Malosérioví výrobci kuší, zakázkové stavby, speciální kuše - díl 2.

[Rgx]

DanM: Výborný článek. Kde na to chodíš? Jinak mě zaráží ten výřez na zapoštění lučiště v railu. Na jednom snímku jsem si všiml, že tam v tom místě mohly škrtat kormidla, nebo se pletu?

[DanM]

To Rgx
Díky moc!
O kuších čtu denně a těch vstřebaných informací, stažených článků, fotek, videí je opravdu velké množství. Psaní těchto článků mi pomáhá tyto informace třídit a dávat dohromady. Pokud bych něco zapomněl, mohu to zde zpětně dohledat nebo naopak pokud si vzpomenu, mohu něco doplnit.

K Whamo Powermaster byly dodávány tovární dřevěné šípy se třemi letkami. Měli velice nízké letky, protože jak píšeš, prostor mezi vrchem railu a uchycením ramene byl malý (někde uváděno 3/8" tj. necelý 1 cm. Někteří zákazníci si pak dělali vlastní šípy, pouze se dvěma letkami (jako u pistolových kuší) s větší nosnou plochou.

[DanM]

Dalším zajímavým výrobcem, u kterého se objevily kuše ve výrobním programu, je vůbec první americký výrobce luků, Ben Pearson.

Tato rodinná firma vznikla roku 1927 a produkuje luky dodnes.

V průběhu let sedmdesátých, až do druhé poloviny let osmdesátých měla ve svém výrobním programu i kuši.
   

Šlo o model s názvem Classic Crossbow. 
   

Ten velice připomínal produkční kuše té doby jako Wham-o Powermaster ( na obrázku model 1965, více viz. článek výše).
   

nebo Barnett Silver Shield (zde model 1968 - 1975).
   

Základem je jako u konkurenčních kuší pažba z jednoho kusu masivního dřeva, v tomto případě ořechu. Spoušťový mechanismus i záchytný systém byl ocelový. Steně tak třmen nášlapu. Na rozdíl od Wham-O Powermaster nebo prvních kuší Barnett Silver Shield, které používaly jednodílná kovová, slitinová ramena, použil Pearson, vzhledem ke svým obrovským zkušenostem, ramena kompozitní, ze dřeva a skelného laminátu.
Jednalo se o jednodílné rameno (lučiště) s nátahovou silou 75 lb a značnou šíří 36" (915 mm).
   

Nátahová délka byla opět relativně velká. Pokud budu vycházet ze známého předpětí (brace height) 4,75" a délky továrně dodávaných cedrových šípů 15", nebudu daleko od pravdy, když si dovolím tvrdit, že nátahová délka (draw lenght) bude cca 10".
Lučiště bylo opět osazeno do drážky vyříznuté kolmo ke směru letu šípu v předpažbí v přední části kuše. Ta je zde relativně široká, vzhledem k použité technologii a materiálu lučiště. Střed ramene připomíná střed luku, včetně okna, které zde slouží jako vybrání pro šíp. Ramena tak jsou, včetně svých nákončí velice podobná těm u reflexních luků.
Kuše byla osazena mechanickými mířidly, která byla stranově i výškově seřiditelná.
Ta se v průběhu výroby měnila a stávala se dokonalejšími. V zadní části pažby byla měkčená botka z polyvinylu. Na railu byla kluzná část z tvrzeného plastu, která zajišťovala delší životnost tětivy i menší odpor třením. 
   
   
   
   

Výrobce dodával velké množství příslušenství. Několik typů šípů, vč. hrotů pro terčovou střelbu, lov zvěře či ryb. K rybolovu dodával naviják, který se uchycoval na nášlap v přední části, nylonové vlákno bylo dlouhé 75 ft (22,8 m) a mělo nosnost 75 lb (34 kg) . Zakoupit bylo možno tětivy z Dacronu (28 vláken) s nosností 300 lb (136kg) nebo tzv. bowstringer pro snadnější nasazení nebo sundání tětivy.
Moc podrobností o kuších není. V dnešní době jde o vyhledávanou raritu pro sběratele.
Kdy výroba skončila bohužel nevím, ale odhaduji na polovinu osmdesátých let. Jeden z uživatelů zahraničního fóra píše, že ji dostal jako kluk k Vánocům v roce 1984.

