Genius Loci 2015

máme úspěšně za sebou a tak si dovoluji malé ohlédnutí.

V sobotu za mlžného rána nasoukala se část Jižních vjetví IQ 60 do automobilu a uháněla do Netolic. Nemaje s sebou raněnou Mařenku, musela spolehnouti se na mapu a již odbočuje na hráz hrbovského rybníka a zastavuje pod duby u statku. Vítá se s lukostřeleckými přáteli a pozoruje, kterak celý netolický Holubník poletuje a dokončuje přípravy. Mlžný opar se rozpouští a slunce začíná hřát. Nedočkaví lučištníci vypouštějí první šípy a jiní napouštějí do svých útrob první kroužkový budvárek. Okolí statku se hemží krásnými dámami, rytíři i jinými kostýmovanými střelci zapisujícími se k vyvoleným kvočnám. Vjetve si pro dnešní klání vybírají nejkrásnější, nejinteligentnější a vůbec nejlepší kvočnu Kateřinku z Jihočeské titěvy. 
Těsně po deváté vyrážejí směr kyvadlo, kde dostávají první záchvaty smíchu, když jim kvočna čte pravidla a zjišťují, že zásah kyvadla se nepočítá. I přesto si všichni přijdou na své a pokračují k hradbám. Tam vcelku bez problémů zlikvidují nepřítele a mohou pokračovat k úprku ze statku. Zatímco Honza a Katka prchá a cestou odrovnává obránce, Zelí, Johanka i Lojza si dopřejí malé občerstvení. Vládne zde tak pohodová nálada, že se jim ani nechce do lesa za zmrtvolňováním gumových zvířátek. Proto se vydají na terčovku. Johanka si jako obvykle postěžuje na netolické kovové stojánky, ale vzhledem k tak krásnému počasí dnes odpouští i ty roxory. Nic naplat, musí se do lesa. Skupinka se rozhodne nejprve rychlostřílet a když už jsou tak rozhýbaní, vydávají se na bojovku. Honza probíhá v neuvěřitelném čase (no jo mladý nadějný lukostřelec), Lojzovi letí šíp až někam do.. (je mrzut a mudruje nad lepším postavením hlídek v terénu), Zelí se snaží najít sedmou hlídku (tak se zamotá, že nestihne vystřelit na velitele) a o ženách se vždycky ví, že s nimi budou potíže (jasně převálcují mužské zastoupení ve skupině). Teď je na řadě naše nejoblíbenější kakanoe, ale zdržuje se zde naše milá omladina a tak poslušná kuřátka následují s pípotem kvočnu okolo rybníka na zvířátka. Lovecká stezka se nám toliko líbí, že místo pípání pochvalně mručíme. Začínáme pociťovat chuť a hlad na guláš, ale z Kateřinčiny tašky se ozývá vysílačka, že prý za čtvrt hodiny. Co tedy s tím? Rychle nasypat všechny šípy do panáka za rybníkem, úprkem na soustřel a cestou ještě padesátku a hurá na oběd. Guláš dobrý, pivo také, koláče od hodných maminek a ženušek rovněž velice chutné. Nasycení a napojení střelci se vypravují na krále a na sklopky a to už je čeká to nejlepší na závěr- střelba z kanoe. 

Díky Vám od Netolic za krásný den, závod, pohodu, jídlo, pití, kvočnu, sluníčko, kombat, ceny, diplomy, medaile, kamarády a už třetího drátěného lukostřelečka. 

Johanka