Čtyři turnaje - čtyři zkušenosti
Září letošního roku bylo doslova nabité lukostřeleckými turnaji.
Neuplynul ani víkend, aby se nejméně jedno lukostřelecké klání nekonalo.
Stihl jsem být účastníkem čtyř takových akcí a tak jsem se rozhodl trochu srovnávat.
Výsledkem bylo zjištění, že všechny čtyři akce jsou jednoduše - nesrovnatelné.
Atmosféra, podmínky, zázemí, disciplíny - to vše se turnaj od turnaje liší a každý nabízí něco jiného.
Proto alespoň stručně shrnu, co mne na jednotlivých akcích zaujalo.
Zlatý šíp Beaver City, Ilburský bojový turnaj, Lazluk a 700 let Ronova nad Doubravou - čtyři akce, čtyři různé zkušenosti.
8.9.2007 - Zlatý šíp Beaver City
Když mi Méďa psal,
že by chtěl udělat na BC lukostřelecký turnaj a jestli by se mohl stavit "na pokec", abychom mu trochu poradili, jak na to,
měl jsem z toho velikou radost. Další akce, ze které by pořadatel rád udělal tradici - nemělo by tedy zůstat u prvního ročníku.
"Zapojíš se s tím turnajem i do Ligy?", to byla jedna z mých prvních otázek. "No to asi ne, má to být takový pokusný ročník, uvidíme, jak se to chytí
a jestli to vůbec budeme dělat i napřesrok ... ", nechtělo se do toho Méďovi. Trpělivě jsem tedy vysvětloval, že stačí zahrnou tři ligové disciplíny
(o kterých beztak uvažoval) a že by mohla Liga alespoň přitáhnout více střelců. Nakonec souhlasil - a udělal dobře.
Dali jsme dohromady disciplíny - jaké budou, jak se budou hodnotit a jak by to mělo vlastně celé vypadat ("Nesmí toho být moc, jsme na to s Carlosem dva!"),
půjčil jsem Méďovi figury a pak už jen čekal, jak to celé dopadne.Když jsme v pátek kolem půlnoci hledali ve Strážku westernové městečko Beaver City, bylo k nenalezení. Po trpělivé hlasové navigaci přes mobilní telefon jsme ale nakonec úspěšně zaparkovali nedaleko místa činu, popadli obě mrňata a vykročili s bagáží a kočárkem někam do tmy. První setkání s městečkem byl pro nás trochu šok. Čekali jsme leccos, ale tohle opravdu ne. Atmosféru městečka kdesi na divokém západě narušoval skutečně jen náš novodobý kočárek. Byli jsme uloženi na místním poštovním úřadě, který jako by byl vystřižený z nejslavnějších westernových filmů. Plni očekávání jsme se uložili ke spánku.
Ráno jsme vstávali pozdě a tak nás vlastně vzbudilo drnčení tětiv a halasné rozpravy střelců. Dorazilo mnoho nám známých a milých bledých tváří, také dva indiáni z Lazce.
Po slavnostním zahájení se začalo střílet. Disciplín nakonec nebylo v plánu nijak mnoho a soutěžících také ne, takže se střílela jedna disciplína po druhé.
Terčovka, střelba na ukrytého bažanta, srdce, rychlostřelba, královská ústupovka, kyvadlo a dálková terčovka. Mezitím v polední přestávce chutný oběd, po celý den pak vynikající nálada
a prostě skvělá atmosféra, kterou nezkazila ani chvilková dešťová sprška, která se přehnala nad městečkem.Soutěžících bylo celkem 21, rovnoměrně rozdělených do obou kategorií - holý i tradiční luk. Vítězem v holém luku se stal favorit tohoto klání, Patrik Král - Ajuta. V tradičním luku zabojoval a své letošní první, ale zasloužené vítězství získal Ríša Kocourek - Duende. Ten zde ostatně vytvořil i letošní absolutní rekord v terčovce ve své kategorii nástřelem 52 bodů.
Na to, že se jednalo o "první pokusný ročník", dopadla celá akce výborně. Myslím, že pokud pořadatelé splní slib a uspořádají příští rok pokračování, musí počítat s větší účastí - dobré zprávy se možná nešíří tak rychle jako ty špatné, ale o Zlatém šípu BC se již v lukostřeleckých kruzích mluví.
15.9.2007 - Ilburský bojový turnaj
Do
zcela jiné kategorie patří akce, která se uskutečnila o týden později. Ilburský turnaj je již mezi tradičními lukostřelci pojmem a s přípravou na letošní v pořadí 8.ročník
si dal Hejtman od Ilburských střelců opravdu záležet. Připravil nejen řadu malých postaviček, dále hromadu standardních pěšáků, ale dokonce i dva jezdce na koních ve zbroji.
