05-24-2020, 06:53 PM
(Tento příspěvek byl naposledy změněn: 06-01-2020, 12:35 PM uživatelem DanM.)
Dnes bych vás chtěl blíže seznámit s americkou značkou PSE. Jde o zkratku Precision Shooting Equipment, tedy Přesného střeleckého vybavení. Dodnes je PSE držitelem více než dvaceti patentů, jejich luk PSE Full Throttle z roku 2014 je se svojí rychlostí 370 fps dle IBO, nejrychlejším produkčním kladkovým lukem a PSE je v současnosti největším soukromým výrobcem lukostřelecké techniky ve Spojených státech.
Příběh PSE začíná v roce 1970, kdy se Pete Shepley, tehdy ještě produktový inženýr společnosti Magnavox Corporation, zabývající se elektronikou a hi-fi, rozhodl udělat ze svého koníčku lukostřelby, práci na plný úvazek. S podporou svých přátel ze zaměstnání a v lukostřeleckém průmyslu Pete věděl, že dokáže posunout tehdejší lukostřeleckou technologii na novou úroveň.
Zkraje se výroba specializovala na lukostřelecké vybavení a doplňky, teprve později přešla na obrovskou výzvu a tou byla tehdy zrozená koncepce kladkového luku.
S tou jako první přišel v létě roku 1966 Holless Wilbur Allen a na podzim roku 1969 mu byl přidělen patent na kladkový luk. Ten od něj získalo pět firem, mezi nimi i začínající PSE.
Ta je jedinou, která z této pětice přežila až do dnešních dnů. Tom Jennings, který byl na konci šedesátých let editorem časopisu Archery World Magazine, udělil v testu z května roku 1967 Allenovu kladkovému luku vysoké hodnocení a popsal jej jako stabilnější než reflexní luk, s příjemným snížením nátahové síly a jako skutečně první revoluční koncept v designu luků za tisíc let.
Kladkové luky byly lukostřeleckou veřejností kladně akceptovány a nastala revoluce v lukostřelbě napříč USA. Zatímco v roce 1972 nabízely kladkový luk dvě značky, v roce 1974 už to bylo značek osm. V roce 1977 už bylo v nabídce více než 100 kladkových luků velice rozličných koncepcí, zatímco reflexních nabízeli prodejci jen kolem 50 typů. Během deseti let se tak stal kladkový luk dominantním lukostřeleckým vybavením jak pro sport, tak pro lov.
Od kladkových luků už bylo velice blízko ke vzniku kladkové kuše.
Úplně první stavbu kladkové kuše měl na svědomí legendární lukostřelec, vynálezce a inovátor Emery Loiselle a to někdy kolem roku 1978. Kuše byla ještě stavbou v domácích podmínkách, s dřevěnou pažbou, s kompozitními dřevo-laminátovými rameny a ocelovými prvky kladkového systému.
Skutečně první produkční kladkovou kuši má na svědomí právě PSE.
Tou se roku 1982 stal kladkový typ PSE Crossfire.
Šlo o vrcholný model nabídky. Jednalo se o kuši typu rail-less, bez vodící drážky pro šíp. Šasi i hlava byly z javorového nebo laminovaného dřeva, stejně jako u některých z prvních kuší z té doby (Proline ZX-7 nebo ZX-11 viz předchozí články).
Pažba měla zvýrazněnou nestavitelnou lícnici. Předpažbí pak vybrání pro jistější úchop.
Nášlap fungoval i jako malá dvojnožka, mířidla byla standardně mechanická se stavitelným hledím a perličkovými piny vpředu.
Ramena byla ze skelného a uhlíkového kompozitu. Kladky, kabely, končíky pro šípy byly velice podobné těm dobovým pro kladkové luky.
Kuše s nátahovou silou 125 lb udělovala těžkému hliníkovému 22“ šípu typu FireFlite6 (2020) se čtyřmi letkami a hmotnosti kolem 500 grainů rychlost kolem 250 fps. Kuše byla nabízena v roce 1983 za 666 amerických dolarů.