Katalog z roku 1976, kuše je na stranách 30-33
https://issuu.com/davygoedertier/docs/benpearson_archery_catalog_1976

Stránky výrobce
https://www.benpearsonarchery.com

Dle mého šlo o doplňkový program firmy. Kromě výroby tradičních luků se v průběhu sedmdesátých a hlavně osmdesátých let zvedla poptávka po výrobně náročnějších kladkových lucích a okrajové činnosti musely zřejmě ustoupit stranou. V novějších katalozích už kuše nenajdeme.

Jinak na stránkách výrobce doporučuji sekci katalogů, kde je krásné sledovat vývoj luků, aranžmá dobových reklam, ceny. Taktéž je zajímavé, jak například jeden nápad ovlivní celou výrobní řadu nebo ji posune technologicky o velký skok kupředu.

https://www.benpearsonarchery.com/catalog-history/

[Rgx]

Pěkné počteníčko k nedělní odpolední kávičce! Zřejmě jde o poctivý výrobek jako je dobrá whisky, dobrý doutník, kožené křeslo u bytelného krbu...

[DanM]

Od padesátých let minulého století se zabýval stavbou kuší Hank Roberts, z amerického Longmontu v Coloradu.

   

Jednalo se o reflexní kuše s jednodílným ocelovým ramenem, kovovým odlévaným skeletonovým rámem, na kterém byly osazeny panely pažby a předpažbí z plastu s povrchovou úpravou se vzhledem dřeva.

   
   
   
   
   
   
   
   

Rameno mělo nátah 80 lb (velice podobné kuším Wham-O Powermaster nebo Ben Pearson Classic Crossbow z té doby). Zajímavá však byla možnost vložení dalšího, kratšího ocelového ramene za rameno hlavní. Tak bylo možno zvýšit nátah na 150 nebo dokonce 175 lb ve verzi Magnum. Délka nátahu byla zase kolem 10“.

Kuše byla popisována jako bytelná, těžká, ale rozměrově kompaktní, s dobrou spouští. Z dobových údajů z osmdesátých let také víme, že byla značně výkonná.
Šíp o hmotnosti 510 gr. dosahoval rychlosti 220 fps. Což je velice slušných 75 joule. Pro porovnání, tehdejší high-tech rail-less kladková novinka PSE Foxfire dosahovala s 500 gr. šípem 250 fps (viz. galerie z katalogu ročník 1983). Zde se také dozvídáme, že natahování bylo obtížné a cena byla jedna z nejvyšších – 429 dolarů oproti 333 dolarů u PSE Foxfire. Dražší bylo snad jen Commando od Barnettu. To si Barnett cenil na 449 dolarů. A ačkoliv bylo méně výkonné, jeho design, systém nátahu, včetně jeho jednodchuchosti a přesnosti jej oproti Robertsovi posouvaly o dekádu či více dopředu.

   

Právě možná konkurence v podobě takto sofistikovaných reflexů s inovativními prvky (laminátová ramena, systémy nátahu pákou nebo integrovaným mechanismem) jako například Barnett Wildcat, Supreme a Commando nebo nastupující kategorie kladkových kuší od velkých výrobců (Barnett, PSE, Proline,...), zapříčinily ukončení výroby kuší Roberts.

[DanM]

Chtěl bych navázat na výše probírané kuše s kovovými rameny.
A to jihoafrickým výrobcem kuší Crisbow. Ty se vyráběly severně od Johannesburgu a Pretorie a to zhruba od začátku osmdesátých let někdy do konce let devadesátých (jeden střelec mi psal 1980-1999).


První typy byly značeny jako typ Mk I a jsou k vidění velice málo. 

Crisbow MK I
   

Šlo opět o technicky jednoduchou , ale velice funkční a praktickou kuši. Nechá se jednoduše složit a to za použití minima nářadí. Navíc perfektně a bezezbytku využívá unifikaci dílů i pro další typy.

   
   
   
   


První verze MK I se vyznačuje dřevěnou pažbou z afrického dřeva Imbuia, loveckého tvaru typu Monte Carlo. Spoušť je kryta kovovým lučíkem, který vodorovně navazuje na spodní hranu předpažbí.

