04-08-2018, 08:08 AM (Tento příspěvek byl naposledy změněn: 04-08-2018, 10:45 AM uživatelem KOŘEN.)
Nedalo mi to a celý týden jsem nad tím musel přemýšlet… Komponenty pro stavbu různých šípů dorazí až za pár týdnů a to netuším, jak na tom budu s časem. Tento víkend byl trochu volnější a tak jsem řekl, že přeci musím postavit něco slušeného z věcí, co mám doma. Všechna tato měření a stavby šípů zabírají celkem dost času (včetně následných sepisování informací pro vás všechny). To sepisování dělám jak pro sebe, tak také pro vás. Pro sebe to dělám jen z toho důvodu, že mě to jednak částečně naplňuje, ale hlavně se (mimo jiné) tímto snažím přilákat více lidí do báječného kušostřeleckého světa. Někdo tyto informace přečte jen jako kuriozitu, jiný si je nechá dokonce projít hlavou a asi jen malá hrstka si z nich něco vezme a použije pro svou střelbu. Vlákno je ale poměrně čtené, tak o to asi i nějaký zájem bude.
Původně to mělo být pouze testování dvou šípů o stejných hmotnostech, ale různých délkách. Chtěl jsem zachovat stejnou trubku (typ), hrot a kormidla, především kvůli zachování nějaké homogenity celku a shodného odporu vzduchu atd. Nechtěl jsem zacházet do nějakých extrémů a tak jsem sestrojil pouze jednu variantu.
První testovaný šíp (20‘‘ 417 gr 15% FOC) je postaven na trubce Tenpoint ProElite se 68 grainovým mosazným insertem, 100 gr terčovým bullet hrotem, 3‘‘ nízkými kormidly a omninockem. Parametry šípu jsou uvedené v názvu každého testovaného šípu. Druhý (vyráběný) testovaný šíp (17‘‘ 417 gr 20,5% FOC) je postaven na stejné trubce s použitím shodných komponentů, akorát jsem vlepil 100 gr mosazný insert a trubku zkrátil na 17‘‘. Výsledná hmotnost je tedy shodná jako s prvním šípem, ale má o dost vyšší FOC (více váhy vepředu).
Jenže už při stavbě těchto šípů mne napadlo, že test sice udělám, ale opět nebude jasné, jestli má vliv na propad délka šípu nebo FOC.
Použil jsem tedy ještě třetí šíp (20‘‘ 420 gr 20% FOC) postavený na trubce Black Eagle Executioner s 92 grainovým mosazným insertem, plochý plastovým končíkem a hrotem a kormidly shodnými s předcházejícími šípy. Šíp je tedy stejně dlouhý jako šíp první, ale má větší FOC. Zároveň má stejný FOC, jako šíp druhý a je o 3‘‘ delší. Šíp je sice o 3 grainy těžší než předchozí dva, ale je to rozdíl okolo půl procenta, což se v propadech šípů s přehledem vleze do chyby střelce a co se rychlostí týče, tak je to rozdíl cca 1 FPS, což je opět zanedbatelné.
Kombinací těchto tří šípů se dá už vyvodit nějaký rozumný předběžný závěr. Jistou roli zde může hrát rozdílná tvrdost trubek, ale nemyslím si, že by tato veličina nějak výrazně ovlivnila test. Zdůrazním to nyní a pak znovu také na konci, že tento test a především jeho výsledky jsou pouze informativní. Dané hodnoty sedí mé kuši, její rychlosti, dynamice kladek a účinnosti systému. Někomu s podobným strojem, mohou být informace užitečné, jinému bude sedět zase něco jiného.
Šípy tedy máme, ale co s nimi? Rozhodl jsem se testovat jednak propad šípů, ale také jejich rychlost a to na vzdálenostech 20-50 metrů s přísrůstkem 10 m. Střelba probíhala jako minule, tudíž vsedě bez opory. S každým šípem bylo vystřeleno 3x na každou vzdálenost, pro odstranění chyb. Na 50 metrech jsem zkusil pro jistotu i střelbu vleže s bipodem.
Níže je možno vidět tabulku s naměřenými hodnotami rychlostí
A zde jsou hodnoty převedené do grafů. V prvním je možno vidět rozdíly rychlostí na daných vzdálenostech.
Zde je hezky vidět, že mezi totožně těžkými šípy, lišící se jinou délkou a FOCem, je jen nepatrný rozdíl v rychlostech. Rozdíl tam je, ale není kdovíjak závratný. Připočíst k třetímu šípu 1 FPS, tak by se dala všemi třemi grafy proložit jedna jediná přímka, znázorňující průměrnou rychlost počítající s jistou odchylkou měření.
