Balistika

[Ivan]

Ta úvaha, že gravitace působí na střelu /šíp pouze na vodorovné délce letu je správná, důkazem je fakt, že nejzakřivenější je při vodorovném výstřelu. Při nulové vodorovné vzdálenosti, to je při výstřelu kolmo nahoru či dolů se balistická křivka mění na přímku. Odchylky od teoretického,optimálního tvaru balistické křivky jsou způsobeny tím, že se zanedbává důležitý parametr a totiž vzájemná poloha hmotového těžiště a aerodynamického těžiště. Pouze pokud jsou v jednom bodě, letí šíp ideálně, tak, že v každém bodě křivky je osa šípu shodná s tečnou v daném bodě balistické křivky a čelní odpor je minimální a je dám kruhovým průřezem šípu a čelním průřezem kormidel. Bohužel v této konfiguraci je šíp na hranici své podélné stability a extrémně citlivý na boční vítr. Čím je těžiště více před aerodynamickým, tím je šíp stabilnější, ale má větší čelní odpor vzhledem k tomu, že je osa šípu vůči dráze nakloněná hrotem k zemi a čelní plocha je přiměřeně větší, jedná se o průmět čelní plochy. Jenom pro přesnost - aerodynamické těžiště je těžiště bočního průmětu/plochy šípu, je posunuté od středu šípu směrem ke kormidlům. Doma si to můžete zjistit jednoduše tak, že si vyfotíte šíp z boku, přesně vůči středu a rovnoběžně. Fotku vytisknete a obrys vystřihnete a pak na břitu nože najdete těžiště té vystřihovánky a procentuálně přepočítáte na šíp. Na měřítku té fotky nezáleží.