07-24-2017, 10:39 AM
(Tento příspěvek byl naposledy změněn: 07-24-2017, 10:50 AM uživatelem CAJ.)
Je to určitě ohromná piplačka a v každém případě si takhle člověk na turnaji spolehlivě pozná v terči své šípy a nesplete si je s cizími. Při vhodné barevné kombinaci bude asi i šíp lépe patrný za letu a člověk tak při tréningu získá lepší zpětnou vazbu ohledně chování šípu ve vzduchu.
Samy o sobě jsou např. ty Myšovy ornamenty samozřejmě velmi pěkné.
Doufám, že se žádný vášnivý malíř šípů neurazí, ale mně osobně to k šípům vůbec nesedí. Neříkám u jezdecké zkroucené lukostřelby, tam to má tu mongolskou kulturní tradici, koho to bere, toho logicky bere i tenhle druh ornamentalismu - na hadrech, v rukopisech, tak proč ne na šípech.
Možná mám zvláštní vkus, ale mně se prostě nejvíc líbí čisté dřevo, pokud jsou přiměřeně sladěné a čistě provedené letky, šlachová omotávka selfnocku a dejme tomu nějaká vypálená značka majitele, tak takhle si představuji krásný šíp. Ideálně samozřejmě kamenný nebo kovaný hrot, šlacha. Ještě bych třeba asi ocenil nějaké decentní namoření dříku, příp. nějak funkčně zdůvodnitelnou barevnou odlišnost přední části šípu, pokud byla namáčena v nějakém vytvrzovacím nátěru. Zkrátka (nejen) u šípů ocením nejvíc čisté linie a minimalistické ponechání vyznít přirozenost.
Lehce odbočím ... ale připomíná mi to trochu celoplošné tetování ... když vidím krásnou mladou dívku, jak má potetovanou celou ruku a mizí to někam na záda, tak si říkám, proč někdo ten skvostný materiál musel kazit
rozbitím do (o sobě jistě zajímavých) drobných detailů, z nichž ale žádný nesnese srovnání s původním celkovým dojmem - od něhož ale ornamentální zdobení nutně odvádí pozornost k tomu (z podstaty) druholigovému detailu.
Tím prosím neříkám, že to celé nemá svůj půvab (např. tu původní Tulákovu černo-žlutou sadu bych asi na živo během turnaje bez váhání pochválil), ale je to spousta práce a výsledek není nějak jednoznačně lepší, než původní stav.
Samy o sobě jsou např. ty Myšovy ornamenty samozřejmě velmi pěkné.
Doufám, že se žádný vášnivý malíř šípů neurazí, ale mně osobně to k šípům vůbec nesedí. Neříkám u jezdecké zkroucené lukostřelby, tam to má tu mongolskou kulturní tradici, koho to bere, toho logicky bere i tenhle druh ornamentalismu - na hadrech, v rukopisech, tak proč ne na šípech.
Možná mám zvláštní vkus, ale mně se prostě nejvíc líbí čisté dřevo, pokud jsou přiměřeně sladěné a čistě provedené letky, šlachová omotávka selfnocku a dejme tomu nějaká vypálená značka majitele, tak takhle si představuji krásný šíp. Ideálně samozřejmě kamenný nebo kovaný hrot, šlacha. Ještě bych třeba asi ocenil nějaké decentní namoření dříku, příp. nějak funkčně zdůvodnitelnou barevnou odlišnost přední části šípu, pokud byla namáčena v nějakém vytvrzovacím nátěru. Zkrátka (nejen) u šípů ocením nejvíc čisté linie a minimalistické ponechání vyznít přirozenost.
Lehce odbočím ... ale připomíná mi to trochu celoplošné tetování ... když vidím krásnou mladou dívku, jak má potetovanou celou ruku a mizí to někam na záda, tak si říkám, proč někdo ten skvostný materiál musel kazit
rozbitím do (o sobě jistě zajímavých) drobných detailů, z nichž ale žádný nesnese srovnání s původním celkovým dojmem - od něhož ale ornamentální zdobení nutně odvádí pozornost k tomu (z podstaty) druholigovému detailu. Tím prosím neříkám, že to celé nemá svůj půvab (např. tu původní Tulákovu černo-žlutou sadu bych asi na živo během turnaje bez váhání pochválil), ale je to spousta práce a výsledek není nějak jednoznačně lepší, než původní stav.