V přední části předpažbí je z obou stran uchycené kovové ocelové hlaviště kuše. To je zajímavé tím, že šíp chodí skrze otvor v něm. Na něm jsou ze stran osazená dvě dělená kovová ramena (u kladkové verze Quadro 2000 pak ramena čtyři), zřejmě s pružinové oceli nebo neznámých slitin, ramena nemagnetizují (zkoušel jsem). Jejich konce jsou bez nákončí nebo nandavacích koncovek ramen. Konec ramene je obroušen do tvaru, kde se oko tětivy zaklesne. Broušením a následným zahřátím jsou konce ramen krásně modré. Tato ramena s nátahovou silou 140 lb jsou štíhlá a velice pohledná, navíc byla zřejmě i dost trvanlivá, protože za léta hledání, nahlížení do stovky inzerátů, čtení desítek článků, jsem nikdy nezaznamenal nějaká prasklá nebo zlomená! A to se jedná o 20, 30 let staré kuše! V přední části je ocelový třemen nášlapu, který svým našroubováním tvoří další spojovací část celků kuše. Díky svému tvaru se dotahuje velice snadno a dobře.
Kuše byla v nabídce buď s dřevěným railem a s mechanickými mířidly nebo dražší s railem vyloženým hliníkovou kluznou plochou, měkčenou botkou pažby typu Bisley a jednoduchým náklopem optiky 4x 20. Jednalo se tak možná o prvního producenta kuší, který nabízel kompletní set kuše včetně optiky, šípů a příslušenství tak, jak jsme dnes zvyklí.

Mladší verze Mk II je technicky shodná, jen již používá vzhledově modernější pažbu ze stejného materiálu, ale typu "Thumbhole" se strmější úchopovou částí, otvorem pro palec a výraznější lícnicí. 

Crisbow Mk II
   

   

   

   
   
   
   

Velice pěkně a chytře je řešeno předpažbí, kdy u spouště tvoří jak krytí spouště v podobě otevřeného lučíku, tak zvýšení předpažbí, které lze velce dobře využít při terčové střelbě posazením na dlaň nebo jako plošku palmrestu při střelbě s oporou. Změn doznal i spoušťový mechanismus, který ve schránce držáku optiky dostal integrovaný náklop mířidel, automatickou pojistku proti výstřelu a její ovládání, trochu netradičně z levé strany. Nabídka obsahovala tři základní reflexní typy.

   

Model 75 měl ramena v barvě přírodního hliníku, plně seřiditelná mechanická mířidla a slabší botku pažby.

Model 85 se lišil osazením optiky 4x20.


Model RF měl pak černěná ramena, byl osazen optikou 4x32, kovovou vodící drážkou railu, měkčenou botkoupažby typu Bisley.


Optiky byly vyráběny v Japonsku. Výrobce je nazýval Crisscope, byly plněny dusíkem, měly bytelnou konstrukci a zajímavé byly zejména osnovou, která sloužila i jako dálkoměr.
Pokud jste zužující se pole přenášeli na danou šíři objektu (např. šíře hřbetu lovné zvěře), věděli jste, že pokud tato šíře vyplní první, nejširší část osnovy, je objekt ve vzdálenosti 15 metrů, pokud druhý, užší, je na 25 metrech a třetí na 45 metrech. 

   

Kuše udělovala továrnímu šípu (16", 375 gr.) rychlost 200 fps (70 m/s), což představuje přibližně 45 joule energie.

V nabídce se nacházela i kladková kuše Quadro.

Crisbow Quadro
   

Ta používala stejné díly (kuše byly vzájemně zaměnitelné – mohli jste udělat z reflexu kladku a naopak!), jen s tím rozdílem, že přední část hlaviště je zdvojena a nese tak dva páry ramen, které jsou na koncích spojeny kladkami. Použití čtyřech samostatných ramen tak šetří hmotnost (až o 30%) a zvyšuje tak jejich účinnost. Kladky jsou excentrické. Nátah je 140 lb, a rychlost továrního šípu 16" (375 gr) byla 280 fps (85 m/s). To představuje energii přibližně 87 joule. S těžším šípem by byla samozřejmě ještě vyšší. V době vzniku tedy šlo o jednu z nejsilnějších kuší, které jste mohli pořídit. Zajímavostí je tětiva, která má dvě oka na každé straně. Je tak zachycena nahoře a dole na válečkovém protikusu lanovodu.


