10-29-2019, 06:00 PM
Trocha dejinných súvislostí. Už aj oficiálna vedecká komunita priznáva, že skladané luky, kuše... sú technickým vynálezom našich predkov- nie aziatov.
Kušánové – nordici v jižní Číně
Okolo 50 nl. vtrhl z Baktrie do severozápadního pomezí Indie a Asie kmenový svaz Kušánů, což byla jedna z větví lidí zvaných v Číně Jüe-č’. Čínské prameny z 1. tisíciletí mluví o skupině „bílých lidí s dlouhými vlasy“ a nazývají je Bai. Ti žili na severozápadní hranici Číny a prodávali Číňanům nefrit. Druhou takovou komunitou, o níž se roku 645 pnl. zmiňuje čínský autor Juan Čung, byli právě Jüe-č’, kteří do Číny dodávali nefrit rovněž. Haughton uvádí (2007, s. 355): „Z vyobrazení jüe-č’ských panovníků na mincích lze podle některých odborníků soudit, že také tato skupina patřila k lidu evropské rasy.“ Podle některých byli tito lidé vlastně původně jedním kmenem společně s Tochary; pro tuto možnost však neexistuje skoro žádný důkaz, ovšem podle amerického indologa Otto Maechen-Helfena bylo kmenové jméno Kuša Jüe-č’ů Togar a píše o nich jako o „Kuša-Togarech“. A navíc, termín kuša je tocharský název pro šlechtice.
Tito lidé vytvořili na indicko-asijském pomezí obrovskou Kušánskou říši, která dosáhla největšího rozkvětu za vládce Kanišky (78 – 123). Kaniška byl příslušníkem bílého kmene tzv. Malých Jüe-čchiů, což byla skupina bělochů, která zůstala u Amudarji a netáhla přímo do Indie. Kušánská říše zabírala území celé severní Indie a ovládla i některé jižněji položené oblasti. Pro území, které pod říši spadalo, to byla doba hospodářské prosperity a obchodní expanze. To potvrzují hojné nálezy zlatých i stříbrných mincí a čilý obchod mezi Římem a Čínou vedoucí přes kušánské území. Kaniška zavedl i nový kalendář, který se na některých místech v Indii používá dodnes a za jeho působení dosáhl vliv budhismu v Indii svého vrcholu. Kušánové byli nositeli vyspělé kultury a také četných technických vynálezů, například kuše, rozporky nebo spojeného lučistě.
https://sarmatia.wordpress.com/2018/07/0...dilech-25/
Kušánové – nordici v jižní Číně
Okolo 50 nl. vtrhl z Baktrie do severozápadního pomezí Indie a Asie kmenový svaz Kušánů, což byla jedna z větví lidí zvaných v Číně Jüe-č’. Čínské prameny z 1. tisíciletí mluví o skupině „bílých lidí s dlouhými vlasy“ a nazývají je Bai. Ti žili na severozápadní hranici Číny a prodávali Číňanům nefrit. Druhou takovou komunitou, o níž se roku 645 pnl. zmiňuje čínský autor Juan Čung, byli právě Jüe-č’, kteří do Číny dodávali nefrit rovněž. Haughton uvádí (2007, s. 355): „Z vyobrazení jüe-č’ských panovníků na mincích lze podle některých odborníků soudit, že také tato skupina patřila k lidu evropské rasy.“ Podle některých byli tito lidé vlastně původně jedním kmenem společně s Tochary; pro tuto možnost však neexistuje skoro žádný důkaz, ovšem podle amerického indologa Otto Maechen-Helfena bylo kmenové jméno Kuša Jüe-č’ů Togar a píše o nich jako o „Kuša-Togarech“. A navíc, termín kuša je tocharský název pro šlechtice.
Tito lidé vytvořili na indicko-asijském pomezí obrovskou Kušánskou říši, která dosáhla největšího rozkvětu za vládce Kanišky (78 – 123). Kaniška byl příslušníkem bílého kmene tzv. Malých Jüe-čchiů, což byla skupina bělochů, která zůstala u Amudarji a netáhla přímo do Indie. Kušánská říše zabírala území celé severní Indie a ovládla i některé jižněji položené oblasti. Pro území, které pod říši spadalo, to byla doba hospodářské prosperity a obchodní expanze. To potvrzují hojné nálezy zlatých i stříbrných mincí a čilý obchod mezi Římem a Čínou vedoucí přes kušánské území. Kaniška zavedl i nový kalendář, který se na některých místech v Indii používá dodnes a za jeho působení dosáhl vliv budhismu v Indii svého vrcholu. Kušánové byli nositeli vyspělé kultury a také četných technických vynálezů, například kuše, rozporky nebo spojeného lučistě.
https://sarmatia.wordpress.com/2018/07/0...dilech-25/