Dalšími, menšími modely byly typy Foxfire, Flashfire, Spitfire, Sportfire a Starfire. Vsechny se vyznačovaly moderní, skeletonovou pažbou ze slitin hliníku a magnézia, jednoduchého vojenského vzhledu.
PSE Foxfire používal stejná ramena jako Crossfire a dosahoval i podobných výkonů.
125 lb ramena udělovala těžkému hliníkovému 22“ šípu typu FireFlite8 (2219) se čtyřmi letkami a hmotnosti kolem 500 grainů rychlost kolem 220 fps.
Stejný jako u většího Crossfire byl i třmen nášlapu, který mohl sloužit jako dvojnožka. Hlava i šasí bylo slitinové, tělo bylo jednoduché, podélné vybrání sloužilo jako úchop na předpažbí, zakončeno bylo pistolovou pažbičkou. Pažba byla jednoduchého rámového vzhledu, s vyvýšením v horní části, které sloužilo jako lícnice.
V otvoru skeletonové pažby mohla být zavěšena kapsa pro drobné servisní vybavení. Standardně byla kuše opatřena opět mechanickými mířidly, ale mohla být osazena i dlouhou lištou, můstkem, probíhajícím od přední části až k záchytu, na kterém byla osazena optika (toto řešení o dva roky později použil Barnett na typu Thunderbolt a o čtyři roky později Jennings na svém Devastatoru). Barevně byl Foxfire vyveden v zeleno-hnědém camo odstínu.
V roce 1983 byla kuše nabízena za 333 amerických dolarů. To byla na tak moderní kuši velice zajímavá cena (Barnett Supreme stál 324 amerických dolarů, Barnett Commando pak 449 amerických dolarů). Kuše si získala dobrou pověst a značné množství zákazníků.
Model Starfire byl stejný jako Foxfire, 125 lb, jen s drobnými odlišnostmi v pažbách.
Flashfire a Spitfire byly menší, s nátahem 100 lb, opět jen s drobnými rozdíly mezi sebou.
Sportfire měl nátah 80 lb a byl vyvedený v modré nebo červené perleti.
Ve srovnání s mírně mladšími kladkovými Barnetty (Thunderbolt, Demon) prý první kuše PSE mírně zaostávaly.
Na dnešní poměry je kuše málo účinná, hlučná a neskladná. Viz obrázek, kde je malý Foxfire vedle současné KI SWAT.
V roce 1982 se společnost PSE rozrostla a přestěhovala z malé budovy v Mahomet v IL do Tucsonu v AZ. Na rozdíl od svých skromných začátků nyní zabíraly prostory kanceláří, továrny a obchodu prostor jednoho městského bloku.
Od roku 1987 do roku 1990 nastoupila nová generace těchto kuší značená přídomkem II.
Hlavní změnou bylo zvýšení nátahových sil ze 125 lb na 150 lb a u modelů 100 lb na 125 lb.
U kuše Foxfire II zůstala pažba i vzhled beze změny, změnilo se camo na šedo-černé odstíny.
Kuše Starfire II a nově Crossfire dostaly již zmiňovaný výší nátah 150 lb a zejména nově provedené šasi v konfiguraci bull-pup. To kuši zkrátilo a zlepšilo její těžiště a kontrolu.
Starfire II měl jednoduší pažbu s větší částí rámového provedení.
U Crossfire pak pokračovala pažba až do zadní části a rámová byla pouze spodní část (jako u Barnettu Demon a jeho derivátů)
Flashfire II odpovídal Starfire II, jen s nátahem 125 lb.
Spitfire II pak odpovídal Crossfire, ale opět s nátahem 125 lb.
Labutí písní vlastního vývoje high-tech kuší
pak byl v první polovině devadesátých let typ PSE 275XB.