(pozn. U 17‘‘ šípu se nepodařilo změřit rychlost v 50 metrech, protože – čtěte dál)
Co je ale více zajímavé, tak jsou následující grafy. V prvním grafu můžeme vidět propad šípů bez korekce. To znamená, že jsem nastřelil optiku na první šíp = 20 m byla nula v optice a dalšími šípy jsem mířil na ten stejný záměrný bod.
Jak si můžete všimnout, druhý a třetí šíp mají větší propady, než šíp první. A na 50 metrech už velice značný (cca 20 cm).
04-08-2018, 10:44 AM (Tento příspěvek byl naposledy změněn: 04-08-2018, 10:47 AM uživatelem KOŘEN.)
Pokud ale graf upravíme a dáme do něj hodnoty, jako bychom nastřelili optiku pro každý šíp zvlášť – získáváme daleko přehlednější a více vypovídající graf.
Části paraboly se nám hezky zobrazily a dokážeme tak stanovit nějaký závěr.
Rozhodně můžeme s přehledem tvrdit, že pozice FOCu má nemalý vliv na propad šípu. Co už s přehledem tvrdit nemůžeme, tak jakým způsobem ovlivňuje délka šípu jeho propad. Tohle zůstává předmětem dalšího testování, kdy se budu snažit sestrojit dva šípy s odlišnou délkou, ale stejnou vahou a FOCem. Co ale mohu s přehledem tvrdit já, tak je chování krátkého šípu, těžkého na špičku – je to otřesné, přesně jak psal Rgx. Do 40 metrů to ještě jakš takš šlo, ale na těch 50 jsem vystřelil asi 10x, abych nějak zprůměroval propad. Chodilo to tak do kroužku o průměru 8 cm. Taky na této vzdálenosti chybí hodnota rychlosti. Hradla to nechtěly brát. Trajektorie šípu byla totiž strašná vývrtka. Předek víceméně nějak držel stopu, ale zadní část šípu tvořila při cestě k terči zvětšující se spirálu. Zadek šípu pak bouchal do vymezováků hradel, šíp dopadal z křiva atd.
Zamyšlení:
Do budoucna bych se ještě určitě rád věnoval testování 22+‘‘ trubek a dalších kombinací FOCu. A jak už jsem avizoval, test je pouze informativní, vztažitelný pro kuše podobné té mé (rychlostmi, dynamikou kladek a účinností systému). Neznamená to tedy, že pokud vycházejí první šípy v testu nejlépe mě, že budou vycházet nejlépe i Vám. Sám zůstanu u šípů Black Eagle Executioner, protože s nimi mám daleko lepší soustřel než s ProElite a troufám si říci, že větší FOC také lépe napomáhá stabilitě v poryvech větru. Na toto testování by byla ideální hala a velké ventilátory, ale to asi neklapne.
Vkládání více jak 5 fotek do článků je utrpení - editace fotek po delší době už není možná a bylo tak nutno rozhodit článek - omlouvám se za nastavená pravidla.
Já bych dodal k tomu střílení s 14" šípy toto: tam je problém v kombinací s tou konkrétní kuší. Ty hliníkové šípy mají široké kormidla a v plytké drážce se po založení šípu musí to spodní kormidlo na výšku zdeformovat, aby šíp jakž takž přiléhal k railu. Pokaždé je to trochu jinak, takže tětiva nebere ty šípy stejně. Toto je extrém u moonnocku. Ploché konce to snášejí lip. Šíp na railu vždycky poskočí a už po výstřelu letí trochu šejdrem. Současně se narovnává to zmáčklé kormidlo. Toto pro krátký šíp ovlivní přesnost kuše tak, že se častěji trefim holým lukem s šípem dlouhým 30" na stejnou vzdálenost 40 metrů a to jsou ty šípy dělané z bukové kulatiny, kormidla z izolepy...Shrnuto - šíp musí ke konkrétní kuší pasovat nejen délkou, rovností, tuhostí... Ale i výškou kormidel. Zdánlivě nepodstatný detail. Řešením je použití aspoň 16" šípů s nižšími kormidly a důsledná kontrola přiléhàní šípu k railu. Milimetrová škvírka nad railem u spouště opravdu vadí!!!!
(04-08-2018, 10:44 AM)KOŘEN Napsal(a): ...... Trajektorie šípu byla totiž strašná vývrtka. Předek víceméně nějak držel stopu, ale zadní část šípu tvořila při cestě k terči zvětšující se spirálu. Zadek šípu pak bouchal do vymezováků hradel, šíp dopadal z křiva atd.