Tento turnaj je striktně omezen na tradiční celodřevěné dlouhé luky, takže mnozí střelci byli tímto mimo hru. Někteří se i tak přijeli alespoň podívat a zastřílet si ligové disciplíny. Přesto byla konkurence veliká - do závodu nastoupila téměř kompletní první desítka střelců z průběžného hodnocení lukostřelecké ligy.Disciplíny byly opravdu netradiční - palba na útočící těžkou jízdu, střelba na hrad, střelba v bitvě, ústupová palba, rychlostřelba na pěchotu, nechyběly souboje jednotlivců. Možná ještě zajímavější pak byly disciplíny družstev - střelba na kůl na 70m, střelba na nepřátelský oddíl ve vzdálenosti cca 100m, souboje družstev a naprosto úchvatná střelba z jedoucího vozu. Většina střelců litovala, že již přicházela tma a nebylo možné si nádherně adrenalinovou střelbu z jedoucího vozu zopakovat ještě jednou. V prostojích mezi disciplínami si ještě zájemci mohli odstřílet disciplíny Lukostřelecké ligy, které se však do celkového skóre nepočítaly.
Tomu, jak obsazené bylo startovní pole, odpovídaly i výsledky turnaje. Rozdíly mezi jednotlivými místy byly skutečně minimální, rozhodovaly jednotlivé bodíky. Své loňské vítězství nakonec obhájil Jan Řehořovský - Jeneš, zcela těsně o jediný bod následován Pavlem Hřebíkem. Rozdíly byly ale tak minimální, že z mého konečného 7.místa mi stačilo přidat jeden zásah v rychlostřelbě, abych předstihl Griffina a dostal se na hodnocené 6.místo. A kdybych byl trefil všemi šípy, které jsem stihl při rychlostřelbě vystřelit (bohužel většinou mimo), sesadil bych dokonce z první příčky i Jeneše. Tenhle turnaj tedy ukázal, že na konci sezóny jsou již všichni natolik trénovaní a rozstřílení, že stačí jedna chybička, jedno zaváhání v některé disciplíně a na prvenství v turnaji můžete zapomenout.
I tady jsou zážitky úžasné a těším se na další ročník. Doufám, že na něm bude více času na lahůdky typu střelby z vozu - ta (nejen mne) nadchla nejvíce.
22.9.2007 - Lazluk
Je tu další víkend a další turnaj. V září se prostě urodilo. Na tento víkend připadají dokonce hned dva turnaje - Sudkov na Moravě a Lazluk v rezervaci Lazec u Českého Krumlova.
Rozhodujeme se pro Lazluk, protože jednak to máme trochu blíž, za druhé se zde střílí Lukostřelecká liga, máme o něm skvělé reference už z minulého roku
a konečně se zúčastní i řada našich "přátel i oblíbených nepřátel", jak jednou vtipně
poznamenal Mýša.
Abychom s prcky nějak zvládli chladné noci, pídíme se po nějakém penziónu nebo něčem podobném - a hle, Zrzek nám nabídl k přespání svou garsonku v Krumlově. Ještě jednou díky
Zrzku, doufám, že zlatá vizovická se dostala do těch správných rukou. Pro někoho sobotní ráno nezačalo právě šťastně - na příjezdové cestě vidíme výraznou olevojou stopu, někdo na nerovném terénu prorazil olejovou vanu. Zjišťujeme, kdo je zde Octavií a podezření se potvrzuje - SanDurova Octavie je bez oleje. Nu co se dá dělat, shání odtahovku a jeho auto končí v Krumlovském autoservisu. Pak již slavnostní zahájení, kdy loňský vítěz Ajuta přiváží putovní luk a všichni se ovívají posvátným kouřem, aby na sebe přivolali štěstěnu.
A vlastní střelby začínají. Nebudu se zde o turnaji jako takovém moc rozepisovat, to už udělal Mamutík v samostatném článku. Přidám jen některé své postřehy. Nápaditost disciplín je rozhodně velkým kladem celého turnaje. Osobně bych se bál na turnaj zařadit střelbu ze stromu, pokud by střelec nebyl žádným způsobem jištěn. Přeci jen výška už to není malá a případný pád by mohl mít velmi neblahé následky. Ale zatím se našrěstí nikomu nic nestalo ... Nedělení na kategorie je prostě vlastnost tohoto turnaje a právo pořadatelů, ačkoli mě osobně se až tolik nezamlouvá - ze statistik, které jsem si vytvářel, jsou výkony stejných střelců v kategorii holého luku přibližně o 10 - 15 % vyšší než s lukem tradičním, takže je zřejmé, že vítězství v Lazeckém turnaji si hned tak nějaký "tradiční" střelec neodnese. I když Ríša Kocourek tomu byl již blízko, skončil nakonec na krásném pátém místě. Mnozí tradiční to naopak vítají s tím, že alespoň přestanou myslet na medaile a užijí si vlastní střelbu ;-) Zjevně platí rčení čínského mudrce Čuang C', který pravil:
Když lučištníci střílejí pro zábavu, disponují veškerou svou dovedností;
když střílejí kvůli mosazné přezce, zneklidní;
když střílejí kvůli ceně ze zlata, začínají před sebou vidět dva terče.
Proto také některá dílčí vítězství v jednotlivých disciplínách patřila "tradičním", kteří si tenhle turnaj možná mnohem více užívali a mnohem méně soutěžili.
Jednou z věcí, které bych ještě Lazeckým vytkl, je hodnocení sčítáním pořadí. Stále se nemohu zbavit dojmu, že prostě není tak docela férové.
