11-10-2017, 02:55 PM
(Tento příspěvek byl naposledy změněn: 11-16-2017, 07:04 AM uživatelem KOŘEN.)
Výběr optiky pro longrange.
Optika pro longrange se výrazně liší od lovecké optiky. Níže si popíšeme jak na výběr.
Začneme tedy s výběrem.
Pokud už máme v hlavě jasno, že chceme s kuší střílet nad ~120 metrů, nezbývá nám nic jiného, než s optikou pořídit i náklopnou montáž, případně nechat si vyrobit na míru –XXX MOA/MRAD pevnou montáž. Ujišťuji vás, že náklop vyjde levněji, proto druhou variantu necháme jen pro opravdové nadšence. U kuší s rychlostí okolo 400 FPS, by se dal náklop vypustit a ušetřené peníze zainvestovat do lepšího skla.
U kuší se musíme smířit s tím, že optika pro long range je prostě velká a tím pádem těžká. Společně s náklopem a pořádnou montáží už tvoří celek i bez mála 2 kila. Někomu velká váha zbraně při střelbě z ruky vyhovuje, jiným ne. Na oplátku nám ale poskytne kvalitní optika téměř orgasmický pohled na terč
1) Uložení osnovy. Jak už jsem se v předchozím článku zmínil, máme optiky s osnovou v první fokální rovině (FFP) a druhé fokální rovině (SFP). Jelikož má šíp velkou balistickou křivku, první typ bych z výběru úplně vyřadil (super, už teď jsme ušetřili 10000 Kč).
2) Typ osnovy. Na trhu je nepřeberné množství osnov, my si ukážeme ty dvě nejzákladnější.
Pro dálkovou střelbu potřebujeme osnovu s co nejdelší svislou záměrnou osou. Jinak řečeno, aby spodní záměrné body byly co nejblíže spodnímu okraji optiky. Dále je fajn, pokud jsou záměrné body typu křížek a ne tečka (např. osnovy Nightforce). Pokud tečka, tak vybírat takové sklo, kde bude tloušťka tečky nejvíc 0,2 MOA. Velký knedlík zakryje na velkou vzdálenost značnou část terče, zvláště při menším přiblížení.
Také je třeba dbát na to, aby osnova nebyla zbytečně přeplácaná = zmatečná.
Pokud zvolíme osnovu typu mildot a její odnože, čeká nás trochu větší počítání, než v případě MOA. U mildot osnov je rozdíl mezi tečkami 1 MRAD. Ono počítání spočívá pouze v tom, že musíme správně napočítat tečky (např 5,5 dolů a 3 doprava). Bez pomocných čísílek se můžeme snadno ztratit. Proto nám v tomto trochu pomůže osnova Half Mildot, kdy je vždy mezi tečkami čárka, určující polovinu miliradiánu. Na obrázku je osnova Half Mildot - čísla na obrázku v optice ve skutečnosti nejsou. Jsou tam jen naznačeny, abyste věděli jakou má daný úsek velikost a mohli jste toho využít při počítání) - A to nejdůležitější, platí pouze pro tuto optiku. Jiný výrobce bude mít jinak tlusté čáry a mezery atd. Z části je to unifikované, zejména kvůli military použití, ale najdou se i odchylky.
Pokud vybereme MOA stupnici, bývá u záměrných bodů napsáno číslo, kolik MOA daná čárka představuje a vybírání daného bodu je tak o poznání snazší. V prvním případě je ale zase snazší určit finální počet MRAD než je tomu v případě MOA. Na obrázku MOA osnova - opět platí to co výše, s tím rozdílem, že ty maličké čísla v optice vidíme. Ostatní čísla jsou jen na obrázku.
3) Přiblížení. Zde je to trochu otázka – určitě nebudeme mít kuši jen pro střelbu nad 100 metrů. Toto je první důvod, proč bych rovnou vypustil ze hry puškohledy s pevným vysokým přiblížením. Druhým důvodem je to, že u variabilních puškohledů odpovídají hodnoty dálkoměrných prvků zpravidla tomu největšímu (nebo jednomu z větších) přiblížení. Proto při snížení přiblížení na polovinu, dosáhneme dvakrát tak větší elevaci, než při maximálním přiblížení. Kladete si správnou otázku „Proč mám s rostoucí vzdáleností zmenšovat přiblížení? To je přeci nelogické!“ – Je to na jednu stranu nelogické, na stranu druhou, pokud chceme střílet fakt daleko, tak je toto jedna z možností relativně přesného přenášení zásahu. Další přesnou možností je, pořídit navíc k náklopu ještě pevnou –XXXMOA montáž. Nepřesná metoda je, pokud přestaneme mířit záměrnými body na terč, ale začneme mířit odhadem = míříme třeba na pátý list sedmé větve třetího stromu za terčem.