Od řady Mk III se kuše vyráběly jak ve dřevěném provedení, tak se skeletonovou pažbou z GRP kompozitu.
Reflexní typy s dřevěnou pažbou byly nadále značeny jako 75, 85 nebo RF, skeletonová reflexní jako Cheetah.
U GRP pažby bylo vše podřízeno funkčnosti. Přední i zadní pistolová pažbička šla posouvat a to bez pomocí šroubů, jen pomocí zajišťovacích páček. Stejně tak šla sundat zadní část pažby a střílet obouruč jako ze samopalu. Pažba byla pevná, kuše díky ní patřila mezi nejlehčí ve své třídě a byla neuvěřitelně odolná.

Crisbow Cheetah
   

   
   
   
   
   
   
   

Dřevěná kladková nadále jako Quadro, kladková skeletonová pak jako Quadro 2000.

Crisbow Quadro 2000
   

U skeletonové verze Quadro 2000 byly uváděny i mírně vyšší výkony. Se 16" šípem (375 gr) rychlost 300 fps (92 m/s). To odpovídalo přibližně energii 101 joule. To je na tu dobu opravdu pěkný výkon. Jeden z majitelů s ní loví a používá těžké, 20" šípy s hmotností 475 gr. Kuše je i po letech vystřeluje rychlostí 255 fps, což je nějakých 93 joule.

   
   
   
   
   
   
   
   
   

Reklamní katalog se taktéž chlubil vysokou přesností, kterou nebyla schopna dosáhnout žádná track-less (rail-less) kuše na tehdejším trhu (Barnett, PSE, Proline, Jennings a další). To ostatně potvrzují i přispěvatelé jednoho amerického fóra, kteří píší o střelci, který se starým kladkovým Crisbow ještě po letech vyhrává soutěže 3D a je těžko k poražení.
K tomu byla kuše i určena, jak pro terčovou střelbu, tak pro lov. Jako kluk jsem navíc četl v časopise ATM, že je používaly policejní útvary v J.A.R. Myslím tedy, že kuše obstála na výbornou ve všech oblastech, pro které byla určena. Ještě dnes je jich i po 30 letech dost na prodej a to ve velice dobrém stavu, což dokládá jejich jednoduchou a odolnou konstrukci a dlouhou životnost. Nejvíce je jich k vidění na aukcích a inzerátech a to zejména v zemi svého původu v J.A.R. Také se jich značná část vyvezla do zámoří, hlavně Kanady a do Evropy, kde jsou nejčastěji vidět ve Francii, Belgii, Holandsku a Německu.

   
   
   
   
   
   
   
   


Dovolím si tvrdit, že kuše ve své době i přes některá odlšná technologická řešení (kovová ramena, čtyři samostatná ramena, tětiva se čtyřmi oky,...) patřila ke špičce a mohla se směle rovnat se západními značkami jako Barnett, Horton a dalšími, přičemž je v mnoha směrech i překonávala.
Z jakého důvodu byla výroba ukončena nevím, firma existuje dál, ale prý se věnuje jinému odvětví průmyslu. Dle výrobních čísel vzniklo velké množství těchto kuší v řádech tisíců či deseti tisíců kusů). Pokud byste o nějaké takové věděli, dejte mi určitě vědět 

[DanM]

Dnešním článkem se vrátíme do Spojených států, o téměř 40 let nazpět.
Chtěl bych vám představit značku Proline z Hastings v Michiganu, založenou Chuckem a Bobem Jordanovými,  
která v sedmdesátých letech začala s prodejem reflexních a výrobou kladkových luků. Oba měli velké zkušenosti s výrobou high-end terčových reflexních luků Golden Eagle pro firmu Shakespeare. 

   

Ta zase stála na vývoji konstruktéra a lukaře, legendy Ernieho Roota a jeho Root Archery. Tyto luky, pojmenované podle ptačích dravců, dosáhly mnoha úspěchů a rekordů a staly se legendami. 

