Malosérioví výrobci kuší, zakázkové stavby, speciální kuše

[DanM]

Vladislav Pavlovič P'yankov

V červnu roku 2010, zemřel Vladislav Pavlovič P'yankov – závodní střelec, trenér, vynálezce, konstruktér a „otec“ ruské kušostřelby.

   

Měl dílnu v Petrohradě (Sankt Petěrburg), kde stavěl nejen přesné a technicky špičkové, ale i řemeslně krásně zpracované a designově zajímavé kuše a to jak pistolové sportovní,
   
   

tak velké sportovní
   
   
   
   


i volnočasové, hobby, „lovecké“ kuše.
   

Ty se vyznačovaly krásnými pažbami z různých druhů dřev. Ve sportovních verzích s funkčním, ale velice neotřelým vzhledem. 

U volnočasových tzv. loveckých kuší, pak nádherně vyřezávanými a zdobenými pažbami s rytinami a figurálními motivy zvířat nebo fantasy postav.


Kuše měly stavitelné pažby, lícnice, ve sportovním provedení mechanická dioptrická mířidla, v provedení pro trh a hobby střelce pak optické zaměřovače. Každý kus byl originál stavěný ručně, na míru střelci s možností individuálních úprav a personalizace takové kuše dle přání zákazníka.
Bylo možné dodat různé typy ramen – laminátové, karbonové nebo slitinové v různých silách nátahů 20 -40kg (omezených pro ruský trh). Jednou z mnoha kuší, kterou navrhl a vyrobil, byl jeho žáky a kolegy Alexandrem Ponomarovem a Dimko Krohalevem zkopírovaný typ Tornado a Varan, později vyráběných pod firmou INTERLOPER viz. články výše. 
V přiložených videích je možné tyto a další kuše zahlédnout.


https://www.youtube.com/v/qMYfkCvj7Dk


https://www.youtube.com/v/1DkrKsN7qJs


Jeho kuše vyhrávaly na soutěžích a tyto poznatky byly zpětně promítány do další výroby.
Kromě stavby kuší vychovával jako trenér mladé střelce a talenty a to i z řad vlastní rodiny.

P'yankov bohužel v roce 2010 prodělal již třetí mrtvici a rodina se rozhodla jeho dílnu v Petrohradě, včetně 60 -70 rozestavěných kuší, 20 kompletních kuší a náhradních dílů k nim určených (za velmi nízké ceny) rozprodat, aby mohla hradit případnou léčbu a péči. 

Přikládám několik fotek a cen nabízených dílů pro ilustraci.

Exkluzivní ořechová pažba k typu Goblin, vykládaná kostí, zlacené části -cena 6 500 rublů (cca 2 500,- Kč)
   
   
     


Téměř dokončená kuše, bez ramen, cena 3 000 rublů (cca 1 200,- Kč)
   

Kuše v přepravním pouzdře, bez ramene, tětivy a příslušenství - cena 4 000 rublů (cca 1 600,- Kč)
   

Části pažby na typ "Tornado" - cena 1 500 rublů (cca 600,- Kč)
   

Kompletní zadní část kuše "Varan" v celopažbě, jasan - cena 2 500 rublů (cca 1 000,- Kč)
   

Detail rozpracovaných vícedílných pažeb kuší "Tornado" z dubu, buku a jasanu...
   

Detail jednodílných bukových a jasanových pažeb kuší "Varan"
   

Dále bylo k prodeji například

4 ks tětivy 680mm 
25 ks tětiv 800mm 
40 ks tětiv 860mm 

A různé typy ramen - duralové, duralové lakované, kompozitní značek Falco, LFL a Hoyt...
   

Nedlouho na to však bohužel P'yankov ve svých 62 letech zemřel... Čest jeho památce.

[KOŘEN]

Asi začnu prohlížet práci ruských zbrojířů/puškařů a nechám si udělat taky nějakou luxusní pažbu . Tyto byly samozřejmě prodány pod cenou,  ale když vidím, jak si někdo v ČR/SR nechá udělat pažbu za 1000E a je to jen kus dřeva bez duše, tak by mě zajímalo, co by dali za toho goblina... 

Opravdu krásné a čisté zpracování a víceméně samé unikáty. 

A kvalita článku? Opět perfektní.