V mém případě mám na osnově body do 50 MOA – toto odpovídá zvětšení 10x. Při polovičním zvětšení již můžu nadsadit 100 MOA. Při nejmenším až 200 MOA. Komínkem uklikám maximálně 50 MOA. HHAčko je tuším 240 MOA (nechci mlžit, musím přeměřit) Celkově už slušný 8 a fous stupňový náklon. Na mířenou střelbu je to odhadem tak do 200 metrů s mojí konfigurací (viz balistika).
Tak dobře – variábl, ale jaké zvětšení? Nejčastěji můžeme vidět konfigurace 3-9x, 2,5-10x, 3-12x, 4-16x, 6-24x… Pokud by u posledního modelu byla stejná osnova jako u mého a platilo tam stejné pravidlo, že dálkoměrné prvky odpovídají největšímu přiblížení, tak náklon 200 MOA bychom dostali na přiblížení 6x, což je oproti 2,5x značně přesnější.
Problém je opět ve velikosti a také ceně, čím větší přiblížení, tím větší velikost, váha a cena. Osobně bych volil něco okolo toho přiblížení 10x, ideálně ještě chlup nad.
4) Průměr tubusu a velikost objektivu. Tubus 30 mm, kdo má peníze, tak 34 mm. Objektiv od 40 mm nahoru. Nedá se to přesně stanovit. Někteří výrobci své čočky brousí a leští, jiní je jen odlévají. Ty v prvním případě pustí daleko více světla a podají lepší barvy, takže stačí menší objektiv a naopak.
5) Stavitelná paralaxa a přísvit. Bez obou se dá střílet. Bez prvního musíme zvolit pokaždé stejnou polohu oka, bez druhého je občas složité mířit na tmavé cíle za šera.
6) Cena. Schválně dávám až na konec, protože i když si ji na začátku stanovíte a budete se snažit najít sklo pro kuši podle parametrů výše, tak uvidíte, že budete muset stejně připlatit nebo se velmi omezit. Určitě doporučuji bazarové kousky kvalitních skel jako Meopta, Swarovski, Fomei, Vortex, Leica, Leupold, Nightforce a spousta jiných. Taktické verze se ale na našich bazarech objevují zřídka kdy.
Něco k osnovám:
Máme dva základní druhy mír v osnovách. Už zmiňované MOA jednotky a dále jednotky MRAD.
MOA = Minute Of Angle = úhlová minuta = 1/60°
MRAD = Mili RADian = 0,001 radiánu – nejčastěji používané osnovy MilDot a její variace
Z matematiky víme, že obě dvě jednotky určují úhlovou výseč. A jak také víme, s rostoucím poloměrem vrůstá také kruhový oblouk a to přímo úměrně k poloměru. Tohoto jevu lze tedy využít při výpočtu ať už vzdálenosti terče (známe-li jeho skutečnou velikost) nebo přesnému přenesení zásahu bez nutnosti jít k terči a metrem měřit vzdálenost dopadu střely od záměrného bodu.
V předešlém článku jsem psal kolik je jedno MOA na jakou vzdálenost. Zde je jeho odvození:
Chceme-li vypočíst, kolik je 1 MOA na 100 yd, tak musíme vypočíst obvod kruhu O=2*pí*r = 2*3,1415*100 = 628,32 yd. Úhlová minuta je 1/60 stupně a kruh má 360 stupňů = 21600 minut. 1 MOA = 628,32/21600 = 0,02909 yardů = 1,047 palce = 26,6 mm. Pro jednodušší počítání se používá 25,4 mm, tedy 1 palec.
Jelikož se tedy jedná o přímou závislost, tak velikost 1 MOA bude v 357 yardech 3,57 * 1 palec = 3,57 palce.
Další jednotkou jsou miliradiány MRAD. Tato hodnota je pro naši desítkovou soustavu daleko jednodušší a příjemnější na přepočet. Velikost 1 MRAD je totiž 10 cm ve vzdálenosti 100 m. Jednotky se začínají čím dál častěji objevovat u puškohledů a především na Evropském trhu se těší velké oblibě.
1 MRAD opět vypočítáme přes obvod kruhu -> O=2*pí*r = 2*3,1415*100 = 628,3 m. Kruh má 2*pí = 6,283 RAD = 6283 MRAD. 1 MRAD je tedy = 628,3/6283 = 0,1 m = 100 mm.
Která soustava je vhodnější pro naše potřeby? Je to víceméně jedno. Rozhodně nechci tvrdit, že kuše nejsou přesné – ba naopak (někdy v budoucnu si dáme porovnání kulovnic a kuší ). Určitě bych ale volil co nejhrubší klikání, kvůli velké balistické křivce.
