémů a až se uvidíme,dám ti to.Myslím,že by mělo stačit Japonsko,Indonézie a stará Evropa.Obecně všechny staré výhně mají vítr z boku,což má své výhody i nevýhody.Na topení koksem je to nešikovné,protože ten vyžaduje spodní vítr.Každopádně hodně šikovná věc je kovářský svěrák(bývá k sehnání na šroťákách) a něco pevně ukotveného se čtvercovou dírou 25x25 na různé přípravky.Všechno ostatní si člověk udělá sám.Kovadlina by měla mít 25 násobek váhy kladiva a kolejnice je skutečně nouzovka,neboť má konvexní dráhu.Radši bych zajel na šroťák a poohlédl se po hranolu(ne z litiny)který bude mít alespoň jednu stranu rovnou a rozměr 100x250 mm.A zazdít do země.U primitivů se hodně používá kovadlina ve tvaru velkého hřebíku,což by mohl zvládnout kovář s pneumatickým bucharem z kolejnice
jak jsem to tu prolezal tak jsem narazil na toto celkem (podle me) nesikovne zastrcene vlakno ael i tak kdo hleda najde...
jinak k veci..ke kovarine bych se taky rad neco naucil a byl rad kdybych si umel neco udelat (vytvorit-mimojine hroty :]) a tak jsem trochu hledal na netu... a nasel http://kovarna.webzdarma.cz/index.htm tak snad to nekomu pomuze-mozna i tobe Myso...at nemas tolik prace s davanim rad ostatnim..jak rikam-snad to pomuze...no nic ja jdu studovat a mozna taky dam u dedy neco dohromady a budu se tu moct chlubit fajnovyma vyrobkama :]
no to spíš pro vás.Jsou tam ty klapačky pod názvem "pérová zápustka "v odíle"pro jednoho".Já měl na mysli spíše velice primitivní kováníčko ,zajistitelné kutilem kdekoliv.Pokud si někdo chce kupovat kovářské pomůcky,tak výheň 10-20 000(se stolem),ledviny 3000 a víc,kovadlina 8-20 000,průmyslový servis chce za polotovar na kleště 600 kč.Kovářské kladivo od Habermana 2000.........To se tím chce živit,nebo být kutil s neomezenými prostředky. Pokud vám někdo ukáže jak,jste schopni si téměř všechno udělat
Nechci příliš oponovat mistrovi 🙂 Jsem kovář samouk a naprostý začátečník amatér. Kovařina mě nadchla a moje zkušenosti jsou takové: starší výheň 1500, starší kovadlina 50kg 2000, 2 kg kladivo ze železářství 200 (a zatím drží). Klešte jsem si pak už nějak udělal. Jo a kovu na louce před chatou 😁 Ale cením si každého tvého příspěvku a rady!!!
ale jo.Když máš kliku a narazíš na to na šroťáku,platíš 7 kč kilo.Z druhé ruky jsou ceny často ještě nižší.Ale dávat dohromady pidikovárnu tímhle způsobem může trvat leta.Ty ceny jsem psal,když je kupuješ nové.Také mám jednu kovadlinu po mamlasovi,který do ní mydlil za studena a vrypy opravoval flexou.Teď bych jí za nic nevyměnil.Nemá jedinou hranu a snad všechny typy prohlubní 😆 .Pokud chceš dělat kovařinu,tak se bez základního vybavení neobejdeš a čas od času musíš investovat a pravidelně objíždět šroťáky,skrzevá nástrojovky,staré pilníky,poloosy,péra,starý vercajk....... 😆 Na výrobu hrotů nepotřebuješ skoro nic,jenom trochu cviku a dřevěné uhlí od pumpy.A klidně je můžeš dělat z roksorů.Jsou kalitelné a navíc víš,co je to za materiál
Jo já vím jaks to myslel. Chtěl jsem jen říct, že když má někdo opravdu zájem, tak to zas taková pálka do začátku není. Radši abych ani nepsal, že jsem před tím žhavil ve starých kamínkách, foukal obráceným vysavačem a mlátil na kolejnici 😁 Ale je to nádherný řemeslo.
