Nový typ letek k vyzkoušení

[jankokes]

Takže, vážení, mám nějaká videjka. První je sestříhané střílení z úterka. Je z něj podle mě zřetelně vidět, že turbínka funguje přesně tak, jak má:





Kvalita není nejlepší, přesto je výstup jasný. Když natáhnu hodně, tak se točí, když málo, tak se netočí. Pro přesné určení rychlostí a otáčení bude potřeba vyšší fps. Už se na tom pracuje, díky jednomu človíčkovi tady z fóra. Nebudu ho jmenovat, nemám k tomu svolení. Vrací se sem, jestli chce, určitě se sám ohlásí. Slíbil mi video při 1500 fps, střílení z upnutého kladkového luku na vzdálenost 70 m se zaměřením na výškový posun, moje letky vs. špičkový letky vs. šípy - holátka bez peříček. Výstup bude k dispozici do měsíce. Jestli budou fungovat tak, abych si s nima neuřízl ostudu, tak je prodávat budu. Asi přes prostředníka, abych se mohl soustředit výhradně na výrobu.

DISKUSE:
Z videa lze odhadnout rychlost šípu, konkrétně z pokusu 2, kdy šíp na snímku končí přesně tam, kde začíná na snímku 2. Vzdálenost mezi nimi je tudíž rovna délce šípu, tedy 71 cm. Kamera jela při 60 fps. Tedy:

d = 0.7 m
t= 1/60[s] = 0.0166666... s
v = d/t = 0.71/0.01666.. [ms-1] = 42.6 ms-1 = 153 kmh-1.

Rychlost netočícího šípu je nejasná, odhaduju 40 kmh-1 (za jeden snímek urazí asi 1/4 své délky). Z toho je jasné, že se nejedná o turbínu poháněnou tlakem, protože ta by se točila už při 10 kmh-1. Tubínu tedy zřejmě nepohání vzduch, který do ní vráží, ale vzduch, který proudí okolo ní, čili vztlak. Díky tomu můžou bejt peříčka menší a přesto pořád fungujou.

Rotace probíhá z našeho pohledu proti směru ručiček. Je zjevné, že když se točil, tak se otočil buď o 180°, nebo o 180° + 2k*PI, k je elementem N.

---

Letky proměřený nemám, ale mám aspoň video:






Ode mě vše.

[Jira]

s převodem 0,1 gram jsem se tedy fakt sekl, ale je to zajímavé a měl bych několik otázek
jak se to bude lepit na dřík šípu, popř. čím 
letky zřejmě nebudou bez lepičky ve stejném postavení (úhlu), nebude nepřesná instalace mít vliv na let šípu 
na jaké průměry šípu to máš zkonstruované 

pro lepší kontrolu a zkoumání zkus tento program pro analýzu pohybu pokud tedy už nepoužíváš nějaký jiný
pro zájemce je tam ke stažení i experimentální verze v češtině 

na obrázku jsou jedny s prvních spinwing (r.1976) , které v současné době používá většina terčových střelců
zkus si na zahraničních diskusích o tom něco najít, možná ti to dá inspiraci a nápady 

[Ivan]

Výstřelová rychlost je daná a jakékoliv roztáčení šípu vlivem aerodynamického působení na letky šíp brzdí, zpomaluje a zhoršuje balistiku. Dokonale vyrobený šíp žádnou rotaci nepotřebuje, ale toho se těžko dosahuje a proto mírná rotace kompenzuje drobné nedostatky. Každý šíp dostane při startu impuls, který ho rozkmitá kolem těžiště ve vodorovné rovině a pokud nerotuje pak rozviřuje minimální  objem vzduchu přibližně ve tvaru plochého hranolu který má výšku jako šíp s letkami a šířku příčných kmitů. Šíp s pomalou rotací se chová podobně, pouze ho zpomalí navíc energie potřebná pro roztočení šípu. Rychle rotující šíp spotřebuje na svou rotaci nejvíc energie a  rozviřuje mnohem větší objem vzduch, přibližně ve tvaru válce o průměru příčného kmitání a tím má při letu největší odpor. To nemusí vadit při střelbě na krátkou, stále stejnou vzdálenost, ale v jakémkoliv jiném případě je to nevýhodou. Pokud si někdo myslí že má úvaha je chybná, rád si to vyslechnu, nebo přečtu.