Optika pro longrange se výrazně liší od lovecké optiky. Níže si popíšeme jak na výběr.
Začneme tedy s výběrem.
Pokud už máme v hlavě jasno, že chceme s kuší střílet nad ~120 metrů, nezbývá nám nic jiného, než s optikou pořídit i náklopnou montáž, případně nechat si vyrobit na míru –XXX MOA/MRAD pevnou montáž. Ujišťuji vás, že náklop vyjde levněji, proto druhou variantu necháme jen pro opravdové nadšence. U kuší s rychlostí okolo 400 FPS, by se dal náklop vypustit a ušetřené peníze zainvestovat do lepšího skla.
U kuší se musíme smířit s tím, že optika pro long range je prostě velká a tím pádem těžká. Společně s náklopem a pořádnou montáží už tvoří celek i bez mála 2 kila. Někomu velká váha zbraně při střelbě z ruky vyhovuje, jiným ne. Na oplátku nám ale poskytne kvalitní optika téměř orgasmický pohled na terč
1) Uložení osnovy. Jak už jsem se v předchozím článku zmínil, máme optiky s osnovou v první fokální rovině (FFP) a druhé fokální rovině (SFP). Jelikož má šíp velkou balistickou křivku, první typ bych z výběru úplně vyřadil (super, už teď jsme ušetřili 10000 Kč).
2) Typ osnovy. Na trhu je nepřeberné množství osnov, my si ukážeme ty dvě nejzákladnější.
Pro dálkovou střelbu potřebujeme osnovu s co nejdelší svislou záměrnou osou. Jinak řečeno, aby spodní záměrné body byly co nejblíže spodnímu okraji optiky. Dále je fajn, pokud jsou záměrné body typu křížek a ne tečka (např. osnovy Nightforce). Pokud tečka, tak vybírat takové sklo, kde bude tloušťka tečky nejvíc 0,2 MOA. Velký knedlík zakryje na velkou vzdálenost značnou část terče, zvláště při menším přiblížení.
Také je třeba dbát na to, aby osnova nebyla zbytečně přeplácaná = zmatečná.
Pokud zvolíme osnovu typu mildot a její odnože, čeká nás trochu větší počítání, než v případě MOA. U mildot osnov je rozdíl mezi tečkami 1 MRAD. Ono počítání spočívá pouze v tom, že musíme správně napočítat tečky (např 5,5 dolů a 3 doprava). Bez pomocných čísílek se můžeme snadno ztratit. Proto nám v tomto trochu pomůže osnova Half Mildot, kdy je vždy mezi tečkami čárka, určující polovinu miliradiánu. Na obrázku je osnova Half Mildot - čísla na obrázku v optice ve skutečnosti nejsou. Jsou tam jen naznačeny, abyste věděli jakou má daný úsek velikost a mohli jste toho využít při počítání) - A to nejdůležitější, platí pouze pro tuto optiku. Jiný výrobce bude mít jinak tlusté čáry a mezery atd. Z části je to unifikované, zejména kvůli military použití, ale najdou se i odchylky.
Pokud vybereme MOA stupnici, bývá u záměrných bodů napsáno číslo, kolik MOA daná čárka představuje a vybírání daného bodu je tak o poznání snazší. V prvním případě je ale zase snazší určit finální počet MRAD než je tomu v případě MOA. Na obrázku MOA osnova - opět platí to co výše, s tím rozdílem, že ty maličké čísla v optice vidíme. Ostatní čísla jsou jen na obrázku.
3) Přiblížení. Zde je to trochu otázka – určitě nebudeme mít kuši jen pro střelbu nad 100 metrů. Toto je první důvod, proč bych rovnou vypustil ze hry puškohledy s pevným vysokým přiblížením. Druhým důvodem je to, že u variabilních puškohledů odpovídají hodnoty dálkoměrných prvků zpravidla tomu největšímu (nebo jednomu z větších) přiblížení. Proto při snížení přiblížení na polovinu, dosáhneme dvakrát tak větší elevaci, než při maximálním přiblížení. Kladete si správnou otázku „Proč mám s rostoucí vzdáleností zmenšovat přiblížení? To je přeci nelogické!“ – Je to na jednu stranu nelogické, na stranu druhou, pokud chceme střílet fakt daleko, tak je toto jedna z možností relativně přesného přenášení zásahu. Další přesnou možností je, pořídit navíc k náklopu ještě pevnou –XXXMOA montáž. Nepřesná metoda je, pokud přestaneme mířit záměrnými body na terč, ale začneme mířit odhadem = míříme třeba na pátý list sedmé větve třetího stromu za terčem.
