04-08-2018, 08:08 AM
(Tento příspěvek byl naposledy změněn: 04-08-2018, 10:45 AM uživatelem KOŘEN.)
Nedalo mi to a celý týden jsem nad tím musel přemýšlet… Komponenty pro stavbu různých šípů dorazí až za pár týdnů a to netuším, jak na tom budu s časem. Tento víkend byl trochu volnější a tak jsem řekl, že přeci musím postavit něco slušeného z věcí, co mám doma. Všechna tato měření a stavby šípů zabírají celkem dost času (včetně následných sepisování informací pro vás všechny). To sepisování dělám jak pro sebe, tak také pro vás. Pro sebe to dělám jen z toho důvodu, že mě to jednak částečně naplňuje, ale hlavně se (mimo jiné) tímto snažím přilákat více lidí do báječného kušostřeleckého světa. Někdo tyto informace přečte jen jako kuriozitu, jiný si je nechá dokonce projít hlavou a asi jen malá hrstka si z nich něco vezme a použije pro svou střelbu. Vlákno je ale poměrně čtené, tak o to asi i nějaký zájem bude.
Původně to mělo být pouze testování dvou šípů o stejných hmotnostech, ale různých délkách. Chtěl jsem zachovat stejnou trubku (typ), hrot a kormidla, především kvůli zachování nějaké homogenity celku a shodného odporu vzduchu atd. Nechtěl jsem zacházet do nějakých extrémů a tak jsem sestrojil pouze jednu variantu.
První testovaný šíp (20‘‘ 417 gr 15% FOC) je postaven na trubce Tenpoint ProElite se 68 grainovým mosazným insertem, 100 gr terčovým bullet hrotem, 3‘‘ nízkými kormidly a omninockem. Parametry šípu jsou uvedené v názvu každého testovaného šípu.
Druhý (vyráběný) testovaný šíp (17‘‘ 417 gr 20,5% FOC) je postaven na stejné trubce s použitím shodných komponentů, akorát jsem vlepil 100 gr mosazný insert a trubku zkrátil na 17‘‘. Výsledná hmotnost je tedy shodná jako s prvním šípem, ale má o dost vyšší FOC (více váhy vepředu).
Jenže už při stavbě těchto šípů mne napadlo, že test sice udělám, ale opět nebude jasné, jestli má vliv na propad délka šípu nebo FOC.
Použil jsem tedy ještě třetí šíp (20‘‘ 420 gr 20% FOC) postavený na trubce Black Eagle Executioner s 92 grainovým mosazným insertem, plochý plastovým končíkem a hrotem a kormidly shodnými s předcházejícími šípy. Šíp je tedy stejně dlouhý jako šíp první, ale má větší FOC. Zároveň má stejný FOC, jako šíp druhý a je o 3‘‘ delší. Šíp je sice o 3 grainy těžší než předchozí dva, ale je to rozdíl okolo půl procenta, což se v propadech šípů s přehledem vleze do chyby střelce a co se rychlostí týče, tak je to rozdíl cca 1 FPS, což je opět zanedbatelné.
Kombinací těchto tří šípů se dá už vyvodit nějaký rozumný předběžný závěr. Jistou roli zde může hrát rozdílná tvrdost trubek, ale nemyslím si, že by tato veličina nějak výrazně ovlivnila test. Zdůrazním to nyní a pak znovu také na konci, že tento test a především jeho výsledky jsou pouze informativní. Dané hodnoty sedí mé kuši, její rychlosti, dynamice kladek a účinnosti systému. Někomu s podobným strojem, mohou být informace užitečné, jinému bude sedět zase něco jiného.
Šípy tedy máme, ale co s nimi? Rozhodl jsem se testovat jednak propad šípů, ale také jejich rychlost a to na vzdálenostech 20-50 metrů s přísrůstkem 10 m. Střelba probíhala jako minule, tudíž vsedě bez opory. S každým šípem bylo vystřeleno 3x na každou vzdálenost, pro odstranění chyb. Na 50 metrech jsem zkusil pro jistotu i střelbu vleže s bipodem.
Níže je možno vidět tabulku s naměřenými hodnotami rychlostí
A zde jsou hodnoty převedené do grafů. V prvním je možno vidět rozdíly rychlostí na daných vzdálenostech.
Zde je hezky vidět, že mezi totožně těžkými šípy, lišící se jinou délkou a FOCem, je jen nepatrný rozdíl v rychlostech. Rozdíl tam je, ale není kdovíjak závratný. Připočíst k třetímu šípu 1 FPS, tak by se dala všemi třemi grafy proložit jedna jediná přímka, znázorňující průměrnou rychlost počítající s jistou odchylkou měření.