   
         


Ke konci sedmdesátých let však postupně klesal zájem o reflexní luky a naopak luky kladkové zaznamenaly svůj raketový nástup. Po skončení firmy Shakespear´s Archery, v průběhu sedmdesátých let, pak vyráběl Proline modifikace jejich reflexních luků, než jejich výrobu ukončil a v roce 1979 přešel definitivně na výrobu kladek. 

Od kladkových luků, (nutno podotknout, že krásných), které kombinovaly tradiční dřevěné středy s kompozitovými rameny už byl jen malý krok k představení první vlastní kladkové kuše.

   
   
   
   
   
   

   
   
   
   
   


K tomu došlo v roce 1984, kdy Proline představil svojí první kuši s označením ZX-7.

   
   
   
   
   
   

Zajímavá byla tím, že stejně jako střed u luku, byla hlava pro uložení ramen vyrobena ze dřeva. A nejen hlava, ale i celá pažba. Ta se lišila. Buďto se jednalo o verzi rail-less (track-less), kdy šíp nebyl veden vodící drážkou, ale pouze opřen ve dvou bodech (opět podobnost s luky) nebo verzi s plnou pažbou, v niž byla vyfrézována drážka railu pro šíp. Pažby byly v obou případech loveckého vzhledu typu monte carlo, v zadní části opatřené měkčenou gumovou botkou. Byly vyvedeny buď v barvě přírodního dřeva nebo s velice pestrými a zajímavými odstíny i vzory maskování. Mířidla byla mechanická, v zadní části s průhledítkem hledí a v přední části výškově i stranově stavitelnými piny s perličkou na konci, opět známými z luků té doby. Spoušťový mechanismus byl vybaven pojistkou. Některé kuše byly bez nášlapu třmenu a mohli se natahovat pákou (tzv. kozí nožkou) viz. foto. Některé pak byly vybaveny třmenem oválného tvaru. Kuše měla nátahovou délku značných 15" a nátahovou sílu 125 lb. Verze ZX-7 jde rozeznat podle staršího typu ramen, kde jsou kladky osazeny na pomocných ocelových třmenech mimo osu ramene viz. foto.

Někde je možné zhlédnout různé další, netovární úpravy a vylepšení jako například montáž optiky apod.

   
   
   


V roce 1986 pak výrobce představil vylepšenou verzi ZX-11.

   

Byla velice podobná typu ZX-7, opět mohla být dodána ve verzi raill-less (track-less) 

   
   

nebo s vodící drážkou. 

   
   
   
   
   

Taktéž mohla být vybavena natahovací pákou nebo osazena nášlapnými třmeny různých tvarů. Uzavřeným, víceúhelníkového tvaru nebo tímto, který mohl sloužit nejen jako stojánek, ale nechal se využít i jako střelecká dvojnožka. 

   
   
   
   
   

Zásadní rozdíl byl v modernějších ramenech a to s nátahovou silou 150 a snad i 175 lb. Kladky již byly osazeny v ose ramen bez pomocných členů. Pro 150 lb měla tětiva 28 vláken Dacronu, pro 175 lb pak vláken 32. Její délka byla 17" (432 mm) a osazovala se na tzv. teardrops. Ke koncu výroby pak byly k vidění verze s delší tětivou vedoucí až do kladek. 
Jeden z bývalých majitelů kuše "SwimJig" popsal ZX-11 jako nejlepší kuši té doby, která šla za peníze koupit, s výbornou jemně jdoucí spouští a jako velice přesnou. S těžkými loveckými 20" duralovými šípy 2219 osazenými 125 grainovým hrotem prý zvládla rychlost 260 fps. Pokud bych uvažoval hmotnost takového šípu 484 gr, byla by to energie kolem 98 joule, což je jen o trochu méně, než tehdy nejvýkonnější Devastator od Jenningse.
Další bývalý majitel "86SILVER" píše, že s ní v roce 1986 pomohl značce Proline získat stříbrnou medaili ve Světovém poháru ve třídě Hunters Stock. O výkonech i přesnosti tedy není potřeba pochybovat.
Problémem kuše bylo, že dřevěné části časem a únavou materiálu praskaly, proto dnes nebude mnoho kuší v původním stavu a budou se jen obtížně shánět.