[DanM]

To KOŘEN:
Díky za slova chvály. Mám to stejně jako Ty, hned bych bral nějakou takovou kuši nebo alespoň pažbu. Ty ceny jsou pro nás velice příznivé, nízké a o bazarových kusech ani nemluvě. 
Samotného mě naprosto vykolejil krásný bazarový Arlet AD-2 (o několik článků zpět). Nádherně zpracovaná malá kuše, krásná pažba s decentními rytinami, optika VoMz a to celé za 3 000,- Kč. Takovou kuši si umím představit jako dekoraci na stěně v obýváku, ale i pro střílení na 18 metrů večer se ženou nebo přáteli na zahradě, jako tréninkovou kuši pro mě nebo kuši pro děti. Jen pořádně není, jak na takové inzeráty přijít a jak sem takovou kuši dostat. 
Jinak u P´yankova jsou ty pažby nádherné. Mě by stačilo něco jednoduššího. Fascinuje mě ta světle žlutá sportovní. Velice promyšlený a jednoduchý design, čisté linie a do toho nádherně vypracovaná a vyřezaná rukojeť úchopu... To je prostě nádhera. Jinak jeho malé kuše později prodávané jako Tornado a Varan byly zřejmě nejúspěšnějším konceptem malých kuší v Rusku. Našel jsem dalšího výrobce, který tuto kuši vyráběl. Rád o něm pár slov napíši.

[DanM]

Ahoj všem, předem se chci omluvit za absenci s psaním. Není to ani tak způsobeno dobou prázdnin jako mojí vytížeností v sezónní práci ve stavebním sektoru. Snad už to bude lepší a články budou pravidelněji...

Abych nějak smysluplně uzavřel ruskou scénu výrobců kuší, musím mezi většími výrobci zmínit i výrobce malé,
či dokonce vlastní výrobu podomácku. V několika článcích se tak pokusím představit ty nejznámější self made stavby, které pomohou vykreslit stav ruské kušostřelby.
Přísné předpisy, nedostatek kuší takovým předpisům odpovídajících, špatná finanční situace či naopak zručnost, dostatek materiálu a výrobních možností, dal vzniknout celé řadě kusových staveb. Některé stavěli jejich konstruktéři sami pro sebe, některé na prodej a některé se objevily i na soutěžních kláních. Je zde možné pozorovat zajímavou tvůrčí invenci, jak v technologiích nátahů (tomu relativně nahrávají nízké nátahové síly a tím pádem nižší náročnost na zatížení mechanismů zbraně, kvalitu i dimenzování metariálů i výrobní tolerance), tak v designu zbraní samotných.

Mezi těmito výrobci asi nejvíce vyniká tvůrce Sergej, pracující pod jménem Phoenix, které nesou i jeho kuše. Mezi jeho výrobky bylo možno spatřit tři typy kuše, prozaicky označené Phoenix 1, Phoenix 2 a Phoenix 3.


První typ Phoenix 1 je pistolová kuše.
Má rozměry:
šířka 65 cmdélka 41 cm 
délka railu 30 cm
délka nátahu 200 mm
síla nátahu 22 kg (48 lb)

Výroba ramen je vlastní z překližky a laminátu, celkem 12 vrstev. Další zesílení je v místech konců ramen pro zachycení ok tětivy. Ramena jsou dvoudílná, v místě uložení vysoká 42 mm, na svých koncích pak 28 mm.
Tělo kuše je vyřezáno z jednoho kusu dřeva, do budoucna Sergej plánoval zadní část jako rozebíratelnou. Rail a hlaviště kuše je z duralových profilů. Spoje jsou řešeny šrouby.
Tětiva je ze syntetického materiálu FireLine. Kuše je osazena tubusovým kolimátorem.
Zajímavostí je přítlak šípu vyrobený ze slabého kuchyňského nože.

K výkonům výrobce uvádí, že postupně experimentoval s více rameny a při střelbě se mu více osvědčily šipky se třemi letkami. Při psaní recenze měl na poslední evoluce kuše s přáteli nastříleno bez problémů kolem 500 ran...
K přesnosti dodává, že na 20 – 25 yardů je schopen umístit šipky do obrazce 50 x 50 cm.