...nerovnoměrný let šípu nemusí být jen v tom, že je krátký, zkus větší letky musíš zachovat pravidlo "hrot táhne letky brzdí" v podstatě vyjádření pohybového zákona, lehčí těleso zrychluje rychleji a konec šípu je lehčí než jeho předek a když ho nebrzdíš snaží se předběhnout což se srovnává až na větší vzdálenosti, to lehčí rychleji rychlost ztrácí
....vzhledem k tomu, že máš pocit, že vývrtka se zvětšuje může to být pouze schopnost oči registrovat let šípu až na větší vzdálenosti když šíp zpomaluje, jinak tak jak to popisuješ se to stává když je letka poškozená, možná ti tak létají i ty delší šipky, ale díky lepšímu konstrukčnímu rozložení se rychleji srovnají což se dá zjistit na průstřelovém testu
.....potom to nemusí být v šípech,ale v nerovnoměrném natažení tětivy, ramena nezabírají stejně a šíp nedostane impuls do osy, ale síla působí šikmo na tuto osu
.....vysoké FOC a a celkově nízká váha šípu bude zřejmě vždy o větším propadu na terči, aspoň dokud bude existovat zemská přitažlivost
Jíra>> Díky za tvé poznatky. S většími letkami máš určitě pravdu - já chtěl pro test zachovat totožné komponenty (kvůli měření rychlosti), protože jak už jsem testoval, větší letky mají logicky větší odpor a tudíž bych nezjistil, jak velký vliv má zvětšení FOCu na propad šípu.
Já o té balistice moc nevím, snažím se to sám takhle testovat a přijít tomu na kloub, každopádně věcné připomínky jsou více než vítány. Umožňují mi se podívat na věc i z jiného úhlu pohledu. Mít k sobě na testování ještě alespoň jednoho člověka, bylo by to parádní - zabralo by to daleko méně času, byla by to větší zábava a bylo by více nápadů pro testování... No třeba se někdo v mém okolí najde.
Ohledně nerovnoměrného natažení - ne. Natahuji pořád stejně. Ohledně házení ostatních šípů - také ne - viděl bych to tak jako tak, zvláště pak na šípech s lumenoky.
(04-09-2018, 08:30 PM)KOŘEN Napsal(a): Jíra>> Díky za tvé poznatky. S většími letkami máš určitě pravdu - já chtěl pro test zachovat totožné komponenty (kvůli měření rychlosti), protože jak už jsem testoval, větší letky mají logicky větší odpor a tudíž bych nezjistil, jak velký vliv má zvětšení FOCu na propad šípu.
Já o té balistice moc nevím, snažím se to sám takhle testovat a přijít tomu na kloub, každopádně věcné připomínky jsou více než vítány. Umožňují mi se podívat na věc i z jiného úhlu pohledu. Mít k sobě na testování ještě alespoň jednoho člověka, bylo by to parádní - zabralo by to daleko méně času, byla by to větší zábava a bylo by více nápadů pro testování... No třeba se někdo v mém okolí najde.
Ohledně nerovnoměrného natažení - ne. Natahuji pořád stejně. Ohledně házení ostatních šípů - také ne - viděl bych to tak jako tak, zvláště pak na šípech s lumenoky.
když už stejné letky, tak by bylo by lepší pro zjištění vlivu FOC na propad testovat jen jedny šípy stejné délky a trubka od jednoho výrobce a měnit na nich jen hroty respektive jejich váhu, mě se to osvědčilo, tedy pokud používáš šroubovací hroty dostaneš se tak spíše k použitelnému výsledku pro sestrojení svých ideálních šípů
......když natahuješ pořád stejně zřejmě máš na tětivě značku např. pomocí barevné nitě pro vizuální kontrolu, ale jakým způsobem jsi zjistil, že ramena pracují opravdu synchronizovaně
...... máš pocit, že by jsi házení šípu viděl, ale na kolika metrech opravdu registruješ šíp při výstřelové rychlosti nad 300 ftps, jsi si jistý, že v prvních 20 metrech by jsi viděl, že letí krapet šikmo
.....lumenok je fajn, ale má jinou váhu než běžný končík tím i šíp může mít jiné chování
.....pokud chceš ze své zbraně dostat maximum, je vždy lepší když svoji jistotu podepřeš nějakým pevnějším důkazem než odkaz na své smysly nebo pocity, to nemyslím vůbec zle, vzhledem jaký jsi pokustón průstřelový test pro tebe bude hračka, sám ho dělám na cca 4 a 7 metrů v případě pochybností ještě na 15-20 metru, průkazně ti ukáže chování šípu v letu, to že ten test se dělá zejména na kladkovém luku neznamená, že neukáže nedotaženosti v seřízení kuše
Určitě si to neberu nějak ve zlém. Naopak, přesně jak říkáš - druhý pohled (názor) mi otevírá oči. Pokud leze z opačného názoru alespoň něco kloudného, tak není nutno se k danému člověku chovat jak psímu lejnu na podrážce.