PSE nadále pracovalo s koncepcí track-less. Pažba byla tradičnějšího loveckého vzhledu a připomínala spíše první dřevěný Crossfire. Předpažbí sahalo až k přední části kuše, zadní část pažby byla klasická, typu Monte Carlo. Kuše byla vyvedena v zajímavých a pěkných camo odstínech. Třmen nášlapu byl již tradičního vzhledu, ramena opět kompozitová s nátahovou silou 150 lb. Kabely i tětiva byly již z Dacronu. Mířidla v základní verzi mechanická s průhledítkem a perličkovými piny. Po sundání hledí bylo na připravenou lištu možno osadit libovolnou optiku. Výrobu spoušťového mechanismu zajišťovala firma Ruger, byla plně stavitelná a dle dobových pramenů vynikající .
Kuše byla velmi kvalitní, ale její výroba byla příliš nákladná. PSE na jejím vývoji a výrobě prodělala kalhoty. Následně se společnost rozhodla pro levné typy kuší, jejichž výrobu si zadávala externě. Šlo tedy o přebrandované levné modely jiných výrobců.
Skutečným návratem k tradici PSE byl koncept kuší Tac 10, Tac 15 a později Tac Elite (Tactical Assault Crossbow). V roce 2009 byl představen systém Tac, který byl vlastně adaptérem kuše na šasi pušek AR 15. Koncept pracoval s myšlenkou, že většina lovců ve Spojených státech používá různé klony AR 15, po sundání hlavně a závěru se na spodní část AR 15 (pažba, spoušť, šachta zásobníku) nasadil adaptér PSE TAC a tak měl majitel zároveň i plnohodnotnou a výkonnou kuši. Během chvilky jste tak přestavěli svoji pušku nebo karabinu na kuši a naopak. Spoušťový mechanismus byl tak dobrý, jak dobrý byl na AR 15. Vzhledem k neskutečnému množství custom doplňků na AR 15 a její deriváty v USA, se tak nabízel obrovský prostor pro úpravy takového kompletu. Cena adaptéru byla 1299 amerických dolarů.
Tento systém způsobil na trhu kuší rozruch a později se verze TAC objevila i jako samostatná kuše za cenu 1499 amerických dolarů.
V době svého vzniku se jednalo o nejvýkonnější produkční kuši.
PSE TAC opět pracuje se systémem track-less,
tedy bez vodícího railu pro šíp, opět používá šípy s lukostřeleckým končíkem a čtyřmi letkami do X. Délka šípů je pro kuši bezkonkurenčních 26,25“. Nátah byl prováděn klikou s integrovaným nátahovým systémem, který tak o více než desetiletí předběhl současné kuše. Dvě dvojice ramen obstarávaly nátahovou sílu 150 lb při velmi dlouhém nátahu 17,25“! To šípům o hmotnosti 425 grainu dávalo rychlost 402-417 fps a energii 206 – 217 joule. Což jsou hodnoty, které i dnes po více než deseti letech, patří i na překotně se vyvíjejícím trhu kuší k tomu výrazně lepšímu. Byla dodávána se třemi šípy PSE TAC arrows, optikou 3-9x42! a bipodem. Kuše dosahovala v testech velmi dobré přesnosti, kdy na 75 yardu nebyl problém nastřílet soustřel 1,5-2“. Velkou popularitu si kuše získala na sociálních sítích a kanálech, s ukázkami její přesnosti nebo penetračních schopností skrze měkké balistické panely apod.
https://www.youtube.com/watch?v=chscJyx2GKU
https://www.youtube.com/watch?v=QVJVK9RFM5Q
Kuše kvůli své značné délce a hmotnosti nebyla úplně vhodná na nošení v lese, na prostorově malé posedy typu treestand, ale na rozměrnější stanoviště typu blinds nebo střelbu z otevřeného prostoru byla vhodná. Dodnes s ní mnoho střelců velmi úspěšně loví. Osobně jsem měl možnost z ní několikrát střílet a osobně bych si jí uměl představit jako vhodný typ pro střelbu Long Range.
Nadále však PSE nabízela levné outsorced kuše, mezi kterými vyčnívá velice úspěšná kuše PSE Fang představená v roce 2015.