Poslední kuší, kterou jsem pod taktovkou Proline zaznamenal, nesla označení MXV.

   
   
   
   

Byla to zkratka Maximum Velocity, volně přeloženo jako nejvyšší rychlost.
Kuše měla již kovové části, zřejmě duralové. A to jak rail s otvory pro odlehčení, tak hlavu. Pažba, stejně jako ostatní části, působí poctivě a masivně a je vyvedená v lepenici z laminovaného dřeva, opět v atraktivních barvách. Zadní část pažby, stejně jako její předpažbí má otvory pro odlehčení. Mířidla jsou mechanická, dioptrická a vypadají dosti sofistikovaně. Ramena jsou poslední evolucí jako na ZX-11. Kladky jsou součástí ramen a tětiva jde až do kladek. O kuši je toho k dohledání jen velice málo. Odhaduji opět nátahovou délku na cca 15" a nátah ramen na 150-175 lb. To by z ní dělalo jednu z nejsilnějších kuší první poloviny devadesátých let.


V druhé polovině devadesátých let však firmu koupila značka Darton. Údajně i kvůli jejím úspěšným modelům luků, které držely několik rekordů. Nejen, že tak eliminovali konkurenci, ale cenné know-how získané od Proline zavedl Darton do svého výrobního programu. 
Posléze začal Darton vyrábět velice netradiční, progresivní a zejména značně výkonné kuše pod značkou 
Great Lakes. Ale o těch až příště.

[DanM]

Kuše Great Lakes

V roce 1997 zakoupila společnost Darton Archery společnost ProLine a přesunula výrobu do svého podniku v Hale.
Výhodou značky ProLine byla široká síť obchodního zastoupení, kdežto Darton doposud prodával své exkluzivnější a dražší luky na přímo. To byla pro Darton možnost, jak rozšířit okruh prodejců i zákazníků a přitom neslevit nic ze své tradiční úrovně a kvality výroby.

To se bohužel plně nepodařilo a Darton i přes svoje nesporné kvality nedosáhl popularity mainstreamových výrobců.

Pokud se budeme držet kuší, tak v roce 1999 založil Darton novou společnost pro výrobu kuší Great Lakes Crossbow.
Jak řekl v jednom rozhovoru sám současný majitel a ředitel firmy Rex Darlington: "Po třech letech výzkumu jsme využili zkušeností jak inženýrských oddělení společnosti Darton, tak i společnosti ProLine, abychom sestavili jeden z nejlepších produktů na trhu. Náš špičkový model Durango posunul výkony na novou úroveň.”

V prvním katalogu kuší Great Lakes pro rok 1999 můžeme najít dvě modelové řady.

https://issuu.com/cteall/docs/1999_great...ws_catalog

Jednalo se o typy Nevada a Sierra.

   