vysavač úplně stačí,pokud má regulovatelný výkon.A kolejnice je v mnoha ohledech lepší,než mnohé nové kovadliny.Já kdybych narazil na výheň,okamžitě kupuji(pokud by to bylo v rozumné vzdálenosti),ale nikdy se mi to nepoštěstilo.Máš kliku.To bývá dost náhoda,se kterou se nedá počítat.U výhně je to dost jedno,z kolikáté je ruky,protože na ní bývá poškozený jenom rošt,nebo ventilátor,což jde řešit.Kladiva z železářství je jenom potřeba trochu dodělat a zbytek si člověk udělá.Taky na takovouhle kovárnu potřebuješ barák ,nebo vlastní pozemek.Měl jsem na mysli spíše lidi,kteří bydlí v bytě a při troše štěstí mají k dispozici kóji ve sklepě.Pidikovárničku,kterou strčíš do auta,nebo do batohu a někde v klidu u vody si uděláš 20 bodkinů.V Indii jsem viděl cigoše,který seděl na bobku v pangejtu,měl dvě cihly,igelitku a kombinačky a z hromady šrotu dělal úžasná díla.Kovadlinu měl asi po předcích a vypadalo to jako velký obrácený hřebík.Což je mimochodem typ používaný mimo Evropu nejčastěji.
Jo ten barák je problém. Kovu venku, výheň mám na kolečkách a kovadlinu 50kg, abych ji moh popadnout a rozumně odnést. Jinak plně souhlasím s tím, že je to spíše v rukách než v nářadí (i když i to je třeba). A já mám ruce zatím volšový 🙂 Snad se to časem poddá 🙂 Ty roksory na hroty vyzkouším.
asi by to šlo i z hlazenky.Staré pilníky by zas byly dobré na odolnost proti otupení.Ohřát na světle červeno(třešeň),do vody jenom špičku a sledovat,jak bude po vyndání pochodovat barva.Až bude na hrotu slámově žlutá,znovu zamočit.Mají kolem 1% uhlíku(19191).Pokud budeš chtít zvýšit odolnost roksoru,dělávalo se to takto:nastrouhat materiál obsahující organický uhlík(rohy,kopyta),smíchat s prachem z dřevěného uhlí a do plechovky.Hrot ohřeješ do žluta a zapíchneš ho do toho(smrdí).Po vystydnutí znovu ohřát a zakalit.Lze provádět s jakoukoli nelegovanou nízko,či středně uhlíkovou ocelí.Také můžeš koupit v lékárně živočišné uhlí na sračku rozemlít.Nebo uhličitan barnatý.
Přepokládám,že mluvíš o cementování. Do jaké hloubky se může ocel takto nauhličit?
řádově desetiny milimetru.Technicky to jde asi do dvou milimetrů,ale to se dělá jinak,a je to energeticky náročné.Dřív se cementací dělala ocel ze železa, a to i v primitivních podmínkách.Např. se cementovalo během paketování, a při 15000 pěkně nacementovaných vrstev vznikal materiál s neskutečnými vlastnostmi
Podle popisu se dá soudit, že jde o cementování.
Cementování je ale proces hrozně pomalý a náročný na prostředí. Po několika hodinách dojde k nauhličení povrchu do hloubky několika desetin, maximálně několika milimetrů.
Pro tvoje potřeby by bylo lepší koupit si uhlíkovou ocel, např 11 600, která má 0,6% uhlíku. Je k sehnání např. ve Feroně.
Jo Feronu jsem zkoušel. Jejich otázka byla, kolik vagonů potřebuju 😁 Občas obejdu spíš šroťáky, ale zas nevím, co to je přesně za materiál. Loni jsem často dělal z vinutý pružiny.
vinutý pružiny z aut se většinou kalit nemusí.Na hroty je to trvanlivé dostatečně.Roksor je vyzkoušený.
Ferona je v pohodě , koupit se dá železná kulatina na metry(i nerezová ocel, ale ta se blbě opracovává) , ve Feroně blízko Holešovickýho nádraží.
Až zajdeš do Ferony v Holešovicích, vejdi do haly s železem a prodej ocelí je hned u vrat vpravo, uříznou ti kolik budeš potřebovat ( tedy je to trochu dražší, než ten drát do betonu). Ale fakt je, že po zakalení to bude mít 11 500 (0,5% C) podobné vlastnosti, jako Roxor, který má asi 0,4 - 0,5 % uhlíku.
Používat nástrojovou ocel ( tř 19) nemá smysl, na hroty vlastnosti stejně nevyužiješ, kromě toho pokud ji překalíš, resp málo popustíš bude křehká.
Ale já zbraně nedělám, tak nevím, jak moc tvrdý hrot potřebuješ.
používám ocel 19080,neboť ji mám zadarmo v příhodném formátu a pracuje se s ní velmi dobře.Popouští se už od 150° a jde velmi dobře kovářsky svářet.Z hlediska hrotů je roksor ideální materiál-doporučuji průměr 8mm_a na stavbách ti ho dají zadarmo(odřezky).Po průletu 3mm plechem nejeví hrot z roksoru známky opotřebení.Dělám si z něj běžně kladívka na strusku a z větších průměrů i méně náročné zápustky
Pro odpověď se přihlaste nebo si založte účet.