[Jira]

Výstřelová rychlost je daná a jakékoliv roztáčení šípu vlivem aerodynamického působení na letky šíp brzdí, zpomaluje a zhoršuje balistiku. Dokonale vyrobený šíp žádnou rotaci nepotřebuje, ale toho se těžko dosahuje a proto mírná rotace kompenzuje drobné nedostatky. ..............

 je potřeba vzít do úvahy, že rotace sice zpomaluje, ale určitě stabilizuje šíp v letu, ztráta kinetické energie šípu díky vyšší rotaci se uvádí 2-3% při střelbě na dlouhé vzdálenosti (reflexní luk)
tebou uváděný dokonale vyrobený šíp samozřejmě žádnou rotaci nepotřebuje, ale stačí menší vánek a z jeho letové dráhy se stává velká neznámá což je na závadu pokud nám jde o přesnost
 šípy s letkami, které rotaci zvyšují ať nalepením v úhlu nebo konstrukcí se dosahují lepší výsledky/soustřely než s těmi které jsou lepené rovně s osou šípu a to i ve větru
  nejsem nějak dobrý střelec, ale mám i takovou osobní zkušenost
např. ty spin wing, které díky konstrukci zvyšují rotaci i bez šikmého úhlu nalepení znamenaly posun k větší přesnosti v terčové, terénní i 3D lukostřelbě
i šikmo nalepené peří stabilizuje šíp rychleji, ale letky z peří všeobecně brzdí více než plastové

[jankokes]

s převodem 0,1 gram jsem se tedy fakt sekl, ale je to zajímavé a měl bych několik otázek
jak se to bude lepit na dřík šípu, popř. čím 
letky zřejmě nebudou bez lepičky ve stejném postavení (úhlu), nebude nepřesná instalace mít vliv na let šípu 
na jaké průměry šípu to máš zkonstruované 

pro lepší kontrolu a zkoumání zkus tento program pro analýzu pohybu pokud tedy už nepoužíváš nějaký jiný
pro zájemce je tam ke stažení i experimentální verze v češtině 

na obrázku jsou jedny s prvních spinwing (r.1976) , které v současné době používá většina terčových střelců
zkus si na zahraničních diskusích o tom něco najít, možná ti to dá inspiraci a nápady

chyba: Já jsem zase mohl reagovat decentněji.

přidělávání: Letky jsem dělal tak, aby lepička nebyla potřeba vůbec. Fungujou jako pružina, co se svírá dovnitř. Samy si dosednou, stačí zkontrolovat mezery, jestli jsou rovnoměrně, a pak do nich dokapat sekunďák. Špatně je lze nalepit pouze za použití síly nebo při nevhodné velikosti dříku. Čím větší průměr, tím horší. Dělám to pro sportovní šípy, s loveckejma jsem si moc hlavu nelámal. Průměr otvoru je 4,8 mm. Na menší šípy to nasadit nepůjde, ale asi se ani neprodávaj. Modeloval jsem to podle dětskejch. Nejtlustší šíp, na něž jsem je doposud nasadil, byl Easton Jazz 1916. Šlo to, blbě, ale šlo. A rotoval.

program: Ten program se mi líbí. Už jsem ho stáhnul. Zkusím ho rozběhat pod wine, přinejhorším přes VirtualBox (u mě Linux). Hlavně ale budu muset vymyslet, co s ním. Dobře, že o něm vím, určitě mě napadne nějaký pěkný využití. Díky.

spinwing: Díky za info. Pro zajímavost, mně se zase podařilo vyštrachat, že první rotující peříčka pro kuše (nedoložená) pochází již z 16. století, tedy ze stejné doby, kdy byla zvládnuta technologie matky (šroub popsal už Archimedes). Matka byla u kuší používána k napínání. Ze stejné doby pochází i první drážkování hlavní. Je pravděpodobné, že vynález rotujících peříček, drážkovaných hlavní a matky spolu těsně souvisí.

K inspiraci jsem doposud používal jiných zdrojů. Konkrétně vše, co se týká turbín. Peříčka mě začaly zajímat až ve chvíli, kdy jsem si uvědomil, že prohánět turbínu vzduchem (luk + šíp) bude zřejmě levnější než prohánět vzduch turbínou (aerodynamický tunel).

...

Co se obecně stabilizace šípu týká, tak si uvědomme, že zde hraje celá řada faktorů. Zaprvé je víc typů stabilizace. Já osobně si vybavuju čtyři:

1/ šíp je delší než širší - šíp se nechce stavět proti vzduchu svou dlouhou stranou
2/ těžiště vepředu - předek "vede" šíp
3/ brzda vzadu - jako 2/
4/ rotace

Šíp v sobě může kombinovat tyto prvky v různých poměrech. Nerotující šípy například úplně vynechávají 4/. Já se snažím co nejvíc eliminovat 3/. To ovšem předpokládá, že pokud chci dosáhnout stejné nebo lepší stabilizace, budu muset rotovat o to rychleji.