   
   
   
   
   
   
   
   
   
   
   
   
   
   
   


Druhý typ Phoenix 2 je už dospělá kuše kompaktních rozměrů.
šířka 65 cm
délka 79 cm (bez třmenu), celkem 90 cm.
výška (s optikou - 23 cm), 18 cm bez optiky.
délka railu 42 cm
délka nátahu 290 mm


Výroba ramen je opět vlastní, materiál překližka a laminát, ale v kladkovém provedení!
Návrhy probíhaly již za použití 3D programů.
Kladky kruhové s průměrem 48 mm (větší průmer) x 37 mm (menší průměr)x 11 mm (výška kladky), hloubka drážky 2,5 mm, excentricita od středu 14,5 mm.
Maximální síla nátahu cca 30 kg (66 lb) je dosahována přibližně ve 180 mm délky nátahu.
Pažba kuše je ze dvou kusů 18 mm překližky slepených podélně k sobě, povrchově upravených s rozměrnějším odlehčením v zadní části pažby přecházejícím do pistolové rukojeti. Povrchová úprava matně černým lakem. Rail a hlaviště kuše je z duralových profilů. Ve finální podobě jsou všechny hliníkové části zlatě eloxovány. Spoje jsou řešeny šrouby.
Tětiva je ze syntetických uhlíkových vláken. Kuše je osazena optickým zaměřovačem.
Ohledně přesnosti Sergej uvádí, že na 40 metrů je schopen zasahovat poznámkový blok (A5?).
Do budoucna se chtěl zaměřit na zlepšování přesnosti výroby.
   
   
   
   
   
   
   
   
   
   
   
   
   
   


Poslední typ Phoenix 3 je taktéž dospělá kuše kompaktních rozměrů, ale reflexního provedení.
Rozměry:
délka 82 cm
šířka 76 cm 
délka nátahu 230 mm
výška s optikou 230 mm
výška 185 mm, bez optiky
hmotnost (s optikou) 2,85 kg


Výroba ramen je opět vlastní kompozitní z laminátu. Ramena jsou dvoudílná, o síle nátahu 35 kg (77 lb). Váha jednoho rameneje 150 gramů.
Tělo kuše je vyřezáno z jednoho kusu bukového dřeva s finální úpravou polyuretanovým lakem. Rail je složen z duralových profilů, do kterých je vsazena vložka z bukového dřeva s vodící drážkou pro šíp. Hlaviště kuše je vyfrézované z jednoho kusu duralu. Spoje jsou řešeny šroubovými spoji.
Tětiva je ze syntetických uhlíkových vláken. Kuše je osazena optickým zaměřovačem.
K přesnosti Sergej dodává, že se mu daří zasáhnout šíp šípem (vzdálenost?). A že se snažil o co nemenší výrobní tolerance a přesnost. To vše zároveň při snadné vyrobitelnosti a možnosti produkovat kuši ve větším počtu. Zbraň je velice podobná typům Varan a Tornado od
P´yankova, později také produkovaných i koncernem Interloper.
Zřejmě se jimi Sergej inspiroval.

   
   
   
   
   
   
   
   
   
   
   
   
   
   
   
   
   
   
   
   

[Tecumseh]

Hmm, pekné, hlavne tá trojka vyzerá hodne dobre.

[DanM]

To Tecumseh:
Ano, vypadá nejzajímavěji, je nejpraktičtější a k výrobě měla i největší potenciál.Našel jsem informace, že z ní časem vznikla evoluce Phoenix 4...

   

[DanM]

Mezi továrně vyráběnými nebo vysoce propracovanými kušemi vyráběných jednotlivci z Ruska, najdeme i kuše stavěné „na koleni“, podomácku, s použitím jednoduchého nářadí a toho, „co dům dal“.



Jedna taková stavba pochází od stavitele, který na ruských fórech vystupuje jako Sergey z Petrohradu.


Myšlenku vytvořit vlastní kuši prý nosil v hlavě dlouhou dobu, ale největším problémem bylo sehnat materiál na ramena. Jednou z alternativ bylo použití dílů (zřejmě listových per ze zadní nápravy) z vozu Záporožec. Ta však měla malou sílu nátahu, proto se jal volit jinou variantu. V obchodě zahlédl čínskou kuši „Tarantula“ s jednodílným ramenem se silou nátahu 20 kg (44 lb) v ceně 1700 rublů. Bohužel, než jí stihl koupit, byla pryč. Rozhodl se tedy pro jiného dárce a to čínskou kuši „Black Python“. Dle prodejce měla napínací sílu 48 kg (106 lb). Dle parametrů výrobce je to maximálně 30 kg (66 lb), což by dávalo i smysl z hlediska pozdější ruské legislativy s největší povolenou napínací silou do 90 lb. V reálu to bude ještě méně.