Tak. Tolik kritiky, protože jinak musím už jenom chválit. Perfektní příprava, senzační zajištění jídla i pití po celou dobu soutěže (jen my vegetariáni jsme zase přišli zkrátka, ale to už jsem si zvykl), krásné věcné ceny nejen pro celkové vítěze, ale i pro první tři v každé disciplíně a atmosféra neopakovatelná. Lazecký turnaj je jedním z těch, které si i pro příští rok píši do kalendáře červenou barvičkou a rozhodně se jej zase rád zúčastním. Indiáni, děkujeme!

28.9.2007 - 700 let města Ronov nad Doubravou
Město Ronov letos slavilo významné výročí svého založení a skupina Vespera, jíž jsem členem, byla jedním z účinkujících na velkolepé oslavě.
Když jsme vymýšleli, čím vším oslavu obohatit, napadlo nás uspořádat rovněž malý
ligový turnaj - vždyť spřátelená lukostřelecká skupina Sagittarius je právě z Ronova a pokud spojíme síly dohromady, nebude takový turnaj přeci vůbec žádný problém.
Starosta přislíbil zaštítit turnaj svou patronací a dodáním cen pro vítěze a tak již nic nebránilo jeho uspořádání.
Kluci se Sagittaria se úkolu zhostili velmi svědomitě, jenže celý první den oslav včetně turnaje poznamenalo něco, co jsme prostě ovlivnit nedokázali - počasí.
Slavnostní průvod na zahájení oslav proběhl za neustávajícího lijáku, ani poté to nebylo o moc lepší. Po poledni se ale naštěstí vyčasilo a všichni se naplno vrhli na střílení.
I na takový miniturnájek se sjelo dost účastníků - celkem 24 střelců. Početnější byla tentokrát kategorie holého luku, kde bylo střelců 16, v luku tradičním pak 9 střelců.
Pokud vám připadá, že tedy neumím počítat, protože 16 + 9 bývá v lepší společnosti 25, tak v součtech jaksi nesouhlasí postava Griffina, který se rozhodl střílet obě kategorie najednou.
Vybalil dva luky, dvě sady šípů a vrhl se do zápolení.
Jeho problém, až se netrefí ani jedním, ani druhým.S ohledem na harmonogram dalších částí oslav a na opět hrozivě houstnocí mračna jsme celkem stihli odstřílet jen 5 disciplín - kromě ligových tak jen dálkovou terčovku a hornohradskou ústupovku. Vyšlo to téměř na vteřinu. Poslední střelec HH ústupovky střílel poslední šíp už za zvuku prvních dopadajících kapek a o pár minut později byli všichni nacpáni v autech a přesouvali se k blízké restauraci, zatímco provazce deště bičovaly již tak podmáčenou zem. Zato v hospůdce bylo útulno, teplo a sucho a ani nevadila chvilka čekání na vyhodnocení výsledků. Konečně nadešlo vyhlášení, na které se dostavil i pan starosta předat ocenění vítězům obou kategorií. To byl alespoň původní předpoklad. Všechno dopadlo trochu jinak - kategorie dvě, vítěz jeden. Griffin, namísto mizerných výsledků v obou kategoriích způsobených střídáním luků a střeleckého stylu, zcela nepochopitelně zabodoval a zvítězil jak v holém, tak tradičním luku. V holém luku druhé místo obsadil Ajuta a třetí Kibe, v luku tradičním byl druhý Deny a třetí Pavel Mareš. Program oslav tím pro první den téměř skončil, protože většina programu se kvůli počasí rušila či přesouvala na druhý den. Nešlo tedy (z lukostřeleckého hlediska) o nijak velkolepou akci, o které by se mluvilo ještě příští rok, ale spíše o příjemné setkání střelců, kteří měli zrovna trochu času a nebyli příliš zdaleka ... jistě by bylo co zlepšovat, ale to už je prokletí soutěží "přilepených" k nějaké jiné, důležitější akci.
Druhý den oslav dopadl naštěstí mnohem lépe než první, ačkoli již bez účasti většiny střelců. Vystoupení na hlavním pódiu v podání místních dětí, dechové kapely a podobně, loutkář rozdával dětem úsměvy
prostřednictvím střeštěného Kašpárka, Vespera kromě drobných soubojů a ukázek zbraní předvedla i dvě divadelní představení, kluci se Sagittaria zbudovali pro příchozí lukostřelnici, večer vše završil
sled břišních tanečnic a ohnivá show v podání skupiny Vespera a celý den byl ukončen přímo famózním ohňostrojem podbarveným Smetanovou Mou vlastí. Třetí den už městečko na dlani jen odpočívalo,
panovala taková ospalá atmosféra a i my zamířili domů s malou zastávkou na malebné zřícenině hradu Lichnice. Malý turnaj ale bude mít asi i tak pokračování
- kluci se Sagittaria by rádi s pomocí Lukostřelec.cz uspořádali na začátku července
příštího roku první ročník velké lukostřelecké soutěže Doubravský bažant 2008.
Uvidíme, snad se to podaří.