To je levněji postavená kopie KI 350 z roku 2014. Tento komerčně velice úspěšný typ se přes četné evoluce vyrábí dodnes v podobě posledního modelu PSE Fang HD.
Posledním počinem PSE na poli high-tech kuší vlastní konstrukce je letos představený typ PSE Warhammer.
https://www.youtube.com/watch?v=ZJAa5HYpfZ8
Jde o velice kompaktní kuši opět koncepce bull-pup, tentokráte s velice výrazně předsunutým spoušťovým mechanismem a záchytem až v zadní části.
[attachment=1677]
Pokud se podíváte na koncepci, tvar kuše, uchycení optiky, tvar záchytu, přítlak šípu, je více než zřejmé, že za návrhem kuše pravděpodobně stojí Darton.
Nemá některé moderní prvky Dartonu řady Toxin (track-less barell, agresivně tvarované kladky,...), ale těží z výhod této koncepce a nabízí jiné, zajímavé prvky.
Díky výše zmíněné koncepci je kuše velice krátká (29“!), díky použitým ramenům s obráceným systémem kladek i extrémně úzká (v nataženém stavu 6,125“, která si nezadá z nejužšími typy od Ravinu). Díky extrémnímu bull-pup a posunutému záchytu, má i přes takto malé rozměry dlouhý nátah 14,5“!. To propůjčuje kuši značnou výkonnost, kdy se 400 grainovým šípem dosahuje 400 fps tj. 193 joule kinetické energie. Kuše je i velice lehká (necelých 3,5 kg). Vzhledem k úzké stavbě, dlouhému nátahu a koncepci obrácených kladek, je úhel tětivy na záchytu skutečně extrémní. Na druhou stranu je minimálně zatížen díky 75% let-off. Kuše je dodávána se třemi 22“ šípy (opět jako Darton), jedním vybíjecím šípem, natahovákem, optikou s multiosnovou a přepravním obalem. Nabízí se ve dvou odstínech, které jsou na mě trochu divoké.
Kompletní výroba nejvyššího modelu současné nabídky probíhá kompletně v USA.
Cena 1499 amerických dolarů, nepatří k nejnižším a Warhammer to, i přes zajímavé parametry a kvalitní zpracování, nebude mít v náročné konkurenci vůbec jednoduché. Každopádně jde o další zajímavý počin PSE na poli kuší, kterému držím palce a doufám, že se mi jej jednou podaří vyzkoušet.
Příběh PSE začíná v roce 1970, kdy se Pete Shepley, tehdy ještě produktový inženýr společnosti Magnavox Corporation, zabývající se elektronikou a hi-fi, rozhodl udělat ze svého koníčku lukostřelby, práci na plný úvazek. S podporou svých přátel ze zaměstnání a v lukostřeleckém průmyslu Pete věděl, že dokáže posunout tehdejší lukostřeleckou technologii na novou úroveň.
Zkraje se výroba specializovala na lukostřelecké vybavení a doplňky, teprve později přešla na obrovskou výzvu a tou byla tehdy zrozená koncepce kladkového luku.
S tou jako první přišel v létě roku 1966 Holless Wilbur Allen a na podzim roku 1969 mu byl přidělen patent na kladkový luk. Ten od něj získalo pět firem, mezi nimi i začínající PSE.
Ta je jedinou, která z této pětice přežila až do dnešních dnů. Tom Jennings, který byl na konci šedesátých let editorem časopisu Archery World Magazine, udělil v testu z května roku 1967 Allenovu kladkovému luku vysoké hodnocení a popsal jej jako stabilnější než reflexní luk, s příjemným snížením nátahové síly a jako skutečně první revoluční koncept v designu luků za tisíc let.
Kladkové luky byly lukostřeleckou veřejností kladně akceptovány a nastala revoluce v lukostřelbě napříč USA. Zatímco v roce 1972 nabízely kladkový luk dvě značky, v roce 1974 už to bylo značek osm. V roce 1977 už bylo v nabídce více než 100 kladkových luků velice rozličných koncepcí, zatímco reflexních nabízeli prodejci jen kolem 50 typů. Během deseti let se tak stal kladkový luk dominantním lukostřeleckým vybavením jak pro sport, tak pro lov.