Zadruhé je tady problém s tím, že se prostředí chová při různých rychlostech různě. Konkrétní naneštěstí nebudu, protože v tom mám zmatek. Narazil jsem na jedné straně na názor, že aerodynamický odpor roste s třetí mocninou rychlosti, na druhé straně spektra pak byl názor, že roste zezačátku s druhou mocninou, při vyšších rychlostech pak téměř lineárně s rychlostí... Tak si vyberte. Řekněme, že rotující peříčka momentálně ubírají šípu nějakou tu kinetickou energii, ale jsou o to přesnější, což je pro sportovní lukostřelce prvořadější. Těch 95% olympioniků, co preferují rotaci, hovoří za vše. Co z toho vyplývá pro mě? Nadupat rotaci. Uvidíme podle videa. Bylo to na to dělaný, tak to snad dopadne. Jestli budou lítat i vejš, tak tím líp.

[jankokes]

Hm, tak jsem koukal na video tadya točej se jim o necelejch 90 stupňů za dýlku šípu, teda o polovinu míň jak u mejch. Čili průkazně vztlak. Budu potřebovat lepší video, ale osobně jsem přesvědčenej. Otázka je, k čemu mi to bude, protože žádnou marketingovou kampaň nerozjedu, nemám za co, má slova zaniknou v lavině reklamních sdělení všude okolo jako upšouknutí před Niagárou.

[Jira]

Hm, tak jsem koukal na video tadya točej se jim o necelejch 90 stupňů za dýlku šípu, teda o polovinu míň jak u mejch. Čili průkazně vztlak. Budu potřebovat lepší video, ale osobně jsem přesvědčenej..............

nechci kazit tvé nadšení to, že se točí rychleji může být sice důkaz o působení vztlaku což samo o sobě nic neznamená, protože porovnáváš neporovnatelné a lepší video na tom nic nezmění
pokud s tím vážně chceš uspět je třeba udělat porovnání i s jinými letkami na stejných šípech, ze stejně silného luku, tam se teprve ukáže jestli šípy s tvými letkami mají menší propad na terči na různých vzdálenostech než ty druhé, pokud ano tak by to byl důkaz, že letky zvýšenou rotací díky vztlaku mají zanedbatelnou ztrátu energie šípu a jsou tedy vysoce funkční a takový test by byl zároveň ten nejlepší a nejlevnější marketingový nástroj

[jankokes]

Díky Jiro. Momentálně to visí na mně, ještě dvakrát jsem ty letky předělal, dnes jsem byl opět testovat, a rozpadla se jim letka. Budu muset použít ještě dražší materiály, další pokus mě bude stát 4000. No snad to půjde natočit i se starejma, chystám se volat a předávat, ale ještě to znova dopiluju, znova nalakuju, znova udělám kopie... Tak nějak podobně, jako už to dělám léta. Podobný video už mám, respektive úplně jiný, jelikož na něm testuju ne dolet, ale rychlost. Pomohl jsem si, jak to šlo, střílel jsem v prádelně z kuše, natáčel to notebookem a následně analyzoval zvukovou stopu, jelikož výstřel samozřejmě vidět nebylo. Nicméně jsou rychlejší než nerotující, a nerotující by měly bejt rychlejší než rotující současný. Rychlejší nebo s menším propadem, to je mi jedno, obojí znamená menší aerodynamickej odpor. No ale hádat se nebudu, nechci dopadnout jako na physicsforums, když jsem si dovolil polemizovat s teorií relativity, čili dám, co dát mám, a snad to dobře dopadne.

[Jira]

........ Rychlejší nebo s menším propadem, to je mi jedno, obojí znamená menší aerodynamickej odpor. No ale hádat se nebudu, nechci dopadnout jako na physicsforums, když jsem si dovolil polemizovat s teorií relativity, čili dám, co dát mám, a snad to dobře dopadne.
samozřejmě souhlas, beru to tak, že se dají dělat zkoušky bez komplikovaného vybavení a výsledek je pro mnohé jaksi více berný než nějaká tabulka s čísly 
pokud na to chceš jít přes měření rychlosti pomohla by ti možná aplikace Arrow Speed Chronograph Pro
 pokud je budeš testovat z kuše budou se letky asi víc ničit a testy budou komplikovanější tím i dražší, myslím si, že už v railu přes letky bude působit síla působící rotaci což může rozkmitat šíp, který nevyletí zrovna ideálně v ose a zároveň se letka nalepená v úhlu v drážce vedení pravděpodobně bude otírat a ničit, krom toho střelbou na krátkou vzdálenost vlastně nic moc nedokážeš, přírodní peří je třeba na krátké vzdálenosti lepší než plastové letky, ale na dlouhé beznadějně prohrává, prostě moc brzdí 

[jankokes]

na krátkou vzdálenost vlastně nic moc nedokážeš, přírodní peří je třeba na krátké vzdálenosti lepší než plastové letky, ale na dlouhé beznadějně prohrává...

Jiro, ty jsi normálně k nezaplacení. Tohle jsem vůbec netušil. Díky ti.