V obou případech šlo o kladkové kuše, klasické koncepce s vodícím railem pro šíp.
Ramena byla dělená, u slabší Nevady dvoudílná, u výkonnější Sierry pak čtyřdílná.
Obě kuše měly hlavu, kladky, rail i spoušťový mechanismus s jemným chodem přesně CNC frézovan z kvalitního duralu s minimálními tolerancemi. Pažby byly polymerové, nebál bych se napsat vojenského a funkčního střihu. Pažba je v zadní části odlehčená, navazuje na úchopovou rukojeť se značně svislým sklonem, který je k vidění spíše u vojenských útočných či odstřelovacích pušek. Na ní navazuje uzavřený lučík spouště, který přechází do krátkého, ale značně vysokého předpažbí opatřeného taktéž odlehčením.
Dříve, když jsem kuše Great Lakes viděl, považoval jsem je po straně designu za něco odpudivého. Až dnes, s odstupem času vidím, jak účelové a ergonomické řešení to je. Velice blízký je slovní příměr herce Iana Holma jako Ashe z filmu Vetřelec: “Jeho strukturální dokonalosti se vyrovná pouze jeho zrůdnost”.
Výška vrchní části pažby je stejná jako výška railu, do kterého plynule přechází. Střelec má tedy o celé zbrani lepší přehled a kontrolu, svislá rukojeť umožňuje mnohem lepší a přesnější úchop a to ve všech pozicích. Mohutné předpažbí můžete držet tradičně nebo z přední části, sportovně tj. že bude ležet na otevřené dlani nebo jej použít jako palmrest při střelbě vsedě, vleže s oporou.
Stejně jako ční vysoké předpažbí směrem dolu, směrem nahoru ční relativně krátký a vysoký komínek s lištou montáže pro osazení optiky. Pod relativně strmým úhlem z něj vychází plochá pružina přítlaku šípu.
Všechny tyto prvky pak dávají kuši lehký, štíhlý, vyvážený a zajímavý vzhled (opravdu jsem to napsal).
Kuše má mnoho patentovaných částí, ať už spouště s pojistkou puškového typu pro praváky i leváky, anti-dry fire mechanismem (1999!), patentovaná rovná ramena s tzv. nulovým deflexním profilem pro dlouhý nátah, lanovody ze syntetického uhlíkového vlákna pro snížení krutu ramen, kladky nebo rail s vrstvou teflonu pro snížené tření.
Great Lakes, stejně jako předchozí ProLine pracují s relativně velkými nátahovými délkami, které jim propůjčují nejen postupný a klidný rozběh šípu, ale i značnou výkonnost. Dodnes drží Darton modelové řady s délkami nátahů 13,5, 15 a 17,5”. Povrchová úprava kuše byla provedena tvrdým eloxem, pažby a ramena mohly být vyvedeny v šedém nebo hnědém camo odstínu.

Nevada pracovala s rameny s nátahovou silou 150 lb při nátahové délce 13,5 “
Sierra pak s nátahovou silou 150 lb při dlouhém nátahu 15”. To modelu Sierra propůjčovalo výkony, na které konkurence na konci devadesátých let neměla odpověď (270 fps se 480 gr šípem) a překonávala tak typy od značek Barnett, Bear and Jennings, Excalibur, Horton i TenPoint a to v kvalitě těch nejlepších z jmenovaných. Blíže viz. přiložená tabulka srovnání.

   

O rok později, v roce 2000, sestávala modelová řada z typů

https://issuu.com/cteall/docs/2000_great...ws_catalog

Nevada, nátahová síla 150 lb, délka nátahu 13,5” a rychlostí 265 fps se 480 gr šípem (dnešní výrobci by si za rychlost udávanou s co nejlehčími šípy měli nafackovat).

Nevada II s nátahovými silami 150 a 165 lb, délkou nátahu 13,5”, rychlostí 265 a 277 fps se 480 gr šípem.

Sierra s nátahovými silami 150 a 165 lb, délkou nátahu 15” a rychlostmi 275 a 294 fps se 480 gr šípem.

   

A vrcholem nabídky byl typ Durango Express

   

Ten, jako nejvyšší top model pozvedl výkonnost ještě výše a stal se tak trochu kategorií sám pro sebe.
Nabízel se s nátahovými silami 150 a 165 lb, při nátahu 17”!, a rychlostí 320 fps pro 22 “ 463 gr šíp! a ještě 305 fps pro 22” 535 gr šíp!

Všechny typy byly nabízeny ve dvou kamuflážních odstínem Timber Brown Camo a Bill Jordan´s Advantage Camo. Základní typ Nevada byl osazen mechanickými mířidly s kruhovým průhledítkem hledí a třemi seřiditelnými piny s perličkou v přední části. 
Modely Nevada II, Sierra a Durango Express pak optickými mířidly, ať už kolimátorem nebo kušohledem 4x32mm. Ke kuši byl k dostání držák pěti šípů, nosný popruh, přepravní obal, duralové šípy 2219, 22”, 480 gr, lankový natahovák a teď pozor, dva typy kličkových heverů pro snadnější nátah. První Direct Drive tj. přímý, který mohl mít nátahovou sílu cca 12 lb a druhý, 
GLC s převodem, který snižoval nátahovou sílu na méně než polovinu systému Direct Drive a měl nátah pouze 4,5 lb! 
To vše potichu a se snadnou manipulací a ovládáním jak z pravé, tak z levé strany.