Od kladkových luků už bylo velice blízko ke vzniku kladkové kuše.
Úplně první stavbu kladkové kuše měl na svědomí legendární lukostřelec, vynálezce a inovátor Emery Loiselle a to někdy kolem roku 1978. Kuše byla ještě stavbou v domácích podmínkách, s dřevěnou pažbou, s kompozitními dřevo-laminátovými rameny a ocelovými prvky kladkového systému.
Skutečně první produkční kladkovou kuši má na svědomí právě PSE.
Tou se roku 1982 stal kladkový typ PSE Crossfire.
Šlo o vrcholný model nabídky. Jednalo se o kuši typu rail-less, bez vodící drážky pro šíp. Šasi i hlava byly z javorového nebo laminovaného dřeva, stejně jako u některých z prvních kuší z té doby (Proline ZX-7 nebo ZX-11 viz předchozí články).
Pažba měla zvýrazněnou nestavitelnou lícnici. Předpažbí pak vybrání pro jistější úchop.
Nášlap fungoval i jako malá dvojnožka, mířidla byla standardně mechanická se stavitelným hledím a perličkovými piny vpředu.
Ramena byla ze skelného a uhlíkového kompozitu. Kladky, kabely, končíky pro šípy byly velice podobné těm dobovým pro kladkové luky.
Kuše s nátahovou silou 125 lb udělovala těžkému hliníkovému 22“ šípu typu FireFlite6 (2020) se čtyřmi letkami a hmotnosti kolem 500 grainů rychlost kolem 250 fps. Kuše byla nabízena v roce 1983 za 666 amerických dolarů.
Dalšími, menšími modely byly typy Foxfire, Flashfire, Spitfire, Sportfire a Starfire. Vsechny se vyznačovaly moderní, skeletonovou pažbou ze slitin hliníku a magnézia, jednoduchého vojenského vzhledu.
PSE Foxfire používal stejná ramena jako Crossfire a dosahoval i podobných výkonů.
125 lb ramena udělovala těžkému hliníkovému 22“ šípu typu FireFlite8 (2219) se čtyřmi letkami a hmotnosti kolem 500 grainů rychlost kolem 220 fps.
Stejný jako u většího Crossfire byl i třmen nášlapu, který mohl sloužit jako dvojnožka. Hlava i šasí bylo slitinové, tělo bylo jednoduché, podélné vybrání sloužilo jako úchop na předpažbí, zakončeno bylo pistolovou pažbičkou. Pažba byla jednoduchého rámového vzhledu, s vyvýšením v horní části, které sloužilo jako lícnice.
V otvoru skeletonové pažby mohla být zavěšena kapsa pro drobné servisní vybavení. Standardně byla kuše opatřena opět mechanickými mířidly, ale mohla být osazena i dlouhou lištou, můstkem, probíhajícím od přední části až k záchytu, na kterém byla osazena optika (toto řešení o dva roky později použil Barnett na typu Thunderbolt a o čtyři roky později Jennings na svém Devastatoru). Barevně byl Foxfire vyveden v zeleno-hnědém camo odstínu.
V roce 1983 byla kuše nabízena za 333 amerických dolarů. To byla na tak moderní kuši velice zajímavá cena (Barnett Supreme stál 324 amerických dolarů, Barnett Commando pak 449 amerických dolarů). Kuše si získala dobrou pověst a značné množství zákazníků.
Model Starfire byl stejný jako Foxfire, 125 lb, jen s drobnými odlišnostmi v pažbách.
Flashfire a Spitfire byly menší, s nátahem 100 lb, opět jen s drobnými rozdíly mezi sebou.
Sportfire měl nátah 80 lb a byl vyvedený v modré nebo červené perleti.
Ve srovnání s mírně mladšími kladkovými Barnetty (Thunderbolt, Demon) prý první kuše PSE mírně zaostávaly.
Na dnešní poměry je kuše málo účinná, hlučná a neskladná. Viz obrázek, kde je malý Foxfire vedle současné KI SWAT.
