05-08-2017, 05:11 PM
(05-05-2017, 06:49 PM)Jira Napsal(a): s převodem 0,1 gram jsem se tedy fakt sekl, ale je to zajímavé a měl bych několik otázek
jak se to bude lepit na dřík šípu, popř. čím
letky zřejmě nebudou bez lepičky ve stejném postavení (úhlu), nebude nepřesná instalace mít vliv na let šípu
na jaké průměry šípu to máš zkonstruované
pro lepší kontrolu a zkoumání zkus tento program pro analýzu pohybu pokud tedy už nepoužíváš nějaký jiný
pro zájemce je tam ke stažení i experimentální verze v češtině
na obrázku jsou jedny s prvních spinwing (r.1976) , které v současné době používá většina terčových střelců
zkus si na zahraničních diskusích o tom něco najít, možná ti to dá inspiraci a nápady
chyba: Já jsem zase mohl reagovat decentněji.
přidělávání: Letky jsem dělal tak, aby lepička nebyla potřeba vůbec. Fungujou jako pružina, co se svírá dovnitř. Samy si dosednou, stačí zkontrolovat mezery, jestli jsou rovnoměrně, a pak do nich dokapat sekunďák. Špatně je lze nalepit pouze za použití síly nebo při nevhodné velikosti dříku. Čím větší průměr, tím horší. Dělám to pro sportovní šípy, s loveckejma jsem si moc hlavu nelámal. Průměr otvoru je 4,8 mm. Na menší šípy to nasadit nepůjde, ale asi se ani neprodávaj. Modeloval jsem to podle dětskejch. Nejtlustší šíp, na něž jsem je doposud nasadil, byl Easton Jazz 1916. Šlo to, blbě, ale šlo. A rotoval.
program: Ten program se mi líbí. Už jsem ho stáhnul. Zkusím ho rozběhat pod wine, přinejhorším přes VirtualBox (u mě Linux). Hlavně ale budu muset vymyslet, co s ním. Dobře, že o něm vím, určitě mě napadne nějaký pěkný využití. Díky.
spinwing: Díky za info. Pro zajímavost, mně se zase podařilo vyštrachat, že první rotující peříčka pro kuše (nedoložená) pochází již z 16. století, tedy ze stejné doby, kdy byla zvládnuta technologie matky (šroub popsal už Archimedes). Matka byla u kuší používána k napínání. Ze stejné doby pochází i první drážkování hlavní. Je pravděpodobné, že vynález rotujících peříček, drážkovaných hlavní a matky spolu těsně souvisí.
K inspiraci jsem doposud používal jiných zdrojů. Konkrétně vše, co se týká turbín. Peříčka mě začaly zajímat až ve chvíli, kdy jsem si uvědomil, že prohánět turbínu vzduchem (luk + šíp) bude zřejmě levnější než prohánět vzduch turbínou (aerodynamický tunel).
...
Co se obecně stabilizace šípu týká, tak si uvědomme, že zde hraje celá řada faktorů. Zaprvé je víc typů stabilizace. Já osobně si vybavuju čtyři:
1/ šíp je delší než širší - šíp se nechce stavět proti vzduchu svou dlouhou stranou
2/ těžiště vepředu - předek "vede" šíp
3/ brzda vzadu - jako 2/
4/ rotace
Šíp v sobě může kombinovat tyto prvky v různých poměrech. Nerotující šípy například úplně vynechávají 4/. Já se snažím co nejvíc eliminovat 3/. To ovšem předpokládá, že pokud chci dosáhnout stejné nebo lepší stabilizace, budu muset rotovat o to rychleji.
Zadruhé je tady problém s tím, že se prostředí chová při různých rychlostech různě. Konkrétní naneštěstí nebudu, protože v tom mám zmatek. Narazil jsem na jedné straně na názor, že aerodynamický odpor roste s třetí mocninou rychlosti, na druhé straně spektra pak byl názor, že roste zezačátku s druhou mocninou, při vyšších rychlostech pak téměř lineárně s rychlostí... Tak si vyberte. Řekněme, že rotující peříčka momentálně ubírají šípu nějakou tu kinetickou energii, ale jsou o to přesnější, což je pro sportovní lukostřelce prvořadější. Těch 95% olympioniků, co preferují rotaci, hovoří za vše. Co z toho vyplývá pro mě? Nadupat rotaci. Uvidíme podle videa. Bylo to na to dělaný, tak to snad dopadne. Jestli budou lítat i vejš, tak tím líp.