(pozn. U 17‘‘ šípu se nepodařilo změřit rychlost v 50 metrech, protože – čtěte dál)
Co je ale více zajímavé, tak jsou následující grafy. V prvním grafu můžeme vidět propad šípů bez korekce. To znamená, že jsem nastřelil optiku na první šíp = 20 m byla nula v optice a dalšími šípy jsem mířil na ten stejný záměrný bod.
Jak si můžete všimnout, druhý a třetí šíp mají větší propady, než šíp první. A na 50 metrech už velice značný (cca 20 cm).
Původně to mělo být pouze testování dvou šípů o stejných hmotnostech, ale různých délkách. Chtěl jsem zachovat stejnou trubku (typ), hrot a kormidla, především kvůli zachování nějaké homogenity celku a shodného odporu vzduchu atd. Nechtěl jsem zacházet do nějakých extrémů a tak jsem sestrojil pouze jednu variantu.
První testovaný šíp (20‘‘ 417 gr 15% FOC) je postaven na trubce Tenpoint ProElite se 68 grainovým mosazným insertem, 100 gr terčovým bullet hrotem, 3‘‘ nízkými kormidly a omninockem. Parametry šípu jsou uvedené v názvu každého testovaného šípu.
Druhý (vyráběný) testovaný šíp (17‘‘ 417 gr 20,5% FOC) je postaven na stejné trubce s použitím shodných komponentů, akorát jsem vlepil 100 gr mosazný insert a trubku zkrátil na 17‘‘. Výsledná hmotnost je tedy shodná jako s prvním šípem, ale má o dost vyšší FOC (více váhy vepředu).
Jenže už při stavbě těchto šípů mne napadlo, že test sice udělám, ale opět nebude jasné, jestli má vliv na propad délka šípu nebo FOC.
Použil jsem tedy ještě třetí šíp (20‘‘ 420 gr 20% FOC) postavený na trubce Black Eagle Executioner s 92 grainovým mosazným insertem, plochý plastovým končíkem a hrotem a kormidly shodnými s předcházejícími šípy. Šíp je tedy stejně dlouhý jako šíp první, ale má větší FOC. Zároveň má stejný FOC, jako šíp druhý a je o 3‘‘ delší. Šíp je sice o 3 grainy těžší než předchozí dva, ale je to rozdíl okolo půl procenta, což se v propadech šípů s přehledem vleze do chyby střelce a co se rychlostí týče, tak je to rozdíl cca 1 FPS, což je opět zanedbatelné.
Kombinací těchto tří šípů se dá už vyvodit nějaký rozumný předběžný závěr. Jistou roli zde může hrát rozdílná tvrdost trubek, ale nemyslím si, že by tato veličina nějak výrazně ovlivnila test. Zdůrazním to nyní a pak znovu také na konci, že tento test a především jeho výsledky jsou pouze informativní. Dané hodnoty sedí mé kuši, její rychlosti, dynamice kladek a účinnosti systému. Někomu s podobným strojem, mohou být informace užitečné, jinému bude sedět zase něco jiného.
Šípy tedy máme, ale co s nimi? Rozhodl jsem se testovat jednak propad šípů, ale také jejich rychlost a to na vzdálenostech 20-50 metrů s přísrůstkem 10 m. Střelba probíhala jako minule, tudíž vsedě bez opory. S každým šípem bylo vystřeleno 3x na každou vzdálenost, pro odstranění chyb. Na 50 metrech jsem zkusil pro jistotu i střelbu vleže s bipodem.
Níže je možno vidět tabulku s naměřenými hodnotami rychlostí
A zde jsou hodnoty převedené do grafů. V prvním je možno vidět rozdíly rychlostí na daných vzdálenostech.
Zde je hezky vidět, že mezi totožně těžkými šípy, lišící se jinou délkou a FOCem, je jen nepatrný rozdíl v rychlostech. Rozdíl tam je, ale není kdovíjak závratný. Připočíst k třetímu šípu 1 FPS, tak by se dala všemi třemi grafy proložit jedna jediná přímka, znázorňující průměrnou rychlost počítající s jistou odchylkou měření.
(pozn. U 17‘‘ šípu se nepodařilo změřit rychlost v 50 metrech, protože – čtěte dál)
Co je ale více zajímavé, tak jsou následující grafy. V prvním grafu můžeme vidět propad šípů bez korekce. To znamená, že jsem nastřelil optiku na první šíp = 20 m byla nula v optice a dalšími šípy jsem mířil na ten stejný záměrný bod.
Jak si můžete všimnout, druhý a třetí šíp mají větší propady, než šíp první. A na 50 metrech už velice značný (cca 20 cm).