V roce 1982 se společnost PSE rozrostla a přestěhovala z malé budovy v Mahomet v IL do Tucsonu v AZ. Na rozdíl od svých skromných začátků nyní zabíraly prostory kanceláří, továrny a obchodu prostor jednoho městského bloku.
Od roku 1987 do roku 1990 nastoupila nová generace těchto kuší značená přídomkem II.
Hlavní změnou bylo zvýšení nátahových sil ze 125 lb na 150 lb a u modelů 100 lb na 125 lb.
U kuše Foxfire II zůstala pažba i vzhled beze změny, změnilo se camo na šedo-černé odstíny.
Kuše Starfire II a nově Crossfire dostaly již zmiňovaný výší nátah 150 lb a zejména nově provedené šasi v konfiguraci bull-pup. To kuši zkrátilo a zlepšilo její těžiště a kontrolu.
Starfire II měl jednoduší pažbu s větší částí rámového provedení.
U Crossfire pak pokračovala pažba až do zadní části a rámová byla pouze spodní část (jako u Barnettu Demon a jeho derivátů)
Flashfire II odpovídal Starfire II, jen s nátahem 125 lb.
Spitfire II pak odpovídal Crossfire, ale opět s nátahem 125 lb.
Labutí písní vlastního vývoje high-tech kuší
pak byl v první polovině devadesátých let typ PSE 275XB.
PSE nadále pracovalo s koncepcí track-less. Pažba byla tradičnějšího loveckého vzhledu a připomínala spíše první dřevěný Crossfire. Předpažbí sahalo až k přední části kuše, zadní část pažby byla klasická, typu Monte Carlo. Kuše byla vyvedena v zajímavých a pěkných camo odstínech. Třmen nášlapu byl již tradičního vzhledu, ramena opět kompozitová s nátahovou silou 150 lb. Kabely i tětiva byly již z Dacronu. Mířidla v základní verzi mechanická s průhledítkem a perličkovými piny. Po sundání hledí bylo na připravenou lištu možno osadit libovolnou optiku. Výrobu spoušťového mechanismu zajišťovala firma Ruger, byla plně stavitelná a dle dobových pramenů vynikající .
Kuše byla velmi kvalitní, ale její výroba byla příliš nákladná. PSE na jejím vývoji a výrobě prodělala kalhoty. Následně se společnost rozhodla pro levné typy kuší, jejichž výrobu si zadávala externě. Šlo tedy o přebrandované levné modely jiných výrobců.
Skutečným návratem k tradici PSE byl koncept kuší Tac 10, Tac 15 a později Tac Elite (Tactical Assault Crossbow). V roce 2009 byl představen systém Tac, který byl vlastně adaptérem kuše na šasi pušek AR 15. Koncept pracoval s myšlenkou, že většina lovců ve Spojených státech používá různé klony AR 15, po sundání hlavně a závěru se na spodní část AR 15 (pažba, spoušť, šachta zásobníku) nasadil adaptér PSE TAC a tak měl majitel zároveň i plnohodnotnou a výkonnou kuši. Během chvilky jste tak přestavěli svoji pušku nebo karabinu na kuši a naopak. Spoušťový mechanismus byl tak dobrý, jak dobrý byl na AR 15. Vzhledem k neskutečnému množství custom doplňků na AR 15 a její deriváty v USA, se tak nabízel obrovský prostor pro úpravy takového kompletu. Cena adaptéru byla 1299 amerických dolarů.
Tento systém způsobil na trhu kuší rozruch a později se verze TAC objevila i jako samostatná kuše za cenu 1499 amerických dolarů.
V době svého vzniku se jednalo o nejvýkonnější produkční kuši.