Nicméně vícekladkové řešení je zajímavé (koukněte na podobný systém u švýcarských kuší Burri hned v prvním článku tohoto vlákna). Použití ocelových lanek už tak zajímavé není...


Z kuše zbyla pouze přední část s rameny. Pažba je vlastní, dřevěná. Jako základ spoušťového mechanismu zvolil návrh uvedený v knize Y.V. Shokareva „Historie zbraní luků a kuší“.


Typ záchytu a materiály byly voleny tak, aby šlo vše vyrobit jen pomocí ruční vrtačky s vrtákem, malými svorkami, pilou a pilníkem. Základ pohyblivých částí tvoří 6 mm ocelový plech, 6 mm ocelové tyčky pro osičky a 4 mm bronzová deska pro vytvoření schránky mechanismu.


Šípy si vytvořil taktéž svoje a to dvoudílné, kombinující 10 mm hliníkové trubky a dubová týbla stejného průměru.

Z hlediska výkonu uvádí, že při domácích testech v místnosti na vzdálenost 10 metrů dovede téměř penetrovat seznam „Zlaté stránky“ o 1500 stranách nebo dřevotřískovou desku o tloušťce 15 mm.

S fotkami této kuše se na internetu setkávám poměrně často, zejména když hledám kuše s dřevěnými pažbami. Bohužel další osud tohoto typu se mi nepodařilo zjistit...


   
   
   
   
   




Další z řady home made ruských staveb je kuše stavitele, který na ruskch fórech vystupuje jako Alexey L.



Na této stavbě je vidět, že kuše je kompletní stavbou včetně ramen a kladkového systému.
Ramena jsou ocelová, z bezpečnostních důvodů obalená bužírkou z PVC.
Zpracování je taktéž hrubé, a některé detaily mě trochu děsí (napojení lanovodů a tětivy s podporou ducktape, ocelové lanoví, šroubové spoje,...).

Zajímavý je jednoduchý a zřejmě co do rozsahu a seřízení hrubý náklop. Taktéž je zajímavé osazení netradičním zaměřovačem (optika?).


Pažba dřevěná s odlehčením v části pažby a pažbičky.


O spoušťovém mechanismu se mi bohužel nepodařilo nic zjistit, stejně tak o technických datech a parametrech kuše.


O střelbě majitel uvádí, že ve vzdálenosti 30-40 metrů dosahuje rozptylu kolem 10 cm (teď tu o Mášence...). A co se týče pronikací schopnosti na stejnou vzdálenost, šíp projde 20 mm hluboko do dřevěné desky (druh dřeva?).

   
   
   

[DanM]

Další stavbou je kuše od Alexe



Stavba je složená se zakoupených komponentů jako je hlaviště, ramena, třmen, spoušťový mechanismus. Vlastními silami je vyrobená kompletní pažba, jejíž součástí je i rail. Vodící drážka i kluzná plocha railu je dřevěná jako u starých kuší Barnett Wildcat, Wham-o Powermaster nebo Crisbow MK I-III. Kuše má mohutně zvýrazněnou lícnicia doplněné části zřejmě z bukového dřeva v přední části předpažbí a jako botku pažby.
Trochu znalejší mezi jednotlivými díly uvidí hlaviště a ramena Jandao (Excalibur) nebo spoušťový mechanismus Poe Lang Jaguar (Barnett).


Rozměry:
délka 90 cm
šířka 90 cm
šířka railu 4 cm
délka nátahu 400 mm (15,75“)
síla nátahu 100 kg (220 lb)


Jiné testy provedeny nebyly z důvodů neosazení optiky zřejmě z důvodu financí či špatné dostupnosti. To je ostatně vidět i na základních typech levných čínských šípů, které jsou na tento nátah značně rozměrově i váhově poddimenzované. Alex jen uvádí, že kuše má značnou sílu výstřelu, čemuž u těchto parametrů kuše nelze než věřit.

   
   
   
   
   
   
   
   
   
   
   
   
   
   

[KOŘEN]

Je zde problém s vkládáním článků - zkouška..

[Baca]

DanM: Tak toto je velmi vyzivne vlakno. Velka ti zan vdaka!