Ohledně toho testu - přesně tomu, co popisuješ, jsem se chtěl vyhnout. Konstruoval jsem šípy se stejnou vahou, ale odlišným FOCem a délkou. Nechci najít optimální šíp pro mou kuši. Takže první 20'' a druhý 17'' šíp měly shodné trubky, shodné kormidla a shodné hroty s končíky. Nechtěl jsem měnit hroty za jinou váhu, protože 100 gr mám pouze bullet hroty a těžší mám jen combo point hroty = zase jiný odpor vzduchu a ovlivnění testu. Šlo o to otestovat (ukázat), jak velký je rozdíl propadů dvou stejně těžkých šípů s odlišným FOCem.
Jojo paper test znám, zkoušel jsem na předchozím setupu (tětiva + lanoví) a vyšlo mi, že si stačí pořádně pohrát s tuningem, jako jsem popisoval ve vlákně Tětivy a pak to lítá jak má, takže dnes už to nedělám. U kuše ti odpadá starost přední zakládky a nocking pointu, takže ve finále ti stačí rovnoměrný nátah, dlouhý šíp (pro kontrolu náklonu kladek) a metr pro měření vzdálenosti ATA a případnou nesouměrnost ramen v nenapnutém stavu. Ten test ti ale může ukázat, pokud máš dobře seštelováno, jestli jsou používané šípy vhodné, či nikoliv.
Včera jsem si udělal test na té 70Lb kuši se 2 druhy šípů. První byly obyčejné bukové délky 16", D=8mm, úzká kormidla lepená jak se podařilo, flat nock. Druhé byly velmi slušné 20" karbonové, D=9mm, kormidla delší a lepená pod malým úhlem, halfmoon nock. Závěry byly tyto: 1) Přesnost odpovídala kvalitě šípů. Karbonové byly jeden jak druhý, tak byly zásahy blízko sebe. Bukové tyčky měly rozptyl 2x větší. Přesto se dají použít pro hobby terčovku do 30-40m, ovšem přesnost není na soutěž. 2) Delší a tlustší karbonové šípy byly o něco těžší a více klesaly, těžiště měly více vepředu. Bylo třeba mířit o 1 čárku v kušohledu výše. 3) Při opakování testu se ke konci často opakoval let alá vývrtka a to pouze u některých těch bukových šípů. Rozptyl se zvětšil. Kormidla v tom byla teďka asi nevinně. Vypadá to spíš tak, že dřevo se po opakovaných výstřelech trochu prohýbá a nestačilo se vrátit do dostatečně přímého tvaru. Z hlediska balistiky let šípu alá vývrtka dělá podle mého soudu BUĎ nějaká nesouměrnost (křivá tyčka, něco s kormidly), kdy se šíp nedokáže uklidnit ANEBO špatný výmet (šíp nějak zavadí) nebo pootočený končík a to se šíp po delším letu naopak může uklidnit.
Na podzim loňského roku mi přišla hradla na měření rychlosti, tak jsem si vzal kuše a pět šípů, abych viděl jak padá rychlost s váhou šípu => energie střely.
Konkrétně šlo o kuše:
Matrix 310,
Micro 335,
Stryker Offspring 360.
Všichni výrobci udávají rychlost s nejlehčím šípem 350 gr, já jsem to měřil se šípy 355, 390, 410, 430 a 465 grain. Pro jednu váhu šípu jsem pro každou kuši udělal pět výstřelů (pokud byla změřena výrazná odchylka, tak jsem výstřel opakoval), pak to zprůměroval. Hradla byla cca 1 metr před kuší. Výsledky jsou vidět na přiloženém grafu.
Na ose X je váha šípu [grain], na levé ose Y je rychlost [FPS], na pravé ose Y je energie [J]. Měření bych ještě na jaře opakoval s těžšími šípy, abych nalezl maximální účinnost ramen jednotlivých kuší.
Testoval jsem 20" šípy Black Eagle Executioner ( letky 3") s pevnými loveckými hroty 100 grn na 20 m, a nemohu nalézt kde je chyba.
Když jsou tyto šípy osazeny terčovými hroty 100 grn, tak na 20 m to lítá díra do díry - prostě paráda.
Vyzkoušel jsem pevné lovecké hroty 100 grn, a ze série 3 šípů letí každý úplně jinam.
Váha této série je v rozpětí 432 - 428 grn. Věchny tři mají těžiště ve stejném místě. Čepele hrotů jsou srovnány s letkami - v zákrytu.
Kuše byla na stole - stabilizovaná. A to jak s terčáky, tak s lovečáky. Prostě identické podmínky pro oba druhy hrotů.
Po nastřelení na terčáky, jsem testoval lovečáky. Samozřejmě byl rozdíl v balistice, a v místě nástřelu.
Přesto letí každý šíp s lovečákem jinak. Každý šíp trefí do jiného místa.
Kde je chyba?
