Český lučištník na obrázcích z 12. století
Jedno z nejstarších zobrazení českých a moravských lučištníků můžeme nalézt v kronice Liber ad honorem Augusti od Petra z Eboli, sepsané roku 1196 na objednávku v Palermu. Přestože věrnost kreseb stejně jako samotného textu kroniky asi nebude nejlepší, stojí za to se s nimi seznámit.
Kronika byla vytvořena k poctě císaře Jindřicha VI. Štaufského a jeho dobytí Sicilského království. Vypráví o zmařeném pokusu Tankreda, normanského levobočka a jeho stoupenců, odejmout ostrovní království Jindřichovi VI. manželovi sicilské normanské dědičky Konstancie, dcery Rogera II.. Kronika je uložena v knihovně v Bernu.
A jak se k tomu dostali Češi a Moravané? Tehdejší český panovník kníže Konrád Ota II. se v zimě roku 1190 připojil s početným vojskem k italskému tažení Jindřicha Štaufského, zřejmě výměnou za slib korunováním českým králem.
V době konání příprav na toto tažení se Jindřich VI. dozvěděl o smrti svého otce císaře Barbarosy a svého bratra Fridricha na třetí křížové výpravě. Musel tak ještě před pokořením Tankreda na Sicílii stihnout ještě svou domácí korunovaci římským králem a v rámci italského tažení i korunovaci římským císařem. Té byl Konrád Ota v květnu roku 1191 v bazilice svatého Petra zřejmě jako první český panovník svědkem.
S císařskými vojsky se přemyslovec Konrád Ota II. dostal až k Neapoli, kde při jejím obléhání zemřel na mor. Měkké části jeho těla byly pohřbeny v klášteře Monte Cassino, ostatní bylo po převezení pohřbeno v bazilice svatého Víta.
Češi a Moravané (Boemi) při obléhání Neapole
Příběh celého dobývání Sicílie byl ovšem mnohem barvitější a pojil se s mnoha dalšími nádhernými příběhy, například známým demonstrativním veřejným porodem císařovny Konstancie v italském Jesi, nebo vykoupením anglického krále Richarda Lví srdce ze zajetí za sto tisích hřiven stříbra, které se císaři na sicilskou kampaň znamenitě hodilo.
Co se vlastních zobrazení týká, stojí jistě za povšimnutí řada věcí. Tvar luků, který byť velmi schematicky ale přece napovídá hodně o jejich konstrukci, způsob uložení šípů v toulcích, chránič a páska na pažích, ale i podrobně vyvedený prak a „normanské“ přílby jeho obsluhy.
autor: Lojza Schulz