PSE TAC opět pracuje se systémem track-less,
tedy bez vodícího railu pro šíp, opět používá šípy s lukostřeleckým končíkem a čtyřmi letkami do X. Délka šípů je pro kuši bezkonkurenčních 26,25“. Nátah byl prováděn klikou s integrovaným nátahovým systémem, který tak o více než desetiletí předběhl současné kuše. Dvě dvojice ramen obstarávaly nátahovou sílu 150 lb při velmi dlouhém nátahu 17,25“! To šípům o hmotnosti 425 grainu dávalo rychlost 402-417 fps a energii 206 – 217 joule. Což jsou hodnoty, které i dnes po více než deseti letech, patří i na překotně se vyvíjejícím trhu kuší k tomu výrazně lepšímu. Byla dodávána se třemi šípy PSE TAC arrows, optikou 3-9x42! a bipodem. Kuše dosahovala v testech velmi dobré přesnosti, kdy na 75 yardu nebyl problém nastřílet soustřel 1,5-2“. Velkou popularitu si kuše získala na sociálních sítích a kanálech, s ukázkami její přesnosti nebo penetračních schopností skrze měkké balistické panely apod.
https://www.youtube.com/watch?v=chscJyx2GKU
https://www.youtube.com/watch?v=QVJVK9RFM5Q
Kuše kvůli své značné délce a hmotnosti nebyla úplně vhodná na nošení v lese, na prostorově malé posedy typu treestand, ale na rozměrnější stanoviště typu blinds nebo střelbu z otevřeného prostoru byla vhodná. Dodnes s ní mnoho střelců velmi úspěšně loví. Osobně jsem měl možnost z ní několikrát střílet a osobně bych si jí uměl představit jako vhodný typ pro střelbu Long Range.
Nadále však PSE nabízela levné outsorced kuše, mezi kterými vyčnívá velice úspěšná kuše PSE Fang představená v roce 2015.
To je levněji postavená kopie KI 350 z roku 2014. Tento komerčně velice úspěšný typ se přes četné evoluce vyrábí dodnes v podobě posledního modelu PSE Fang HD.
Posledním počinem PSE na poli high-tech kuší vlastní konstrukce je letos představený typ PSE Warhammer.
https://www.youtube.com/watch?v=ZJAa5HYpfZ8
Jde o velice kompaktní kuši opět koncepce bull-pup, tentokráte s velice výrazně předsunutým spoušťovým mechanismem a záchytem až v zadní části.
[attachment=1677]
Pokud se podíváte na koncepci, tvar kuše, uchycení optiky, tvar záchytu, přítlak šípu, je více než zřejmé, že za návrhem kuše pravděpodobně stojí Darton.
Nemá některé moderní prvky Dartonu řady Toxin (track-less barell, agresivně tvarované kladky,...), ale těží z výhod této koncepce a nabízí jiné, zajímavé prvky.
Díky výše zmíněné koncepci je kuše velice krátká (29“!), díky použitým ramenům s obráceným systémem kladek i extrémně úzká (v nataženém stavu 6,125“, která si nezadá z nejužšími typy od Ravinu). Díky extrémnímu bull-pup a posunutému záchytu, má i přes takto malé rozměry dlouhý nátah 14,5“!. To propůjčuje kuši značnou výkonnost, kdy se 400 grainovým šípem dosahuje 400 fps tj. 193 joule kinetické energie. Kuše je i velice lehká (necelých 3,5 kg). Vzhledem k úzké stavbě, dlouhému nátahu a koncepci obrácených kladek, je úhel tětivy na záchytu skutečně extrémní. Na druhou stranu je minimálně zatížen díky 75% let-off. Kuše je dodávána se třemi 22“ šípy (opět jako Darton), jedním vybíjecím šípem, natahovákem, optikou s multiosnovou a přepravním obalem. Nabízí se ve dvou odstínech, které jsou na mě trochu divoké.
Kompletní výroba nejvyššího modelu současné nabídky probíhá kompletně v USA.
Cena 1499 amerických dolarů, nepatří k nejnižším a Warhammer to, i přes zajímavé parametry a kvalitní zpracování, nebude mít v náročné konkurenci vůbec jednoduché. Každopádně jde o další zajímavý počin PSE na poli kuší, kterému držím palce a doufám, že se mi jej jednou podaří vyzkoušet.