   

Kuše se průběžně vylepšovaly a s tím mírně rostly i jejich výkony.

https://issuu.com/cteall/docs/2003_great...ws_catalog



V katalogu pro rok 2006 pak můžeme nalézt zcela novou výrobní řadu třech typů, která nahradila tu původní. 

https://issuu.com/cteall/docs/2006_great...ws_catalog

   

Na první pohled zaujme nová pažba, opět velice netradičních tvarů. Ty jsou více zaoblené a kompaktní, uzavřené. Kuše působí robustněji a hmotněji. Pažba má uchopovou pistolovou rukojeť integrovanou do rámu pažby a vniká tak pažba typu thumbhole. Lícnice je vhodná jak pro leváky, tak praváky. Předpažbí je opět kratší a mohutnější s dobrou ergonomií úchopu přední rukou. Kuše byly nabízeny v jednom odstínu a to zeleném camu Real Tree Hardwood. Pro modely Stinger a Impact byly už od výrobce dodávány tlumiče ramen a tětiv Sims LimbSaver.

Výrobní program pro rok 2006 obsahoval typy

Fireforce, nátahová síla 150 a 165 lb, délka nátahu 14”, s rychlostí 280 a 293 fps se 475 gr šípem.

Stinger s nátahovou silou 165 lb, délkou nátahu 15,5”a rychlostí 330 fps se 480 gr šípem.

Impact, který byl vrcholem výrobní řady.
S nátahovou silou 165 lb a délkou nátahu 17”, zvládl vyprodukovat rychlost 343 fps se 475 gr šípem!
a 331 fps s 525 gr šípem! To odpovídá energii 173 joule!


Tato výrobní řada byla pak postupně značena jako Great Lakes/Darton, později už jen jako Darton.
V katalogu pro rok 2010 už najdeme novou modelovou řadu Darton s typy Phazer a Lightning.

Díky tomu pokračuje více něž 60ti letá geneze a zlepšování dál.

P.S.
Vývoj Great Lakes a Darton mi hodně připomíná současný Ravin. Kdy téměř “přes noc” přijde na zavedený trh nová malá značka, se špičkovým produktem, který svými výkony (energie, dostřel, přesnost) kompletně přejede konkurenci. Stejně jako u Ravinu je historie vývoje Great Lakes a Dartonu dlouhá a sahá hlouběji do historie. Jen více takových Dartonů a Ravinů.

[opossum]

DanM:
tie reflexné ramená od Kýzla http://lukostrelec.cz/subdom/forum/showt...hp?tid=140 sú robené ako? Dve sklolaminátové vrstvy a vložený na začiatku ramena klin z dreva? alebo je okrem klinu medzi sklolaminátovými pásmi po celej dĺžke ešte vložený iný materiál? Dúfam, že som zrozumiteľný

---

DanM:

tie reflexné ramená od Kýzla http://lukostrelec.cz/subdom/forum/showt...hp?tid=140 sú robené ako? Dve sklolaminátové vrstvy a vložený na začiatku ramena klin z dreva? alebo je okrem klinu medzi sklolaminátovými pásmi po celej dĺžke ešte vložený iný materiál? Dúfam, že som zrozumiteľný

[DanM]

To opossum

Tyto ramena jsou pouze laminátová. Tvarově vychází z ramen pro polní kuši s nátahem 90 lb.
Přidáváním dalších vrstev laminátu je docíleno požadovaného (mnou zadaného) nátahu, v tomto případě 227 lb při nátahové délce 11,4". Ramena jsou skutečně velmi silná. Pokud bych prodloužil délku nátahu na 13", odhaduji, že by byla nátahová síla již kolem 300 lb. 
Experimentovalo se i s přední stranou s vrstvou karbonu, ale ta měla tendenci praskat. Proto se zůstalo u celolaminátových ramen. Do budoucna mám možnost i celokarbonových ramen. Ta by byla stejně silná, ale lehčí a tím pádem výkonnější. Na ramena je od pana Kýzla záruka tři roky.

Protože mám ale rozpracované tři další projekty, budu, byť velice velice nerad muset tento speciál prodat.
V současné době na něm po různých dílnách probíhají poslední úpravy (oprava pažby, přeskládání spouště, ocelová pouzdra pro pevnější uchycení šroubů ramen,... Po všech úpravách bude k prodeji.