V mém případě mám na osnově body do 50 MOA – toto odpovídá zvětšení 10x. Při polovičním zvětšení již můžu nadsadit 100 MOA. Při nejmenším až 200 MOA. Komínkem uklikám maximálně 50 MOA. HHAčko je tuším 240 MOA (nechci mlžit, musím přeměřit) Celkově už slušný 8 a fous stupňový náklon. Na mířenou střelbu je to odhadem tak do 200 metrů s mojí konfigurací (viz balistika).
Tak dobře – variábl, ale jaké zvětšení? Nejčastěji můžeme vidět konfigurace 3-9x, 2,5-10x, 3-12x, 4-16x, 6-24x… Pokud by u posledního modelu byla stejná osnova jako u mého a platilo tam stejné pravidlo, že dálkoměrné prvky odpovídají největšímu přiblížení, tak náklon 200 MOA bychom dostali na přiblížení 6x, což je oproti 2,5x značně přesnější.
Problém je opět ve velikosti a také ceně, čím větší přiblížení, tím větší velikost, váha a cena. Osobně bych volil něco okolo toho přiblížení 10x, ideálně ještě chlup nad.
4) Průměr tubusu a velikost objektivu. Tubus 30 mm, kdo má peníze, tak 34 mm. Objektiv od 40 mm nahoru. Nedá se to přesně stanovit. Někteří výrobci své čočky brousí a leští, jiní je jen odlévají. Ty v prvním případě pustí daleko více světla a podají lepší barvy, takže stačí menší objektiv a naopak.
5) Stavitelná paralaxa a přísvit. Bez obou se dá střílet. Bez prvního musíme zvolit pokaždé stejnou polohu oka, bez druhého je občas složité mířit na tmavé cíle za šera.
6) Cena. Schválně dávám až na konec, protože i když si ji na začátku stanovíte a budete se snažit najít sklo pro kuši podle parametrů výše, tak uvidíte, že budete muset stejně připlatit nebo se velmi omezit. Určitě doporučuji bazarové kousky kvalitních skel jako Meopta, Swarovski, Fomei, Vortex, Leica, Leupold, Nightforce a spousta jiných. Taktické verze se ale na našich bazarech objevují zřídka kdy.
Něco k osnovám:
Máme dva základní druhy mír v osnovách. Už zmiňované MOA jednotky a dále jednotky MRAD.
MOA = Minute Of Angle = úhlová minuta = 1/60°
MRAD = Mili RADian = 0,001 radiánu – nejčastěji používané osnovy MilDot a její variace
Z matematiky víme, že obě dvě jednotky určují úhlovou výseč. A jak také víme, s rostoucím poloměrem vrůstá také kruhový oblouk a to přímo úměrně k poloměru. Tohoto jevu lze tedy využít při výpočtu ať už vzdálenosti terče (známe-li jeho skutečnou velikost) nebo přesnému přenesení zásahu bez nutnosti jít k terči a metrem měřit vzdálenost dopadu střely od záměrného bodu.
V předešlém článku jsem psal kolik je jedno MOA na jakou vzdálenost. Zde je jeho odvození:
Chceme-li vypočíst, kolik je 1 MOA na 100 yd, tak musíme vypočíst obvod kruhu O=2*pí*r = 2*3,1415*100 = 628,32 yd. Úhlová minuta je 1/60 stupně a kruh má 360 stupňů = 21600 minut. 1 MOA = 628,32/21600 = 0,02909 yardů = 1,047 palce = 26,6 mm. Pro jednodušší počítání se používá 25,4 mm, tedy 1 palec.
Jelikož se tedy jedná o přímou závislost, tak velikost 1 MOA bude v 357 yardech 3,57 * 1 palec = 3,57 palce.
Další jednotkou jsou miliradiány MRAD. Tato hodnota je pro naši desítkovou soustavu daleko jednodušší a příjemnější na přepočet. Velikost 1 MRAD je totiž 10 cm ve vzdálenosti 100 m. Jednotky se začínají čím dál častěji objevovat u puškohledů a především na Evropském trhu se těší velké oblibě.
1 MRAD opět vypočítáme přes obvod kruhu -> O=2*pí*r = 2*3,1415*100 = 628,3 m. Kruh má 2*pí = 6,283 RAD = 6283 MRAD. 1 MRAD je tedy = 628,3/6283 = 0,1 m = 100 mm.
Která soustava je vhodnější pro naše potřeby? Je to víceméně jedno. Rozhodně nechci tvrdit, že kuše nejsou přesné – ba naopak (někdy v budoucnu si dáme porovnání kulovnic a kuší
). Určitě bych ale volil co nejhrubší klikání, kvůli velké balistické křivce.